Melodická hudba, ladné pohyby, smích, příjemná atmosféra. Ale také dřina, pot a občas i bolest. Těmito slovy by se dala shrnout podstata tanečního oboru Základní umělecké školy (ZUŠ) Teplice. Za devadesát let její existence z oboru odtančilo nespočet baletek. Některé se staly profesionálními tanečnicemi, některé s tancem pokračovaly jinde, jiným už to povinnosti nedovolily, a tak se jen chodí dívat na profesionály. Pro všechny ale balet zůstává vášní, která překonává čas i zdi tanečního sálu, a ke které se vracejí alespoň ve vzpomínkách.

„Málem mi ujel autobus a vůbec nevím, jestli mám všechno!“ vtrhává Tereza Kuklová s obří taškou do šatny před jevištěm teplického Krušnohorského divadla. Dnes se tu totiž koná vystoupení tanečního oboru Základní umělecké školy Teplice. Proto v celém divadle panuje hrozný zmatek. Na chodbách stále někdo pobíhá sem a tam, v šatnách je nepořádek jako v tanku. Všude se válí piškoty, sukně, gumičky a sponky do vlasů, dresy, šaty, celotrikoty a šminky. „Holky, nemáte tu někdo zrcátko?“ „Můžeš mi dopnout ten zip?“ ozývá se ze všech stran. Zvonek zadrnčí. První zvonění značí, že za pár minut to vypukne. „Já tam nejdu!“ „Vůbec nic si nepamatuju!“ rozhostí se všude panika.

Součástí Základní umělecké školy Teplice, která letos slaví devadesát let své existence, je také taneční obor, který mohou navštěvovat děti už od pěti let. Své dovednosti pak předvádí dvakrát ročně na prknech teplického Krušnohorského divadla. Jednou z učitelek tanečního oboru je Renata Kiršnerová. Zkušené pedagožce protančilo pod nohama už nespočet dětí. Na první pohled sice působí drobná, malá černovláska křehkým dojmem, u dětí si ale snadno dokáže vydobýt respekt, a když promluví, čiší z ní veliká energie. „Když má člověk dobré držení těla, ve špičkách je jako v bačkůrkách,“ usmívá se.

Tanečním sálem teplické základní umělecké školy se rozléhá jekot a pištění. Zrovna sem ze šatny vběhli žáci přípravné taneční výchovy, kterou smějí navštěvovat děti už od pěti let. Jedním z nich je i šestiletý Alex Valoušek. Svérázný klučina je jediným mužským zástupcem ve skupině. Přestože je menší a drobnější než většina děvčat, je nepřehlédnutelným elementem.

Praha - Moderatorská hvězda uspořádá ve čtvrtek 27. dubna od 19 do 21 hodin ve Forum Karlín svůj první koncert. Je to poprvé kdy bude v Karlíně vystupovat jako zpěvák a ne jako moderátor. Koncert se uskuteční v den jeho narozenin. Vstupenky se pohybují od 990 až do 9 990 korun, k dispozici jsou na ticketstream.cz. Na koncertě vystoupí spoustu slavných osobností a jedním z nich bude i Pavel Callta.

V příští sezóně se české nejvyšší fotbalové soutěži, s velmi vysokou pravděpodobností, vrátí skoro už zaprášený lesk ze začátku století, kdy měl zdejší mistr zaručený přímý postup do pohádkové Ligy mistrů. Je to odměna za úspěchy tuzemských klubů (zejména Sparty a Plzně) na evropské scéně v posledních letech. Za určitých okolností se ale může hned do následujícího ročníku nejsledovanější klubové soutěže Evropy, bez zrádného prodírání předkoly, podívat už letošní nejúspěšnější tým ePojisteni.cz ligy. Co je k tomu třeba?

Kroměříž – Minulou sobotu přilákal zápas 1. Moravskoslezské fotbalové ligy mezi SK Hanácká Slavia Kroměříž a FC Hlučín zhruba 300 diváků. Dvacáté kolo soutěže nabídlo zápas mezi týmy, hájící dvě odlišné pozice v tabulce. Domácí kroměřížští Hanáci se již od začátku sezóny pohybují na posledních příčkách, kdežto hostující Hlučín je umístěn v čele. V zápase bylo možno vidět spousta gólových momentů a i přesto, že každý čekal dominanci hostů, opak byl pravdou.

Seriál Big little lies, jenž se na televizních obrazovkách objevil teprve letos v únoru a skončil v dubnu, si již během prvního dílu získal mnohatisícové skupiny fanoušků. Big little lies nám dokonale ukazuje tajemný, vtipný, ale i smutný obraz toho, jak to v životě občas chodí.

Pokud mluvíme o „olomoucké nové filmové vlně“, film Na konci září by se dal označit za její vyvrcholení. Jako svůj doposud největší projekt jej režírovala dvojice Milan Cyroň a Tomáš Uher. Kameru měli na starosti další olomoučtí režiséři Lukáš Masner a Jan Haluza, na střihu se pak spolu s Cyroněm podílel Andy Fehu, režisér filmu Nenasytná Tiffany, který se prosadil i do široké distribuce. Společně se pustili do ambiciózního projektu z období druhé světové války, který jim nabobtnal na úctyhodných 80 minut. Ukousli si příliš velké sousto, nebo jejich film zaslouží pozornost i u širšího publika?

Olomouc - Když se v cizině zeptáte náhodného kolemjdoucího na českou kinematografii a budete mít to štěstí, že ten náhodný kolemjdoucí má alespoň základní kulturní přehled, velice pravděpodobně se na vás vytasí s těmito jmény – Miloš Forman, Ivan Passer, Jiří Menzel a tak dále. Co mají společného? Spadají do období takzvané Československé nové filmové vlny, nejzářivějšího období naší kinematografie, které paradoxně zažívalo svůj vrchol během jednoho z nejtemnějších období naší historie.