Vytisknout tuto stránku
čt., 6. květen 2021 08:36

Jak pandemie koronaviru mění filmový průmysl

Kina stále zejí prázdnotou Kina stále zejí prázdnotou Zdroj: Golden Apple Cinema/Creative Commons
Vysoký úpadek návštěvnosti kin, chaos v posouvaných premiérách, zrušené festivaly a filmové ceny, radikální změna distribučního systému a nadvláda streamovacích služeb. Filmový průmysl si v roce 2020 sáhl na dno.

Rok 2020 se nesl ve znamení celosvětové pandemie koronaviru. Filmový průmysl graduálně prochází velkými změnami, kdy nadvládu pomalu přebírají streamovací služby a možnost sledovat filmy jedním stisknutím tlačítka z pohodlí domova. Pandemie nemoci COVID-19 přiložila velké suché poleno do ohně, na kterém se filmový průmysl v současnosti škvaří a uhašení je v nedohlednu. Zároveň se nabízí otázka, zda má svět vůbec zájem tento požár uhasit. Pojďme se společně odhlédnout za nemocným rokem 2020 a na to, jakým způsobem koronavirus podpořil velké změny ve filmové produkci, distribučním modelu a konzumaci filmové zábavy obecně.


Rekordní rok 2019
Než se ale vrhneme na samotný „koronavirový“ rok, pojďme si vytvořit menší kontext. Začneme rokem 2019, který můžeme z pohledu výdělků filmů v kinech (box office) bez problémů označit za ten vůbec neúspěšnější v historii kinematografie. V box office se loni utržilo rekordních 42,5 miliard dolarů. Můžeme za to děkovat peckám jako Joker, který jako první eRkový dilm zvládl hranici jedné miliardy dolarů, devátá epizoda Star Wars vydělala téměř podobnou částku, remake Lvího krále a dvojka Ledového království se pohybovali kolem jedné a půl miliardy a rekord v tržbách pokořil komiksový epos Avengers: Endgame, který překonal Avatara a utržil masivních 2,8 miliardy. Nikdo tehdy nemohl tušit, jak diametrálně odlišný bude rok 2020. Náznaky jsme mohli tušit už na konci roky, kdy se v čínském městě Wuhan objevily první případy nového a vysoce nakažlivého viru, který působí na dýchací cesty nakažených a může u těžších případů způsobovat i silné respirační problémy. Netušili jsme, se na nás z čínské tržnice valí celosvětová pandemie.


Čínský trh padl
Když teď máme tu katastrofu jménem 2020 s čím porovnat, začněme postupně. Už v lednu se začaly filmovým studiím tvořit na čele krůpěje potu. Wuhan byl společně s dalšími deseti městy ze sousedních provincií uzavřen do karantény, v průběhu prvního měsíce byla v Číně nucena zavřít téměř všechna kina. Počet zavřených kinosálů přesahoval 70 000. Už tehdy začali čínští distributoři stahovat očekávané filmy tamní produkce z programů kin a posílali je přímo na internet ve formátu VOD (tedy „video on demand“), kde je lidé mohli sledovat zcela zdarma. Jednalo se například o čínský blockbuster Lost in Russia nebo akční komedie Enter the Fat Dragon. Západ začal posunovat nebo rušit premiéry plánované na únor, jako třeba Doolittle, Malé ženy nebo Manželská historie.
Proč nás ale čínský trh tolik trápí? Jednak proto, že po americkém trhu je čínský druhým největším na světě a tvoří největší procento celosvětových tržeb. Čili tržeb mimo Ameriku. Ještě horší je fakt, že právě první dva měsíce v roce jsou velmi lukrativními pro čínské premiéry, protože Lunární Nový rok je pro Číňany největším svátkem, který oslavují patnáct dní a během času, kdy mají prázdniny zkrátka rádi navštěvují kina. Tudíž byl ohrožen nejen jeden z největších filmových trhů, byl dokonce ohrožen v nejvytíženější měsíce. Právem se Disney začal strachovat o premiéru fantasy velkofilmu Mulan, která byla původně naplánovaná na březen, postupně se ale začala odkládat na jiné termíny.
Na konci února, kdy pandemie začala v Číně slábnout a počty nově nakažených klesaly, zkusily úřady kina znovu otevřít. Zájem byl ale téměř nulový a kina opět ihned zavřela. Zde se začal projevovat další problém v podobě divácké skepse. Navzdory bezpečnostním opatřením se lidem do kina nechtělo a měli strach.


