Jana Procházková 
1) Cíl práce
Během bakalářského studia oboru žurnalistika jsem si zvolila kulturní a DTP specializaci. V letním semestru prvního ročníku jsem absolvovala povinně volitelný kurz Základy obecné estetiky a uměnovědy, na který navazoval kurz v zimním semestru třetího ročníku s názvem Žurnalistická specializace – kulturní. V zimním semestru třetího ročníku jsem docházela na Praktikum DTP a v letním semestru na navazující Workshop DTP.
Pro rozšíření obzorů v rámci kulturní specializace jsem také navštěvovala kurzy Divadlo v současném světě a Světový film na katedře divadelních a filmových studií. Pro svůj Samostatný projekt jsem si zvolila téma pouličního umění. Cílem projektu bylo využití znalostí a dovedností získaných v předmětech zvolené specializace, ale také zúročení mých vlastních zkušeností.
Rozhodla jsem se vytvořit layout uměleckého časopisu Na ulici, který by vycházel s měsíční periodicitou. Mohl by fungovat samostatně nebo jako příloha kulturních periodik, ovšem ráda bych zkusila dostat toto téma do mainstreamových médií, např. jako přílohu regionálních deníků. Prvotní číslo se věnuje pouličnímu umění na regionální úrovni v Olomouci a okolí, což by vyhovovalo příloze regionálních tiskovin. Myslím, že by se s tímto tématem dalo pracovat také na celostátní úrovni.
2) Zdůvodnění volby tématu
Při volbě tématu Samostatného projektu jsem od začátku věděla, jakým okruhem kultury bych se chtěla zabývat. O pouliční umění se zajímám nejen pasivně jako divák, ale také aktivně. Několikrát jsem s hudební skupinou Ten Sing dělala busking, což je hraní, zpívání nebo jakákoli jiná umělecká činnost provozovaná na ulici, během níž mohou diváci buskerům přispět finanční odměnou. Občas fotím olomoucký street art, což je výtvarné pouliční umění, které se objevuje na veřejných prostranstvích v mnoha podobách. Jedná se například o malby na zdech, o samolepky, figurky z polystyrenu nebo jiné instalace. Také jsem se zapojila do Guerilla Poetringu, což je umisťování básní na veřejných místech, nejčastěji v parcích, na lavičkách atd.
Myslím si, že pouliční umění je zajímavé téma a stojí za to se mu věnovat. K tomuto fenoménu mám velice kladný vztah, neboť mě umění zajímá. Z vlastní zkušenosti však vím, že najít si čas na kino, zajít si do galerie, do divadla nebo na koncert není v dnešní době jednoduché. Navíc ne vždy jsou lidé ochotní investovat peníze do kulturního vyžití. Umění na ulici představuje nečekané vytržení ze stereotypu, nabízí lidem kulturní zážitek, aniž by je to něco stálo.
K tomuto tématu se váže mnoho předsudků a často se zmiňují negativní stránky tohoto druhu umění. Jedním z nejdiskutovanějších je graffiti a jeho legálnost. Ovšem ne každý street art je graffiti a ne vždy mají sprejeři v úmyslu ničit veřejný majetek. Dále například buskeři jsou občas považováni za žebráky, ale ne každému buskerovi jde jen o zdánlivě snadný výdělek. V poslední době mám však dojem, že se média snaží prezentovat pouliční umění i z té pozitivní stránky. Cílem časopisu Na ulici je zbořit předsudky, které se k pouličnímu umění vážou, a ukázat prostřednictvím média, že může zlepšit a zkulturnit veřejný prostor.
3) Zdroje/stav problematiky
Zřejmě nejznámějším časopisem, který se zabývá tématem ,,ulice“ je Nový prostor prodávaný na veřejných místech lidmi bez domova. Časopis se však více než umění věnuje sociální otázce. Pro pouliční umělce fungují také specializované weby, jako je Buskerjam.cz, česká součást mezinárodního The Busking Project, nebo web Busking.cz, jehož činnost však v poslední době stagnuje. Street artu se věnují weby Streetartutopia.com nebo Streetartnews.net. Dále existuje samozřejmě mnoho facebookových stránek a skupin.
Během tří let svého obnoveného fungování se olomouckému pouličnímu umění věnoval také studentský časopis Helena v krabici. Využila jsem této skutečnosti a použila jsem z něj články a některé fotografie pro svůj Samostatný projekt.
Téma pouličního umění zvolna proniká i do mainstreamových médií. K problematice squattingu a graffiti se vyjadřuje například rapper Vladimír Brož, který vystupuje pod pseudonymem Vladimir 518. Na základě jeho knihy Kmeny vznikl v České televizi několikadílný dokument o subkulturách, který se v jednom dílu zabývá také vyznavači graffiti.
4) Ideový plán
Mým záměrem je, aby se časopis Na ulici zabýval pouličním uměním komplexně, přinášel informace o všech druzích takového umění a o všech možnostech, jak zkulturnit veřejný prostor. Myslím si, že víceoborový časopis má větší šanci na finanční podporu a zájem čtenářů než tiskovina, která se věnuje pouze výtvarnému umění nebo jen hudbě. Pokud by se tisk nedařilo dobře financovat, mohla by vzniknout ,,záchrana“ v podobě webu.
Podle mého názoru by tento časopis mohl mít šanci existovat i samostatně. Jak už jsem zmínila, osobně bych si přála, aby časopis Na ulici dokázal proniknout do mainstreamových médií jako kulturní příloha. Otázkou však zůstává, jestli by deníky měly o takovou přílohu zájem. Pokud by fungoval na celostátní úrovni, mohl by tvořit přílohu některého kulturního periodika. V tom případě by ovšem zasáhl pouze specifickou část čtenářů. Ideální by pro tuto spolupráci byl kulturní magazín UNI nebo časopis A2, který se zaměřuje na kulturu všeobecně také ve spojitosti se společenským děním.
Myslím, že by bylo rozumné začít s regionálním tiskem a zabývat se pouličním uměním na úrovni krajů, proto jsem také první číslo věnovala Olomouci a okolí. Časopis by však mohl přinášet také informace celostátního měřítka nebo seznamovat čtenáře s celosvětovými trendy a novinkami.
Před samotným začátkem vydávání časopisu je podle mého názoru rozumné navrhnout a naplánovat témata, kterými by se jednotlivá čísla zabývala. Důležité je, aby se regionální tisk věnoval otázkám, které obyvatelé daného kraje velmi dobře znají a nějakým způsobem se jich týkají.
Časopis by se mohl dostat do rukou široké veřejnosti, nicméně předpokládám, že hlavní cílovou skupinou budou umělecky založení mladí lidé okolo dvaceti až třiceti let, kteří se aktivně zajímají o kulturu. Chtěla jsem se vyhnout křiklavé a příliš podbízivé grafice, jelikož chci v časopise vyzdvihnout hlavně text. Líbí se mi, jakým způsobem pracuje s textem například časopis Respekt nebo i Helena v krabici. Obě periodika dávají textu velký prostor, což bych chtěla aplikovat i v případě časopisu Na ulici.
Na druhou stranu fotografie jsou rovněž důležitou složkou časopisu o pouličním umění. Pokud by se jednalo například o téma street artu, nebránila bych se fotoreportáži přes celou stranu a celkově bych u této problematiky věnovala větší prostor právě obrazovým materiálům.
Představovala bych si, že by každé číslo časopisu mělo hlavní téma (busking, street art, móda, živé sochy), kterému by podléhaly rozhovory, reportáže atd. Nicméně může se tam samozřejmě objevit i článek s jiným tématem. Jak už jsem zmínila, pro časopis by mohla být ideální měsíční periodicita, případně by mohl fungovat jako občasník.
Témat, kterým by se časopis mohl věnovat, je velké množství. Kromě už zmiňovaného buskingu, street artu nebo Guerilla Poetringu, by mohla být zpracována například také témata squattingu a chátrajících objektů v Olomouci, divadelního umění a fenoménu živých soch.
Zajímavé by například bylo mapovat projekty pouličních knihoven a pouličních pian, neboť se objevují takřka v každém větším českém městě. Líbil by se mi také seriál o oblékání, který zhruba před dvěma lety psala Beáta Baranová pro web studentského časopisu Helena v krabici. Redaktorka oslovovala na ulici lidi, kteří se zajímavě oblékali (většinou se jednalo o příslušníky různých subkultur) a dělala s nimi rozhovor. Podle mého názoru je téma módy celkem diskutované a v určitém smyslu slova se jedná o umění. S tím by souviselo také například téma bleších trhů, vintage marketů nebo second handů.
Kromě obecných tematických článků, které by čtenáře seznamovaly s problematikou jednotlivých druhů pouličního umění, by časopis prezentoval reportáže, rozhovory s umělci nebo příběhy lidí bez domova, kteří si snaží přivydělat si na ulici uměním.
Časté by mohly být též ankety mezi občany o tom, co si myslí o pouličním umění. V časopise by se mohly objevovat pozvánky na regionální akce, jejichž součástí jsou i představení na ulici nebo pouliční instalace. Příkladem z Olomouce by mohl být festival videomappingu Vzáří nebo Divadelní Flora.
Zpracovat by se rozhodně dalo i téma fotografování obyvatel měst a umisťování jejich fotek na facebookové stránky Humans of (název města). Mnohdy se jedná o velmi kvalitní fotografie s určitou uměleckou hodnotou. Fotograf projektu Humans of Prague je dokonce vystavuje na veřejnosti. V Olomouci nedávno začala fungovat skupina Humans of Palacký University a Humans of Olomouc.
Zábavné by rozhodně bylo i zpracování tématu flash mobů, hromadného tance nebo jiné recese s bezprostřední interakcí s kolemjdoucími. V Olomouci však takovéto akce nejsou příliš časté.
5) Postup práce
Design časopisu jsem zvolila jednoduchý, čistý. Snažila jsem se upřednostnit text a upoutat na něj nejvíce pozornosti. Na první pohled to může působit konzervativně, ale řídila jsem se heslem ,,v jednoduchosti je krása.“ Osobně jako čtenář preferuji střídmější, ale nápaditý design.
Časopis má celkem osm stran ve formátu A4, nejvhodnější by byla pevná vazba. Pro sazbu časopisu jsem použila program Adobe InDesign CC 2014 a pro úpravu fotografií program Adobe Photoshop CC 2014.
Na začátku jsem si dělala návrhy na papír, kreslila jsem si různé podoby stránek, rozmístění textů, fotografií a inzerce. Zkoušela jsem navrhovat logo a promýšlela jsem typy písma, které použiji v sazbě. Ve druhé fázi příprav jsem si nastudovala několik publikací zabývajících se grafickým designem a všímala jsem si sazeb různých časopisů, abych získala inspiraci.
Název
Co se týče názvu, chtěla jsem, aby byl krátký, jednoduchý a výstižný. Uvažovala jsem nad názvem Pouliční směs, ale nakonec jsem ho pojmenovala Na ulici. Při vymýšlení jsem se neustále točila okolo slova ,,ulice.“ Spojení ,,na ulici“ evokuje většinou bezdomovectví, nicméně i pouliční umělci tam tráví spoustu času, proto mi tento název přišel nejlogičtější a myslím, že se s ním dá celkem dobře marketingově pracovat. Heslo časopisu je ,,Na ulici – umění má zelenou.“ Na titulní straně je kromě údajů o vydání také informace o tom, že se jedná o kulturní periodikum o pouličním umění.
Články a fotografie
Články pro prvotní číslo jsem si vypůjčila ze zpravodaje studentů Univerzity Palackého Helena v krabici, ve kterém bylo téma buskingu a Guerilla Poetringu v Olomouci rozpracováno v zimním semestru akademického roku 2014/2015. Většinu článků použitých v prvotním layoutu Samostatného projektu jsem pro Helenu v krabici editovala. Při sazbě časopisu Na ulici jsem články upravovala dále tak, aby se vešly do vymezeného prostoru. Použila jsem i svůj článek, který vyšel v Heleně v krabici o Pavlu Vintrovi, hudebníkovi, který skončil na ulici bez domova.
Některé fotografie jsem použila z Heleny v krabici, některé jsem si vyhledala na internetu a některé jsem sama nafotila.
Inzerce
Rozhodla jsem se vyčlenit v časopisu prostor pro inzerci, která je jistě důležitým zdrojem příjmů jakéhokoli periodika. Zaměřila jsem se zejména na hudební tématiku, jelikož hlavním tématem pilotního čísla je busking. Ačkoli tento druh pouličního umění nemusí mít pouze podobu hudební, vyskytuje se takto nejčastěji. Inzerci jsem tudíž vyrobila pro obchod s hudebninami, nástroji a jinými potřebami a pro zadní stranu jsem navrhla plakát festivalu Dvořákova Olomouc.
Titulní strana
Na titulní straně jsem nepoužila celoplošnou fotografii, jak je tomu zvykem u velké části periodik. Inspirovala mě ukázka obálky časopisu The Bite v knize Design publikací nebo obálka časopisu Umění. Titulní strany těchto periodik byly vkusně řešené, aniž by potřebovaly celoplošnou fotografii. Do hlavičky jsem umístila logo časopisu a číslo vydání na černé pole, aby nápis lépe vynikl.
Pod fotku jsem umístila upoutávky na nejzajímavější články z celého čísla a také informace o periodiku. Fotografie vyšla v Heleně v krabici, její autorkou je Eva Pětvalská. Líbila se mi její barevnost, zejména co se týče zelených prvků, které ladí s písmem použitým na titulní straně.
Logo
Nejdříve jsem uvažovala nad typem loga, kdy jsou dvě počáteční písmena slov názvu vedle sebe velkým písmem a pod nimi je celý název periodika. Podobné logo mají například Učitelské noviny nebo Nový prostor. Při vymýšlení mě dále inspiroval motiv semaforu, což mi přišlo pro téma ,,ulice“ příznačné a vhodné. Původně jsem chtěla použít motiv kruhů s barvami semaforu, nakonec jsem se však rozhodla udělat semafor z názvu Na ulici. Proto jsem dvě první písmena loga nabarvila červeně, další tři písmena jsem nechala bílá a poslední dvojici jsem obarvila zeleně. Stejně tak jsem to udělala u upoutávek na titulní straně. Na dalších stranách jsem pro zvýraznění titulků používala už jen červenou barvu, která mi přišla vhodnější a výraznější než zelená.
Písmo
Pro sazbu jakékoli publikace či periodika je vhodné vytvořit textovou hierarchii. Pro logo časopisu a názvy rubrik jsem zvolila font Euphemia, který je podobný tradiční Helvetice. Pro titulky a podtitulky jsem použila opět podobný typ fontu Candara. Pro titulky vložené do textu jsem použila font Impact, který vyhovuje svou prostorovou ekonomičností. Jedná se o bezpatková písma, která jsou podle zásad typografie pro titulky a podtitulky nejlepší. Pro samotný text jsem použila patkové písmo Minion Pro, které dokáže čtenářovo oko jednoduše vést po řádku.
Strany
Od strany dvě po stranu osm je pro přehlednost vždy v hlavičce název rubriky (žánru), logo časopisu a číslo stránky. Stranu dvě a tři tvoří článek, který pojednává obecně o tématu buskingu s praktickými radami pro budoucí buskery. Tento článek jsem umístila záměrně hned na začátek časopisu, jelikož tématem čísla je busking. Chtěla jsem, aby se čtenář ihned dozvěděl, o co se jedná. Text dvoustrany, který vyšel v Heleně v krabici, jsem doplnila o červené infoboxy a ilustrační fotografii s citací. Použila jsem fotografii z internetové stránky Centainetyler.com.
Strany čtyři a pět zabírá dvoustránkový rozhovor s olomouckým buskerem a fotografem René Plankou. Text vyšel v Heleně v krabici. Již upravenou titulní fotografii jsem získala z oficiální facebookové stránky René Planka Photography a umístila jsem do ní titulek rozhovoru. Otázky jsem od odpovědí odlišila červenou barvou. Na stranu čtyři jsem umístila fotografii Kristýny Zoufalé a infobox se stručným životopisem Reného Planky, aby čtenáři měli možnost zjistit, o koho se jedná.
Doprostřed textu story o pouličním umělci bez domova na straně šest jsem umístila menší titulek, abych článek trochu ,,rozbila.“ Pod něj jsem pak umístila inzerci - reklamu na obchod AudioWorks. Podklad pro text reklamy jsem vyrobila ve Photoshopu. Našla jsem na internetu vhodný obrázek not, ve Photoshopu jsem použila filtr Skica a Fotokopie a obarvila jsem ho tmavší červenou. Barvu jsem zvolila výraznější, aby upoutala pozornost na stránce, která je bez fotografie. V InDesignu jsem upravený obrázek překryla přechodem ve stejném odstínu barvy a na nejtmavší část pole jsem napsala text inzerce fontem Impact a Candara v bílé barvě. Inzertní prostor jsem patřičně označila.
Na stranu sedm jsem umístila článek o Guerilla Poetringu, který jsem doplnila krátkou fotoreportáží. Na internetu jsem nenašla fotografie guerillových básní, které by se mi líbily, takže jsem použila své fotografie upravené ve Photoshopu. První z nich, na které je báseň na lavičce v Bezručových sadech, jsem přidala kontrast. U druhé v pořadí shora jsem ubrala jas, přidala kontrast, zvýšila úroveň žluté barvy ve volbách Vyvážení barev a lehce jsem ji doostřila pomocí filtru Zostření. Fotografii poštovní schránky jsem ve Photoshopu zvýšila kontrast a přidala S-sytosti, aby byla barevně zajímavější. Poslední spodní fotografii jsem ve Photoshopu zvýšila jas, trochu snížila kontrast a přidala živost.
Zadní strana
Na zadní stranu jsem umístila upoutávku na téma street artu, které bude rozpracováno v následujícím čísle, abych čtenáře přiměla koupit si další číslo. Je samozřejmě lepší, když je vidět určitá provázanost čísel. Pro upoutávku jsem použila krátký text a svou fotografii, které jsem ve Photoshopu lehce přidala jas.
Na dolní polovinu strany jsem umístila plakát s programem festivalu Dvořákova Olomouc a označila jsem ho opět jako inzerci. Podklad pro plakát jsem vyrobila ve Photoshopu, zvolila jsem šedo-vínovou decentní barvu, která se k tématu vážné hudby hodí. Na internetu jsem si našla vhodný obrázek houslového klíče v dobrém rozlišení. Ve Photoshopu jsem si ho ořízla a nechala v něm jen motiv jeho dolní poloviny. Přidala jsem ve Vyvážení barev červenou a ubrala L-světlost. V InDesignu jsem poté přidala bílý rámeček se zhruba sedmdesátiprocentním krytím a napsala jsem na něj text programu. Do spodní části plakátu jsem ještě přidala ilustrační fotografii orchestru.
Poté, co jsem měla layout hotový, jsem překontrolovala gramatické chyby, kvalitu fotografií v náhledu, zarovnala jsem text do bloku a odstraňovala jsem grafické chyby. Textové sloupce by neměly začínat jednořádkovým koncem odstavce a nesmí končit jednořádkovým začátkem odstavce. Dolní okraje fotografií by měly být zarovnány na mřížce účaří a horní okraje podle velikosti písma na nejbližším řádku. Snažila jsem se také odstranit předložky a spojky z konců řádků přidáním nerozdělitelné mezery. Hotový soubor jsem exportovala do formátu PDF pro tisk a JPEG.
6) Sebehodnocení
Myslím, že jsem vytvořila jednoduchý, přehledný design časopisu, který bude zajímat spíše umělecky založený okruh čtenářů. Podle mého názoru tento typ čistého designu může být sympatický i většinovému čtenáři. Zároveň se nesnaží být podbízivý za každou cenu, což podle mého názoru toto téma nemá zapotřebí.
Na vypracování Samostatného projektu jsem se snažila důkladně připravit. Přečetla jsem si odborné publikace zabývající se grafickým designem a typografií, sledovala jsem potenciální konkurenční tituly. Při práci s programy Adobe InDesign a Adobe Photoshop jsem čerpala z dovedností získaných na kurzech Praktikum DTP, Workshop DTP a pomohly mi také internetové příručky.
Jelikož jsem kurzy Praktikum DTP a Workshop DTP absolvovala ve třetím ročníku, byla pro mě jistě výhodou čerstvá zkušenost s programem Adobe InDesign. Vzhledem k tomu, že jsem s ním nikdy předtím nepracovala, bylo pro mě ovládnutí tohoto programu zpočátku těžké.
S programem Adobe Photoshop jsem se naučila zacházet ještě předtím, než byl na Workshopu DTP vyučován. Díky zmíněným kurzům jsem začala více vnímat design publikací. Mým hlavním cílem bylo naučit se sazbu textu, což často patří do běžné pracovní náplně redaktorů a editorů tištěných periodik.
Během vypracování samostatného projektu se nevyskytly žádné větší problémy. Často jsem měnila návrhy a přizpůsobovala své představy praxi. Projekt časopisu Na ulici a jeho layout jsem konzultovala s Mgr. Ditou Chlupovou. Po jejích připomínkách jsem upravila několik menších nedostatků, jako byl malý meziřádkový proklad v infoboxu na straně pět, změna titulku nebo snížení prostrkání odstavce textu na straně dvě.
Se zpracováním Samostatného projektu jsem spokojená. Snažila jsem se o přesnou práci a eliminaci grafických chyb. Vypracování projektu jsem věnovala přibližně 35 až 40 hodin, pracovala jsem na něm pozvolna několik hodin denně po dobu dvou týdnů. Nejvíce se mi líbí strany šest, sedm a osm, které jsou pro mě vizuálně nejzajímavější.
Grafickému designu bych se chtěla věnovat i v budoucnosti. Chtěla bych se zdokonalit v práci s programy Adobe InDesign a Adobe Photoshop, ale také například v práci s programem Adobe Illustrator.
7) Seznam literatury
Odborná literatura
ADOBE. Nápověda aplikace InDesign. In: Helpx.adobe.com [online]. [cit. 2015-04-20].
Dostupné z: https://helpx.adobe.com/cz/indesign/topics.html.
ADOBE. Nápověda aplikace Photoshop. In: Helpx.adobe.com [online]. [cit. 2015-04-20].
Dostupné z: https://helpx.adobe.com/cz/photoshop/topics.html.
AMBROSE, Gavin, HARRIS, Paul. Grafický design: typografie. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2967-8.
BHASKARANOVÁ, Lakshmi. Design publikací: vizuální komunikace tištěných médií. Praha: Slovart, 2007. ISBN 978-80-7209-993-1.
KOČIČKA, Pavel, BLAŽEK, Filip. Praktická typografie. Brno: Computer Press, 2000. ISBN 8072263854.
Periodika a weby
A2. Dostupné z: http://www.advojka.cz/informace/o-nas.
Buskerjam. Dostupné z: http://www.buskerjam.cz/
Busking.cz. Dostupné z: http://busking.cz/
Helena v krabici: časopis studentů Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc: Studenti UP, 2004-.
Kulturní magazín UNI. Dostupné z: http://magazinuni.cz/
Nový prostor. Praha: Nový prostor, 2000-. ISSN 1213-1911.
Street Art News. Dostupné z: http://www.streetartnews.net/
Street Art Utopia. Dostupné z: http://www.streetartutopia.com/
Umění: časopis Ústavu dějin umění Československé akademie věd. Praha: Academia, 1953-. ISSN 00495123.
Zdroje k layoutu
Články
BARANOVÁ, Beáta. Olomoucký street art: galerie v ulicích. In Helenavkrabici.cz [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.helenavkrabici.cz/olomoucky-street-art-galerie-v-ulicich/.
ČERMÁK, Josef. Busking: pouliční umění. Helena v krabici: zpravodaj studentů Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc: Studenti UP, 2014, 2 (6-7).
KADLECOVÁ, Vendula. Guerilla Poetring: Literární revoluce v ulicích. Helena v krabici: zpravodaj studentů Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc: Studenti UP, 2014, 3 (3).
PROCHÁZKOVÁ, Jana. Pět let hrál koncertně na housle. Teď je na ulici. Helena v krabici: zpravodaj studentů Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc: Studenti UP, 2014, 1 (3).
ŠRAJER, Petr. René Planka: Jsem misionář, ne jukebox. Helena v krabici: zpravodaj studentů Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc: Studenti UP, 2014, 10 (2).
Moravská filharmonie Olomouc: Dvořákova Olomouc. Dostupné z: http://www.mfo.cz/#!dvokova-olomouc/cwiu.
Fotografie a obrázky
Busking – titulní strana (autor Eva Pětvalská). In Helena v krabici: zpravodaj studentů Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc: Studenti UP, 2014, 2 (6).
Busking – strana 3. Dostupné z: http://centainetyler.com/wp-content/uploads/2013/06/
DSC_0015.jpg.
René Planka – strana 4. Dostupné z: https://www.facebook.com/280762818636177/photos/
a.280765078635951.73989.280762818636177/810449005667553/?type=1&theater.
René Planka – strana 5 (autor Kristýna Zoufalá). In Helena v krabici: zpravodaj studentů Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc: Studenti UP, 2014, 10 (2).
Smyčcový orchestr – strana 8. Dostupné z: http://www.prgcons.cz/old/smyc_orchestr.jpg.
Houslový klíč – strana 8. Dostupné z: http://romeuejulieta.com.br.megaloja.com/
arq_clientes/bmetabr/itens/210%20-%20Nota%20Musical%20EVA.jpg
Noty – strana 6. Dostupné z: https://sites.google.com/site/simonaklavir/home/noty.
Fotografie ze strany 7 a 8 – autor Jana Procházková.
Použité programy
Adobe InDesign CC (2014)
Adobe Photoshop CC (2014)
Použité fonty
Candara
Euphemia
Impact
Minion Pro
