Karim - bezdomovec, který provádí Prahou

Ohodnoťte tento článek
(0 hlasů)
Samostatný projekt v rámci fotografické a sociálně - zdravotní specializace

 Odkaz na fotografie

1. Cíl práce

Ústředním cílem této práce bylo vytvořit sérii fotek, zachycující osobnost Karima, při jeho práci i koníčku. Jeho prací myslím provádění turistů po pražských zákoutích a koníčkem označuji herectví. Zaměřila jsem se zejména na jeho osobu, jelikož se jeví jako velice zajímavý člověk. A to nejen svým zevnějškem, ale i příběhem. Tento bývalý bezdomovec a prostitut se stal jakousi ikonou Prahy. V sérii fotek proto představuji medailon Karima. Snímky jsou sestaveny ze dvou večerních prohlídek po Praze, přičemž jedna trvá zhruba 7 hodin a z domluvené osobní schůzky.

2. Volba tématu

Vzhledem ke své zdravotně-sociální specializaci jsem se chtěla zaměřit spíše na sociální část svého zaměření. Již od začátku jsem měla v plánu fotografovat lidi ulice, jelikož je to poměrně neprozkoumaná část velké spousty měst. Lidé o těchto problémech moc nemluví a na ulicích dělají, že bezdomovce nevidí. Přitom nikdo nezná jejich příběh a důvod k ocitnutí na ulici.
O projektu Pragulic jsem již věděla delší dobu a Karim mě velice zaujal.

Projekt Pragulic

Pragulic je sociální podnik, který byl založen roku 2012. Tři studenti se rozhodli oprostit se od stereotypů bezdomovectví a touto cestou zprostředkovat kontakt lidí bez domova s veřejností. Lidé ulice provádí městem, každý odlišnou trasu a s odlišným vyprávěním a historkami. Během prohlídky jednotlivci vypráví i o různých tématech týkajících se života na ulici, jako je například prostituce, závislosti, návykové látky, specifika ženského bezdomovectví, úskalí života na ulici, ale i informace o historických památkách a zajímavé historii některých zmodernizovaných míst.

Jedním z dalších průvodců je Jan Badalec, který se taktéž dostal do povědomí široké veřejnosti. Jan vystudoval gymnázium a později studoval na FAMU, odkud byl nucen odejít. Vypracoval se na místo kreativního ředitele v reklamních agenturách. Dále měl oblibu v psaní básní a ještě před smrtí Johna Lennona byl autorem prvních příspěvků na zdi, které se začalo později říkat Lennonova zeď. Následkem druhého rozvodu se však ocitl na ulici. Přespával, kde se dalo. Zásluhy mu patří i proto, že z kontejnerů vytahoval knihy a zachraňoval je před koncem na skládce. V roce 2013 se zapojil právě do projektu Pragulic, a součástí jeho prohlídek bylo „zachraňování“ knih z kontejnerů. Nalezené knihy později rozdával, nebo nechával vykupovat v Antikvariátech, přičemž mu tento výdělek sloužil jako obživa. Tímto je dán jeden příklad, že na ulici se mohou dostat i vzdělaní a úspěšní lidé. Nyní si veřejnost může zajít na prohlídku nejen v Praze, ale i v Olomouci a v Českých Budějovicích.

Karim

Karel Lampa, alias Karim (někdy také Karin). Do Prahy přišel v patnácti letech. Jeho otec byl herec a učil na konzervatoři a měl ve své době velký vliv. Mladý Karel si díky otci mohl zahrát například po boku Bolka Polívky. Otec si proto myslel, a doufal, že syn Karel bude pokračovat v jeho stopách. Karim se proto hlásil na muzikálové herectví, kde dokonce složil přijímačky. Pro velký zájem se nevešel do omezeného počtu přijatých. Jakožto jedináček, nechtěl být protekční syn a chtěl se osamostatnit. Proto ho lákal ruch velkoměsta s vydal se do Prahy. Zde počítal s tím, že se uživí jako herec. Hrál komparzy a v tomto odvětví se prosadil i v zahraničních filmech. Věci ovšem nešly, tak jak by Karel chtěl. Dokonce byl zaměstnaný v prádelně. Po dvou měsících žití v hlavním městě se nechal zlákat dlouholetými přáteli a začal poznávat Prahu z jiného pohledu. Dostal se tak k sexuální práci, u které už zůstal šestnáct let. Navíc propadl pervitinu, který do svého těla dostával nosem, tedy šňupáním, dohromady sedm let. Jeho rodiče na tyto události nereagovali nijak špatně. Respektive Karima neodsoudili a nadále s ním byli v kontaktu. Jeho matka mu dokonce chtěla dělat „pasáka“, aby se mu nic nestalo. Tuto nabídku Karel odmítl.

