Ella Kajínková 
Náhlý výbuch, sirény, chaos, nefunkční signál. Scéna z filmu? Bohužel. Realita posledních let ukazuje, že podobné situace mohou nastat poměrně rychle, ne vždy s varováním. Požáry, povodně, kyberútoky i ozbrojené konflikty. Žijeme v době, kdy se bezpečnostní hrozby rychlým tempem proměňují, a přesto na ně většina lidí není připravena. Přitom schopnost reagovat na ně je klíčová, právě tak pracuje program POKOS.
Když teorie nestačí
Co si sbalit při evakuaci? Jak zachránit někoho, kdo se dusí? Většina lidí spoléhá na improvizaci, což je v krizových podmínkách jedním z největších rizik.
POKOS je program Ministerstva obrany, který je součástí plánování obrany státu. Jeho cílem je, aby si lidi osvojili schopnosti k zajištění obrany jednotlivců a společnosti. Evakuace nanečisto, prvky sebeobrany, práce s mapou a základy první pomoci. Jak teorii, tak praktický nácvik se POKOS snaží šířit ve školách, obcích i veřejném prostoru. Školení vedou odborníci z krizového řízení či z armády, pak také ze složek integrovaného záchranného systému. Na online stránkách projektu jsou navíc k dispozici brožury, videa a další výukové materiály.
Branná povinnost v roce 2025? Bezpečnost něco stojí
Bezpečnostní situace ve světě se za poslední roky změnila a myšlenka, že branná povinnost patří do historie, pomalu ustupuje dozadu. Roli hraje i současná otázka zvýšení výdajů na obranu.
„Závazek vydávat 2 % HDP na obranu země nestačí. Bezpečnostní situace v Evropě se nadále zhoršuje a nelze realisticky očekávat, že se v dohledné době zlepší. Česká republika potřebuje navýšit své obranné schopnosti,” tvrdí ministryně obrany Jana Černochová. Co to v praxi znamená? Vláda 5. března 2025 schválila plán Ministerstva obrany v období 2026-2030 navýšit obranné výdaje na 3 % HDP. Zatímco jedni považují investice do armády za nezbytné, jiní mají obavy, aby obrana nepřeválcovala další důležité sektory jako zdravotnictví a školství. Jisté ale je, že připravený stát není jen o technice, ale i vzdělání a připravenosti svých občanů.
V České republice je podle zákona č. 222/1999 Sb. příprava občanů k obraně dobrovolná – ale pokud by došlo ke stavu ohrožení státu, každý občan má povinnost bránit svou zemi. A zákon č. 585/2004 Sb. počítá s brannou povinností pro muže i ženy od 18 do 60 let. Ta sice není v běžném životě aktivně vyžadována, ale v případě ohrožení by mohla opět vstoupit v platnost.
Prevence ≠ paranoia
Mnoho lidí má tendenci nad prevencí mávnout rukou. Jenže právě oni pak podléhají panice. Nezvládnutá evakuace, zmatená reakce na požár nebo neposkytnutá první pomoc jsou důsledky nedostatečné informovanosti. Lidé často zbytečně riskují, vracejí se pro věci a místo úniku volají pro pomoc.
Je také velkým rozdílem učit se prevenci „na papíře“ a v praxi. Člověk pak může nadhodnotit své schopnosti rozumně uvažovat v nanejvýš stresujících případech. Prevence znamená naučit se jednat v situacích, kdy není čas improvizovat. Znamená to být o krok napřed. Mít kontrolu.
Škola přežití v 21. století
Projekt POKOS pořádá besedy, praktické ukázky i workshopy, převážně na základních a středních školách, kde se žáci i pedagogové učí správně reagovat, ať už jde o evakuaci, tak hledání vhodného úkrytu a poskytnutí první pomoci. Učí se, že v krizové situaci nejsou bezmocní.
Ministerstvo obrany má i druhý dotační program Podpora branně-sportovních a technických dovedností obyvatelstva. Ten se zaměřuje na zlepšení fyzické kondice a odolnosti v zátěžových situacích. Tělo i hlava musí spolupracovat.
