Jan Kunze: Inspirací se pro mě stala pražská Akropole

Ohodnoťte tento článek
(0 hlasů)
Začínáme krátkým shrnutím toho, jak se v Opavě postupem času rodila soukromá klubová scéna. Postupně se dostáváme od vzniku Opavské kulturní organizace (OKO), přes okolnosti rekonstrukce budovy současného Obecního domu, až k historii a současné náplni městského klubu Art, fungujícího pod OKO. Na závěr se dotkneme několika obecnějších otázek, které se týkají kultury jak v Opavě, tak i v jiných městech.

 

Jaká byla situace na vznikající soukromé opavské klubové scéně?

Nejstarší soukromý opavský klub, který existoval a stále existuje, je Jam. Ten vzniknul v roce 1998 v suterénu domu na Otické ulici. O deset let později, v lednu roku 2008, pak vznikl na Krnovské ulici Music Club 13, který je také dodnes v provozu. Na Dolním náměstí fungovala nějakou dobu Zóna, která postupem času několikrát změnila název. Přes Mrkev a Depo se tak dostala až k názvu Music Club Monkey´s, pod kterým však před necelými dvěma lety definitivně zanikla.

Které další kluby v Opavě fungovali, ale postupem času zanikly?

Předtím byla v Opavě ještě Kotelna, která fungovala na místě, kde je dnes bar U Krbu. Tam jsme odehráli koncert s mojí v pořadí druhou kapelou Luza jako předkapela skupiny Priessnitz. Potom se ještě hrálo v Hangáru, to bylo po cestě do Kylešovic naproti nádraží. Dneska je to už zchátralá budova s vymlácenými okny. V Kylešovicích byl podnik, který se jmenoval U Špeka a existovala také jazzová vinárna U Přemka. Většina ze zmíněných klubů zanikla ještě před vznikem OKO. Z některých prostor jsou hospody, jiné prostě skončily.

Od kdy ses věnoval tomu, co tě vlastně dnes živí, čili dramaturgii?

Dá se říct, že už od gymplu. Podílel jsem se, ještě s několika přáteli, na organizaci různých happeningů, koncertů a festivalů. V té době to samozřejmě ještě nebylo pod záštitou kulturní organizace. Už tenkrát jsem nasbíral spoustu zkušeností. Proto vždycky doporučuju mladým lidem, které baví připravovat nejrůznější kulturní akce, ať s tím začnou co nejdřív. Vytvoří si tím portfolio, kterým se mohou prezentovat.

Kde jsi získával své další zkušenosti z kulturní oblasti?

Hned po vysoké škole jsem nastoupil k Martinu Klimešovi do Domu umění jako asistent. To bylo moje první oficiální placené angažmá v kultuře. Do té doby jsem to vše dělal jenom z vlastního nadšení. Potom jsem pár let pracoval v jiném oboru, v kultuře prostě nebylo a ani dnes není moc peněz. V roce 2008 se město rozhodlo převzít a opravit budovu bývalé Komerční banky nad Ostrožnou ulicí, dnes Obecní dům, a zřídilo Opavskou kulturní organizaci. Zúčastnil jsem se tenkrát výběrového řízení a dnes zde působím jako dramaturg.

Takže vznikla myšlenka Opavské kulturní organizace, proběhlo výběrové řízení, a co bylo dál?

Dál samozřejmě přišly veškeré komplikace, které se vážou k rozjezdu jakékoli organizace. Byli jsme u toho tři - Irena Šindlerová, Michal Petr a já. Michal byl historik, takže dával dohromady historickou expozici, já jsem měl na starosti galerii a klub a Irena to celé vedla a zastřešovala. Od roku 2008 do roku 2009 se připravoval a realizoval projekt Obecního domu. V prostorách kde je dnes kavárna jsme si nechali provizorně opravit dvě místnosti a připravovali jsme náplň.

Za jakým účelem byla organizace založena?

V podstatě šlo mimo jiné o to zřídit subjekt, který by zajistil provoz a využití tří městských budov, tedy kostela Svatého Václava, Domu umění a Obecního domu. Svými personálními kapacitami má také pomáhat s technickým zajištěním městských akcí - například festivalů Bezručova Opava a Další břehy, které má pod sebou Petr Rotrekl. OKO je vlastně určitou náhradou kulturního odboru magistrátu, který tady fungoval do revoluce a pak byl rozpuštěn.

Je vůbec možné spravovat tři budovy pouze ve třech lidech?

