Mikuláš Nozar realizace ke stažení zde.
1. CÍL PRÁCE
V samostatném projektu se budu věnovat vytvoření návrhu přebalu knihy čínského autora Mo Yana (v české transkripci Mo Jen, dále budu používat pouze mezinárodní standartní transkripci pinyin, k problematice transkripcí se vrátím později). Mo Yan patří mezi přední čínské literáty současnosti a v roce 2012 byl oceněn jako první Číňan žijící v ČLR Nobelovou cenou za literaturu. Bohužel v češtině zatím nevyšel ani jeden z jeho mnoha románů. V rámci projektu bych rád navrhl několik přebalů knihy, které by se mohly potenciálně ucházet u některého z nakladatelství o publikování při vydání jeho knihy.
Při vytváření návrhu budu vycházet ze znalostí, které jsem nabyl v praktikách a workshopech DTP. Vyzkouším si návrh grafické obálky pro existující i virtuální nakladatelství, přičemž v druhém případě se bude jednat o mé nakladatelství. Jako specializaci jsem během studia na oboru žurnalistika zvolil zaměření vědecké, které mi pomůže při zpracování a propagaci grafického návrhu. Dále se budu zabývat problémem překladu čínských názvů a jmen. Chybné užívání a míchání jednotlivých transkripcí a nesprávné skloňování patří mezi palčivé problémy české žurnalistiky a vzhledem k tomu, že jako druhý obor studuji na Univerzitě Palackého čínskou filologii, narážím na něj velice často: v novinových článcích, ale i v seriózně tvářících se publikacích a textech populárně naučného charakteru.
Pro vlastní virtuální nakladatelství se pokusím vytvořit koncept a logo a také se pokusím vymezit oblast, ze které by čerpalo při výběru publikací.
2. VOLBA TÉMATU
Jak už jsem naznačil výše, žurnalistiku studuji ve spojení s čínskou filologií. Průniková množina oborů je velmi široká, každý z oborů mi pomáhá v kritickém přístupu k druhému.
Při studiu čínštiny se samozřejmě setkávám s mnoha žurnalistickými i jinými texty z čínského mediálního prostředí, které dokážu kriticky hodnotit, na druhou stranu studium čínských reálií mi dává kritický odstup k novinářským textům publikovaným v českých periodikách a na internetu.
Z mnoha možností realizace DTP projektu jsem si vybral právě návrh grafického designu čínské knihy, a to především ve spojitosti s oceněním spisovatele Mo Yanaposlední udělenou Nobelovou cenou za literaturu. Informací o jeho úspěchu a projevu při předávání cen bylo všude plno a není pochyb, že některá z jeho děl budou záhy přeložena i do češtiny. Proto jsem díky zkušenostem z praktika DTP, práci se sazbou textu a jinými dovednostmi zvolil návrh přebalu knihy, která je již podle dostupných informací překládána a snad bude ještě během roku 2013 k dostání na knižních pultech, románu Republika alkoholu. Jedná se o jeden ze zásadních románů autora, který byl poprvé publikován v roce 1992 na Taiwanu, protože na pevninské Číně byla jeho publikace původně zakázána.
3. STAV PROBLEMATIKY
I přesto, že Mo Yan ve světě patří mezi nejuznávanější spisovatele současnosti, což mimo jiné potvrdila nedávno získaná Nobelova cena, do českého jazyka zatím byly přeloženy pouze jeho dvě krátké povídky – Zemljankové radosti, kterou přeložil 1985 Denis Molčanov a Vyschlá řeka, kterou přeložil 2011 František Reismüller. Většina z jeho díla již vyšla anglicky, titul Republika alkoholu vyšel v Británii roku 2000, francouzsky vyšla kniha v tom samém roce. Překladatelem z čínštiny do angličtiny je uznávaný sinolog Howard Goblatt, který přeložil i všechna ostaní Mo Yanova díla.
V rešerši, kterou jsem při pátrání po vydáních Republiky alkoholu provedl, jsem narazil na na krásná i standartní čínská vydání a na dle mého názoru nepříliš povedená provedení grafiky u vydání anglického a francouzského. Anglická a francouzská vydání jsou pouze paperbacky (vazba V2). Myslím, že u obou je obrázek zvolen nevkusně a z celé vazby mám pocit, že snaha o prodej zastínila jakékoliv další možnosti grafického zpracování. Fakt poněkud zarážející, uvážíme-li, že se jedná o autora srovnávaného s literárními velikány jako Franz Kafka či James Joyce.
V případě českého trhu je absence čínských romanů a dalších děl Říše středu ve srovnání s překládanými tituly japonskými markantní – nakladatelství Odeon ve své Edici světové literatury doslova chrlí jednoho japonského autora za druhým, vede samozřejmě Haruki Murakami, o kterého se se stará jeho dvorní překladatel Tomáš Jurkovič. V roce 2012 sice vydali román Čekání na Lina od autora Ha Jina, ale jedná se o úkaz spíše ojedinělý. Nakladatelství Academia vydala 2012 román Hora duše od dalšího čínsky pišícího autora Gao Xingjiana, který taktéž obdržel Nobelovu cenu za literaturu, patří však mezi čínské disidenty a žije a píše ve Francii, proto jeho ocenění nebylo čínskou vládou oficiálně uznáno. Oba romány se setkaly s úspěchem mezi českými kritiky.
V příloze připojuji grafické zpracování Republiky alkoholu ve vydáních čínských, vydání anglickém a vydání francouzském.
4. IDEOVÝ PLÁN A PŘÍPRAVA
4.1. Výběr konkrétního titulu a zdůvodnění výběru
Premisou vypracování projektu DTP byl grafický návrh knižní obálky u nás ještě nepublikovaného čínského díla. Po nečekaném získání Nobelovy ceny autorem Mo Yanem (předpokládalo se, že cenu za literaturu získá Japonec Haruki Murakami či notoricky známý Paul McCarthy) jsem se ihned rozhodl pro výběr právě jednoho z jeho děl. V Číně již za své literární působení publikoval mnoho románů a povídek, proto nebylo lehké vybrat titul, se kterým bych nadále pracoval.
Po přečtení recenzí a kritik jsem zvolil právě román Republika alkoholu, v čínském originálu 酒国 (Jiuguo, v české transkripci ťiou-kuo), v anglickém překladu The Republic of wine. Dlouho jsem přemýšlel nad samotným překladem názvu, protože překladem z angličtiny by se kniha měla jmenovat Republika vína, a proto vysvětlím, proč jsem se rozhodl pro název Republika alkoholu. Z originální čínské verze je výběr názvu jasný - 酒 znamená „alkohol“, 国 „země, republika, stát“. V angličtině je však pojem „alcohol“ používaný v jiné konotaci, pro pálenky jsou spíše používány slova jako „spirit“ nebo „liquer“ (i hlavní město provincie Republiky alkoholu se nazývá „Liquerland“), proto pan Goblatt zvolil raději pojem „wine“.
4.2. Srovnání se zahraničními vydáními
Bylo by velice obtížné a možná i zcela nemožné vytvářet přebal knihy, kterou bych neměl možnost si předem přečíst, proto jsem si přes internet objednal její anglickou verzi. V České republice bohužel nebyla k dostání, jediná možnost byla objednat si knihu ze zahraničního knihkupectví, nakonec kniha po deseti dnech dorazila z Británie.
Po obdržení knihy jsem se byl nemile překvapen – levný papírový obal s nevkusným obrázkem a textem. Ihned jsem si uvědomil, že své návrhy pojmu jinak. Že celou práci budu vnímat jako výzvu a pokusím se vynaložit veškeré usílí, abych vytvořil návrhy obálek tak, aby odpovídaly kvalitnímu obsahu.
4.3. Pro které nakladatelství obálky navrhnout?
Po rešeršování zahraničních grafických zpracování Republiky alkoholu jsem se rozhodl provést rešerši i u tuzemských nakladatelství. Zajímalo mě, jestli některé z nakladatelství již na překladu knihy pracuje, abych mohl jednu z obálek navrhnout přímo pro jejich nakladatelství. Obepsal jsem proto pár nakladatelství, u kterých jsem předpokládal, že by
na knize mohli pracovat. Konkrétně nakladatelství Maxima (vydávají klasická čínská díla, dvorním překladatelem je Oldřich Král, mj. Předseda Pražského lingvistického kroužku), nakladatelství Academia (vydávají klasická i moderní čínská díla, mezi poslední vydané tituly patří i román Hora duše, za který obdržel Gao Xingjian jako první čínsky píšící autor Nobelovu cenu za literaturu) a nakladatelství Odeon (v jejich Edici světové literatury vyšel např. román dalšího čínského autora Ha Jina Čekání na Lina). V prvních dvou případech byla odpověď negativní, v edičním plánu Odeonu na rok 2013 jsem titul nenašel a odpovědi se mi i přes naléhání nedostalo. Z Maximy mi však v rámci odpovědi došlo ujištění, že na překladu se již pracuje a román bude v brzké době vydán. Bohužel, o konkrétním nakladatelství informaci neměli.
Nakonec jsem se rozhodl připravit grafický návrh obálky pro nakladatelství Odeon a jejich Edici světové literatury. Pravděpodobnost vydání Republiky alkoholu v jejich edici je poměrně vysoká, navíc všechny tituly vydané v Edici světové literatury mají podobnou grafickou úpravu. Návrh pro Odeon připojím k dalším návrhům, které připravím pro vlastní neexistující Nakladatelství literatury Dálného východu.
4.4. Výběr obrazového materiálu
Zásadním grafickým prvkem poutajícím pozornost je volba fotografie či ilustrace na titulní straně knihy. V anglickém a francouzském vydání se na nás z ilustrací smějí buclatí chlapečci, v pozadí se nachází čínští hodnostáři s balíčky peněz. Výběr obrazového materiálu působí trochu kýčovitě a zákazník pátrající po pěkné knize by po podobně zpracované publikaci stěží uvažoval. Po přečtení knihy jsem sice musel uznat, že volba ilustrací není náhodná a jejich symbolika dává smysl, ve své práci se ale pokusím ukázat, že téma lze zpracovat i jiným způsobem a doufám, že lepším.
Vyzkouším si práci s vlastními fotografiemi a také práci s cizími fotografiemi, jako zdroj mi poslouží internetové fotobanky. Budu pracovat pouze s náhledy fotografií, samotné zakoupení fotografií v tiskové kvalitě je poměrně drahé.Cena závisí na velikosti fotografie nutné pro tiskovou kvalitu. Práci s náhledy fotografií zdůvodním takto: pokud by mělo některé nakladatelství zájem o mou práci, zainvestuje do snímků v plném rozlišení pro tiskovou kvalitu a snímky už pouze vyměním s náhledy v malém rozlišení.
4.5. Pojetí textu
Vzhledem k tomu, že román Republika alkoholu do češtiny ještě nebyl přeložen, budu si muset vypomoci s anglickým vydáním knihy spolu s čínským internetem a veškeré informace patřící na obálku si sám přeložit. Kromě názvu díla spole se jménem autora sem patří krátký medailon o autorovi (anglické vydání a čínský internet), stručné přiblížení díla (anglické vydání a čínskýinternet), recenze renomovaných zahraničních periodik (anglické vydání) a krátký úryvek z díla (nakonec jsem se rozhodl přeložit šokující část pojednávající o prodeji dítěte). Také sem patří informace o ocenění Nobelovou cenou za literaturu, které vídáme i u dalších laureátů (např. na knihách oblíbeného tureckého spisovatele Orhana Pamuka). Existuje nespočet možností jak samotný text pojmout, kam umístit jednotlivé informace, jaké písmo zvolit atd.
Při přípravě návrhů se nechám inspirovat dalšími tituly a standartně umístím informace o knize a autorovi na klopy přebalů, v případě potahů budu pracovat pouze s úryvkem z knihy. Recenze použiji na klopách přebalu, protože je nevnímám jako informaci důležitou, pouze jako marketingový tah.
4.6. Formát
Knihu lze zpracovat v mnoha různých formátech, já jsem si vybral formáty podle vzorů knih z Edice světové literatury nakladatelství Odeon (133x210mm) a jako druhý vzor anglický originál The republic of wine (148x230mm). Ještě jsem přemýšlel nad čtvercovým formátem, ale došel jsem k závěru, že pro romány typu Republika alkoholu se čtvercový formát nehodí.
Kromě klasických rozměrů budu muset přidat mezeru mezi přední a zadní stranou přebalu pro hřbet, kam umístím název standartním způsobem, stejným způsobem budu postupovat při vytváření potahů. U přebalů ještě navíc přibydou klopy. Návrh obálky pro Odeon přizpůsobím jejich edici. Pro vlastní návrhy se budu držet formátu (148x230 mm).
Při vytváření formátů musím myslet na hřbet, jehož šířka se odvíjí podle počtu stran díla. Čím je dílo rozsáhlejší, tím je hřbet tlustší. Do hry vstupují i další faktory, např. velikost písma a druh použitého papíru, já se budu držet standartu a nechám se inspirovat šířkou hřbetu anglického vydání (20mm). V případě spolupráce s nakladatelstvím by informace o konečné šířce hřbetu měly být dodány tiskárnou.
4.7. Doplňující grafické prvky
Obálku pro nakladatelství Odeon přizpůsobím jejich Edici světové literatury, zvolím jedinou fotku na celou titulní stranu přesahující až na hřbet a obdélnikový výřez zesvětlím. V obdélníkovém výřezu by se měly nacházet nejdůležitější informace z obsahu fotografie, zesvětlení způsobí zvýraznění oproti zbytku fotografie. Vzhledem k tomu, že žádné další informace na titulní stranu přidávat nebudu, bude nutné, aby ze samotné fotografie bylo patrné, že se jedná o dílo čínského autora. Fotografie samozřejmě musí korespondovat i s obsahem knihy, výběr náhodné čínské fotografie by neobstál.
Při tvoření obálek vlastního nakladatelství budu mít volnější ruku – ze samotné fotografie či obrázku nebude nutné vyčíst veškeré informace, protože je mohu doplnit dalšími grafickými prvky. Jako vhodný způsob uvedení do čínského kontextu vnímám použití čínských znaků, samozřejmě velice střídmě. Napadají mě znaky z autorova jména a znaky názvu knihy, tedy Mo Yan 莫言 a Jiuguo 酒国. Navíc nebudu svázaný pouze klasickým evropským stylem psaní zleva doprava, ale budu moci znaky spustit i shora dolů, podobně jako v klasických čínských textech.
4.8. Časový plán
Samotná příprava projektu mi již zabrala dost času, kromě promýšlení volby tématu, konzultací, vyhlédaní vhodného titulu čekajícího na překlad, shánění a nákup knihy, její četba a veškeré rešerše se protáhly na více než měsíc. Na překlady textů na přebal si vyhradím jeden večer, do toho počítám i překlad úryvku na zadní stranu pro nakladatelství Odeon.
S programem InDesign jsem dlouho nepracoval, naposledy před svým odjezdem na roční studijní pobyt do ČLR, což už je skoro 3 roky. Proto budu předpokládat, že mi práce v programu ze začátku zabere víc času. Na práci s programem InDesign si vyhradím celý týden a teprve zpětně zhodnotím, kolik nakonec bude potřeba čistého času.
Z hlediska časové náročnosti nesmím opomenout vhodný výběr obrazového materiálu. Ten začnu shánet až po přečtení knihy, abych dosáhl co nejlepšího vystižení tématu a co možná nejlepší korespondenci s obsahem. Budu se snažit o originalitu, zahraničních zpracování se držet nebudu, protože je vnímám jako nevydařené. Pokusím se o osvojení práce se zahraničními fotobankami a využítí jejich služeb.
Jako nejdůležitější nesmím opomenout celkový vzhled grafických návrhů, roli nehraje pouze hledisko estetické a sémiotické, ale i tržní. Knihu se seriózní statickou obálkou, bez vtipu a nápadu, si v dnešní době zákazník v knihkupecctví nekoupí. Na druhou stranu levně vypadající obálku s křiklavými bravami a nevkusnými obrázky vytvářet nechci, kvalitní literatura, do které Mo Yanův román bezpochyby patří, si podobné zacházení nezaslouží. Pokusím se proto o harmonii – nápaditou a zároveň esteticky zpracovanou obálku.
5. POSTUP PRÁCE
5.1. Příprava fotografií a ilustrací
Jako první fotografii jsem po přečtení knihy zvolil snímek svého kamaráda fotografa Jana Války, doplněný druhým podobným na druhou stranu knihy. Na bílém ubrusovém podkladu snímku jsou obtisklé červené skvrny po skleničkách s vínem, víno je místy rozlité po ubruse. Již samotný název knihy doplní čtenáři ideu spousty zkonzumovaného vína a dalších likérů, z druhé verze snímku s ubrouskem je téma snímku zcela patrné. Chybí pouze spojení s čínskou tematikou, což doplním znaky buď s autorovým jménem nebo názvem knihy. Všechny tyto znaky jsou velice estetické a na obálce budou vypadat dobře. Při výběru dalších fotografií jsem se dostal do menších potíží a časového skluzu. Z vlastního cestování po Číně se žádná z fotografií na obálku knihy nehodila, fotil jsem především přírodu a památky, žádnou dekadentní tematiku navozující surrealistické a místy brutální scény z knihy. Poté jsem zabrousil na www.Flickr.com, kde jsem pomocí tagů vyhledával fotografie s čínskou nebo alkoholovou tematikou, nejlépe ve spojení. Bohužel jsem po několika hodinách zjistil, že veškeré použitelné snímky nelze stáhnout, protože si to jejich autoři nepřejí. Nezbylo mi, než využít placených služeb některé z fotobank.
Nejdříve jsem prohledal fotobanku www.istockphoto.com, kterou mi doporučil kamarád. Ze stovek snímků jsem vybral jediný, který jsem na obálky nakonec nevyužil. Seznámil jsem se cenami snímků – v čím větším rozlišení se fotografie stahují, tím jsou dražší. Průměrná cena ve středním rozlišení, tzn. přibližně 1130 x 1700 pixelů, se pohybuje kolem 7 kreditů, což odpovídá asi deseti dolarům.
Z důvodu nenalezení vhodného obrazového materiálu na www.istockphoto.com jsem pokračoval do fotobanky větší, www.gettyimages.com. Předpokládal jsem, že cena snímků bude obdobná jako ve fotobance předchozí, proto jsem se s ní už dále nezaobíral. Shlédl jsem přes tisíc fotografií, vyhledával jsem podle zařazení nejdříve do Číny, pro nedostatečný počet jsem pak rozšířil vyhledávání na celou Asii. Jako druhé vyhledávácí kriterium mi posloužil alkohol. V knize se odehrává nespočet pijáckých scén a duelů v pití, „kopnout tam pár panáků“ patří mezi oblíbené pozdravy v Likérovém městě. Chtěl jsem proto najít fotografii, ze které bude opilost jasně čitelná. Po nekonečném hledání jsem narazil na snímek dvou zakloněných jasně opilých Asiatů, barevně vyvážený snímek se volnou plochy, kam se vejdou informace o názvu knihy a jménu autora. Snímek jsem použil na obálku pro nakladatelství Odeon.
Při vyhledávání posledního obrázku jsem zvolil jiné klíčové slovo – kanibalismus. Jedná se o druhé hlavní téma románu, viz. informace na finální podobě obálek či úryvek z knihy. Jako vzor mi posloužily obrázky z vydání francouzského a anglického, malí buclatí chlapečci, oblíbená lahůdka v Likérovém městě. Nalezl jsem modro - černou ilustraci, kterou jsem použil na obálku číslo 2.
Portrétní fotografii Mo Yana, kterou jsem se po vzoru knihy Hora Duše rozhodl použít na klopu obálky k medailonku o autorovi, jsem našel na čínském vyhledávači www.baidu.com.
5.2. Úprava fotografií a ilustrací
Pro úpravu fotografií a ilustrací jsem používal programy Photoshop a InDesign.
Fotografie Jana Války jsem pomocí efektu v InDesignu pouze zesvětlil a lehce ořezal, dalších úprav nebylo třeba.
V modro-černé ilustraci z obálky 2 jsem pozměnil barvy – z původní modré jsem změnil barvu na červenou, která lépe evokuje barvu nejen vína a krve, ale i samotné Číny (tím nemyslím barvu režimu, pro Číňany byla červená/rudá barva odjakživa oblíbeným symbolem štěstí). Pomocí nástrojů guma a razítko jsem obrázek vyretušoval, aby byl použitelný pro návrh obálky. Podobně jsem upravil i poslední z fotografií, kterou jsem použil na obálce číslo 3.
Portrétní fotografii autora jsem ořezal z původní barevné na černobílou. Na zvětšení či zmenšení rozměrů obrázového materiálu při zachování původních proporcí jsem v InDesignu používal funkci ctrl+shift+alt.
5.3. Formát návrhů obálek
Jak jsem již výše naznačil, při vytváření rozměrů formátu knih jsem neexperimentoval a řídil se dvěma vzory – obálky číslo 1 a 2 mají totožné rozměry 148x230 mm, hřbet má šířku 20 mm podle anglického vydání (s možností pozdější úpravy podle informací z tiskárny), klopy 75 mm. Jedná se o formát trochu vyšší než standartní formát A5 (který je podle Polygrafikého slovníku 148x210 mm). Na knižním trhu se s formátem 148x230 mm setkáváme poměrně často, především u objemnějších monografií.
Návrh formátu obálky pro Odeon jsem připravil podle rozměrů knihy Čekání na Lina. Rozměry 133x210 mm se také blíží standartnímu formátu A5, můj návrh je podle vzoru trochu užší. Hřbet jsem také naznačil 20 mm s možností pozdější úpravy, klopy jsou podle vzoru 80 mm.
5.4. Písmo, text, sazba, překlady
Na všech návrzích jsem použil vlastní přeložené texty z angličtiny nebo čínštiny. Stejné texty se opakují na všech obálkách, pouze v různé kombinaci a jiném rozmístění. K textu jsem přistupoval jako ke grafickému doplňku výsledných podob návrhů, proto jsem pro každou z obálek pečlivě vyhledal takové písmo, které nebude působit rušivým dojmem. Střídal jsem užití minusek a verzálek, verzálky jsem vyhradil pro název titulu. Také jsem na každém z návrhů střídal více druhů písem podle doporučení z knihy typografie: I když lze design vytvořit s pouhým jedním písmem, mnohem častěji se jich používá víc. Zapojení dvou a více písem okamžitě umožní vytvořit hierarchii, která orientaci v dokumentu nesmírně zjednoduší. (Typografie, 2010:66).
Jednotlivé texty jsem upravoval nejen pomocí velikosti písma, ale i pomocí prokladů. Proklad se udává v bodech a v součanosti označuje vzdálenost řádek v textovém bloku. Proklad přidává do textového bloku prostor a umožňuje znakům „dýchat“, takže se informace snadněji čtou.“ (Typografie, 2010:92)
Kromě prokladů jsem využíval funkce prostrkání, a to především v souvislosti dělení textu. Prostrkání se vztahuje k prostoru mezi písmeny. Upravením této mezery se znaky stají více či méně rozpoznatelnými. Zmenšením prostrkání redukujete mezeru mezi písmeny, zhutníte text a umožníte, aby se do daného prostoru vešlo více textu. (Typografie, 2010:94)
5.4.1. Obálka číslo 1
Na obálce číslo 1 jsem použil písmo Handicraft BT pro název díla a jméno autora v angličtině, SimSun pro autorovo jméno v čínském originále a pro zbytek textu písmo Myriad Pro. V názvu na přední straně knihy je velikost textu 67b, ve jménu autora 48b. Na hřbet jsem písmo zmenšil, především v názvu díla. Oba texty na hřbetu působí ve stejné velikosti, Republika alkoholu je ve velikosti 44b, Mo Yan pouze i jeden bod menší. Barevně jsem odlišil autorovo jméno, pro obě jeho verze, anglickou i čínskou, jsem nabral barvu kapátkem z fotografie a použil ji pro písmo. Ve výsledné podobě má barva atributy: C 42 – M 92 – Y 50 – K 28. Jeden z důvodů pro užití stejné barvy pro jména autora je i snadnější pochopení významu znaků, ne každý je dokáže rozluštit a stejná barevnost by mohla posloužit jako vodítko. Znaky jsou písmem SimSun, ve kterém vynikne jejich přirozená estetická krása, velikostí 84b. Písma jsem vysadil tak, aby korespondovala s podkladovou forografií.
Zbytek textu je písmem Myriad Pro velikosti 12b a prokladem 15b, barvu jsem zvolil klasickou černou.
Myslím, že kombinace písem se mi vydařila, písma se vhodně doplňují a hierarchie je zřejmá.
5.4.2 Obálka číslo 2
Na tuto obálku jsem zvolil kombinaci písem Bedrock a Myriad Pro.
Pro název jsem zvolil písmo Bedrock velikosti 44 verzálky. Barvu jsem úmyslně vybral čistě bílou v kontrastu se zbylým textem, který je jemně zastřený, název nabývá „svítívého dojmu“. Pro autora jsem vybral totéž písmo, ale minusky. V názvu jsem musel ručně poopravit mezery mezi písmy, aby byly rovnoměrné. Pro jméno autora jsem opět užil barvu z obrázku pomocí kapátka a vyšla mi C 40 – M 34 – Y – 6 – K 0. Na zadní straně potahu a klopách přebalu je použité písmo Myriad Pro velikosti 10b, problematická místa s nerovnoměrnými mezerami jsou upravena, text jsem dělil ručně. Pouze pro zpřehlednění textu jsem použil pro zdroje recenzí ze zadní klopy velikost písma 9b. Barva písma je lehce zastřená, aby písmo tolik „nebilo do očí“. Jedná se o 20% odstín černé.
5.4.3. Obálka číslo 3
Zde jsem použil kombinaci písem Meta a opět osvědčený Myriad Pro.
Jako vzor mi znovu posloužilo grafické zpracování přebalu a potahu knihy Čekání na Lina. Název knihy je na přední straně přebalu i potahu písmem Meta velikosti 15b, jméno autora písmem Meta bold 18b. Na hřbetu jsou písma zvětšená na 17b a 19b. Další informace o knize na přebalu a klopách jsou písmem Myriad Pro velikostmi 9,5b a 10b, proklad se pohybuje mezi 11b a 14b. Podle vzoru střídám pouze barvy černou a bílou. V textech jsem se rozhodl nedělit, dělení by působilo rušivě, poradil jsem si pouze pomocí funkce prostrkání písma. Cílem opět bylo, aby byly mezery rovnoměrné a ne zbytečně široké, aby text nepůsobil rušivě a nesnižoval svou čitelnost. Jako velmi pomocná funkce se prokázal shift+enter na vynucené zalomení řádku.
5.5. Další použité grafické prvky
Na obálkách číslo 1 a 2 jsem použil kruh s informací o ocenění Nobelovou cenou za literaturu po vzoru anglického vydání. Barevnost jsem přizpůsobil obálkám, na obálce číslo 2 jsem kruh pro zpestření trochu seřízl.
Podkladové barvy na obálkách jsou na obálce číslo 2 ve vínovém odstínu C 25 – M 75 – Y 76 – K 23. Na obálce číslo tři je jasně červená v barevnosti C 0 – M 96 – Y 97 – K 0. Na záložce obálky číslo 1 je šedá v barevnosti C 40 – M 34 – Y 6 – K 49. Na druhé záložce je pomocí efektu zesvětlení seříznutá část fotografie z titulní strany.
Na obálce číslo 2 jsem do obrázku vložil nápis 酒国, Země alkoholu, psaný shora dolů. Umístil jsem jej do pravé části ilustrace, aby nerušil příšernou kanibalistickou scénu. Nápis jsem zkopíroval z vydání čínské knihy, protože mne zaujal na první pohled svou elegancí a rozmazaností evokující stékající kapky vína či krve. Proto jsem jej zkopíroval, vložil do Photoshopu, převzorkoval, vyčistil a vytvořil v obrysech. Po převedení do InDesignu jsem pouze použil efekt Úkos a reliéf. S výslednou podobou nápisu jsem spokojený, pro účely románu si sám čtenář může vybrat, jestli mu stékající barva připomíná víno nebo krev. Použité logo nakladatelství Odeon jsem si stáhl v minimální kvalitě a pouze pro účely návrhu. Stejně jako zbytek práce, ani logo nebude použito pro komerční účely, pouze pro ilustraci a navození autentičnosti. Čárový kód je čistě náhodný.
5.6. Logo
Dva návrhy jsem zvolil vydat ve svém, zatím ještě neexistujícím nakladatelství. Jako každé nakladatelství musí mít o to mé vlastní logo. Při tvorbě loga mi byly vzorem pečetě z klasických čínských maleb: Pečetě na starých obrazech jsou v naprosté většině sběratelské pečetě. Sami malíři tehdy ještě autorské pečetě na obrazy neumisťovali. O tom, že k jejich malbě budou později připojeny další sběratelské pečetě nevěděli a nedali k tomu ani svůj souhlas. (Čínské malířství, 2010:95)
Logo jsem si vytvořil v programu Ilustrátor. S tímto programem neumím moc dobře zacházet, s tvorbou loga také nemám žádné zkušenosti, proto budu své logo prezentovat pouze jako pracovní verzi a v případě zavedení reálného nakladatelství bych logo v horším případě dopracoval, v lepším případě přenechal profesionálům na vypilování.
Vytvořil jsem červený čtverec, který jsem poté po vzorů pečetí zaoblil, a vložil do něj iniciálny Nakladatelství literatury Dálného východu v bílých verzálkách. Jako písmo jsem použil Lithos Pro, které se svou vzdušností a dlouhými a nerovnými linkami blíží vizáži čínských znaků. Poté jsem vytvořil název v celém znění, přiložil ho vedle prvního loga z iniciál a seskupil. Samozřejmě jsem vytvořil obrysy písma, aby bylo možné logo libovolně zvětšovat nevo zmenšovat.
Bohužel mé grafické schopnosti nesahají až tak daleko, že by se mi podařilo vytvořit průhledné písmo v iniciálech loga, proto písmena obarvuji až v ilustrátoru podle podložky. Jinak jsem však s pracovním logem spokojen.
5.8. Formáty výstupu
Každý z návrhů přebalu a potahu jsem exportoval do formátu PDF ve dvou rozlišeních:
v tiskové kvalitě a v nejmenší možné velikosti pro účely zobrazení náhledu na internetu. Texty v tiskové kvalitě jsem převedl podle tiskové normy do obrysů pomocí zkratky ctrl+shift+O. Spad jsem podle Polygrafického slovníku nastavil 3 mm. Spadávku a posun jsem u potahu podle knihy Knihařství a vazba nastavil na 18mm.
Samotné fotografie však nedosahují požadovaného rozlišení pro tiskovou kvalitu, jsou to pouze pracovní verze projektu.
6. SEBEHODNOCENÍ
Cílem mého žurnalistického projektu bylo vytvořit návrh přebalu čínské knihy, která na českém trhu ještě nevyšla, ale pravděpodobně zanedlouho vyjde. Při tvorbě projektu jsem využil vědomosti nabyté během workshopů DTP a samostudiem. Po volbě románu Republika alkoholu, jehož autor Mo Yan byl v roce 2012 jako první Číňan žijící a píšící v ČLR oceněn Nobelovou cenou za literaturu, jsem si po rešerši světového trhu a koupi anglického překladu románu vytyčil i druhý úkol – ukázat, že je možné Mo Yanův námět zpracovat mnoha způsoby, které budou graficky lépe zpracované než francouzská a anglická verze.
Co vnímám jako trochu problematické a zároveň ponaučení do budoucna, je práce s internetovými fotobankami, především závratná cena některých jejich snímků ve vysokém rozlišení. V případě opakování podobného projektu pro univerzitní účely nebo práce pro některé z nakladatelství by kritérium ceny snímku v tiskové kvalitě hrálo větší roli. Některé z fotografií či ilustrací se dají v požadované kvalitě koupit za pár dolarů, cena jiných se šplhá přes dvacet tisíc korun. Pochybuji, že se česká nakladatelství nachází v situaci, kdy by mohly pouze za fotografii na přebal knihy zaplatit částku převyšující několik tisíc korun. Proto v soulasu s licenčními podmínkami fotobanky www.gettyimages.com využívám dva náhledy jejich fotografií, které jsem pomocí programu Photoshop upravil a použil na obálky číslo 2 a číslo 3. V případě realizace těchto návrhů pro komerční účely by bylo nutné snímky zakoupit.
V kontrastu se zdlouhavou prací s internetovými fotobankami poslouží snímky, které jsem použil na obálku číslo 1. Jsou to snímky mého známého fotografa Jana Války, za které nemusím platit žádné peníze a po jeho svolení s nimi mohu nakládat dle libosti. Barevnostně ani esteticky obálka číslo 1 dle mého názoru nezaostává za ostatními obálkami, její výpovědní hodnota je přinejmenším srovnatelná se stáhnutými fotografiemi. V případě dalších zakázek návrhů obálky bych začal pravidelně fotit, s širším portfoliem fotografií porostou i možnosti výběru vhodného snímku.
S finální podobou návrhů jsem spokojený. Dosáhl jsem záměru poukázat na dle mého názoru špatné grafické zpracování anglického a francouzského vydání Republiky alkoholu (anglicky The Republic of Wine, vyšlo v roce 2000; francouzsky Le pays de l´alcool, vyšlo v roce 2000) zpracováním vlastních grafických návrhů obálek. Dvě z nich jsem navrhl pro neexistující Nakladatelství literatury Dálného východu, pro které jsem vytvořil i vlastní logo z písmen NLDV po vzoru pečetí z čínských maleb. Logo jsem poté zpracoval i pro celý název nakladatelství. Stejně jako u celé mé práce jsem se pokusil o spojení estetiky se symbolikou tak, aby bylo logo funkční a zároveň odkazovalo na obtisky tradičních čínských pečetí v červenobílém zbarvení, které původně sloužily jako sběratelské značky a poté jako signatura autora. (Čínské malířství, 2010:95)
U všech návrhů jsem se především snažil originálním způsobem navázat na Mo Yanův román a myslím, že se mi to i docela povedlo. Volba programu InDesign se pro práci na projektu ukázala jako vhodná, pouze funkce „dělení slov“ mě zklamala. Přeložené texty jsem musel podle typografických norem ručně upravit sám, osvědčila se mi funkce prostrkání. Také jsem si osvojil práci s různými druhy písmem, osvědčil se mi web www.fontyukle.net, kde jsem si některá z písem zdarma stáhl. Pro větší autentičnost návrhu pro nakladatelství Odeon jsem použil i náhled jejich loga, ze stejného důvodu jsem na zadní strany obálek umístil čarový kód. Informaci o ocenění Nobelovou cenou vnímám jako důležitou, proto jsem ji po vzoru anglického vydání umístil na přední stranu obálky. Použití čínských znaků autorova jména na obálce 1 hodnotím kladně, stejně jako použití znaků z názvu čínského originálu na obálce číslo 2.
Celou práci na projektu vnímám jako cennou zkušenost pro budoucí praxi. Osvojil jsem si cenné dovednosti v grafických programech InDesign a Photoshop, které se mi vzhledem ke své žurnalistické profilaci určitě budou hodit. Potěšilo by mě, kdybych mohl návrhy prezentovat i knižním nakladatelstvím a díky nim zahájit spolupráci s některým z nich. Práce mě bavila, protože byla kreativní a mohl jsem zapojit své znalosti z oboru a tvůrčí fantazii. Zároveň myšlenka založení vlastního nakladatelství se specializací na literaturu Dálného východu mi připadá velice zajímavá a v rámci českého knižního trhu i uskutečnitelná.
Použitá literatura:
Ambrose, Gavin; Harris, Paul: Typografie. Brno: Computer Press, 2010.
Káňa, Pavel: Knihařsttví a knižní vazba. Prostějov: Vydavatelství knihař, 1995.
Wang, Yao-´ting: Čínské malířství. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2008.
Polygrafický slovník tiskárny Didot.
Použité programy:
Adobe InDesign CS4
Adobe Photoshop CS5
Adobe Illustrator CS5
Internetové zdroje:
http://www.literarni.cz/rubriky/ukazky/proza/mo-yan-zemljankove-radosti-ukazka_8451.html
http://konfucius.upol.cz/preklad-z-cinstiny/
http://www.reflex.cz/clanek/nazory/48137/ani-murakami-ani-mccarthy-nobelovu-cenu-za-literaturu-ziskal-neznamy-a-vystraseny-cinan-mo-jen.html
www.academia.cz
http://maxima.hyperlink.cz/
http://www.odeon-knihy.cz/
http://www.odeon-knihy.cz/cha-tin-cekani-na-lina-26-9-2012-a2/
www.baidu.com
http://baike.baidu.com/view/1054060.htm
www.istockphoto.com
www.gettyimages.com
http://www.gettyimages.com/Corporate/LicenseAgreements.aspx#Comping
www.flickr.com
Náhled anglického vydání knihy Republika alkoholu:
