Mnozí lidé však zastávají názor, že se tito „influenceři“ snaží pouze zviditelnit a ve skutečnosti nepřinášejí nic prospěšného. Jiní mají naopak svého oblíbeného tvůrce, ve kterém se vidí nebo se jím nechávají inspirovat k lepšímu životu. Jak to ale vnímají samotní tvůrci na sociálních sítích? Na to jsem se zeptala začínající TikTokerky Adély Musilové (@adela_musilova), rodačky z Poličky, která studuje žurnalistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Proč jsi se rozhodla začít natáčet na sociální sítě?
Mě vždycky lákalo být vidět, i proto studuji žurnalistiku. Hlavním důvodem je, že jsem byla na střední šikanována a tohle byla jedna z cest, jak se vyrovnat sama se sebou a ostatním ukázat, že v životě můžu i něčeho dosáhnout. Myslím si, že šikanou si prochází více lidí na školách, a je potřeba mluvit o tom, že se to děje.
Takže by ses chzěla věnovat tématu šikany, když sis tím sama prošla?
Nemyslím si, že jsem vhodný člověk na to, abych radila s šikanou. Můžu mluvit pouze o tom, že se to děje, ale na terapii jsou potřeba odborníci.
Na jaký obsah se diváci mohou těšit?
Nejvíce mě baví hokej, takže bych chtěla mít kontent o něm, ale baví mě i lifestyle videa, lidi zajímá život obyčejné holky, která studuje žurnalistiku.
Máš někoho, kdo tě inspiruje?
Mě baví influencerky, které natáčí svůj lifestyle. Třeba influencerka Nikky, která žije v Americe s hokejistou. Hokejista je vlastně to, co mě na jejím životě zajímá nejvíce, tak třeba se takových videí mí sledující taky jednou dočkají.
Kolik máš sledujících na sociálních sítích?
Na TikToku mám okolo 25 tisíc a na instagramu zatím 5 tisíc.
Máš už nějaké spolupráce?
Za poslední 2-3 měsíce to začalo hodně růst a teď mi začaly chodit moje první PR balíčky, například od Garnieru. Moje vysněná spolupráce by byla se Sephorou, to je sen snad každé holky.
Co ti natáčení přineslo do osobního života?
Více jsem se vyrovnala se svým vzhledem, zlepšila jsem si komunikační dovednosti. Tím, že se vidím a poslouchám se učím mít ráda samu sebe.
Když bych se rozhodla začít, co k tomu potřebuji?
Já sama natáčím na iPhone 12, zatím jsem nezainvestovala do lepšího vybavení. Místo stativu si přilepím telefon na zrcadlo nebo okno izolepou a můžu začít natáčet. Hlavně se nesmíš bát, je dobré vystoupit ze své komfortní zóny a zjistíš, že na sobě máš i něco ráda.
Natáčet svůj život může znít jako přesný opak toho, co by měl dělat člověk bez sebevědomí. Na první pohled to nedává smysl, proč by někdo, kdo si není jistý sám sebou, vystavoval svůj každodenní život očím ostatních? Jenže právě v tom může být skrytá síla. Opaky se totiž často přitahují a někdy nás posouvají dál víc než to, co je nám přirozené a pohodlné.
Sdílení vlastního života, myšlenek nebo obyčejných momentů může být postupně cestou k větší jistotě. Člověk se učí přijmout sám sebe, zvyká si na reakce okolí a zároveň zjišťuje, že nemusí být dokonalý, aby byl zajímavý nebo inspirativní. Možná právě proto se z něčeho, co působí jako slabina, může stát výhoda, a nakonec i cesta k úspěchu.
Julie Fialová