Na podzim roku 2009 se projekt nastartoval a my jsme začali nabírat další lidi. Bylo zřejmé, že při tak malých personálních kapacitách, naplnění předmětu činnosti není možné. Jenom na správu tří budov, a realizaci našich, městských a všech ostatních akcí je potřeba mít další tři lidi na techniku a to nemluvím o historické sekci, účtárně atd.

Jak probíhala rekonstrukce budovy současného Obecního domu?

Společně s architekty jsme chodili po budově a vymýšleli, co, kde a jak bude. Když potom začala rekonstrukce na plno, tak jsme se museli přestěhovat do jedné z budov magistrátu na Horním náměstí. Celá budova byla navíc dost poznamenaná stavebními úpravami socialistické éry. Z toho, jak dům původně vypadal, se zachoval jenom vnější plášť a hlavní chodba, zbytek byl naprosto zničený. Paradoxně nám to ale při rekonstrukci hodně ulehčilo život, protože jinak bychom museli každý zásah řešit s památkáři, což by rekonstrukci domu prodlužovalo a taky prodražovalo.

Můžeš nějak přiblížit dění kolem vznikajícího klubu Art?

Ze začátku jsem se dost zasazoval o to, aby byl klub v tom největším prostoru expozice v prvním patře. Jak jsem později pochopil, nebyl to dobrý nápad. Už jenom z toho důvodu, že tam jsou obrovská okna. V případě budovy Obecního domu je skutečně lepší, že je klub umístěn v podzemních prostorách. S architektem jsme se tedy dohodli na umístění Artu do suterénu. Jako pozůstatek z dřívějších časů, kdy v budově sídlila banka, jej rozdělovaly příčky na jednotlivé sklepní kóje. Když byly tyto příčky vybourány, vznikl prostor klubu, jak ho známe dnes.

Jak by podle Tebe měl fungovat hudební klub?

Můžu spíš říct, jak si myslím, že by měl fungovat městský hudební klub, nebo ještě lépe jak by měla fungovat kulturní organizace zřízena městem. V zásadě jde hlavně o to dávat prostor ke spolupráci různým institucím, výtvarníkům, kapelám, souborům divadlům atd. Dlouhodobě spolupracujeme se Slezskou univerzitou v Opavě, Slezským zemským muzeem, městským divadlem, charitními organizacemi, gymnázii a dalšími středními školami a mnoha dalšími institucemi v Opavě. Pomáháme jim s organizováním akcí, stejně tak jako pomáháme s technickým zajišťováním akcí města. Myslím, že by naše organizace neměla vytvářet elitářské prostředí a vnucovat za každou cenu lidem svůj vkus.

A co se týče samotného klubu Art?

Co se týče provozu samotného klubu, tak inspirací se pro mě stala pražská Akropole, kam přijedeš, jsou tam lidi, co ti pomůžou s bednama, produkční ví co a jak, a další zdánlivé drobnosti. Já jsem nesnášel ty kluby, kde přijedeš, nikdo tam není, akorát barman si tam umývá skleničky a vůbec neví, která bije. Vždycky se snažím naučit všechny naše lidi, že když přijede kapela, řeknou třeba: „Ahoj, já jsem Tonda, jsem tady od toho a toho,“ zavedou je kam je potřeba a všechno jim ukážou. Neříkám, že je to něco nového, ale spousta klubů to takhle nemá a je to opravdu tristní.

Jaké další problémy mohou v rámci zázemí hudebního klubu nastat?

Když tam není šatna, když jako vystupující musíš sedět mezi lidmi a nemáš se kam schovat, když si jako návštěvník nemáš kam odložit bundu atd. Když jsem přemýšlel, jak by mohl Art vypadat, tak jsem využil zkušeností, co mám z aktivního muzikantského života a snažil jsem se takových věcí vyvarovat. Podle mého názoru je klub dobře udělaný a vybavený. V zákulisí je záchod, sprcha, dvě šatny, místnost na techniku. Umělci mají klid na přípravu na vystoupení.

Je důležité, z hlediska městského klubu, zachovávat určitou „multižánrovost“ programu?

Jistě, soukromník si může udělat svůj specifický, úzce zaměřený klub. Řekne si třeba: „Já jsem punkáč, tak budu mít punkový klub,“ nebo: „Mám rád techno, děláme techno klub.“ Jenže když děláš kulturu pro všechny, tak bys měl podle mě to spektrum roztáhnout, aby si mohl každý najít to svoje. Každý má přece právo na tu svou kulturu. A tak k tomu přistupuju. Proto byla škála akcí, které nabízíme, vždycky doširoka rozevřená. Art je prostor pro všechny a měli by tam znít i folkové i metalové skupiny, měla by tam být párty, divadlo, autorská čtení i charitativní akce. Prostě otevřený multikulturní prostor.