Výdělky za socialismu měl až osmdesát tisíc. Půlku ovšem musel odevzdat svému pasákovi a zbytek utratil za drogy nebo posílal rodině. Pervitin byl pro něj v tu chvíli jakýmsi brněním. Často se setkával s klienty, kteří byli psychopati, násilníci a nebyl problém mladým klukům zlámat žebra. Klienty si nevybíral Karim, ale vybíral mu je jeho šéf, lidově řečeno pasák. S tímto pasákem všichni mladí muži bydleli pohromadě, většinou v pronajatém hotelovém pokoji. To proto, aby měl jejich nadřízený přehled o tom, co dělají a o příjmu peněz, a aby jim mohl dohazovat klienty. Karim byl šest let pod pasákem, který prodal své dvě děti na prostituci. Nebylo nic neobvyklého, že se prostituti mezi sebou i zabíjeli, ze žárlivosti, například kvůli přebírání klientů.

Ze závislosti se Karel dostal až ve vězení. Zde přišla odvykací kúra velice rychle, bez jakékoli přípravy či detoxu. Poté se i nadále živil jako homosexuální prostitut. Říká, že tato práce mu ani tolik nevadila, vzhledem k jeho homosexuální orientaci. Ostatní heterosexuální chlapci tuto „práci“ brali vyloženě jen jako výdělek a znechucení. Z ulice Karla Lampu dostal až virus HIV. V roce 1997 ho záměrně nakazil jeden z klientů tím, že propíchal prezervativ. Klient tuto skutečnost Karimovi sdělil ihned po aktu. Věděl, že je nakažený a nechtěl tuto tíhu nést sám. Karim byl tímto absolutně vyloučen z poskytování sexuálních služeb. Ještě chvíli přebýval na ulici, dokud nepotkal svého partnera, se kterým žije dodnes v Domě světla (zařízení pro osoby nakažené virem HIV).
Jeho partner tímto virem nakažen není. Karim podstupuje náročnou a nákladnou léčbu. Tato léčba sice zpomaluje průběh nemoci, ale velice působí na psychiku a ničí orgány těla. Karel před těmito problémy utíká právě ke své práci. Nejen, že provádí po Praze se sociálním projektem Pragulic, ale i hraje divadlo.

Netradiční prohlídka

Jedna z mnou absolvovaných prohlídek začala na pražském hlavním nádraží. Při druhé byl sraz s Karimem na Senovážném náměstí u kašny Českých muzikantů. Obě prohlídky měly ve své podstatě velice podobnou trasu. Z hlavního nádraží průvodce pokračoval do přilehlých Vrchlického sadů, které jsou spíše známější pod názvem „park Sherwood“. Park je proslulý zejména svým vysokým podílem kriminality. Trasa dále vedla přes Opletalovu ulici. Zde nám Karim ukazuje jednotlivé kontejnery. Sděluje, že nejlepší je spát v kontejneru na papíry a do toho se sklem raději nemáme lézt. Názorně ukazuje, jak se pozná, zda v dané popelnici někdo přespává. Momentálně je prázdná – při bouchnutí či kopnutí rezonuje. Během noční prohlídky Prahou i upozorňuje, že mnoho drog máme i doma, a to například prací prášek nebo přípravek na mytí oken, který je vnitřní tepelnou izolací. Dále upozorňuje, že na hlavním náměstí nemají ženy nabízející sexuální služby co dělat. Tato část Prahy patří výhradně mužům, což se ovšem nedá říct o Václavském náměstí, kam prohlídka pokračovala. Zde mají svá místa zejména cizinky – Bulharky, Ukrajinky a Rumunky. Karel sám na některé poukazuje. Tyto ženy jsou pod svým „pasákem“, takže jsou vlastně na chráněném území. Pokračovalo se přes proslulou Perlovku. V rámci prodloužených prohlídek s Karimem je dále na programu posezení v Cafe Louvre. Zde návštěvníkům popisuje historii budovy. Do roku 1998 byla pod touto kavárnu diskotéka Riviéra, kam si chodili pro klienty již desetiletí kluci. Při příležitosti posezení se pak návštěvníci můžou svého průvodce ptát na cokoliv. Nemusí se bát nevhodných otázek, Karim je ke všemu velice otevřený a mluví i o choulostivých tématech. Za socialismu prý bylo přebývání na ulici jednodušší. Navíc se o lidech z ulice tolik nemluvilo. Tito lidé nemohli být tolik vidět, jelikož existoval „paragraf příživa“, který byl zrušen roku 1989. Nyní je však na ulici podle Karla až čtyřikrát více lidí. Trasa pokračuje přes Karlovo náměstí, kde si každý z přítomných má možnost vyzkoušet, jaké to je spát na schodech v metru. Cesta pokračuje kolem Tančícího domu, přes most, rovnou k „pánskému klubu“. Nechybí obrázková dokumentace jednotlivých praktik, které uvnitř čekají pouze muže. Ženy mají do tohoto podniku zakázaný vstup. Cestou Karim ukazuje bydliště slavných lidí a místa, kde se staly některé významné události. Nakonec už jen zbývá Karlův most, kde prohlídka končí.

