čt., 27. duben 2017 21:35

Drtí nás tempo doby a farmaceutický trh. Je čínská medicína řešením?

symbol jin-jang symbol jin-jang
Čínská medicína a alternativní metody léčení bývají trnem v oku pro spoustu běžně ordinujících lékařů. Český klub skeptiků Sisyfos dokonce nechal pasovat obor tradiční čínské medicíny anticenou Bludný balvan, která alternativám k léčbám pomocí chemických léků na popularitě příliš nepřidala. Lidé však mnohdy ani netuší, že pod alternativním lékařstvím se neskrývá šarlatánství a bludy, ale pouze přírodní cesta léčby a prevence.

 

O čem to vlastně je?

Čínskou medicínu je tak nutné primárně chápat jako paralelu a doplněk k západnímu systému zdravotnictví, nikoli jako jeho soupeře. Druhý nejrozšířenější zdravotnický systém na světě je i po tisíciletém předávání a zdokonalování stále spoustě lidem neznámý a opředen mnoha mýty. „Když si zlomíte nohu, jděte na rentgen a nechte si ji zasádrovat. Potom přijďte za mnou a já vám dám bylinky, které urychlí léčbu,“ tvrdí spoluzakladatel Komory tradiční čínské medicíny Jozef Lucký. Podle jeho slov je tradiční čínská medicína (TČM) postavena na úplně jiném paradigmatu než ta západní. Funguje v jiných dimenzích, je vystavěná na symbolech. Na symbolech, které však ne každým mohou být pochopeny. „Čínská medicína v České republice je ještě v plenkách. Problém čínské medicíny u nás je v tom, že jsme právě tisíce let pozadu a přizpůsobovat pojmy českým ekvivalentům prostě nemáme čas. Uvedu-li příklad, řekne-li se o někom, že trpí oidipovským syndromem, v rámci TČM víme, že dotyčný má nemocný prvek dřevo. Bylo by složité popisovat a vysvětlovat jednotlivé prvky, ale pro mě jako pro lékaře je toto důležitější než latinská diagnóza,“ dodává a tím otevírá ony pomyslné mysteriózní brány. Jaké že dřevo?

Nejasná historie, jasné poslání

O historii čínské medicíny toho příliš nevíme. Tradiční čínská medicína čítá své stáří téměř 5 000 let zpět. Od té doby došla v Číně značného vývoje a její prvky se staly součástí životů běžných Číňanů. Dnes se můžeme dohadovat, kdo by se dal považovat za zakladatele a hlavního průkopníka. Mytologie hovoří o příběhu tří císařů. Jeden dokázal vyrobit devět typů akupunkturních jehel, druhý byl zakladatelem farmakologie a třetí, Žlutý císař, se údajně zasloužil o vzniku medicíny v Číně jako takové. V dobách staré Číny museli být lékaři schopni vyléčit všechno a všechny. Uvědomovali si však nutnosti individuálního přístupu k léčeným lidem, a tak vytvořili odlišné lékařské postupy podle typů a konstitucí svých pacientů. Z učení těchto tří císařů a zejména díky Žlutému císaři došli čínští lékaři k závěru, že každý člověk je svou konstitucí předurčen k nějaké nemoci a konkrétním problémům. Z této filozofie vychází terapeuti a lékaři praktikující TČM dodnes.

Tělo jako energetická dráha (…tak tohle dřevo!)

Pilířem TČM je rovnováha, souznění organismu i mysli. Lidské tělo je chápáno jako vysoce provázaný systém, v němž jsou orgány pospojovány energetickými drahami. Energetické dráhy musí být „čisté“, v případě, že dojde k jejímu ucpání, objevuje se zdravotní problém a je nutné energii opět rozhýbat. Souhrnně se tato síla označuje jako čchi a je považována za biologickou vitální sílu. Čchi je podstatou nejen tradiční čínské medicíny, ale také cvičení čchi-kung a oblíbeného tchaj-čchi. Sílá čchi obsahuje dvě složky- jin a jang, které by měly být neustále v rovnováze a spolupráci. „Místopředseda klubu profesor Jiří Heřt prohlásil, že rozpitval tisíce mrtvých těl a nenašel ani jednu akupunkturní dráhu. Jenže v mrtvém těle nenajdete žádnou energetickou dráhu. Když vyhasne život, vyhasne i veškerá energetika člověka," pronáší MUDr. Marcel Paszanda. "Stejně jako bych chtěl natočit EKG nebo EEG u mrtvého. To vám taky nenatočí," podotýká. Nemoc tak vzniká v případě, že dojde k nerovnováze mezi složkou energetickou, duševní a tělesnou.

Před samotným objasněním toho, co TČM přináší a jak ji lze chápat, je třeba obeznámit se s dalším pojmem – pět prvků. Dřevo, oheň, zem, kov a voda společně tvoří jakýsi propojený pentagram, který nám umožňuje popsat interakce mezi pěti různými druhy hmoty. Pro lidskou existenci to jsou elementy naprosto nepostradatelné. Těchto pět prvků je v lidském těle zastoupeno v podobě lidských orgánů. TČM rozlišuje tzv. plné orgány – játra, srdce, slezinu, plíce a ledviny. K těmto řídícím orgánům jsou přidružovány konkrétní smyslové orgány a emoční projevy. Další skupinu tvoří tzv. pomocné orgány – žlučník, tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř, trojitý zářič. Třetí skupinu tvoří tzv. zvláštní orgány – mozek, dřeň kosti, cévy a děloha.

Čína v Česku – jak to funguje?

Čínský přístup léčení starý tisíce let se dostal i do České republiky. Pro Evropany jsou tyto pojmy pocházející z čínské filozofie nepředstavitelné, abstraktní, těžko uvěřitelné. Jejich pochopení zasvětili svůj čas odborníci, kteří své dovednosti a přesvědčení o účincích východních postupů předávají dál a i v České republice se mu dostává stále většího prostoru, ruku v ruce s rostoucí skupinou odpůrců. Mnohými lidmi je TČM chápaná jako nežádoucí prvek, který má nahradit zaběhnutý a osvědčený západní systém. Čínská medicína tyto ambice ale nemá a určitě ne na území České republiky - v první řadě se snaží fungovat jako doplněk.

Dnes jsou běžně využívány základní metody TČM: akupunktura, léčba bylinami, masáže, cvičení čchi kung a sestavování speciálního jídelníčku. Praktikové zejména homeopatické léčby se setkávají s nepochopením u svých kolegů. Mnozí z nich tvrdí, že homeopatické léky nemůžou fungovat, protože neobsahují žádnou účinnou látku. „To mají pravdu. Ale zároveň zapomínají na jednu věc. Neléčí jen účinná látka, ale léčí i náš organismus, který se skládá z organické hmoty. Ale tu organickou hmotu musí také něco jakoby řídit. A řídí ji energie. A máme léky, které jsou založené právě na principu energetickém. To znamená, že upravují pochody v energetickém organismu. A toto vědci již dokázali," míní Paszanda. Členové Komory tradiční čínské medicíny však zároveň nabádají i k obezřetnosti. „Do Česka se čínská medicína dostala až po revoluci, a proto i její praktikové považují za jediný správný postup při problémech nejprve navštívit tradičního západního lékaře, a až potom alternativního. V rámci Česka prozatím všechno umí lépe západní lékaři,“ varuje Lucký a dodává, že v rámci západní Evropy je Česká republika v problematice čínské medicíny stále 20 let pozadu, a oproti Americe dokonce 40 let.

Čínské medicíně u nás holdují spíše ženy. Dle výzkumů jsou v otázce alternativních přístupů ke zdraví méně důvěřiví muži. Nedůvěřivost obecně se pojí také s mnohým názorem, že „nechemické“ způsoby léčby fungují na principu placeba. Radka Dohnalová z Komory tradiční čínské medicíny má na tento argument jasný názor: „Kdyby to byl jenom placebo efekt, tak by na akupunkturu a bylinnou terapii tak dobře nereagovala zvířata nebo malé děti.“ Problém prokazatelnosti účinnosti přírodních přípravků je právě jeden z kamenů úrazů celého fungování čínské medicíny. Vzhledem k naprosto odlišným postupům a empirii není měřitelná, a přestože kupříkladu účinnost homeopatik už je podložena vědecky, pro její odpůrce tak nebude bez přesných čísel a statistik brána ještě dlouhou dobu brána vážně. Dalším bodem tak úplně nehrajícím do karet čínské medicíny je tvrzení praktiků, že nespolupracující pacient je nevyléčitelný pacient, což je sice v souladu s čínskou filozofií, ale nikoli se všemocnou medicínou a nároky dnešní uspěchané doby.

Kdy čínská medicína pomáhá

Čínská medicína prokazatelně nedokáže nahradit post západní medicíny. Na akutně vzniklé potíže je vyhledání lékařské pomoci nezbytné. TČM je vhodná pro dlouhodobé posilování zdraví, zejména pak pro prevenci a léčbu menších obtíží, celkovou očistu organismu. Podle MUDr. Paszandy by čínská medicína měla být brána jako nástroj prevence onemocnění. „Onemocnění mohou vznikat různě. Své zapříčiní psychika, stresy, které hodně zablokovávají energické dráhy. Je známo, že vlivem stresu se objevují nemoci, které předtím nebyly, například i rakoviny.“

Uvedeno na konkrétním příkladu, velice rozšířený způsob léčby pomocí antibiotik s sebou nese řadu nežádoucích vlivů. Podle Paszandy antibiotika plísňového původu způsobují, že se v organismu začínají přemnožovat parazitické kvasinky. „Tak například takový ampicilin a přípravky z něho vyrobené zaneřádí organismus na rok a půl. Poté se těchto jedů člověk zbaví za předpokladu, že v průběhu dalších let nedostane další antibiotikum,“ vysvětluje jednu z výhod využívání přírodních medicínských postupů. TMČ sice nedokáže sama o sobě vyléčit rakovinu, dokáže však udržet tělo i ducha v ustálené rovině. V Číně sice prokázali úspěšnost integrace chemoterapií a bylinek při léčbě rakoviny, Česku ale dle Luckého chybí na podobné zázraky náskok několika tisíců let a pořádné zázemí vystudovaných praktiků TČM. Velmi vhodnou variantou je čínská medicína pro těhotné ženy trpící ranními nevolnostmi v prvním trimestru těhotenství, kdy se nevhodné medikamenty nahrazují akupunkturou.

Jak se nenapálit

Předtím, než se rozhodnete svěřit své zdraví (a peníze) do rukou člověka ovládajícího čínskou medicínu, je třeba se ujistit, že se skutečně jedná o certifikovaného lékaře. V rámci České republiky by měly být tito odborníci členy Komory tradiční čínské medicíny. Také platí pravidlo, že čím delší praxi dotyčný lékař má, tím větší pravděpodobnost úspěchu léčby. Jen pro představu, v Číně studium 400 akupunkturních bodů trvá člověku deset let. Nutné je také myslet na to, že péči v rukou praktiků TČM pojišťovny v České republice neproplácejí, pacienta tak za návštěvu čekají výdaje pohybující se přibližně od 300 korun do částky značně přesahující 1000 korun.

Správný diagnostický postup byl definován již v 16. století a v menších obměnách se používá běžně – rozhodne-li se pacient k návštěvě lékaře praktikujícího TČM, mělo by vyšetření probíhat přibližně následovně. Prvním diagnostickým bodem je samotný vzhled pacienta. Lékař zohlední jeho typologii na základě vnějších rysů a pohybů. Následuje diagnóza nasloucháním – jak a co říkáme, jak dýcháme, jaké zvuky doprovázejí projev. Nechybí ani určování anamnézy, k nim lékař využívá 10 velkých okruhů starých pět století. Následují pohmaty, zkoumání jazyka a tepu.

Zdroje:

Tradiční čínská medicína. Informační portál o Tradiční čínské medicíně [online]. [cit. 2017-04-24]. Dostupné z: http://www.tradicnicinska.cz/

ANDO, Vladimír. Klasická čínská  medicína, základy teorie I. 7. vyd. Hradec Králové : Svítání, 2009. 5 svazků (393 s.) ISBN 978-80-86601-10-6. S. 42.

Lékař věří více bylinkám a jehličkám než chemii. Energie života [online]. [cit. 2017-04-24]. Dostupné z: http://www.energiezivota.com/zdravy-zivotni-styl/23-lekar-veri-vice-bylinkam-a-jehlickam-nez-chemii

Homeopatický lékař Paszanda. Kontroverzní a vyhledávaný. E15 [online]. [cit. 2017-04-24]. Dostupné z: http://magazin.e15.cz/regiony/homeopaticky-lekar-paszanda-kontroverzni-a-vyhledavany-836564

MUDr. Marcel Paszanda [online]. [cit. 2017-04-24]. Dostupné z: http://www.marcelpaszanda.cz/uvod/s/

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10441294653-hyde-park-civilizace/214411058090531

Zobrazeno 2066 krát
Naposledy upraveno: čt., 27. duben 2017 23:17

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste