Ještě před tím, než se stihla zvednout opona, byli diváci okouzleni světelnými obrazci. Barevné chaloupky a louky plné květin zaplnily červenou divadelní clonu a tím navodily pohádkovou atmosféru slunného Španělska. Jakmile se prostorem začaly šířit první tóny hudby Ludwiga Minkuse, opona odhalila jeviště plné baletek v dokonale sladěných kostýmech. Celý soubor nás s jeho lehkostí a energií vtáhl okamžitě do děje.
Dynamiku představení podtrhlo využití rekvizit, které do této hry neodmyslitelně patří. Pánská část souboru v čele s představitelem Espady (Mircea Munteanu) předvedla precizní práci s toreadorskými pláštěnkami, které v jejich rukou doslova vířily vzduchem. Naopak dámská část souboru dodala scéně ladnost skrze hru s vějíři. Největší pozornost na sebe však strhla Adeline Gribrincea, která zvládla náročnou dvojroli. Jako temperamentní Kitri ovládla jeviště svou energií a fyziky náročnými skoky, ve snové scéně se proměnila v křehkou a něžnou Dulcienu, což byl naprosto zásadní kontrast.
I když je hra je inspirována románem Miguela de Cervantese, na jevišti opravdu nečekejte tragického hrdinu. Příběh se točí okolo lásky Kitri a holiče Basila, kterým chce Kitriin otec Lorenzo překazit svatbu. Don Quijote zde vystupuje spíše jako komická postava, která v Kitri vidí svoji vysněnou Dulcineu a na konec nevědomky milencům pomůže k jejich štěstí. Celé dobrodružství plné změn a humorných situací, vrcholí velkolepou svatební hostinou, kde láska zvítězí nad starými pravidly.
Když opona okolo deváté hodiny definitivně klesla, bylo nám jasné, že návštěva Rumunské národní opery byla opravdu jedinečným zážitkem. Představení mělo spád a donutilo nás se opravdu zamyslet. Toto představení nás přesvědčilo, že i divadlo může být větší zážitek než bar v centru Kluže, který jsme díky načasování nemuseli rušit, ale pouze posunout na později.
Kateřina Pokorná