Dominový efekt
Už v průběhu února se koronavirus začal dostávat i do Evropy a nejhůře dopadl sever Itálie. Odtud už to měl virus do sousedních zemí kousek, stačilo skočit na nejbližšího lyžaře. Jak se virus postupně dostával do jiných zemí, začala platit podobná karanténní opatření jako v Číně. Jako první začaly pozastavovat velké filmové produkce. První na ráně byl sedmý díl akční série Mission Impossible, které s Tomem Cruisem mělo tři týdny točit v italských Benátkách. Zprávy se rojily i kolem pozastaveného natáčení akčňáku s Dwaynem Johnsonem Red Notice, kvůli nejistotě nad výsledkem testu režiséra Denise Daniela Crettona bylo pozastaveno i natáčení asijské marvelovky Shang-Chi. Když se nakazil Tom Hanks, udělala si nucenou pauzu australská produkce životopisného snímku o Elvisu Presleym.
Kina začala masivně zavírat ve všech zemích, které postihl koronavirus a Hollywood začal odsouvat premiéry. Optimisticky se posouvalo třeba o několik týdnů nebo měsíců, škatulata se v kalendáři hýbala každý týden a studia se snažila najít si alternativní termín, nekolidující back-to-back s jiným snímkem. Predikce ovšem byly takové, že back-to-back premiér bude přibývat, protože inventář neproběhlých premiér se plnil v podstatě neustále. Jarní premiéry velkých blockbusterů jako Black Widow, Wonder Woman 1984, deváté Rychle a zběsile nebo poslední Craigova bondovka Není čas zemřít si vybíraly podzimní termíny. Samozřejmě to nestačilo. Filmový svět se zavřenými kiny a zastavenými produkcemi upadl do karanténní letargie.


První pokusy o návrat do normálu
Že pandemie začíná slábnout jsme pociťovali na konci jara. V květnu se u nás začala pomalu rozvolňovat opatření, přičemž se otevřela i kina. Slavné otevření to ovšem nebylo. Kromě nutnosti dodržovat přísná hygienická opatření v podobě nošení roušek, rozestupů a dezinfekce zkrátka nebylo co promítat. Alespoň nic nového. V programech kin zůstaly filmy, se kterými multiplexy v březnu zavřely, diváci tak mohli vidět Neviditelného a Gentlemany. Do programů se vrátil i válečná film 1917, zůstal i dokument V síti. Mnohá kina ve světě se snažila diváky nalákat populárními blockbustery z loňského roku, pouštěli se tedy i Avengers nebo Star Wars. Rychle jsme ale zjišťovali, že divákům se do kina příliš nechce. S nadějí se vzhlíželo k očekávanému Tenetu Christophera Nolana, původnímu a ambicióznímu filmu, jehož nutnou premiéru v kině si režisér u studia osobně vydupal.
S otevřením kin se postupně začalo i natáčet. Velké filmové produkce musely vymyslet náročnou logistiku natáčení s novými, přísnými hygienickými opatřeními. Je důležité si uvědomit, že přerušená produkce stojí studio velké peníze a je logické, že se tvůrci dalším pauzám chtěli obloukem vyhnout. Zajistit bezpečnost natáčení bylo taky drahé, vedle dalších prodlev se ale jednalo o menší zlo. Herci a štáb tak museli začít nosit roušky, změnit se musela organizace na place, chystání cateringu, rekvizity musely být dezinfikovány a tak dále. Některé produkce, jako například třetí Jurský svět (s podtitulem Dominion) třeba přesunuly natáčení venkovních scén do studia. Právě Jurský svět šel mnohým produkcím příkladem, jak natáčet bezpečně a efektivně. Česká republika byla jednou z prvních zemí, kam se velké produkce vracely. Jedno z prvních obnovených natáčení byla třeba marvelovská akční minisérie Falcon a Winter Soldier.
Vypadalo to, že se filmový průmysl opět probouzí, produkce se opět rozbíhaly, kina jakžtakž promítala a s nadějí se vyhlíželo k Tenetu.


