Vendula Vaňková
Navrhnu tedy layout časopisu, který bude využitelný při tvorbě dalších čísel. Pilotní číslo by z obsahového hlediska mělo reflektovat zájmy studentů, ale také jejich postoje a názory. Články tedy budou spíše laické a uzpůsobené studentům, přesto by při pročítání časopisu mělo být jasné, pro jakou cílovou skupinu čtenářů je časopis určen.
Zdůvodnění volby tématu
Jak zmíním i v kapitole Zdroje/stav problematiky, na Katedře aplikované ekonomie není vydáván žádný časopis, jež by byl určen studentům. V rámci Univerzity Palackého v Olomouci je vydáván Žurnál UP, který však není zacílen na studenty konkrétní katedry a informace v něm podávané jsou tak příliš všeobecné.
Ačkoliv to může znít zvláštně, jsem toho názoru, že prostředek, jakým je časopis, dokáže vytvořit jakýsi pocit sounáležitosti, případně vyvolat hlubší zájem o studium. Pokud mohu mluvit z vlastních zkušeností, dosud jsem se setkávala spíše s vlažným vztahem studentů k oboru. Možná je to ale způsobeno jistou „neviditelností“ zapálených a nadějných studentů vzhledem k tomu, že svou práci, projekty a nápady nemají kde prezentovat. Časopis by jim tedy měl dát příležitost veřejně se projevit a sdílet své nadšení pro obor i s ostatními studenty.
Časopis by měl být pro studenty zásobárnou nápadů, jak se realizovat a zvyšovat svou kvalifikaci. Zároveň by však měl odrážet aktuální situaci, případně problémy, jimž je třeba čelit a návod, jak se s nimi vypořádat.
Zdroje/stav problematiky
V současné době existuje mnoho studentských časopisů či portálů určených právě studentům. Katedra aplikované ekonomie, stejně jako většina kateder, však vlastní studentský časopis nemá. O ději na univerzitě či katedře samotné se tak studenti mohou dozvědět, kromě oficiálních zdrojů, z Žurnálu UP, který na olomoucké univerzitě vychází již od roku 1991. Jak však zní i samotný oficiální popis tohoto periodika, slouží především jako prostředek ke komunikaci mezi jednotlivými pracovišti a členy univerzitní obce.
Konkurenčními projekty mohou být specializovanému časopisu, tedy určenému jen studentům vybrané katedry, časopisy všeobecné, které nejsou vydávány na půdě univerzity, ale jsou šířeny jak na katedrách, tak třeba v knihovně. Konkurenčním tak může být třeba EuroCampus, který v České republice působí od roku 2001, a je vydáván šestkrát za školní rok v nákladu dvacet tisíc kusů.
Časopis podobný mému návrhu (především tím, že je zaměřen na studenty ekonomie), je vydáván v Ostravě. Jedná se o Časopis Ekonomické Fakulty VŠB-TU. Pokud se jedná o fakultní studentské časopisy, je možné dále uvést například HALAS, který je již 19. rokem Časopisem studentů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně nebo Sociál, Časopis studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Existuje ale i mnoho studentských webů. Mezi nejznámější patří například StudentPoint.cz. nebo prostorweb.cz.
Studenti ekonomie jsou však skupinou, na kterou jsou zaměřena i jiná periodika, která nelze označit jako studentská. Příkladem mohou být Hospodářské noviny se serverem iHNed.cz, deník E15, týdeník Ekonom, měsíčník TREND Marketing, ekonomický týdeník Euro a další.
Ideový plán
Časopis studentů ekonomie by měl odrážet nejen dění na Katedře aplikované ekonomie, ale přinášet ucelené informace ze světa ekonomie a studentského života. Na měsíčníku by se měli podílet i sami studenti. Nejdříve především v podobě anket a rozhovorů s nimi, cílem však je, aby do časopisu postupně sami přispívali. Ať už články nebo prezentováním svých prací a ne/úspěchů. Studenti by měli mít také hlavní slovo v rozhodnutí, jakou podobu měsíčník bude mít. Jednotlivá čísla by tak skladbou měla odrážet především jejich názory.
Jak předesílám i v úvodním slovu na titulní straně časopisu, list bude vždy obsahovat několik rubrik. Důraz bude kladen na názory studentů, a to v rubrice Vyzpovídali jsme 4 z vás. Otázky se budou tematicky týkat studia a studentského života. Tato rubrika umožňuje reakci na aktuální situaci, při tvorbě jednotlivých čísel by na to tedy mělo být pamatováno (v rámci pokládaných otázek). Další rubrika se bude věnovat celoživotnímu vzdělávání, tedy možnostem, které se nabízí i mimo studium na vysoké škole. Do aktuálního čísla jsem v rámci této rubriky zařadila článek 10 důvodů, proč studovat MBA. Studium MBA je určeno manažerům, je tedy možnou alternativou pro studenty VŠ a námětem k úvaze, jakým směrem se dále ubírat. Rubrika by měla odrážet možnosti, kterými si studenti mohou zvyšovat svou kvalifikaci. Další články by tak mohly být zaměřeny na jazykové státnice, certifikáty dokladující ovládání počítače apod. Do listu bych chtěla dále zařadit rozhovory s osobnostmi. Tedy s pedagogy, kteří studenty po dobu studia na katedře vyučují a v mnohém je také ovlivňují, ale i s osobnostmi z ekonomické praxe. Jejich výběr by měl být opět v rukou studentů. Dalším okruhem by mělo být ekonomické zpravodajství. Myslím, že nejvhodnější je, aby se jednotlivé zprávy prolínaly číslem, tedy nebyly umístěny například na jedné dvoustraně, ale oživovaly i jinak tematicky zaměřené stránky. Jako vhodný vidím i překlad některých článků z magazínu The Economist, ale i jiných zahraničních periodik. Články z The Economist publikuje například i E15, Hospodářské noviny, idnes.cz, aktualne.cz, novinky.cz, tyden.cz a další. Časopis by měl také přinášet informace, kde a jak sehnat zdroje informací. Ze světa ekonomie vyšlo již mnoho publikací a orientace v tomto souboru není vzhledem k jeho rozsahu příliš jednoduchá. Časopis by tedy měl nabídnout porovnání některých publikací, jejich přiblížení, recenze atd. Na čtvrtou stranu časopisu jsem umístila výzvu studentům k zasílání toho nejzajímavějšího z jejich seminární či diplomové práce. Tak by měla být postupně vytvořena jedna z rubrik, ve které si studenti budou předávat své know-how. Jednotlivá čísla budou reagovat na aktuální situaci. To znamená, že pokud by druhé číslo mělo vyjít v červnu, zabývalo by se zkouškami a radami, jak zkoušky zvládnout co nejlépe, jak zařídit práci v zahraničí na prázdniny atd. To také avizuji v předkládaném projektu na straně 4.
Pilotní číslo, které je realizací Samostatného projektu, obsahuje čtyři strany (v případě dalších vydaných čísel je samozřejmě možné rozsah vydání rozšířit). První je věnována úvodnímu slovu ke studentům, které slouží k představení časopisu a zajímavosti. Druhá a třetí strana se věnují názorům studentům. Jak uvádím v kapitole „Postup práce“, první okruh otázek byl zaměřen na hodnocení předmětů studenty, druhý okruh otázek mířil k osobním financím zpovídaných studentů. Závěrečná strana je věnována tématu celoživotního vzdělávání, konkrétně studiu MBA. Dále jsem ji využila jako místo, kde mohu prezentovat výzvu k zasílání toho nejpodstatnějšího ze seminárních a diplomových prací studentů a přání, kdo by měl být první zpovídanou osobností. Vedle toho jsem také avizovala, co bude obsahem příštího čísla. V zápatí strany čtyři jsem uvedla redakční informace.
Postup práce
Jako důležitou hodnotím samotnou předpřípravu projektu. S vědomím, jakého cíle chci dosáhnout, jsem zhodnotila, co by měl studentský časopis obsahovat, tedy tematickou náplň článků. Dle toho jsem pak v dostupných periodicích hledala vhodné články, které bych mohla do projektu zařadit. Vzhledem k tomu, že časopis je určen studentům konkrétní katedry konkrétní vysoké školy, rozhodla jsem se již do návrhu pilotního čísla zařadit článek, jež by reflektoval názory a postoje jejích studentů. S jednotlivými studenty jsem provedla rozhovory s podobnými otázkami, které jsem při výsledném zpracování článku sjednotila. Dotazovala jsem se na vztah studentů k jednotlivým předmětům, které jsou na Katedře aplikované ekonomie realizovány, tedy s kterými předměty byli velice spokojeni, zda absolvovali předměty, jejichž náplň je neuspokojila a jaký mají postoj k virtuální výuce, protože katedra nabízí hned několik předmětů, které jsou uskutečňovány ve virtuálním prostředí. Vzhledem k tomu, že se jedná o studenty ekonomie, byla nasnadě otázka mířená k financím, v tomto případě jejich osobním. Pokládala jsem tedy základní otázky, jak se starají o své osobní finance, dle čeho vybírali bankovní účet a zda používají platební kartu. Při následném zpracování článku jsem se rozhodla, ačkoliv to nebylo původním plánem, nezpracovat jej jako anketu, ale jako rozhovor. Myslím si, že v této podobě je článek pro čtenáře zajímavější, protože mohou vyjádření mluvčích k jednotlivým otázkám jednodušeji srovnat.
Při vytváření projektu jsem pracovala v programech Adobe InDesign CS5 a Adobe Photoshop CS5. Na tomto místě se pokusím popsat postup práce v programu. Tento popis může sloužit i jako manuál, jak vytvořit v podstatě totožný projekt.
Při spuštění programu InDesign je třeba, aby uživatel navolil vytvoření nového dokumentu o čtyřech stranách (strany jsou protilehlé). Velikost jedné strany je A4 (210 x 297 mm), orientována je na výšku. V InDesignu se po této volbě automaticky nastaví strany tak, jak budou vypadat při výsledném výstupu, tedy titulní strana, strana 2 a 3 jako protilehlé a poslední strana. Ještě předtím, než jsem začala v programu pracovat, jsem svou vizuální představu projektu přenesla na papír. Tedy načrtla jsem si, jak mají jednotlivé strany vypadat. To mi velice usnadnilo práci, přestože jsem tuto představu musela při realizaci mnohokrát přehodnotit, protože ne všechny představy je možné uskutečnit. Veškeré texty, které jsem v časopise použila, jsem kopírovala z programu Word. Z internetu jsem stáhla obrázky, které tyto texty vhodně doplňují. Ty jsem dále podrobila lehké úpravě v programu Adobe Photoshop. Při práci s ilustračními obrázky a fotkami, které jsou v časopise umístěny, jsem se pohybovala mezi barevnými modely RGB a CMYK.
Barevný model RGB
R – red
G – green
B – blue
Barevný model CMYK
C – cyan (azurová, tiskaři nesprávně označovaná jako modrá)
M – magenta (purpurová, tiskaři nesprávně označovaná jako červená)
Y – yellow
K – black
„Obrázek v jakémkoli jiném modelu (CMYK, Lab, indexed…) je vždy programem Photoshop dočasně převeden do modelu RGB, aby se mohl zobrazit na monitoru. Monitor je totiž vždy „RGB“, pokud je ovšem barevný; jiné zobrazení vůbec neumožňuje a nezná.“
Barevný model RGB se tedy používá pro zobrazení na monitoru, formát CMYK pro tisk (nikdy nedosáhne vzhledu barev vyzařovacích, monitorových). Proto je zapotřebí obrázky a fotografie převést. Převod z barevného modelu RGB do modelu CMYK jsem provedla následovně: Obraz › Režim › CMYK (zatrhnout). Fotky bylo také třeba převést do Stupňů šedi (obdobným způsobem, jak při převádění do barevného modelu CMYK, s tím rozdílem, že je třeba zatrhnout možnost Stupně šedi). Obrázky jsem dále uložila ve formátu TIF postupem: Soubor › Uložit jako › výběr formátu TIFF › Uložit.
Další postup práce již probíhal pouze v programu Adobe InDesign. Je zapotřebí „načrtnout“ vizuální podobu jednotlivých stran pomocí vložení textových polí (levá lišta nástrojů Nástroj obdélníkový rámeček F) a polí, v nichž budou obrázky a fotografie (opět levá nástrojová lišta Nástroj obdélník M). Je možné používat Účaří, díky kterému se lépe zkontroluje, zda jsou textová pole vložena ve stejné linii.
Nejdříve jsem přistoupila k vytvoření záhlaví na všech stranách včetně titulní strany. Na titulní straně je záhlaví pochopitelně širší a rozdílné od těch ostatních. Zvolila jsem font Myriad Pro (Bold) o velikosti písma 26 b., který používám i dále v listu. V záhlaví na titulní straně jsem uvedla název časopisu „StudentEko“ bez mezery a údaje o vydání („číslo 1, ročník 1, květen 2011“).
Jedním z úkolů bylo také vhodné zvolení barvy. Barva musí splňovat hlavní požadavky. Tedy upoutat pozornost, a přesto nebýt zaměnitelná s ostatními periodiky distribuovanými mezi studenty. Vzhledem k tomu, že název časopisu „StudentEko“ může evokovat příbuznost s ekologií, již předem byla vyloučena zelená barva ve všech jejích odstínech. Dále jsem vyloučila barvu modrou, vzhledem k tomu, že ji většina studentů Univerzity Palackého má již spojenou se Žurnálem UP. Zvolila jsem tedy barvu, kterou by bylo možné trošku krkolomně popsat jako tmavě červeno-růžovou. Myslím, že zvolená barva, ačkoliv v těchto tónech, nepůsobí dívčím dojmem, a není tak pochyb, že je určena studentům jak ženského, tak mužského pohlaví. Barva je zvolena ve CMYKu, konkrétně pak: C 30 %, M 100 %, Y 74 % a K 25 %.
Zde je také třeba odpovědět na otázku, proč jsem převáděla obrázky a fotografie do stupňů šedi a v layoutu používám pouze jednu, výše zmíněnou barvu. Takto navržený dvoubarevný layout je mnohem ekonomičtější. Výsledkem je úspora nákladů oproti tisku v plnobarevném provedení.
Na dalších stranách je záhlaví užší (14 mm oproti téměř 40 mm na titulní straně) a obsahuje pouze název časopisu. Používám odsazení textu (v tomto případě názvu časopisu) 5 mm zleva. Zamezí se tak, aby se text dotýkal konce rámečku.
Do jednotlivých textových polí, které jsem si předchystala, jsem kopírovala články z programu Word. Kde který článek bude umístěn, jsem rozhodla v již uvedeném vizuálním plánu. Jako font článků jsem zvolila Adobe Garamond Pro (velikost písma 12 b). Zdroje článků jsem psala ve stejném fontu, ale kurzívou. Pro články jsem záměrně použila serifové (patkové) písmo, protože čtenáři umožňuje mnohem snadnější orientaci v textu a „lépe se čte“. Stejně jako pro text v záhlaví, jsem i pro nadpisy a texty v tabulkách zvolila písmo bezserifové (bezpatkové) Myriad Pro.
Je zapotřebí kontrolovat, zda text umístěný v textových polích „nepřebývá“. Program Adobe InDesign sám uživatele upozorní, že text přebývá, tím, že se na konci textu zobrazí červený čtvereček se symbolem plus. Textové pole, pokud chceme zachovat formátování textu, je třeba rozšířit, či text zkrátit. To, že je vše v pořádku, můžeme také zjistit při pohledu na spodní lištu v programu InDesign. Pokud se ve vytvořeném dokumentu neobjevují nesrovnalosti, program informuje zeleným kolečkem s textem Žádné chyby.
Text článků jsem zarovnala do bloku s posledním řádkem doleva. Při konečné úpravě jsem díky tomuto zarovnání ponechala spojky a předložky na konci řádků. Pokud bych totiž spojku atd. posunula na další řádek, zůstal by po ní na řádku „výkus“. Tomu by se dalo zabránit Zarovnáním do bloku. Při tomto zarovnání se totiž při případném přesunutí části textu na druhý řádek text automaticky roztáhne tak, aby bylo zarovnání dokonalé. Jak se však ukázalo, toto zarovnání není vhodné pro můj projekt, protože text poté vypadal příliš neproporcionálně a v některých částech až nečitelně.
V projektu jsem také několikrát použila rámečky. Ty jsem vytvořila tak, že jsem se přepnula na textové pole textu, který jsem chtěla označit do rámečku a v horní liště zvolila Tah – černá (odstín 50 %). Linku rámečku jsem zvolila Plnou a její šířku 4 b. Aby se písmo nedotýkalo přímo rámečku, je třeba nastavit odsazení. Ve svém projektu používám odsazení, které je běžně používáno, tedy 3 mm zprava i zleva. Toto však neplatí pro záhlaví, kde používám půlcentimetrového odsazení.
Obrázky je zapotřebí při vkládání do polí proporcionálně upravit. Tedy v případě, kdy požadujeme, aby byly ve zhruba stejné velikosti jako předchystaný rámeček. To lze udělat jednoduše při kliknutí pravým tlačítkem myši. Zobrazí se nabídka možností, ve které vybereme Přizpůsobení › Přizpůsobit obsah proporcionálně.
Číslování stránek jsem vytvořila netradiční – čísla v kaňkách. Myslím si, že tato varianta strany oživí a může být později poznávacím znamením časopisu (např. při změnách barvy layoutu atd.). Dokážu si představit, že by kaňky mohly být zakomponovány do textu, a to celkového layoutu, ve větším množství (aniž by však rušily celkový vzhled). Kaňky jsou vloženy jako obrázek v TIFu.
Před uložením výsledné práce je zapotřebí zkontrolovat vazby. V pravé nástrojové liště jsem zvolila Vazby a v seznamu vložených obrázků jsem zkontrolovala, zda jsou všechny vložené fotky správně zazdrojovány. Pokud by tomu tak nebylo, existuje snadná pomoc: pravým kliknutím se rozbalí roletka se seznamem možností. Stačí zvolit pole Změnit vazbu, vybrat ten správný z nabízených souborů a změnu Uložit.
Výsledný projekt jsem uložila tak, aby byl zaručen snadný tisk (formát A3 oboustranný). V pravé liště jsem zvolila záložku Stránky a strany nastavila tak, jak je třeba, aby byly po vytisknutí nastaveny. Tedy dvoustrana 2 a 3 a dvoustrana 4 a 1. Při tomto nastavení zůstala první strana prázdná. Je možné ji však odstranit při následném převodu dokumentu do formátu PDF. Ten se provádí následovně: Soubor › Exportovat › Uložit jako typ PDF › Uložit. Objeví se tabulka Export do interaktivního PDF, v jejíž možnostech je zapotřebí zvolit Stránky 2 – 4 (tzn. ne všechny). Rozlišení je třeba nastavit na 300 ppi, protože se jedná o standardní tiskovou kvalitu.
Sebehodnocení
Myslím, že cíl, který jsem si vytyčila před začátkem práce, jsem dokázala naplnit. Vytvořila jsem pilotní číslo časopisu studentů Katedry aplikované ekonomie Univerzity Palackého v Olomouci, které obsahuje články dotýkající se tematiky, kterou jsem předem stanovila. Zvolenou tematikou a cílovou skupinou, pro kterou je měsíčník určen, odkazuji ke své tematické specializaci, to jest ekonomické. Způsobem zpracování projektu, tedy vytvořením celkového layoutu časopisu a pilotního čísla, zase odkazuji ke své profesní specializaci, kterou je DTP.
V celkovém zpracování projektu vidím potenciál k rozšíření a rozpracování. V průběhu vypracovávání projektu jsem cítila možnost projekt uvést k životu, tedy skutečně vydávat studentský časopis, který by byl určen studentům ekonomie na Univerzitě Palackého. Myslím, že by byl přínosem všem, kteří se zajímají o svůj obor, ale i ostatním, ve kterých by mohl zájem o obor probudit poskytováním pohledu na možnosti dalšího osobního rozvoje (ať již v oboru či mimo něj) a srovnání s ostatními studenty.
Při zpracování projektu jsem narážela na technické problémy, především při práci v programech Adobe Photoshop a Adobe InDesign. Avšak vzhledem k tomu, že jsem se pojistila zásobou příruček, jak v těchto programech pracovat, neexistoval problém, jež by nebylo možné v knihách dohledat a následně vyřešit.
Práce na projektu mne inspirovala a povzbudila k dalšímu rozšiřování znalostí, protože se jedná o vysoce kreativní a zajímavou oblast, která však klade vysoké nároky na vědomosti a schopnosti pracovat ve zmíněných programech.
Seznam zdrojů a literatury
KOČIČKA, Pavel; BLAŽEK, Filip. Praktická typografie. Dotisk druhého vydání. Brno : Computer Press, 2007. 288 s. ISBN 80-7226-385-4.
HLAVENKA, Jiří; HERCIK, Jaroslav. Photoshop 5.0/5.5 : Referenčí příručka. Praha : Computer Press, 2000. 532 s. ISBN 80-7226-272-6.
DVOŘKOVÁ, Zdenka. DTP a předtisková příprava : Kompletní průvodce od grafického návrhu po profesionální tisk. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2008. 288 s. ISBN 978-80-251-1881-8.
Adobe InDesign CS2 : Oficiální výukový kurz. Praha : Softpress, 2006. xviii, 454 s. ISBN 80-86497-86-0.
Adobe InDesign CS : Názorný průvodce. Brno : CP Books, 2005. 551 s. ISBN 80-251-0532-6.
Proč studovat MBA. EuroCampus. 2010, 11, 6, s. 25 / 3. Dostupný také z WWW: <http://eurocampus.cz/casopis/camp_2010_6.pdf>. ISSN 1213-5321.
NĚMEČEK, Tomáš. Digitální věk: řeš a nepřepínej : Suplování Tomáše Němečka. Lidové noviny. 2010-12-07, s. 27. ISSN 0862-5921.
Obrázek 1 (kaňka, str. 1 - 4): http://www.4soft.cz/grafika-povrchu-smartsoft/
Obrázek 2 (student, str. 1): http://zsjak-hum.bloger.cz/CJ-8-B/REFERATY-2
Obrázek 3 (Student Debt, str. 3): http://happylists.wordpress.com/83762-student-loan-experiment/
Obrázek 4 (pokladnička prasátko, str. 3): http://www.seznamzbozi.cz/dekorace-do-detskych-pokoju/19026594/
