Filtrované články podle data:duben 2026

Počet článků: Fenomén Luka Dončič: Čaroděj, zlaté dítě i spasitel, Slovinský zázrak proti Králi, Blonďatý méďa, který umí všechno, Souboj dvou vycházejících hvězd NBA ovládl slovinský supertalent Luka Dončič, Jakub Slavík: Zahrát si proti Dončičovi byl neskutečný zážitek

Samostatný projekt – Psaná žurnalistika/kulturní specializace

Denisa Juríčková

Realizace projektu – texty s tématikou zaměřenou na whiskey kulturu v České republice

Rok 2020 se jistě zapíše do učebnic dějepisu jako období, kdy celý svět zachvátil koronavirus. I když to zpočátku vypadalo, že se jedná pouze o problém velmi vzdálené Číny, rychle se přes Itálii začal šířit do celé Evropy. A čím více se České republice přibližoval, tím více začal naplňovat zpravodajskou agendu všech českých médií. Na začátku pandemie bylo spousta otazníků, málo odpovědí a hlavně ohromný čtenářský „hlad“ po informacích. To dokládají i čísla Netmonitoru, podle kterých v lednu před koronavirovou krizí navštívilo zpravodajský server Českého rozhlasu iROZHLAS.cz 1,6 milionu reálných uživatelů, ale v březnu na web zavítalo již 3,16 milionu uživatelů. Podobně čtenost stoupala i dalším zpravodajským webům.

I mě témata spojená s koronavirem zastihla při mé práci právě v redakci iROZHLAS.cz, do které jsem na začátku září 2019 nastoupil na stáž a poté zůstal jako externí pracovník. Do samostatného projektu jsem tak zařadil výběr deseti článků, které jsem průběžně napsal od února do dubna. Cíle napsání těchto článků bych pomyslně rozdělil na dvě části. V té první, která vznikala na úplném počátku koronaviru v Česku, přinášely články odpovědi na základní otázky čtenářů, v té druhé začaly na povrch prosakovat informace, které poukazovaly na určitou nepřipravenost vlády, ale i zneužívání krize k marketingovým a politickým kampaním. 

Profilace: psaná/politická Realizace: Je lepší zůstat doma, psal s ohledem na koronavir Rohlik.cz. ‚Už to měníme, byla to chyba,‘ říká majitel | Pomůže v boji s koronavirem alkohol? Jak jsou ohroženy děti? Přinášíme odpovědi na otázky čtenářů | Nákupy před dveře, se psem na pár minut a rodina v oddělené místnosti. Jaká jsou pravidla karantény? | Ředitel nemocnice ve Slaném: Nechali jsme si ušít látkové roušky, sami si mícháme dezinfekci | Dorazí do Česka miliony chybějících roušek a respirátorů? ‚Trh je nyní naprosto anomální,‘ říká Vojtěch | Systém ve školách se bude muset doladit, zmírnil Babiš svůj výrok o dodržování metrových rozestupů | Kolik lidí Česko otestovalo na koronavirus? ‚Netušíme, musí se to přepočítat,‘ uvedlo ministerstvo | Z Lán do Prahy letěl Hamáček přes Křivoklát. ‚Zkontrolovali jsme situaci v Praze a okolí,‘ říká | VIDEO: Strážník uhodil během kontroly u rybníka dívku do obličeje. Jeho chování prověří inspekce | Děti by se neměly ve školách koronavirem nakazit. ‚Riziko je téměř nulové,‘ uvedl Prymula

1. Cíl práce

Cílem mé práce je navrhnout layout fiktivního hudebního měsíčníku Music spot, který kromě reportáží, rozhovorů a recenzí přináší také portréty jednotlivých hudebníků a skupin a snaží se poskytnout čtenáři hlubší kontext vzniku písní či alb. Nejčastějším hudebním žánrem vyskytujícím se v periodiku je rock. Zaměřuje se nejen na aktuální střední proud, ale také na interprety a skupiny, jež na hudební scéně figurují již desítky let, jako například Bob Dylan objevující se právě na obálce navrhovaného čísla.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2019 nebylo schopné najít 2 miliardy a zafinancovat sociální zařízení. Tentýž rok platily už přes půl roku slevy na jízdné pro studenty a seniory na které ale peníze vláda našla, a to konkrétně sedm miliard korun. Proto pětadvacetiletá Tereza Novotná založila sbírku, kde primárně přispívali studenti právě ušetřenými penězi z jízdného. „Ráda kupuji máslo v akci. Tak šetřím já. Víc nepotřebuji. Daruji proto své uspořené měsíční jízdné hospici,“ napsala Andy na stránce darujeme.cz. „Jsem důchodce a posílám „příspěvek“ na jízdné,“ napsala Jarmila Chánová. „Skvělý nápad, který jsem zahlédl na sociálních sítích. Přispívám svoji částku, kterou jsem díky slevě na jízdné tento měsíc ušetřil,“ napsal anonymní dárce.

Nastavené slevy jsou pro studenty a seniory, a tak jsem ve vlaku, který měl namířeno do Prahy vyzpovídala pár cestujících, abych zjistila, jak na slevy reagují a co si o tom myslí.

Je 1. ledna 02:45 a já vstávám na první letošní směnu. Ano, čtete správně, nepřepsala jsem se a vážně vstávám před třetí hodinou ranní! O směnu na Nový rok každý stevard ve vlaku vyloženě touží. Tiše tak doufám, že vlak bude poloprázdný a bude z toho směna za odměnu. Opak je ale pravdou. Poté co se upravím, převleču do naší typické uniformy s výraznou růžovou košilí, která je vidět na míle daleko a je velkým poznávacím znamením pro cestující, si k snídani beru tablet a zapínám Ybus (program, kde vidím, jak je daný spoj vytížen a kdo, kam cestuje).

ČESKÁ REPUBLIKA – Slevy na jízdné. Téma, které v roce 2018 některé studenty a seniory ohromilo, jiní navýšení slevy brali jako snahu vlády vetřít se do přízně těmto dvěma generacím. Studenty na vysokých školách to rozdělilo na dva pomyslné tábory. Jedni slevy vítali, protože uleví jejich peněženkám, druzí by peníze raději investovali do něčeho jiného a tento krok vlády jim přišel zbytečným mrháním státních peněz.

1) CÍL PRÁCE

Cílem samostatného projektu je čtenáři představit téma navýšení slevy na jízdné pro studenty a seniory z původních 25 % na 75 %. Čtenář získá podvědomí o nastavení slev, proč někteří studenti navýšení slevy odmítali, také proč je veřejná doprava právě pro tyto dvě skupiny stále více atraktivnější a jak tento fakt vnímají dopravci. A jak se k tomuto kroku po dvou letech postavilo Ministerstvo dopravy, které bylo nucené od letošního roku slevy zastropovat. Cíle práce bude dosaženo sérií textů, které budou tvořeny reportáží, publicistickým článkem, anketou
a rozhovorem.

Co bude se slam poetry v době virové krize, a hlavně po ní, se v komunitě začalo řešit už s příchodem prvních vládních opatření. Veřejné kulturní akce dostaly stopku mezi prvními a pro řadu performerů to znamenalo najít si ze dne na den náhradní přivýdělek či novou výplň času. Za poslední dva měsíce vznikaly unikátní online přenosy, ať už v rámci streamů na Mall TV (kde se jednalo především o předskok známějším kapelám) či z vlastní iniciativy performerů z různých částí země.

Zažít slam na vlastní kůži mě lákalo už od střední školy, bohužel se u nás v maloměstě o poezii naživo prakticky nic nevědělo. Přivedly mě k tomu vlastně až kamarádky ze střední, kterým jsem dala přečíst svoje verše reflektující mé tehdejší největší problémy. Vztahy.

Česká slam poetry cestuje nejen k východním sousedům a mimo území Evropy, ale letos bude pátým rokem u krajanů v rumunském Banátu. Anatol Svahilec tam jel poprvé pouze se skupinkou standupistů a možná vůbec netušil, do čeho sebe a své slamové přátele namáčí. V roce 2018 upustil od sólového výstupu a sbalil s sebou další tři velikány slamové scény. Minulý rok mu tuhle dobrodružnou cestu zkřížilo moderování jiného festivalu, a tak za sebe poslal tři finalisty a jednu slováckou vílu.

Tři minuty, autorský text a žádná rekvizita. Tři pravidla, která svazují všechny nadšence do slam poetry, kteří předvádí svůj „orální um“ mnohdy kritickému publiku. V Česku se fenomén živé poezie rozvíjí od roku 2003, kdy se v rámci olomouckého festivalu Poezie bez hranic uskutečnil první ročník mistrovství republiky. Od té doby se toho mnoho změnilo a z čistě undergroundového žánru se pomalu stává poněkud komerční záležitost.

Řada českých veřejnoprávních novinářů je aktivní na sociálních sítích. Zveřejňují na nich svou práci, osobní zážitky i politické názory. Právě aktivity veřejnoprávních novinářů na sociálních sítích se týká diskuze, kterou před letními prázdninami otevřela moderátorka České televize Nora Fridrichová svým kontroverzním příspěvkem na Twitteru. Redakce serveru Houpací Osel se proto rozhodla zjistit, jak někteří veřejnoprávní novináři na sociálních sítích vystupují.

Motto projektu:

„...já věřím, že jednoho krásného dne prostě napíšu slam, kde zdissím úplně všechny slamery, které znám.“

- „Představitel“, citováno z Bakalářská práce Ellen Makumbirofa

a) Zázračná síla vody

Léčebná metoda kněze Sebastiana Kneippa spočívá v kombinování pohybu, bylin, vnitřní rovnováhy, zdravé stravy a vodoléčby. Nejznámější formou poslední zmiňované terapie je chození naboso studenou vodou. Podle obchodního manažera Hotelu Lázně Kostelec Jiřího Fadlera ale Sebastian Kneipp vyvinul více než 140 vodoléčebných postupů jako vodní střiky, omývání nebo kartáčování. Tyto metody pomáhají například při poruchách spánku, proti migréně, osteoporóze i bronchitidě.

b) Srdce jihovýchodní Moravy

Kostelec je jednou z místních částí města Zlína, od jehož centra je vzdálený čtyři kilometry. První písemná zmínka o Kostelci pochází z roku 1399. Mezi zajímavé objekty patří památník padlých v 2. světové válce s bustou T. G. Masaryka, vodní nádrž Fryšták z roku 1935 včetně úpravny vody, kamenného koryta, přehradní zdi a přehradní věže s přístupovým mostem nebo sirnaté lázně.

c) Sirný pramen pomáhá proti bolesti kloubů i lupénce

Sirné prameny jsou složené z minerální vody s obsahem sulfanu (sirovodíkového plynu). Tato voda zapáchající po zkažených vejcích má blahodárné účinky na lidský organismus – léčí kožní choroby, poruchy pohybové i oběhové soustavy a zároveň působí protizánětlivě. Podle Magdaleny Machové z informačního portálu o vodě Naše voda vyvěrá v České republice nejvíce sirných pramenů od Beskyd až po Pálavu.

Lázně v Kostelci u Zlína patří mezi jedny z nejstarších lázní v České republice, jejich historie sahá až do roku 1742. Málokdo už dnes ale ví, jak pestrá a bohatá tato historie je – a proto jsem se po jejích stopách vydala na vlastní kůži. Jako průvodce jsem si vybrala obchodního ředitele Lázní Jiřího Fadlera, který se zabývá lázeňstvím a pracuje zde už více než dvacet let.

Sirný pramen v Lázních Kostelec u Zlína pomáhá léčit poruchy pohybového aparátu i kožní onemocnění už více než 270 let. A střípky jeho bohaté historie provází návštěvníky dodnes, třebaže Lázně nepatří mezi nejznámější v republice. Jednou z návštěvnic je i sedmapadesátiletá Milena Konečná, se kterou se potkávám na terase restaurace Hotelu Lázně Kostelec.

ZÁMĚR PROJEKTU – samostatný projekt psaná/zdravotně-sociální žurnalistika