Tenet vydělal…ale málo
V létě jsme si optimisticky mysleli, že už to bude jen lepší. Karanténní opatření opadla, odhodili jsme roušky, mohli jsme se opět volně pohybovat. Na 17. prosince byla naplánovaná premiéra Tenetu Christophera Nolana. Studio se chtělo být stoprocentně jisté úspěchem, proto se film několikrát posunul, až jsme jej konečně mohli vidět 28. srpna. Film diváky do kin sice přilákal, zdaleka to ale nestačilo. Celosvětové tržby se vyšplhaly na 362 milionů, což není ani zdaleka meta, jakou chtěli i Warnerů pokořit. Ještě horší byla finální tržba z Ameriky, která činila směšných 58 milionů. Může za to především fakt, že v Kalifornii a v New Yorku, tedy ve dvou nejvýdělečnějších oblastech USA, byla kina stále zavřená. Kritické a divácké přijetí opomeneme, to je téma naší recenze, po finanční stránce se jednalo o výbuch a testament chudého roku 2020. Výkon Tenetu v kinosálech také popohnal Warner Bros. k radikálnímu a odvážnému kroku.


Revoluce v distribučním systému
Už na začátku roku Čína posílala své filmy přímo na internet, tehdy ještě zdarma. To byla první vlaštovka nastupující změny, která vzbudila velké vášně mezi tvůrci a provozovateli kin. Do velkého konfliktu se dostala společnost NBCUniversal a jedna z největších síť kin AMC. Po prohlášení ředitele Universalu Jeffa Shella, že společnost nevylučuje uvádění filmů jak v kinech, tak paralelně i na VOD, kina AMC rezolutně oznámila, že s okamžitou platností ukončuje promítání filmů od Universalu. Kinům se nelíbil už fakt, že mnohá studia nedodržují stanovenou tříměsíční lhůtu od uvedení filmu v kinech, kdy se daný film může objevit na VOD nebo na domácích nosičích. Už filmy jako Onward, Trolls World Tour, Bloodshot nebo Birds of Prey se na VOD objevily s velkým předstihem. AMC nakonec s Universalem ujednalo alespoň sedmnáctidenní lhůtu.
Jenomže změna distribučního modelu už byla v chodu. Disney zkusil další cestu, tedy vydat film na streamovací platformě s možností si jej za 30 dolarů půjčit ke shlédnutí na jednom zařízení, či v rámci jednoho účtu. Pro větší rodiny výhodné, pro jednotlivce nepřijatelné. Takhle dopadla právě Mulan, která měla původně zbořit čínský trh, nakonec skončila na Disney+. Už když Disney na jaře odsouval své premiéry se špitalo o možnosti, že třeba Black Widow na kinopremiéru čekat nebude a diváci se jí dočkají rovnou na Disney+. Zde se v létě třeba objevil s předstihem Hamilton, který si měl odbýt premiéru v severoamerických kinech někdy v roce 2021.
Radikální krok na začátku zimy učinilo studio Warner Bros. To oznámilo, že veškeré premiéry chystané na konec roku 2020 a celý rok 2021 budou uvedeny v kině a zároveň na streamovací službě HBO Max. Proti se okamžitě vymezil největší zastánce kin, Christopher Nolan, stejně jako řada dalších tvůrců. Ti totiž z výdělků v kinech kasírují určitá procenta a bobtnající box office jim do kapes přihrává víc peněz. Prodat film streamovací službě znamená dostat jednu platbu a šmitec. Nemluvě o tom, že dokud bude HBO Max omezeno na Severní Ameriku, piráti z Evropy a zbytku světa budou mít žně.
Podle slov WarnerMedia se údajně zatím jedná pouze o dočasný plán, není ale pochyb o tom, že pokud se tento model projeví jako úspěšný, praktikovat jej začnou i další. Nyní zatím můžeme sledovat, jak dobře si vede druhá Wonder Woman. Musíme se naučit číst jednak čísla z box office, tak ratingy ze streamů (tedy sledovanost na domácnost) plus co film ztratil kvůli pirátským stránkám, tudíž je těžké soudit, jestli je na tom Wonder Woman vlastně dobře. Zatím ani netušíme, na základě čeho vlastně Warneři odklepli třetí díl.


Ceny a festivaly
Pandemie zasáhla i velké filmové ceny. Na začátku roku se sice v klasickém formátu stihly předat Zlaté glóby a Oscaři, většina filmových cen během roky byla ale zrušena nebo se předávala online. Ceny Akademie v roce 2021 byly přesunuty z února na duben a změnily pravidla pro nominaci filmů. Za rok 2020 tak mohly být nominována i díla, která v kinech nemohla zůstat příliš dlouho nebo se v nich neobjevila vůbec. Mohly být nominované i filmy vydané přímo na VOD s nutností mít za sebou alespoň symbolickou kinopremiéru.
I velké filmové festivaly byly v roce 2020 zrušené nebo se pořádaly tak napůl či úplně v online podobě. Nejprestižnější festival v Cannes se nekonal vůbec, Toronto se konalo napůl online a napůl v autokinech, karlovarský filmový festival se konal ve velmi omezeném a roztříštěném režimu. U nás se v klasickém a nepříliš omezeném režimu zvládl uspořádal alespoň zlínský festival filmů pro děti a mládež. Největší geekovská akce Comic-Coon v San Diegu byl pořádán výhradně v online režimu. Bohužel kvůli zrušeným festivalům neměli menší nezávislí tvůrci šanci prodat své filmy a ucházet se o nominace na ceny.
Zmínil jsem autokina, která i u nás v létě zaznamenala velký nárůst na popularitě a řekl bych, že léto 2021 bude velmi podobné. Autokina (nebo také Drive-in kina mohou být zajímavým zážitkem, tradiční kinosály ovšem nenahradí).


Streamovací platformy přebírají vládu
Je skoro bez debaty, že streamovací služby jako Netflix, Disney+ nebo Amazon zaznamenaly v roce 2020 ohromný počet nových předplatitelů. Karanténa nás na jaře a na podzim posadila před televizní obrazovky a monitory, a díky miniledničkám jsme v podstatě nemuseli zvedat zadek z gauče. Netflix nás neustále zásoboval novými originálními filmy jako Vyproštění, Ďábel, Da 5 Bloods nebo Old Guard: Nesmrtelní, stejně tak jako nepřeberným množstvím skvělých seriálů jako Tiger King, Dámský gambit, 4. série Koruny nebo Ratched.
Rok 2021 do našich končin přivede ještě Disney+ a HBO Max. Když do výčtu dostupný streamovacích služeb připočteme i Prime Video od Amazonu (které si u nás předplatit můžete, s češtinou ale zatím nepočítejte), zažijeme skutečnou válku streamů. Pochopitelně rozhodne cena a poměrně drahý Netflix u nás pravděpodobně porazí Disney+, jehož obsah budou tvoři nejpopulárnější značky jako Star Wars, Marvel Cinematic Universe a univerzálně oblíbené rodinné disneyovky. HBO Max bude zase lákat na v podstatě všechny velkofilmy, kterých se v příštím roce dočkáme včetně zajetých značek v čele s Harrym Potter, který s posledním dnem roku 2020 odletěl z Netflixu.
Pandemie může způsobit dvě věci. Buď nás karanténa odnaučí chodit do kina a naučí nás konzumovat filmové novinky z pohodlí domova, multiplexy postupně zkrachují nebo budou nabízet velmi omezený program, lístky budou dražší a popcorn z bufetu nepoživatelný a rasa zvaná moviegoers vyhyne. Druhá varianta je optimističtější a autor článku k ní vzhlíží. Je možné, že se v roce 2021 z pandemie oklepeme (nebo se prostě s všudypřítomným koronavirem naučíme žít), společnými silami obnovíme tradiční chod kin a budeme si filmy dělané pro velké plátno užívat, jak se sluší a patří. A buďme upřímní. Kdo chce sledovat Dunu nebo Není čas zemřít na obrazovce notebooku? Koronavirus pravděpodobně neovlivní filmovou tvorbu jako takovou, spíše ovlivní distribuci a konzumaci tohoto odvětví zábavního průmyslu. A je jen na nás a na našem přístupu, jestli z toho uděláme filmovou renesanci nebo filmový úpadek.

Zobrazeno 235 krát
Naposledy upraveno: čt., 6. květen 2021 10:00
Jakub Vrba

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste