Lukáši, vím, že je to pro vás nepříjemné téma, takže děkuji, že jste si udělal čas. Jak vám nyní je, když už to máte za sebou?

Tuhle zkušenost nikomu nepřeju. Zavinil jsem si to sám, byl jsem blbej. Myslel jsem si, že odejdu jen s podmínkou, ale už jsem měl pár průšvihů. Byl to šok, ale tahle zkušenost ze mě udělala lepšího člověka. Už si nebudu takhle zahrávat.

Když se na to podíváte zpětně, dal vám ten čas ve vězení něco?

Rozhodně jsem měl čas zamyslet se sám nad sebou, poznat, jaké to je, když člověk spadne na dno. Byla to trpká zkušenost, ale taky potřebná facka k tomu, abych se probudil.

Patřil jste mezi nejlepší mladé hráče v kraji. Před touhle událostí jste si zkusil i první ligu, teď se pokusíte o restart ve třetí. Co od toho očekáváte?

Na dlouhou dobu jsem vypadl z toho závodního hraní, bude těžké se tam vrátit. Nevím, opravdu nevím, jak to půjde. Nejvíc se bojím toho, že jsem si možná pohřbil kariéru.

Jste se svými soupeři v kontaktu?

Ano, sleduju, jak se jim vede, jsem rád, že máme v Chebu extraligu a že se tým zachránil. Honza měl těžkou sezonu, ale nasbíral velké zkušenosti, snad se mu povede lépe v první lize. Jen mě trochu mrzí, že někteří soupeři se mnou už od doby, co jsem byl ve vězení, nemluví, ale musím je respektovat.

V kraji se o vás teď hodně mluví, všichni hráči váš případ znají. Nepřemýšlel jste, že by bylo lepší odejít někam jinam?

Nečekal jsem nic jiného. Bylo by divné, kdyby o tom nemluvili. Ale odcházet nechci, mám tu rodinu i přátele. Snad dokážu přesvědčit ty, kdo mě odsuzují. Nejsem žádný vrah nebo tak něco, jen jsem udělal blbost. Tím to nechci zlehčovat, ale zase nechápu ty, kteří na mě takhle koukají.