Rozkoš bez rizika

Další setkání s Karlem bylo mimo organizaci Pragulic, tedy mimo jeho práci. Kromě provádění Prahou se Karel věnuje i divadlu. Herci jsou pod záštitou organizace Rozkoš bez rizika. Zde funguje ochotnický divadelní soubor Rozkoš, který slouží jako součást terapie pro klienty sdružení. „Cílem divadelních aktivit Rozkoše bez rizika je dostat nahoru – na pódium – ty, co se cítí být dole, na dně nebo skoro na dně," říká Hana Malinová, principálka souboru. Předchozí hra byla velmi úspěšná, jmenovala se „Taťkové a kukačky, aneb všichni jsou úchylové“. Tato divadelní inscenace se zabývala problematikou neúplných rodin. Děj se později přesouvá na travesti show, kde se aktéři později setkávají a zjišťují, že mají velice podobné osudy.

Herci nyní nacvičují novou hru, jejíž název jsem se nedozvěděla. Jedná se ovšem o další z kontroverzních témat, které hýbe společností. Herci vidí jako účel svého hraní nejen zábavu a součást terapie, ale i jako „rýpnutí“ do společnosti a zamyšlení nad daným tématem.

Tato organizace se nezabývá pouze herectvím, ale její hlavní pole působnosti je zmenšit sociální a zdravotní rizika nejen u žen pracujících v sexbyznysu, ale následně i u širší populace. Za cíle si vkládají zmenšit rizika sexuálních chorob, zvláště u ohrožených skupin. Mezi ohrožené skupiny patří osoby v prostituční scéně, které jsou ohrožené rizikovým způsobem života. Dále se organizace snaží prosazovat práva žen, a to nejen těch, které pracují v sexuální sféře.

Kromě těchto činností pořádá Rozkoš bez rizika i přednášky a besedy, které se týkají zejména prostituce a bezpečnosti při pohlavním styku. Je možné je potkat i na různých událostech, kde se účastní akcí pro veřejnost. Ať už na speciálně určeném dni, jako je AIDS day, nebo na hudebních festivalech. Například na minulém ročníku Beats for Love v Ostravě se mohli účastníci festivalu nechat testovat na HIV.

3. Zdroje a stav problematiky

Pragulic spolu s Karimem se stali poměrně známou věcí v oblasti bezdomovectví. Karim podstoupil již několik rozhovorů s novináři, například na idnes.cz, aktuálně.cz nebo lidovky.cz. Do širšího povědomí veřejnosti se dostal i díky Show Jana Krause, kde byl hostem 13. září 2017.

Fotografický medailon samotného Karla Lampy ztvárnil Michal Cetkovský, který snímky použil k rozhovoru na Lidovkách. Pár fotek přímo z prohlídek z rozhovoru na Idnes pořídil i František Vlček, který fotí pro MAFRu. Co se týče samostatných projektů publikovaných na pres.upmedia.cz, téma totožné s tím mým zde nikde nebylo publikováno.

4. Ideový plán

Hlavním záměrem této série fotografií bylo přiblížit život na ulici a upozornit na sociální projekt Pragulic. Prohlídky jsou velice poutavé a vypráví příběhy reálných lidí a proběhlých situací. Zaměřila jsem se na Karla, jelikož je sám o sobě velice zajímavou osobností. Měla jsem v plánu fotografovat i prohlídku s jiným průvodcem, ale přišlo mi to zbytečné, jelikož Karim zcela splnil účel mého projektu. Navíc jeho zajímavý a extravagantní vzhled podpoří v zajímavosti každou fotografii. Výsledkem je tedy medailon Karla Lampy, pražského průvodce podsvětím.

5. Postup práce

Na první prohlídku jsem si vzala na focení svůj fotoaparát Nikon D5200 spolu s objektivem Nikkor 18-105 mm. Na běžné focení je tento objektiv dostačující, ale při noční prohlídce, a ještě k tomu při nepříznivém počasí se fotografie moc nezdařily. Objektiv má světelnost f/3.5 –  5.6, což se pro noční focení příliš nehodí. V mnoha případech jsem musela využívat blesk, který osvětlil pouze Karimův obličej a zbytek snímku byl tmavý. Na druhou prohlídku jsem si vypůjčila fotoaparát Nikon D7100 a objektiv 50 mm, který měl světelnost f/1.4. V tomto případě se vyplatilo půjčit si světelnější objektiv, jelikož se z této prohlídky podařily snímky více. Po osobní domluvě s Karlem jsem si s ním domluvila i třetí schůzku, která byla více osobnější. K příležitosti focení jejich divadelní zkoušky jsem použila fotoaparát Nikon D7100 s objektivem Nikkor 18-105 mm. K výsledné úpravě fotografií jsem použila program Adobe Lightroom.

6.Popis snímků

Fotografie č. 1

Na úvodní fotografii je portrét Karima. V tomto případě zřetelně vynikne jeho výrazné a extravagantní líčení. Dokonce přítomným ženám radil, kde koupit ty nejlepší nalepovací řasy. Snímek je pořízen na začátku prohlídky, kdy čekal na příchozí posluchače.

Fotografie č. 2

Fotografie je zaměřena na detail. Detail na Karlovy ruce plné prstenů a zčásti na hruď, která je ověnčená šperky. Zároveň jsem se zaměřila i na kus papíru, který Karim při každé prohlídce ukazuje. Obsahuje zajímavé filmy a knihy, jejichž obsahem je právě téma bezdomovectví a prostituce. Velice často při svých prohlídkách odkazuje na film Mandragora, který ztvárňuje téma prostituce nezletilých chlapců. Na papíru dokonce dává veřejnosti osobní kontakt na sebe, a to email, facebook a dokonce i telefonní číslo.

Fotografie č. 3

Snímek je momentkou Karima, spolu s dalšími pánskými účastníky prohlídky. Nebylo potřeba ji nějak zvlášť upravovat, jelikož protisvětlo se v tomto případě postaralo o zajímavou kompozici. Tato fotografie byla pořízena v ulici Spálená, když jsme se přemisťovali na Karlovo náměstí.

Fotografie č. 4

Karim v pohybu při vžití se do divadelní role. Fotografie je naschvál lehce rozmazaná, aby působila dynamickým dojmem. Karlovou typickou součástí image jsou sluneční brýle a kapuce, které nesundává ani na zkouškách.

Fotografie č. 5

Snímek Karla uprostřed povídání a posluchačky, která je zaujatá výkladem. Fotografie je pořízena na Senovážném náměstí, kde začínala druhá z prohlídek.

Fotografie č. 6

Detail je tématem další fotografie. Tentokrát je opět zaměřen na výrazné ozdoby na rukou. Karel prý prsteny ani náramky nikdy nesundává. Detail je mimo jiné i na pivo, které si Karim objednal v Café Louvre, kam přivede každou výpravu jako součást prohlídky. Zde byl prostor umožněný nejodvážnějším dotazům.

Fotografie č. 7

Karim zaznamenán uprostřed davu, jež je zaujatý jeho zajímavým vyprávěním. Konkrétně je snímek z podchodu do metra na stanici Vyšehradská. V tuto chvíli jsme museli být velice potichu, abychom nevzbudili spící obyvatele tohoto místa. Na vlastní kůži si několik návštěvníků zkusilo, jaké to je ustlat si v okolí metra.

Fotografie č. 8

Další záznam ze zkoušky divadla v Rozkoši bez rizika. Zkouška probíhala neformálně v samotné klubovně. Do hry se zapojují i zaměstnanci centra.

Fotografie č. 9

Fotografie je pořízena v Café Louvre. Kvůli historii tohoto místa se sem Karimova výprava stavuje nejen na občerstvení, ale i kvůli osobním zážitkům, fotkám a mapám. Na snímku je Karim, který názorně ukazuje trasu prohlídky na mapě Prahy. Kromě trasy ukazuje i zajímavá místa, například obydlí slavných osobností či událostí, o kterých mnoho lidí neví. Představuje také nejčastější místa ke spánku lidí bez domova, nebo části města, které některým slouží k hygieně. Na fotografii jsem do popředí umístila spíše návštěvníky a Karim byl lehce upozaděn.

Fotografie č. 10

Zachycení Karima, jako celku. Jeho oblečení je převážně vždy stejné, a to včetně kabelky, deštníku a kšiltovky. I když na této prohlídce opravdu velice mrzlo, neměl na sobě mnoho oblečení, jelikož je podle jeho slov na zimu zvyklý.

Fotografie č. 11

Fotografie z divadelní hry, spolu s jinou herečkou, která ztvárňuje roli prostitutky. Karim je v tomto případě bohatý šejk, který si hodlá ženu koupit. Hra je doprovázena písněmi a hrou na klavír.

Fotografie č. 12

Karim při své klasické činnosti. Za celou prohlídku je schopen vykouřit celou krabičku cigaret a načít si další. Portrétní fotografie je laděná do potemnělé atmosféry. Na snímku je detailně vidět Karimovo líčení, které obsahuje i peří v řasách a makeup s očními stíny.

Fotografie č. 13

Karel dává během prohlídky možnost svým návštěvníkům obtěžkat si břemeno, které neustále nosí na svém krku. Tuto příležitost si vyzkoušeli všichni a uznali, že je jeho ozdoba opravdu těžká. Nic nesundává ani na spaní.

Fotografie č. 14

Následující detail je zaměřen právě na objemné ozdoby na jeho krku. Některé z nich dostal od svých kamarádů z ulice, některé si vyžebral a některé z nich mu darovali návštěvníci jeho prohlídek. Dříve nosil pár věcí pro okrasu, nyní mu spíše slouží jako image. Díky nim se stává nepřehlédnutelný.

Fotografie č. 15

Na posledním snímku je opět Karel Lampa s cigaretou v ústech. Pochází ze Senovážného náměstí. Fotografii jsem ponechala lehký žlutý nádech, který způsobily pouliční lampy.

 7. Sebehodnocení

Za svůj cíl jsem si stanovila vytvořit fotografický medailon Karla Lampy – Karima, a to jsem dle mého názoru splnila. Původně jsem se chtěla více zaměřit na jeho současný osobní život, například zachycení jeho domova a každodenního života. Ovšem s takto vytíženým člověkem je poměrně těžké si sjednat schůzku. Jsem proto ráda, že mi umožnil nahlédnout do jeho soukromí alespoň skrz jeho koníček. Problematické bylo časové rozpoložení fotografování, jelikož prohlídky končily po půlnoci, až k ránu, proto jsem musela v Praze přespávat, protože nebydlím nikde poblíž. Samotné cestování do Prahy bylo poněkud zdlouhavé, ale nehodnotila bych to jako překážku. Faktem je, že jsem při první prohlídce lehce zanedbala přípravu, nebo jsem spíše doplatila na svou fotografickou nezkušenost, a podařilo se jen málo snímků. Dále mne překvapila divadelní zkouška v klubovně centra, kde toto umění příliš nevyniklo. Premiéra představení se koná až v květnu, což je pro můj projekt už pozdě. Celkově pro mě bylo fotografování zábavné a přínosné, jelikož prohlídky s Karimem jsou opravdu zajímavé. Nahlédnutí do života takto zajímavého člověka mě obohatilo. Jistě mi toto focení přineslo několik zkušeností a poznání zajímavých lidí. V tomto případě nemluvím jen o Karimovi, ale i o lidech z Rozkoše.

 8. Zdroje

HRABINOVÁ, Tereza. Jsem takový workoholik, že nestíhám umírat, říká muž s HIV. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2018-04-25]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/jsem-takovy-workoholik-ze-nestiham-umirat-rika-muz-s-hiv/r~06df8ca24bf911e5adcb0025900fea04/?redirected=1524505743

CHRAMOSTOVÁ, Kateřina. Jak se změnila ulice? Za totáče ti lidi pomohli, dnes tě okradou, říká ,bezdomovec’. Lidovky.cz [online]. [cit. 2018-04-25]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/za-totace-ti-lidi-pomohli-dneska-te-okradou-a-vynadaj-rika-celebrita mezi-bezdomovci-gzf-/lide.aspx?c=A170420_141259_lide_ELE

JIŘIČKA, Jan. Pasák Krysa byl psychopat, ukazují bezdomovci turistům podsvětí. Idnes [online]. [cit. 2018-04-25]. Dostupné z: https://zpravy.idnes.cz/bezdomovci-delaji-prohlidky-po-praze-ds8-/domaci.aspx?c=A130411_145209_praha-zpravy_jj

Rozkoš bez rizika [online]. [cit. 2018-04-25]. Dostupné z: http://www.rozkosbezrizika.cz

Show Jana Krause: Karim. In: Youtube [online]. 2017 [cit. 2018-04-25]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=Jq7vQKVESsw

Naposledy upraveno:
Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Říjen 2020 »
Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace