Pod moravskou vlajkou

[1] PILAŘ, Jan. Moravská vlajka zavlaje na radnicích. Jste pro?. In: Denik.cz [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/moravska-vlajka-zavlaje-na-radnicich-nelegalni-to-.html

[2] MOTÝL, Ivan. Moravs ká vlajka se zalíbila skinheadům. In: Týden.cz [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/krimi/moravska-vlajka-se-zalibila-skinheadum_207839.html

[3] POLITICKÁ STRANA MORAVANÉ. Vyvěšování tibetské a moravské vlajky v ČR [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://www.moravane.eu/forum/index.php?topic=919.0

[4] Radnice na Moravě vyvěsily na den věrozvěstů moravskou vlajku. In: iDnes.cz [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/radnice-na-morave-vyvesily-na-den-verozvestu-moravskou-vlajku-pvg-/brno-zpravy.aspx?c=A100705_104456_brno-zpravy_bor

[5] JÍLEK V. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. Olomouc: Univerzita Palackého 2005. 80-244-1246-2. str. 107.

---

Starostové znovu vyvěsí symbol Moravy

 

Morava - Již více než dvě stovky radnic a obecních úřadů přijaly výzvu Moravské národní obce, aby v den státního svátku 5. července vyvěsily společně se státní také moravskou vlajku. Iniciativa nazvaná Za vyvěšování moravské vlajky získává stále větší ohlas. Letos se bude konat již její třetí ročník.

V ytipované radnice začala oslovovat Moravská nádní obec v roce 2010. Toto občanské sdružení s více než pětadvacetiletou historií usiluj e o posílení moravského národního povědomí. „Akce s vlajkou je jakýmsi upozorněním. Ten symbol by měl lidi přivést, aby se začali více zajímat. Uvidí vlajku a začnou se ptát, protože spousta Moravanů ani neví, že tohle je historická moravská vlajka,“ říká předseda sdružení Jaroslav Krábek. „Hlavně to vidíme u mladých. Ti se chtějí něco dozvědět a myslíme si, že tohle je cesta, jak jim to umožnit,“ doplňuje Krábek.

Jeho slova potvrzují ohlasy mladých lidí na sociálních sítích i skutečnost, že celý nápad s umístěním moravské vlajky na radnice původně vzešel od studenta VUT Martina Zemana. Vedení školy i brněnského magistrátu jej sice odmítlo, ale jinde se nápad ujal. Napoprvé to bylo u 73 starostů, ale další rok se jejich počet více než ztrojnásobil. Vlajku vyvěsilo 224 obcí včetně Brna nebo okresních měst jako Břeclav, Znojmo, Šumperk, Blansko nebo Vyškov.

Silné zastoupení má moravské hnutí ve městech a obcích severně od Olomouce. Jedním nejaktivnějších je Uničov. K tomu, že moravskou vlajku vyvěsí, se Uničovští hlásí pravidelně mezi prvními. V dopise poslaném Moravské národní obci pokládá starosta Dalibor Horák podobné akce za prospěšné. „Tyto iniciativy v dnešní době, která vyznává především materiální hodnoty, připomínají významné historické milníky. Pomáhají tak posilovat hrdost občanů na příslušnost k našemu státu, který na připomínané tradice v současnosti navazuje,“ píše Horák.

Některá města se 5. července nespokojila jen s vlajkou a otevřela zadarmo brány svých kulturních zařízení. Potvrzuje to i starosta Mikulova Rostislav Koštial: "Město vlajku vyvěsí stejně jako loni. Zároveň budeme jednat o tom, jakou muzejní expozici při této příležitosti otevřeme, popřípadě jakou kulturní akci uspořádáme."

Vlajkovou iniciativu i le tos podpoří také jihomoravský hejtman Michal Hašek. Moravská vlajka tak zavlaje z budovy krajského úřadu, která byla původně sídlem zemské správy.

Zajímavostí je, že k iniciativě se přidala i jedna obec ležící v severních Čechách. Pavel Novotný, starosta Jindřichovic pod Smrkem, se proslavil vyhláškou zakazující úředníkům vstup do katastru obce. Už loni podpořil svoje moravské kolegy vyvěšením vlajky. Letos se na to chystá znovu: „Nic špatného na tom opravdu nevidím. Je to podpora sebeurčení Moravanů, ale i ostatních národností. A když se může vyvěšovat vlajka pro Tibet, proč ne pro Moravu?“

Internetoví prodejci moravských vlajek měli při prvních dvou ročnících všechny zásoby vyprodané. Sta rostům, kterým přijde jedno použití vlajky za rok málo, doporučuje Moravská národní obec využít i další dny spojené s významnými moravskými osobnostmi: výročí narození Jana Amose Komenského, Karla ze Žerotína, nebo zvolení markraběte Jošta Moravského římským králem.

---

Vlajky vlají, ale moravské národní obrození se nekoná

Pokud budete 5. července procházet kolem radnice některého moravského města, může se vám stát, že na ní uvidíte vedle státní vlajky vlát i neznámý prapor. Na modrou barvu a hvězdičky Evropské unie si už lidé zvykli, ale nová vlajka je žluto-červená. Představuje Moravu a podle iniciátorů jejího vyvěšování by měla probouzet v  obyvatelích pocit historické sounáležitosti.

Určitá rivalita Moravy se sousedními Čechami existuje od nepaměti. V moderní historii o sobě dalo moravské hnutí vědět zejména na počátku devadesátých let v souvislosti s pádem totality a dělením Československa.

Ačkoliv skalní Moravané nevymírají, z výsledků posledního sčítání lidu je patrno, že většinu obyvatel Moravy zemský patriotismus příliš nezajímá. Moravskou národnost totiž v roce 2011 uvedlo přesně 522 474 obyvatel, což je přibližně šestina obyvatel historického území Moravy. Dalších sto tisíc lidí se přihlásilo zároveň k moravské i české národnosti. Zajímavostí ale je, že oproti sčítání z roku 2001 se počet Moravanů téměř zdvojnásobil, zatímco česká národnost zaznamenala třetinový pokles.

Mezi ty, kteří se k Moravě hlásí nejrozhodněji, patří členové Moravské národní obce. Jejich vyvěšování moravské vlajky získává velkou podporu měst a obcí. Kritikové však upozorňují na neoficiální charakter vlajky. Z radnic totiž zavlaje žluto-červená bikolóra s červeně a zlatě šachovanou orlicí v modrém poli. „To je vyloučené. Morava žádnou schválenou vlajku nemá. Znak nebo vlajku schvaluje parlament s pomocí podvýboru pro heraldiku a vexilologii, ale to neudělal, ani udělat nemůže, protože Moravská země je zrušená,“ říká heraldik Jiří Louda, který například navrhl velký státní znak České republiky nebo znak Olomouckého kraje.

Protizákonné ale vyvěšení moravské vlajky není. Současná česká legislativa totiž na takový případ vůbec nemyslí. Pokud radnice nevyvěsí na státní svátek vlajku České republiky, nebo třeba používá vlajku ve znečištěném stavu, hrozí jí podle zákona o státních symbolech pokuta až do výše patnácti tisíc korun. Umístění jiných vlajek nebo praporů na státní budovy ale zákony neřeší.

Problém je ovšem v tom, jak má správná moravská vlajka vypadat. Moravské zemské barvy totiž jsou žlutá a červená. Tak je definoval poslední sněm konaný v roce 1848. Určil při tom, že vlajka má mít horní žlutý a dolní červený pruh. Stejnou vlajku však používá Praha. Aby se obě vlajky odlišily, přidali na ni moravisté ještě erb se zlato-červeně šachovanou orlicí. Tato podoba vlajky nebyla v historii nikdy používána. Vychází však z rozhodnutí moravského zemského sněmu, který se sešel roku 1848. O správné podobě vlajky se vedou mezi odborníky vášnivé diskuze. Přesto je starostové vyvěšu jí a lidé jsou většinou překvapeni, že Morava nějakou vlajku má.

Jen málokdo také ví, že ani používání současné vlajky České republiky není úplně bezproblémové. Při dělení federace v roce 1992 se totiž česká a slovenská strana dohodly, že žádná z nich nebude používat vlajku zanikajícího Československa. Tato dohoda byla dokonce zapsána v ústavním zákoně č. 542 o zániku ČSFR. Uvažovalo se o přijetí podobné vlajky s odlišným odstínem modré nebo s klínem sahajícím pouze do třetiny vlajky. Nakonec však mladá Česká republika pokračovala v používání symbolu zaniklé federace.

Právě na začátku devadesátých let po pádu totalitního režimu a v době řešení otázky samostatnosti Slovenska bylo moravské hnutí nejsilnější. Mělo své zástupce ve federálním shromáždění a nasbíralo úctyhodných 630 000 podpisů pod peticí za obnovu Země moravskoslezské. Jeho problémem ale vždy byla roztříštěnost. Nejenže mezi Moravany panovaly neshody o tom, jak daleko v samostatnosti chtějí dojít, ale politické strany se štěpily na pravicové a levicové frakce, což je oslabovalo.

Z jejich volebních n eúspěchů je dodnes vidět, že ekonomická a sociální témata zajímají voliče mnohem víc než moravské národní sebeuvědomění. Hrdých Moravanů tak není málo, většinou ale vidí, že na politické scéně jsou přednější věci k řešení.

---

 

O vlajkách i samosta tnosti s předsedou Moravské národní obce

Za vyvěšováním moravských vlajek stojí občanské sdružení Moravská národní obec (MNO). Jejím zakladatelem a dlouholetým předsedou je Jaroslav Krábek. Svůj čas dělí mezi podnikání a spolkovou činnost. Vlající moravské vlajky vnímá jako jeden z kroků na cestě k většímu národnostnímu sebeuvědomění.

Jak nápad s umístěním vlajky na budovách radnic a obecních úřadů vznikl?

S myšlenkou přišel na přelomu let 2009 a 2010 Martin Zeman, tehdejší student FEKT VUT v Brně. Před univerzitní budovou, kde mají s ídlo dvě fakulty, vlála kromě státní a evropské vlajky zástava jen Fakulty podnikatelské. Navrhnul tedy, aby ji nahradila moravská vlajka. Ačkoliv u vedení univerzity nepochodil, zkusil se obrátit na brněnského primátora. Ani tam sice neměl úspěch, ale jeho nápad už žil vlastním životem. Na internetu se strhla obrovská diskuze a lidé Moravskou národní obec nabádali, aby sama začala oslovovat různé instituce, například radnice. MNO proto navrhla znění výzvy a celkově iniciativu zastřešila. Šest měsíců od začátku spolupráce, v den svátku Cyrila a Metoděje roku 2010, se k akci připojilo a vlajku vyvěsilo 73 moravských radnic.

Je koordinace iniciativy Za vyvěšování moravské vlajky náročná? Co všechno zahrnuje?

Jistě je. Je do ní přímo či nepřímo zapojena většina členů MNO a násobně více našich příznivců. Pokud někdo chce, aby i na radnici v jeho městě vlála moravská vlajka, může jako občan předložit zastupitelstvu výzvu, kterou nalezne na našich stránkách.

První dva ročníky byly velice úspěšné. Vždyť loni se zúčastnilo celkem 224 obcí. Nepřekvapil vás jako organizátory tento ohlas?

Je pravdou, že jsme očekávali pomalejší přírůstek účastníků. Ale o konečném úspěchu jsme nikdy nepochybovali.

Ačkoliv i letos bude viset vlajek spousta, je to jen jeden den v roce. Mnoho lidí si toho ani nepovšimne. A když už vlajku zaregistrují, většinou neznají její význam. Má pak taková věc vůbec smysl?

Nechtějme za dva roky změnit svět. Přínos akce je obrovský. Mnoho radnic již vlajku vyvěšuje několikrát do roka. Ale především, v současnosti se moravské vlajky již běžně objevují na společenských a turistických akcích nebo sportovních utkáních zejména při hokejových, cyklistických, fotbalových či futsalových kláních. Například v Olomouci, Zlíně, Ivančicích nebo Brně.

Proč jste vybrali právě svátek sv. Cyrila a Metoděje? Souvisí to s charakteristickou vlastností Moravy, že má oproti Čechám mnohem větší počet věřících? Pokud vím, tak vaše sdružení často pořádá pouti na významná moravská poutní místa.

Přímá souvislost s počtem věřících není. Svatí Cyril a Metoděj jsou patroni Moravy a jejím sjednocujícím symbolem. Setkání na Velehradě a cyrilometodějské oslavy vždy byly pro Moravany velmi významné. Proto výběr tohoto data.

Velká debata se vede o správnou podobu vlajky. Někteří starostové vaši výzvu odmítají s tvrzením, že nemůžou neschválenou vlajku vyvěšovat.

Tvrzení, že radnice nemůžou neschválenou vlajku vyvěšovat, je pouze schovávání se před vlastní nerozhodnosti a maskování známe obavy: „Co když se to tam nahoře nebude někomu líbit?“ Moravská vlajka v současnosti patří mezi vlajky ostatní a je zcela na vůli samospráv, jestli ji vyvěsí. Jak správně postupovat při vyvěšování, aby bylo vše podle zákona, dostávají všechny samosprávy v našich materiálech.

Jak byla tedy žluto červená vlajka se znakem vybrána? Co rozhodlo, že z radnic nevisí třeba modrá verze se stejnou orlicí, jaká je ve státním znaku? Takovou používal moravský markrabě Jošt už na konci 14. století.

Přesná podoba vlajky nebyla nikdy žádným zákonodárným sborem schválena, proto je doporučována podoba vlajky na Moravě nejvíce rozšířena a známá. Ta vychází ze schválených zemských barev Moravským sněmem v roce 1848 a bez orlice se používala např. v roce 1968. O podobě vlajky vede diskuzi pouze několik jednotlivců, kteří v „nalezení“ její jediné, správné podoby snad vidí smysl svého života. Všechny známé moravské organizace se na jednání u kulatého stolu shodli na tezi, že: „Do přijetí závazné podoby moravské vlajky zákonodárným sněmem, bude používána vlajka v současné podobě, která je Moravany již většinově přijata za vlastní“. Na doplnění – modrá vlajka s orlicí je historickou standartou markraběte, tedy ne zemskou vlajkou. Přesto ji některé radnice vyvěšují a nikomu to nevadí. Při akci nejde o konkrétní podobu vlajky, ale o symbol přihlášení se k Moravě a její historii.

Objevily se spekulace, že vaše iniciativa nahrává výrobci moravských vlajek. Probíhá nějaká spolupráce mezi Moravskou národní obcí a firmou Alerion, která dokonce nabízí obcím žluto-červenou bikolóru za dotovanou cenu?

Promiňte, ale kdo vymyslel takovouto blbost, by se měl nad sebou zamyslet. Stačí umět počítat. Jestliže ročně přibude sto radnic, je to sto vlajek. Výrobců je několik a přibývají další. I při případném dominantním postavení jednoho a prodeji padesátí vlajek radnicím ročně a dalších padesáti soukromníkům – a to jsem optimista – utržíte třicet až padesát tisíc korun. Při dotovaném prodeji ještě méně. Kolik si myslíte, že je z toho zisk? Já vlastním firmu s obratem výrazně přes sto milionů ročně a takovýto business bych nikdy nedělal. S firmou Alerion nemá MNO nic společného. Informaci o spolupráci si Alerion jednoduše vymyslel. Asi to považovali za dobrou propagaci. MNO používá vlajky od pana Máci, který je našim členem. Má malý internetový obchod a výrobu moravských vlajek zajistil při druhém ročníku, kdy ostatní výrobci již vyčerpali zásoby.

Na vašich stránkách lze najít mapu Moravy s vyznačenými městy a obcemi, které se vaší iniciativy zúčastní. Při bližším pohledu lze rozeznat tři oblasti, kde moravská vlajka zavlaje na většině úřadů: část Vysočiny, okolí Brna a sever Hané. Proč myslíte, že jste s výzvou uspěli právě tam?

Dnes již mapa vypadá poněkud jinak. Přesto není a asi nikdy nebude pokrytí zcela rovnoměrné. Má to dva důvody. Ten subjektivní a dočasný vyplývá ze skutečnosti, že MNO ještě nemá vytvořenu dostatečnou síť místních sdružení, přestože na jejím budování poslední tři roky intenzivně pracuje. Objektivní skutečností je, že moravanství kvete především na územích obývaných původním moravským obyvatelstvem. Situace tam, kde žilo do roku 1945 německé obyvatelstvo, je diametrálně odlišná. U těchto dosídlených území velmi záleží na původu příchozího obyvatelstva. Tam kde neexistuje historická paměť, nemůžeme čekat zázraky.

Čím to tedy je, že naopak svébytné regiony se silně zachovalými tradicemi a folklórem jako je Slovácko, Valašsko a většina Hané se k moravské vlajce příliš nehlásí?

Jak jsem psal výše. Nehledejte z rozložení vlajek v mapce nějaké závěry. Ty půjdou snad udělat za pár let. Dnes je to o kapacitě lidí oslovujících radnice. Je jasné, že kde máme hodně členů a příznivců jde to mnohem rychleji a naopak.

Vyvěšování vlajky na radnicích a obecních úřadech neuniklo pozornosti médií. Můžete nějak zhodnotit, jak je vaše iniciativa zobrazována v tisku?

Až na nechvalně známe, bulvární články pana Motýla v časopisu Týden (Morava s ilegální vlajkou č. 26-27/2011 a Jak jsem urazil Moravany č. 28/2011 pozn. aut.), jsou reakce médií objektivní a příznivé. Především regionální tisk dává často slovo starostům, kteří jsou při této akci těmi důležitými. V celostátních médiích se jen občas projevuje nízká informovanost o Moravě a její historii. Z toho někdy plynou úsměvná tvrzení. To je ale problém celospolečenský.

Tato iniciativa, o které se bavíme, je doslova „vlajková loď“ Moravské národní obce. Určitě to ale není jediná činnost.

Co se týče společenského a mediálního, ohlasu stala se tato iniciativa opravdu „vlajkovou lodí“ MNO. Pro nás je to ale jen jeden z bodů naší práce. Aktivity MNO se dělí do dvou skupin. Spolkovou činnost na místní úrovni, se znalostí místních odlišností a tradic, považujeme za základ naší práce. O bohaté činnosti místních sdružení informuje náš web www.zamoravu.eu a časopis Moravská obec.

A co obnáší druhá část aktivit?

Druhou částí činnosti je odborná a veřejná angažovanost, kterou vedle základní spolkové činnosti, považujeme za tradiční tvář MNO. K ní patří vedle vyvěšování moravské vlajky i nová iniciativa Moravská zemská hranice. Velmi významnou akcí je každoročně pořádaný Den za Moravu, který je celomoravským vyvrcholením regionálních setkání Moravanů, organizovaných našimi místními a oblastními sdruženími. Tato akce si již získala uznání i u orgánů města Brna i jihomoravského hejtmanství, které nám pro letošní rok přislíbilo finanční podporu.

Zmiňoval jste i odbornou činnost…

MNO zpracovává stěžejní materiály k dosud nedořešeným otázkám a tyto následně zveřejňuje ve svých sbornících na webu. Čerpá z nich při plánování své činnosti. V současnosti se např. dokončuje práce o chápání národa v Evropě a na Moravě v průběhu posledních dvou tisíciletí. Z této studie již byly pro vedení MNO převzaty závěry o současném pojetí národa a z něho vyplývající odmítnutí nacionalizmu, jako nebezpečném přežitku 19. a 20. století.

Má vaše občanské sdružení nějaké konkrétní politické cíle? Jste třeba nějak spojeni se stranou Moravané?

Našim cílem je obroda Moravy a její návrat na místo, které po celou historii v Evropě měla. K tomu chceme přispět jako aktivní, angažované občanské hnutí. Vlastní politické cíle, ve smyslu získání politické moci nemáme a takovéto snahy by byly v příkrém rozporu s našimi stanovami a zásadami. Stranu Moravané a její představitele známe na stejné úrovni, jako další moravské občanské organizace. Nejsme s nimi nijak organizačně, personálně ani ideově spojeni. Na mnohé věci máme dost podstatně odlišné názory.

Máte nějaké zahraniční vzory ve státním a samosprávném uspořádání, které vám slouží jako vzor?

Z pohledu organizace státní správy se inspirujeme Německou spolkovou republikou. Po stránce postupu k cíli je naším vzorem Skotsko.

Jaká je tedy skotská cesta k nezávislosti?

Opravil bych otázku. My neusilujeme ani netoužíme po nezávislosti, ale po obnově plné samosprávy. Proto nás na Skotsku inspiruje cesta k obnově zákonodárného sboru, ne následné snahy Skotské národní strany o nezávislost. Inspirující je občanská cesta Skotů k prosazení svého cíle. Přestože je počet Skotů ve Velké Británii relativně malý, svým zaujetím pro skotskou historii a tradice, zapojením většiny obyvatel Skotska, včetně představitelů intelektuálních a uměleckých elit, vytvořili takovou situaci, že pro britskou Labouristickou stranu bylo výhodné je získat na svou stranu, právě podporou obnovy zákonodárného sboru.

Při posledním sčítání lidu se k moravské národnosti přihlásil skoro dvojnásobek lidí oproti roku 2001. Přesto je půl milionu jen malá část obyvatel Moravy. Nevnímáte to jako zradu?

Zradu koho? Ještě před padesáti lety jsme byli prakticky všichni Češi. Myšlenka jednoho českého národa v Čechách a na Moravě zde koncem 19. století zvítězila. To je neoddiskutovatelné, i když se to některým skalním Moravanům nelíbí. Teprve odmítnutí nacionální jazykové koncepce, která lidi od 19. století rozděluje na „naše“ a „cizí“ a převzetí státoprávního poslání občanským-politickým národem, umožňuje návrat k tradičním kulturním národům. Je smutnou pravdou, že lákává nacionální koncepce má u nás stále mnoho příznivců i na nejvyšších místech, přestože ústava jednoznačně definuje náš stát jako občanský.

Dokázal byste si v budoucnosti představit Moravu jako samostatný stát?

Možné je vše… Osobně si samostatnou Moravu umím dobře představit ve federativní Evropě regionů, vedle Čech, Slovenska, Bavorska atd. Mojí představou je moderní spolkový stát s funkční levnou samosprávou pravděpodobně čtyř celků, s jasnou daňovou základnou na různých úrovních. V tom je opět vzorem Německo. Rozdělení daní probíhá 30% místní, 30% zemská a 40% spolková úroveň. U nás připadne přibližně 6% na místní úroveň a 94% jde pro stát.

Co si máme představit pod „federativní Evropou regionů“?

Není to myšlenka ani MNO ani moje. Je to celkem známá koncepce tzv. federalistů. Evropa by se přeměnila na federaci spolkových zemí po vzoru USA. V ní by vedle sebe existovaly jednotlivé spolkové země, tvořené přirozenými makroregionálními celky, často navazujícími na středověké země. Národní státy, vzniklé v 19. a 20. století by zanikly a jejich úlohu, by převzala evropská vláda. Tato koncepce je ale v současnosti natolik vzdálená až utopická, že je bezpředmětné se jí nyní zabývat.

---

Historička pochybuje, zda vlajka reprezentuje Moravu

Způsob, jakým vznikly erby a vlajky států, se od vytváření loga pro firmu nebo instituci podstatně liší. Je to totiž skutečná věda. Jana Oppeltová je členkou Katedry historie na olomoucké univerzitě, kde mimo jiné učí pomocné vědy historické. Ačkoliv těžiště jejího zájmu leží spíše ve středověkých klášterních archivech, zabývá se i vědami o erbech a vlajkách, tedy heraldikou a vexilologií.

Jak se stavíte k iniciativě Za vyvěšování moravské vlajky, kterou zaštiťuje Moravská národní obec?

Přiznám se, že jsem ji zaregistrovala až díky tomuto rozhovoru, přestože jsem se narodila na Moravě, a přestože je mi blízké zemské uspořádání. Vždycky si uvědomuji, kde jsem v Čechách a kde na Moravě, což je dneska už zcela překryto tím současným uspořádáním. Možná je to také tím, že dělám církevní dějiny a diecéze jsou v podstatě to jediné, co ještě reflektuje zemské hranice. Takže i díky tomu si uvědomuji, kde je Morava a kde už jsou Čechy, Na druhé straně některé moravské hnutí a hlasy jsou už od roku devadesát v rukou lidí, kteří mi blízcí nejsou.

 

V rámci přihlášení se k Moravě se letos víc než dvě stovky radnic chystají vyvěsit žluto-červenou bikolóru, na které je položený modrý štít se zlato-červeně kostkovanou orlicí. Vlajka je tak kombinací zemského znaku a praporu.

Právě ta kombinace toho štítu a praporu úplně nesedí. V minulosti mohl jeden nositel erbu disponovat jak praporem, tak korouhví. Ta byla určena pro slavnostnější příležitosti, byla většinou širší než delší a bylo na ní erbovní znamení. Takže v případě české korouhve tam byl dvouocasý lev ve skoku a v případě moravské korouhve, což se vzpomíná třeba u markraběte Jošta Lucemburského, tam byla právě šachovaná orlice. Erbovní zvíře vždy hledělo k žerdi. A korouhev byla udělaná tak, aby znamení bylo vidět. Proto byla v horní části vyztužená.

Naproti tomu prapor mohl viset svisle, mít i dekorativní užití, , …

Byl dlouhý, obdélníkový, mohl mít plameny, což bylo trojúhelníkovité zakončení, vlál a nebylo u něj potřeba vidět nic jiného než barvy. Většinou jsou to barvy vycházející ze znaku. V případě českého lva stříbrné, a pod tím barva pole, to znamená červené. Moravská orlice je v podstatě dvoubarevná, takže tím pádem se objevuje otázka kombinování tří barev. To znamená prapor třeba stříbrno-červeno-modrý.

Jenomže tuhle kombinace využívá spousta slovanských států.

Pak je samozřejmě problém, protože barevných kombinací je omezený počet, takže já chápu, proč se tam objevil ten znak. Ale nevím, zda je to úplně šťastné, protože je to taková zvláštní kombinace. Na těch korouhvích ležela figura přímo třeba na modrém poli korouhve. Nebyla nijak omezená tvarem štítu, takže tohle je takové zvláštní řešení, ale nevím, jestli šťastné.

Ale existuje přece mnoho vlajek různých států, které obsahují znak. Z těch slovanských třeba Chorvatsko nebo Slovensko.

Ne že by takové věci neexistovaly. Je to určitě dáno tím, že dneska je u vlajky státu snaha, aby byla naprosto jednoznačná, odlišná a čitelná. Dřív nevadilo, že Čechy i Polsko používá stejné prapory. Později se ale musely odlišit. Takže není to heraldicky nepřípustné, dělá se to. Otázka je, jestli je to pěkné. Ale pak je tu ještě jedna věc. I malé děti ve škole malují českou vlajku, protože to prostě zvládnou. To jsou jasné linky. Kdežto kdyby měly malovat toho chudáka opeřence, tak by to nebyla ani orlice ani cokoliv jiného. Vlajka je do jisté míry jasný, zřetelný symbol, který se dá malovat. Tady je problém, protože ta moravská vlajka spojuje jednoduchý a jenom barevně pojatý prapor s korouhví, která ale fungovala zase jinak a byla pro jiné příležitosti.

Další věc, která je vytýkána moravské vlajce, je zlatá barva šachování orlice.

To je další námitka, kterou lze proti tomu mít. Zlatočervená kombinace se používá na základě privilegia, které si Jindřich z Lipé vyžádal od Fridricha III. roku 1461 a v podstatě se nikdy neujalo. Barevná kombinace, která měla být polepšením moravského znaku, se objevuje až znovuvzkříšená v devatenáctém století a to za velice specifických okolností.

Co to polepšení vlastně je?

Panovník si osopoval právo udělovat erby, rozhodovat o tom, jak budou vypadat, například vylepšit je za zásluhy. Většinou to bylo rozhojnění figur nebo právě povýšení barevnosti. Zlato bylo vždy vnímáno jako cennější než stříbro.

A když jste mluvila o specifických okolnostech devatenáctého století, měla jste na mysli nacionalismus?

Ano, Moravané jazyka německého v podstatě začali prosazovat zlato-červenou orlici v situaci, kdy Moravané jazyka českého měli velkou snahu se připnout k českému národnímu hnutí. Měli snahu ukázat, že Morava patřila k Čechám. Vadila jim tedy představa, že by moravský prapor odvozený z polepšeného znaku byl žluto-červený a přitom česká bikolóra, ke které se chtěli přiblížit, byla bílo-červená. Proto s tím tehdejší Moravané jazyka českého měli velký problém a snažili se to nařízení obcházet, bojkotovat. Když se dnes člověk dočte, že poslední moravský zemský sněm požádal o zlato-červenou kombinaci, tak to nebylo kvůli snaze vzkřísit staré privilegium Fridricha III., ale bylo to určité vymezení německy mluvících Moravanů proti národnostním snahám české části obyvatel. Protože byla ve sněmu převaha německy orientovaných Moravanů, tak se to schválilo.

Najednou chtěli potvrdit a začít používat privilegium staré pět set let, když se jim to zrovna hodilo.

Na tom je vidět, jak historie do jisté míry legitimizuje. A to známe z různých situací. Legitimizuje naše současné tužby, představy nebo politické ambice. Tehdy tedy k potvrzení zlaté nebo žluté barvy došlo, ale nadále byla vesele používána i stříbrno-červená orlice.

Je zvláštní, kolik úsilí jsou lidé schopni vynaložit v boji o jednu barvu, když se za ní skrývají jiné ideály.

Sama vím, že třeba nynější část Brna, Královo Pole, bylo jazykově české a mělo hodně vlastenecké zastupitelstvo. Když bylo před první světovou válkou povýšeno na město, měli si zastupitelé vytvořit městský znak. Jedna z věcí, o kterou vášnivě bojovali, byla barva rostoucí moravské orlice, kterou měli v polovině štítu. Chtěli, aby mohla být červeno-stříbrná nikoli červeno-zlatá. Mimochodem jim to neprošlo. Ale nakonec si prosadili v jednom poli alespoň znaku lipovou ratolest jako symbol slovanské vzájemnosti.

Jak vnímáte to, že moravská vlajka bude vlát na radnicích a obecních úřadech? Není schválená parlamentem, kde to má na starosti podvýbor pro heraldiku a vexilologii. Přesto její vyvěšení zákonů neodporuje, protože patří mezi vlajky ostatní.

Samozřejmě to neodporuje zákonu v tom smyslu, že si můžete svůj dům, který chcete, ozdobit vlajkou. Pokud používáte nějakou schválenou standartu, tak jí musíte používat podle pravidel a předpisů. Pokud budete mít vlajku, která bude souviset třeba s chovem králíků, tak ji také můžete použít, samozřejmě. To vám nikdo nezakazuje. To jsou takové spolkové vlajky a podobně. Ty nejsou nijak reglementované. Když se na nich shodne určitá skupina lidí, můžou ji přijmout jako svojí vlajku.

Takže v tom problém nevidíte…

Problém je, že radnice je do jisté míry něco, co je spojeno se zastupitelstvem, samosprávou a potažmo tedy státní správou. Je to veřejná budova. A podle mě jde těžko říct, jestli na veřejné budově můžou viset vlajky, které nejsou schváleny. Reprezentují… a to je otázka co. Jestli jako reprezentují opravdu Moravu. Ta iniciativa vyzývá: „vyvěste moravskou vlajku,“ ale jestli opravdu reprezentuje Moravu, o tom se dá z důvodů, které jsme si uvedli před chvílí, s úspěchem pochybovat. Já bych z toho nedělala asi zbytečný problém, vzhledem k tomu, že tam visí jen na svátek Cyrila a Metoděje. Dá se to brát jako specifická výzdoba radnice. Asi nemá cenu ty věci rozmazávat víc, než je nutno.

Pak se nabízí otázka, proč to pojímat jako vlajku. Jako takovou věc, která je svázána spoustou heraldických a vexilologických pravidel. Proč nestačí obyčejný logotyp, logo, emblém, jako si v moderní době mnoho různých hnutí vytváří. Pod ním by se moravské hnutí také mohlo sjednotit.

Protože Morava, to k čemu se hlásí tyhle vlajky a lidé, navazuje na nějakou historickou tradici, která tady nepochybně je. Oni v podstatě opravdu jakoby křísí Moravu s tím státoprávním uspořádáním, s tím, co Morava byla. Jde o zemi, ne jenom specifický moravský folklor. Křísí zemi s právem na sebeurčení. Proto je logické, že používají něco, co patřilo k výsostným symbolům té země.