Kolik práce obnáší dramaturgie hudebního klubu?

Spoustu. Lidi si neuvědomují, že kultura se většinou dělá k večeru, nebo o víkendech. Takže mnohdy musíme být s kolegy v práci i mimo klasický pracovní týden, kdy akce připravujeme. A není to vždycky tak, že jsi celý nadšený z toho, že můžeš být v klubu. Já bych taky někdy byl radši doma, nebo někde úplně jinde. Jenže je třeba uvést nějakou vernisáž, výstavu, koncert a člověk tam být prostě musí.

Jaké kapely posluchače zajímají a dokážou je přitáhnout?

To je taky zajímavé, a určitě se to netýká jenom Artu, ale i dalších klubů. Vždycky přijde nějaký styl, který je určitou dobu strašně in. Například nějaké Reggae, nebo Ska. To trvá třeba pět let, a potom to najednou upadne, a už na to nikdo nechodí. Lidé dneska chtějí, to co znají, potažmo co je známé. Nemusí to být nutně pop, může to být klidně alternativní, ale musí to být něco, co už se nějak proslavilo.

Jste příspěvkovou kulturní organizací, což občas provází nespokojenost soukromníků. Jak se na to díváte?

Příspěvkové organizace, které pod sebou mají galerii, klub apod., nejsou v republice výjimkou, např. v Moravskoslezském kraji jsou také v Ostravě, Novém Jičíně nebo Valašském Meziříčí. OKO podle mě vzbuzuje takovou pozornost proto, že existuje teprve necelých deset let. Což je pro organizaci takového rozsahu poměrně krátká doba. Nezapomínejme taky na fakt, že do takové organizace se dobře strefuje, většina lidí si nedá tu práci, aby si zjistili, co všechno máme na starosti, tady přece zdaleka nejde pouze o klubovou činnost.

Co je tedy současnou náplní Opavské kulturní organizace?

Ve výčtu činností, které má organizace vykonávat je například provoz stálé historické expozice, organizování tematických výstav, průvodcovská činnost, vzdělávací a osvětová činnost, publikační činnost, zajišťování dalších aktivit ke kulturnímu rozvoji města Opava, organizace společenských akcí a také organizace hudebních kulturních akcí. V Obecním domě jsou k dispozici prostory sálu purkmistrů, galerie obecního domu, klubu Art a Schösslerova salónku, kde je stálá historická městská expozice. Veškeré informace o realizovaných kulturních akcích jsou veřejně dostupné ve výročních zprávách na našem webu. Jsou tam uvedeny počty realizovaných kulturních akcí v Obecním domě, v Galerii, v expozici, v klubu Art, Domě umění, kostele svatého Václava atd. Je toho fakt hodně.

Umíš zhodnotit, jak jsou na tom soukromé kluby v Opavě?

Těžko říct, asi to není žádná sláva. Záleží, jestli je jejich činnost dotovaná granty, nebo ne. Dneska to je spíš tak, že jsou to bary, kam se chodí pít drinky a jednou za čas je tam nějaký koncert. Ani Jam ani Music Club 13 už v podstatě nefungují jako hudební kluby. Kultura je prodělečná záležitost, tak to bylo před vznikem Opavské kulturní organizace a tak to bude i dál. Kluby vznikaly a zanikaly i před tím. Zase na druhou stranu, jsem rád, že tady některé jsou. Například Jam je mezi opavskými kluby bezesporu legenda.

Čím je podle Tebe způsobený současný úbytek návštěvníků kulturních akcí?

Žijeme v blahobytu, což doprovází nadprodukce umění. Zároveň je tady menší počet mladých lidí, jejichž pozornost je ještě k tomu rozředěná do nespočtu různých aktivit. Do toho je ještě mnohem větší konkurence ze strany zahraničních kapel. Vždyť do ČR už jezdí všechny velké hvězdy. Dokonce bych řekl, že je větší problém naplnit klub v Praze, než na malém městě. Další příčinou jsou akce zadarmo. V podstatě každé město už má dneska nějaké takové akce na náměstích. Lidi už nejsou zvyklí platit, protože na náměstí mají zdarma to a tamto. No, a když potom přijdou do klubu a ty jim řekneš, že vstupenka stojí 150 korun, tak se jim to zdá hodně.

Naposledy upraveno:
Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Červen 2017 »
Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30    

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace