Vytisknout tuto stránku
pá., 31. říjen 2025 10:50

Psí atleti v Porubském lese aneb třetí ročník Ostravského canicrossu přilákal desítky závodníků i fanoušků

Závodník Jan Katzer se svým psem Závodník Jan Katzer se svým psem Zdroj: Karolína Ježovičová. Fotografie použita se souhlasem autora a foceného

Ostrava-Poruba – Porubský les a přilehlý areál letního koupaliště Sareza v sobotu 18. října zaplnili běžci se psy. Konal se třetí ročník Ostravského canicrossu, závodu v běhu se psem. Na start se postavily desítky týmů ve složení člověk a pes, od zkušených závodníků po nadšené amatéry, kteří si chtěli vyzkoušet atmosféru tohoto stále populárnějšího sportu.

Závod nabídl několik kategorií nejen podle věku a pohlaví účastníků, ale také váhy psích atletů. Trať o délce 4,5 km s převýšením zhruba 76 metrů, vedoucí po lesních cestách Porubského lesa, byla místy technická, jinde rychlá a běžecky příjemná. Nechyběly ani kategorie pro starší a mladší žáky, kteří měli trasu zkrácenou na 1,4 km. Přálo i počasí – čerstvý podzimní vzduch a chladnější počasí přispěly k výborným výkonům i pohodě mezi účastníky. Parkoviště a zázemí závodu bylo v přilehlém areálu letního koupaliště.

Za akcí stojí Beskydský Dogmaraton Team, parta nadšenců, kteří už od roku 2019 pořádají populární Beskydský Dogmaraton – závod, kde si lze vybrat z několika tras o délce od 6 až 40 kilometrů. Myšlenka uspořádat kratší a dostupnější závod tak vznikla časem jako možnost něčeho kratšího, rychlejšího a dostupnějšího.

„Pořádáme také Beskydský Dogmaraton, kde jsou tratě notně delší. A když se pak v týmu řešilo, co bychom mohli dělat dál, napadlo nás, že by bylo fajn udělat i něco kratšího. Tak vznikl nápad na Ostravský canicross,“ vysvětluje ředitel závodu Michael Tománek, který stojí u zrodu celé akce. Ten poskytl formou krátkého rozhovoru možnost nahlédnout pod pokličku pořadatelství závodů:

Co obnáší taková příprava na pořádaní závodu a jak organizačně náročné to je?
První kroky podnikáme již 8 až 12 měsíců před závodem. Musíme získat povolení od majitelů pozemků – vesměs tedy města a případně i soukromých vlastníků. Letos jsme jednali se se 4 institucemi. Důležitá je také dohoda o pronájmu zázemí se společností Sareza. Poté musíme podat oznámení na veterinární správu o svodu psu, tedy že se sejde více psů na jednom místě, a že to bude pod záštitou oficiálního závodu. Pak přichází na řadu registrace závodníků, webové stránky, vytváření propozic, značení tratí, domluva časomíry, komunikace se sponzory. A samozřejmě samotné plánování trasy – snažíme se ji každý rok trochu upravit, aby byla co nejpříjemnější a zároveň bezpečná. Nejnáročnější je zhruba ten týden před závodem, kdy se vše dolaďuje. Organizačně náročné je to jako asi každý závod, takže veškerá úcta ke všem pořadatelům.

Kolik lidí se na přípravě podílí?
Dlouhodobě na tom pracujeme 2 až 3. Ale v den závodu je nás kolem 15 dobrovolníků, kteří pomáhají se zázemím, značením, orientací na trase, prezencí a tak dále. Bez nich by to nešlo.

Trasa vede přes veřejný park. Nestává se, že by došlo ke konfliktům s návštěvníky?
Snažíme se tomu předejít co nejvíce to jde. Na všech vstupech do lesa vyvěšujeme upozornění, že zde probíhá závod, aby byli lidé ohleduplní. Naštěstí jsme zatím žádný vážný incident neřešili – maximálně někdo závodníka zpomalí, občas se objeví někdo se psem bez vodítka, ale lidé jsou vesměs ochotní si psy přivolat a dát prostor závodníkům.

Plánujete do budoucna i nové závody či jen další ročníky již známých závodů?
Momentálně ne, minimálně v příštích 2 letech. Uspořádání závodu zabere hodně času a energie, a kromě Ostravského canicrossu se podílíme i na Beskydském Dogmaratonu a Beskydském Winter Dog Race. U Ostravského canicrossu zvažujeme i možný přesun termínu, ale tento nápad je zatím jen v plenkách a teprve ho budeme řešit na schůzi. Je to zatím jen takový návrh, protože těchto akcí přibývá a termíny několika canicrossových závodů v Česku často kolidují, proto je velice těžké najít co nejlepší termín. Pro příští rok zatím zůstaneme u toho tradičního říjnového termínu.

Canicross je sport, ve kterém běžec běží se psem připnutým k opasku amortizačním vodítkem. Zatímco pes běží vpředu a svým tahem pomáhá běžci k rychlejšímu tempu, závodník udává směr a rychlost – jde o týmovou spolupráci, která posiluje vzájemné pouto i fyzičku. Tento sport původně vznikl jako letní alternativa tréninků pro závodníky se psími spřeženími, ovšem brzy se rozšířil do celého světa díky své všestrannosti. Canicross je totiž vhodný pro úplně všechny psy i lidi, podporuje zdravý životní styl a kondici jak psů, tak jejich majitelů. Poslední dobou se tento sport v České republice těší stále většímu zájmu a nemálo českých závodníků v něm skóruje i na mezinárodní úrovni. 7. – 9. 11. 2025 bude právě v Pardubicích pořádáno mistrovství světa ICF v individuálním mushingu – kromě canicrossu bude možno vidět i jízdu na kole či koloběžce se psem.

Zobrazeno 18 krát
Naposledy upraveno: ne., 9. listopad 2025 20:29
Anna Filipczyková

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste