Kateřina Praisová Realizace projektu zde.
1. Úvod
Vzhledem k mému výběru předmětů bych v tomto textu ráda představila svůj samostatný projekt, který se specializuje na kulturní žurnalistiku a DTP. Pro orientaci na tomto poli jsem absolvovala během svého studia na Katedře mediálních a kulturálních studiích a žurnalistiky na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci celkem čtyři předměty. Jednalo se o Základy obecné estetiky a uměnovědy, Praktikum DTP, Workshop DTP a Žurnalistickou specializaci – kulturní. Kromě samotné realizace bych ráda popsala i své cíle a představy před začátkem tvorby, výběr tématu (Publicistický měsíčník určený pro studenty španělského jazyka včetně studentů španělské filologie zaměřený na kulturní dění ve španělsky mluvících zemích) a postupy, které jsem během tvorby uplatnila za pomocí odborné literatury a svých znalostí z již zmíněných předmětů.
2. Zdůvodnění volby tématu
K volbě tématu studentského časopisu o kulturním dění ve španělsky mluvících zemích mě vedl můj vlastní osobní zájem o tuto oblast. Jako dvouoborovou studentku žurnalistiky a španělské filologie mě lákalo tato odvětví spojit. Dlouhodobě se zajímám o kulturu v těchto zemích a jako studentka mám pocit, že některým z mých spolužáků chybí alespoň základní orientace v této oblasti. Taky si uvědomuji skrytý potenciál, který má čtení v cizím jazyce na jeho výuku a celkové pochopení. Domnívám se, že návrh kulturního měsíčníku by mohl být jak přínosem pro studenty ve smyslu studijním, tak by mohl spojit užitečné s příjemným, tedy zábavou. Měsíčník tedy cílí především na studenty španělského jazyka včetně studentů španělské filologie, kteří mají zájem orientovat se v současném dění na poli kultury ve španělsky mluvících zemích, a zároveň se tyto informace chtějí dozvědět zábavnou formou bez hledání témat v internetových periodikách, která informují o tomto tématu.
Můj zájem na tom, aby se studenti více dozvídali o kulturním dění ve španělsky mluvících zemí je i ten, že považuji kulturu za součást jazykové vybavenosti a nedílnou součást života každého člověka. Dle mého názoru slouží ke kultivaci chování jedince ve společnosti a jeho schopnosti uvažovat v nových rozměrech.
Toto téma lze najít v našich podmínkách na internetu, zejména kvůli geografické vzdálenosti České republiky a Španělského království. Osobně volím četbu kulturních rubrik největších španělských deníků, které kulturní témata nejen ve španělsky mluvících zemích, ale i ve světě pokrývají dostatečně a nabízejí rozsáhlý výběr témat. Orientace v nich není vždy snadná, a proto se domnívám, že by čeští, a zejména olomoučtí čtenáři uvítali výběr toho nejpodstatnějšího a nejzajímavějšího v tištěné verzi. Doplňující a rozšiřující informace mohou nabídnout online periodika na neomezeném prostoru.
3. Cíl práce
Jak již bylo řečeno, mým hlavním cílem je seznámit studenty španělského jazyka i filologie (a případně i španělsky mluvící veřejnost) o kulturním dění ve španělsky mluvících zemích, protože tyto informace považuji za součást znalosti jazyka. Mým cílem je i rozšiřovat slovní zásobu a povědomí o jazykových jevech ve španělštině pro studenty, kteří ještě nedosahují takové jazykové úrovně, aby se pro ně v článcích nenacházela žádná jazyková „novinka“. Také bych uvítala, kdyby se tito studenti po přečtení měsíčníku začali více zajímat o kulturu ať už ve španělsky mluvících zemích, tak i obecně, a aby se stali nejen pasivními konzumenty těchto informací, ale aby je dále šířili jako zajímavé a přínosné, a aby se kultura stala součástí jejich trávení volného času jak pasivně, tak i aktivně. Měsíčník by proto pro splnění mých cílů měl mít zajímavý a atraktivní obsah včetně odpovídající grafické podoby.
4. Stav problematiky
V České republice existuje celá řada studentských i univerzitních periodik, které se v různé míře věnují kultuře. Univerzita Palackého v Olomouci nabízí Žurnál UP (http://www.zurnal.upol.cz/main/), který obsahuje i kulturní rubriku, ale ta se věnuje pouze kulturnímu dění v rámci univerzity nebo Olomouce a blízkého okolí nebo dění, které se k nim nějakým způsobem vztahuje. Kromě online verze vychází i dvakrát za semestr v tištěné podobě. Také studentský časopis Helena v krabici se věnuje kulturnímu dění jen v Olomouci a soustředí se na dění vztahující se k univerzitě. V tištěné podobě vychází co 14 dní a je také dostupný na internetu (http://www.helenavkrabici.cz/).
Jak jsem se již zmínila, na internetu se nachází celá řada větších či menších webů, které informují o kultuře ve španělsky mluvících zemí. Ale na našem území se žádný z nich (čistě kulturní periodika nebo s kulturní rubrikou) nevydává v tištěné podobě a zároveň ve španělštině; události ze světa kultury jsou překládány do češtiny, a nemohou tak poskytnout jazykovou podporu studentům španělštiny. Weby ve španělštině samozřejmě také existují, výběr je jen otázkou preferencí a také míra orientace na těchto webech, které se většinou geograficky nevymezují a informují o kultuře z celého světa.
Ve své práci vybírám z hlediska přehlednosti i svých osobních preferencí velké španělské deníky a jejich weby, které nabízí široký výběr textů nejrůznějších žánrů tematicky i geograficky. Také jazyk, který užívají, je jednodušší než v úzce specializovaných periodikách, kde se používá například poměrně velké množství fraseologických jednotek, které pro studenty v tomto množství může způsobit nepochopení textu, protože spadají do pokročilé znalosti jazyka a hodně z nich nelze ani přímo přeložit do češtiny a lze je vysvětlit pouze opisem.
Časopis by mohl také vycházet jako jeden z mnoha univerzitních periodik, pravděpodobně spíše pod katedrou romanistiky nebo aplikované lingvistiky než žurnalistiky z hlediska cílové skupiny i případných korekcí autorských článků ve španělském jazyce.
5. Ideový plán
V této kapitole bych se ráda zaměřila na plánování a zdůvodnění realizace mého projektu. Jak již bylo řečeno, bude se jednat o měsíčník určený studentům španělštiny a zejména španělské filologie o kulturním dění ve španělsky mluvících zemí. Časopis by měl být aktuální a přinášet zajímavé informace ze všech odvětví kultury zábavnou formou a navíc v španělském jazyce, aby mohl sloužit jako jak učební text, tak i způsob trávení volného času nebo rozšiřování jejich obzorů v této oblasti lidské činnosti. Měl by být přehledný, dobře rozčleněný, obsahující i obrazový materiál, aby dokázal čtenáře upoutat v obrovské konkurenci všech ostatních dostupných prostředků. Nyní bych ráda představila nejpodstatnější body mé práce:
5.1. Název a titulní strana
Název periodika by měl na první pohled přitáhnout zájem čtenáře stejně jako grafická podoba titulní strany. Podle názvu a vzhledu titulní strany se čtenář rozhoduje, zda si periodikum přečte, jen prolistuje nebo kolem něho jen projde. Rozhoduje se, zda mu přečtení periodika stojí za čas a případně za peníze, které by za placené periodikum utratil. Název by proto měl být výstižný, krátký, originální, zapamatovatelný a souviset s tematickým obsahem periodika. Případně může být i vtipný. Titulní strana by měla upoutat nějakým výrazným prvkem, například fotografií.
5.2. Formát
Na trhu jsou periodika různých rozměrů, klasických i atypických. V mém případě se jedná o časopis, takže bych ráda zvolila menší a běžný formát A4 s rozměry 210 x 297 centimetrů. Větší formáty jsou typické a vhodné spíše pro noviny. Formát A4 je čtenářům navíc dobře znám, je nejobvyklejší u různých druhů textů a dokumentů, hlavně z důvodu snadného tištění na většině průmyslových i soukromých domácích tiskáren. V mém případě zvolím 8 stran dokumentu, které by měly pokrýt jen zlomek ze všech kulturních událostí ve španělsky mluvícím světě, ale měly by stačit pro splnění výše uvedených cílů. V případě úspěšnosti takového periodika by bylo možné vytvořit i internetovou verzi, která by nabízela stejný obsah jako verze tištěná, ale ve větším objemu a také s vyšší frekvencí vydávání. Tištěná verze by pak nabízela přehled toho nejčtenějšího a nejzajímavějšího z verze internetové, případně také co, by bylo zhodnoceno jako vhodné pro výuku (obsah s méně častou slovní zásobou, fraseologické jednotky atd.).
5.3. Výběr textů
Texty pečlivě vyberu na webech velkých španělských deníků v kulturních sekcích, například z periodik El País, El Mundo nebo La Vanguardia. Tyto deníky osobně volím, pokud si chci přečíst něco z této oblasti. Vyhovují mým účelům jak po stránce obsahové, tak i jazykové. Ráda bych se zaměřila na různá kulturní odvětví. Texty rozčlením zajímavým a poutavým způsobem, aby čtenáře zaujal na první pohled svou grafickou úpravou nebo například nějakým netradičním grafickým pojetím. Při výběru si také budu všímat jazykové úrovně textů a věnovat pozornost obsahu, aby byl aktuální a zajímavý.
5.4. Grafická úprava
Při grafické úpravě se budu snažit ctít základní pravidla, o kterých jsem se dozvěděla na hodinách DTP i v odborné literatuře, ale také své estetické cítění. Texty bych ráda zasadila do bílého nebo jednobarevného pozadí a rubriky označit barevně, případně je oživit fotografiemi, aby časopis působil vkusně a přehledně, ale přesto atraktivně. Proto text doplním nějakým obrazovým materiálem. Vše se pokusím sladit jak barevně, tak graficky, aby periodikum působilo uceleně, čtenář se v něm dobře orientoval a přitom bylo živé a zajímavé.
Písmo textů ponechám ve výchozí velikosti 12 bodů a fontu Minion Pro, který je jednoduchý a klasický a nemá rušivý efekt. Nadpisy zvolím v odpovídající velikosti k ostatnímu textu a také vzhledem k celkové podobě strany, odhaduji velikost mezi 30 a 50 body. Kromě titulní strany, kterou bych ráda nějak oživila, se budu držet stejného fontu, aby časopis vypadal uceleně. Pro zvýraznění jednotlivých částí nebo nadpisů v textech použiji tučné písmo a pro zvýraznění názvů literární děl, písní nebo filmů kurzívu. Také proklad se budu snažit nastavit větší než je nastavený automaticky, aby text působil vzdušně a dobře se četl. Zalamování textu pravděpodobně nastavím na dva nebo tři sloupce, aby řádky nebyly pro čtenáře příliš dlouhé a čtení bylo snazší. Text doplním dalšími grafickými prvky, například fotografiemi, aby téma čtenáři přiblížily a vhodně doplnily text. Také barvy se budu snažit sladit vždy na stránce anebo dvoustránce. Text bude většinou v černé barvě, aby se nerušil s dalšími grafickými prvky, barevně odlišuji pouze nadpisy nebo pozadí.
6. Postup práce
V této kapitole bych se ráda zaměřila na popsání mých postupů při vytváření periodika a také na odůvodnění použitých metod. Vycházela jsem z vlastních zkušeností získaných při absolvování zmíněných kurzů a také z odborné literatury, která mi byla oporou zejména v základních otázkách týkajících se rozvržení a grafické podoby periodika.
Pracovala jsem v programu Adobe InDesign CS6 a také v dalších programech z Adobe balíčku, tedy ve Photoshopu a Illustratoru. Tyto programy byly součástí výuky Praktika a Workshopu DTP ve 2. ročníku, kde jsem získala jejich základy. Díky tomu jsem neměla problémy porozumět tomu, jak fungují a práce v nich mi už byla relativně známa.
6.1. Příprava materiálů
Příprava je nedílnou součástí každého úkolu nebo projektu, pokud chceme, aby měl nějakou formu. První jsem se tedy rozhodla soustředit se na důkladné promyšlení tématu, svých cílů a také zhodnocení vlastních schopností a časových možností. Po této fázi jsem se rozhodla napsat první teoretickou část této práce, kterou jsem ale po dokončení praktické části ještě doplnila o několik postřehů z literatury. Následovala výroba layoutu měsíčníku pomocí vyhledaných textů a doprovodných materiálů, které jsem pečlivě vybírala na základě ideového plánu a také zaměření časopisu. Veškeré zdroje uvádím na konci práce.
Mým plánem bylo začít s projektem na začátku března, tedy vypracovat únorové číslo. Proto jsem také vybírala události, které vyšly ve zmíněných periodikách v únoru. Jednalo se o měsíc, ve kterém probíhá předávání filmových cen jako je The Oscars (Cena Akademie) nebo také Los Premios Goya, a proto jsem se rozhodla zařadit obě události do svého projektu. Také se konalo předávání hudebních cen Grammy Awards, kde ale z hlediska mého zaměření na kulturu španělsky mluvící země nenalezla nic přínosného. Hledala jsem také něco zajímavého ohledně literatury a narazila jsem na zajímavý článek o výstavě o komiksových superhrdinech, která se konala v Madridu, a zabývá se také komiksem ve Španělsku. Nakonec jsem vybrala také něco z oblasti hudby, konkrétně článek o mexické zpěvačce Carle Morrison, která vydala své nové album.
Vybrané texty jsou z různých kulturních odvětví (kinematografie, hudba, komiks) a také z několika velkých periodik, které nabízejí široký výběr z textů nejrůznějších žánrů a odvětví. Jednalo se o El País, El Mundo, La Vanguardia a El periódico de Catalunya. Vzhledem k množství ocenění, která se v únoru udělovala, jsem se rozhodla zaměřit se na „největší“ z nich na poli kinematografie a pro účely obálky jsem si stáhla obrázek sošky Oscara.
Pro první dvoustránku jsem vybrala rozhovor s oscarovým režisérem Alejandrem G. Iñárritem, kde hovoří o svém novém snímku REVENANT: Zmrtvýchvstání (The Revenant, 2015), který byl zveřejněn v El Periódico de Catalunya 27. února. Článek jsem vybrala kvůli národnosti režiséra (Mexičan), aktuálnosti a popularitě tématu a také kvůli jazykové srozumitelnosti textu pro studenty španělské filologie. Pro studenty na nižší úrovni znalosti španělštiny může přinést dostatečné množství nové slovní zásoby. Rozhovoru jsem věnovala celou dvoustránku a doplnila jsem ji o fotografii režiséra a o fotografii z natáčení v nelehkých přírodních podmínkách, která zachycuje Alejandra Iñárrita a Leonarda DiCapria.
U další dvoustránky jsem se rozhodovala mezi filmovými cenami Goya a hudebním oceněním Grammy Awards. Z hlediska geografického upřesnění časopisu jsem se ale raději rozhodla pro ceny Goya, přestože se opět jedná o film. Stáhla jsem si logo cen a také text, který přehledně uvádí všechny výherce ve všech kategoriích tohoto ocenění. Tento text byl zveřejněn na webu deníku La Vanguardia 8. února. Téma jsem zvolila, protože tematicky doplnilo rozhovor na straně 2 a 3 a také proto, že ve Španělsku je toto ocenění velice prestižní a sledované širokým publikem, a proto se domnívám, že by mělo být v povědomí studentů španělského jazyka. K textu jsem si stáhla fotografii představitelů nejúspěšnějšího filmu a fotografii herečky na červeném koberci s typickým pozadím „sponzorů“.
Téma kinematografie už bylo vyčerpáno, a proto jsem se rozhodla přejít k dalšímu kulturnímu odvětví. Vybrala jsem text z oblasti literatury a zároveň výtvarného umění. Článek Superhéroes con Ñ vyšel na webu deníku El Mundo. Aktuálně je pod článkem uvedené pouze datum, které je pouze aktualizované, a to na den 8. března (článek jsem si stáhla před tímto datem, dne 27. února). Článek pojednává o výstavě o komiksu ve světě i ve Španělsku, která se konala v březnu v Madridu. Součástí článku byly i ukázky z výstavy, které jsem si stáhla pro umístění na pozadí za článek.
Na poslední stránku jsem se rozhodla umístit článek z oblasti hudby o mexické zpěvačce Carle Morrison a jejím novém albu, který vyšel na webu deníku El País 10. února. Vzhledem k rozsahu a vzhledu strany po vložení textu nebylo třeba hledat nějakou fotografii.
Navíc jsem si uložila i další články i doplňující fotografie pro případ, že by články byly příliš dlouhé nebo krátké nebo by potřebovaly něčím adekvátním doplnit. Pokud by byl časopis převeden ve skutečnost, určitě by bylo přínosné, pokud by sami studenti tvořili materiály do tohoto periodika. Mohlo by se jednat o studenty žurnalistiky (tvorba) a/nebo španělské filologie (tvorba, překlady studentům žurnalistiky).
6.2. Název periodika a titulní strana
Jak již bylo řečeno, titulní strana je pro upoutání čtenáře klíčová. Vzhledem ke článkům a obrázkům, které jsem si stáhla jako materiál, jsem zvolila umístění obrázku sošky filmového ocenění The Oscars přes celou stránku. Následně jsem ji zmenšila, tak aby nedošlo k deformaci obrázku a fotografie zabírala požadovaný prostor. Okolí obrázku, které jím nebylo zakryté, jsem vyplnila černým pozadím. Přitom jsem dbala na to, aby všechny barvy byly v režimu CMYK (Photoshop), tedy vhodné k tisku, a také na rozlišení stažených obrázků a fotografií. Tento krok se opakoval u každého obrázku nebo fotografie, a proto ho již nebudu zmiňovat u dalších stran. Pomocí funkce kapátko jsem si vytvořila barvu, která odpovídala barvě sošky a nazvala jsem ji oskarová. V této barvě jsem vytvořila všechny textové prvky na titulní straně.
Název jsem zvolila po dlouhém rozmýšlení. El ojo cultural (v překladu Kulturní oko) jsem zvolila proto, že se jedná o kulturní časopis. Slovo oko jsem zvolila, protože cílem mého periodika je nahlédnout do světa kultury. Španělský jazyk potom odkazuje na kulturní dění přímo ve španělsky mluvících zemích. Domnívám se, že název je poutavý a mohl by čtenáře zaujmout. Pro odlišení první strany jsem také použila jiného fontu, jednalo se o font Broadway, který se k číslu věnovanému filmovým oceněním (a dalším tématům) dobře hodil. Název jsem umístila do středu horní části stránky. Přidala jsem textové rámečky, které odkazují na část obsahu periodika a využívají k tomu i obrázek sošky. Název má velikost písma pouze 55 bodů, ale to byl můj záměr, aby vynikla soška Oscara. Na stránce se také nachází číslo vydání (pomyslné druhé číslo - únor), jde tedy o vydání za měsíc únor, které by mělo vyjít na začátku března.
6.3. Další stránky
Pro další stránky (celkem osmistránkový dokument) jsem si vytvořila vzor, kde jsem si vytvořila číslování. Dále jsem postupovala vkládání textů do textových polí dle jednotlivých stran, viz podkapitola Příprava materiálu. Na straně 2 až 3 jsem se kromě textu zaměřila i na umístění dvou fotografií a dvou rámečků s textem, které vyzdvihují zajímavé body rozhovoru. Fotografie jsem upravila ve Photoshopu a poté v InDesignu, viz předchozí podkapitola. Navíc jsem je propojila graficky se stránkou přidáním rámečku v oskarové barvě, kterou jsem sladila s barvou nadpisu a záhlaví a zápatí. Stránky díky tomu vypadají jednotně. Do záhlaví jsem navíc umístila textový rámeček s tématem článku. Nakonec jsem se soustředila na to, aby text seděl na mřížce a byl pro čtenáře přehledný. Pro tento účel jsem zvolila černé písmo Minion Pro velikost 12 s prokladem 16 bodů, aby byl text vzdušný a dobře se četl, a také zalamování do dvou sloupců. Názvy filmu jsem vyznačila kurzívou a jednotlivé otázky tučným písmem.
Na další dvoustránku jsem umístila článek o cenách Goya, aby navazoval na ocenění The Oscars. Pro tuto dvoustranu jsem zvolila jinou taktiku. Ocenění jsem si rozdělila na divácky zajímavější a méně zajímavé kategorie a podle toho je umístila do jednotlivých textových rámečků na barevné pozadí, které vzniklo ořezáním fotografie s herečkou na červeném koberci ve Photoshopu. Méně zajímavé nebo příliš krátké kategorie jsem umístila do rámečků po bocích dvoustrany a zajímavější mezi ně. Každý z nich jsem ohraničila červenou barvou, aby simulovala červený koberec. K základní informaci o akci jsem navíc přidala fotografii hlavních aktérů z nejúspěšnějšího filmu z tohoto předávání cen. Opět jsem se snažila, aby písmo, jeho velikost i proklad byly totožné ve všech rámečcích a aby byly rámečky rovnoměrně rozmístěny na ploše. V rámečku s titulkem jsem navíc použila místo slova Goya použila logo ocenění, které jsem přebarvila v Illustratoru do požadované červené barvy.
Na dvoustraně 6 až 7 jsem využila článek o komiksu, který jsem umístila do rámečků s podkladem v oskarové barvě a za rámečky jsem umístila ukázky komiksů z článku, opět po nutné úpravě ve Photoshopu. Zde jsem zvolila zalomení textu do tří sloupců. Písmo textu je opět v černé barvě a splňuje stejné charakteristiky jako u předchozích stran. Výjimkou je opět nadpis, kde jsem pouze prohodila barvy pozadí a písma. Další barvu jsem nechtěla přidávat, aby stránka nepůsobila příliš barevně, vzhledem k barevnému pozadí. Abych opět grafiku trochu odlišila, zvolila jsem pootočení nadpisu přes volnou půlstranu. Poté jsem se opět soustředila na srovnání na mřížku.
Na poslední straně jsem vytvořila třísloupcový textový rámeček, kde jsem vložila poslední z textů (o Carle Morrison). Text i celou stranu jsem upravila dle strany první, která je ve stejném designu kromě rozdílu v barvě. Zde jsem použila odstín modré.
U všech stran jsem navíc odstranila slova o délce jednoho a někdy i dvou písmen (členy, předložky, spojky) pomocí nerozdělitelných mezer. Vždy jsem také dbala, aby text seděl na mřížce, byl zarovnán do bloku s posledním řádkem doleva a byl na všech stranách ve stejném provedení. U všech textových rámečků jsem také vytvořila odstup vsazení 2 mm a u obrázků, fotografií a rámečků s textem jsem vytvořila adekvátní obtékání textu, aby se vzájemně nerušily. Snažila jsem se o vytvoření pestrého, ale jednotného časopisu.
6.4. Úpravy obrazových materiálů
Všechny obrázky jsem do dokumentu vkládala pomocí funkce umístit, aby se vytvořily vazby, a vždy jsem je předtím upravila převedením do režimu CMYK, případně ořezem nepotřebných částí v programu Photoshop. Obrázky jsem si stejně jako texty vyhledala na internetu v potřebném rozlišení a kvalitě. Také jsem využila programu Illustrator, ve kterém jsem jen pozměnila barvu loga filmového ocenění Goya. Samotná úprava a umístění obrazových materiálů v InDesignu byla náročnější, hlavně při umisťování přímo do textů, kdy docházelo k „rozhození“ celé stránky. Fotografie a obrázky jsem se snažila vždy upravit tak, aby nedošlo k jejich deformaci a aby přitom byly dobře umístěny na stránce.
7. Sebehodnocení
Mým cílem bylo v rámci specializací v DTP a kulturní žurnalistice vytvořit měsíčník, který by aktuální a zajímavou formou informoval studenty španělského jazyka včetně španělské filologie o novinkách na poli kultury ve španělsky mluvících zemích a pokusit se u nich tímto periodikem vyvolat zájem o španělský jazyk a kultury, která se na něj váže, případně prohloubit jejich jazykové dovednosti čtením v daném jazyce. Domnívám se, že pro tyto účely jsem vybrala aktuální, atraktivní a srozumitelné texty.
V průběhu realizace samostatného projektu jsem se nepotýkala s žádnými většími technickými problémy. V používaných programech jsem se orientovala dobře poté, co jsem se po přestávce s jejich používáním trochu zorientovala. Myslím, že jsem splnila svou představu o tom, jak bude časopis vypadat, a že jsem využila hodně z toho, co jsem se během kurzů naučila. V průběhu jsem sice stále hodně věcí stále vylepšovala, měnila jsem rozvržení stránek, barvy, písma a dalších grafických prvků, ale nyní jsem s výslednou formou spokojená.
Na projekt jsem si vymezila dostatek času a myslím, že jsem ho oproti svému záměru o několik hodin dokonce protáhla úpravami, tak abych byla dostatečně spokojená. Samotná práce v programech, zejména v InDesignu mi pomohla připomenout si, jak funguje a hlavně si to intenzivněji vyzkoušet. S pomocí literatury jsem se navíc dozvěděla o dalších zajímavých funkcích, které v něm lze používat, a doufám, že je budu moci ještě dále objevovat, například v kurzech typografie apod. Literatura o typografii mě také zaujala a rozšířila mi obzory ohledně základních zákonitostí tvorby jakýchkoli tiskovin. Doufám, že tyto znalosti ještě využiji v akademickém nebo i profesním životě, protože vytváření projektu mě velmi bavilo.
8. Použité zdroje
8.1. Literatura
Adobe InDesign CS6: oficiální výukový kurz [CD-ROM]. 1. vyd. Přeložil Jan DVOŘÁK. Brno: Computer Press, 2013. ISBN 978-80-251-3803-8.
BERAN, Vladimír. Typografický manuál: učebnice počítačové typografie. 1. vyd. Náchod: Manuál, 1994. ISBN 8090182402.
KOČIČKA, Pavel a Filip BLAŽEK. Praktická typografie. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 8025102327.
8.2. Internetové zdroje
ADOBE. Nápověda aplikace InDesign. In: Helpx.adobe.com [online]. [cit. 2016-04-24].
Dostupné z: https://helpx.adobe.com/cz/indesign/topics.html.
ADOBE. Nápověda aplikace Photoshop. In: Helpx.adobe.com [online]. [cit. 2016-04-24].
Dostupné z: https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/topics.html.
8.3. Články
MATA, Paz. Iñárritu: "Hacer 'El renacido' ha sido como alcanzar la cumbre del Everest". In: El Periódico de Catalunya [online]. Barcelona: Grupo Zeta, 2016 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.elperiodico.com/es/noticias/ocio-y-cultura/premios-oscar-2016-entrevista-gonzalez-inarritu-el-renacido-4923595
CANO, José A. Superhéroes con Ñ. In: El Mundo [online]. Madrid: Unidad Editorial, S.A., 2016 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.elmundo.es/cultura/2016/03/08/56ddd3f622601d947f8b459c.html
MESEGUER, Astrid. Todos los ganadores de los Premios Goya 2016. In: La Vanguardia [online]. Barcelona: Grupo Godó, 2016 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.lavanguardia.com/cine/20160206/301956399859/ganadores-goya-2016.html
BEAUREGARD, Luis P. Carla Morrison, fenómeno del pop mexicano: “No es delito ser cursi”. In: El País[online]. México: Grupo Prisa, 2016 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://cultura.elpais.com/cultura/2016/02/08/actualidad/1454944334_816710.html
8.4. Obrázky a fotografie
Oscar – titulní strana. Dostupné z: http://www.btlnews.com/awards/2013-oscar-nominations-announced/
Iñárritu – strana 2. ANZUONI, Mario (Reuters). El director mexicano Alejandro González Iñárritu. In: El Periódico de Catalunya [online]. Barcelona: Grupo Zeta, 2016 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.elperiodico.com/es/noticias/ocio-y-cultura/premios-oscar-2016-entrevista-gonzalez-inarritu-el-renacido-4923595
Revenant – strana 3. Dostupné z: http://www.latercera.com/noticia/cultura/2016/02/1453-667715-9-el-renacido-y-otros-5-de-los-rodajes-mas-dificiles-de-hollywood.shtml
Pes Truman – strana 4. HERRERO, Juan (EFE). Director, actores y el perro “Tango“ posan en la proyección de la película “Truman“. In: EFEverde [online]. Barcelona: Agencia EFE, 2016 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.efeverde.com/noticias/perro-pelicula-truman-premio-bienestar-animal/
Goya pozadí – strana 4 a 5. Dostupné z: http://www.cuatro.com/noticias/cultura/Premios_Goya-Goya_2016-alfombra_roja-las_mejor_vestidas_20_2128125008.html
Logo Goya – strana 5. Dostupné z: http://www.sosmoviers.com/wp-content/uploads/2016/02/Premios-Goya-30-Edicion-logo.jpg
Komiks 1 – strana 6. LÓPEZ, David. 'Captain Marvel'. In: El Mundo [online]. Madrid: Unidad Editorial, S.A., 2016 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.elmundo.es/cultura/2016/03/08/56ddd3f622601d947f8b459c.html
Komiks 2 – strana 7. MERINO, Jesús. 'Los 4 fantásticos'. In: El Mundo [online]. Madrid: Unidad Editorial, S.A., 2016 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.elmundo.es/cultura/2016/03/08/56ddd3f622601d947f8b459c.html
