po., 9. květen 2016 15:15

Populárně-vědný časopis Astro

Samostatný projekt vědecká/DTP žurnalistika.

 Realizace projektu zde.

 

1. Cíl práce

Jako téma samostatného projektu v rámci své technické specializace DTP a tematické vědecké žurnalistiky jsem si zvolila za cíl vytvořit layout časopisu zaměřeného tematicky na vesmír a astronomii. Jedná se o fiktivní populárně-naučný měsíčník „Astro“, jehož čtenáři jsou lidé starší patnácti let. Na vytvořených stránkách jsem chtěla nastínit celkovou podobu celého jednoho čísla tak, aby odpovídala minimálně stanovým třiceti hodinám práce, včetně grafické a obsahové úpravy charakteristických pro mou ideu periodika. Celkový design má vyznít střízlivým až minimalistickým dojmem, ovšem se zajímavými grafickými efekty, nad kterými se čtenář pozastaví a ocení je. Časopis má čtenáře zaujmout nejen svým obsahem, ale i tím, jak vypadají jeho stránky. Pro základní nastínění layoutu tohoto periodika jsem se rozhodla vytvořit osm stran návrhu. Projekt se zaměřuje výhradně ne tematiku vesmíru a všech věd s ním spojených majících ve svém názvu předponu astro. Tímto se tento projekt zaměřuje na specifické publikum, které se o tyto témata zajímá.

 

2. Zdůvodnění volby tématu

Téma vesmíru a populárně-naučného časopisu jsem měla v hlavě již velice dlouho, spolu s průběžným absolvováním podmiňujících předmětů Základy přírodních věd a popularizace věd a Žurnalistická specializace-vědecká. Ve druhém zmíněném předmětu jsem si také pro celosemestrální práci zvolila téma vesmíru a astronomie, jedná o se můj celoživotní zájem, ve kterém se pohybuji. Nenapadla mě proto jiná možnost, než v této své zálibě pokračovat i při práci na samostatném projektu. Chtěla jsem vytvořit časopis, který se vesmírem a astronomií zabývá opravdu na každé své stránce, věc, která se u současných tistěných periodik s touto tematikou příliš nevidí. Většinou na stránky časopisů pronikají i jiná témata, jako biologie, historie nebo technologie. Astro, jak již sám název napovídá, má obsahovat pouze články s astronomickou tematikou a jiná odvětví, která v sobě taktéž ukrývají slovo „astro“, jako astrobiologie nebo astrofyzika.

 

3. Stav problematiky/zdroje

V televizi můžeme tuto tématiku nalézt v programové skladbě České televize, na kanálu Prima Zoom a dalé na specializovaných zahraničních kanálech, které mají také českou mutaci, většinou ale nejsou dostupné v základní nabídce programů. Jako příklad lze uvést Spectrum. Samotné pořady se v mnohém liší. Zatímco Česká televize se velice věnuje propagaci vědy mezi mladou generací (Tajemství vědy a techniky), Prima Zoom míří na masy. Za tímto účelem nabízí i pořady, jejichž kvalita je přinejmenším zpochybnitelná a zaměřující se více na přitažlivé aspekty žánru. Spectrum, naopak, je programem mezinárodním, cílícím v prvé řadě na publikum, které se o vědu zajímá hlouběji. Takto porovnáno lze konstatovat, že na českém televizním mediálním trhu nalézáme tři typy popularizace vědy. Program, který by byl v tuzemsku dostupný a zaměřoval se pouze na vesmír, prozatím firmy ve své nabídce neuvádějí.

Odborných časopisů je v České republice nepřeberné množství, většinou ale nejsou dostupné v trafikách a kioscích, jedná se o tituly úzce propojené s univerzitami a výzkumnými institucemi s nízkým nákladem určeným pro nejmenší okruh čtenářů-odborníků. Zajisté v nich lze nalézt cenné informace, problémem akademických publikací ovšem stále zůstává nesrozumitelnost nezasvěceným osobám.

Časopis s tematikou spojenou pouze s vesmírem v současné době na českém trhu existuje, je unikátem. Jedná se o časopis Tajemství vesmíru. U ostatních časopisů a periodik obsah vždy nabízí články z rozličných vědeckých odvětví upravené pro běžného čtenáře s nízkým povědomím o problematice, které zajímají kuriozity. Přesto na českém trhu můžeme narazit i na periodika jejichž obsah je velice kvalitní a zpracovávaný odborníky. Například časopis „Vesmír“, měsíčník střízlivého designu, který, ačkoliv je k dostání v nemálo kioscích, rozhodně není pro nenáročného čtenáře. Obsahově ovšem zasahuje především do biologie, medicíny a fyziky.

Oblíbeným časopisem je v současnosti „Tajmeství vesmíru“, které vychází v rámci větší skupiny časopisů 100+1. Tento časopis je již zaměřen na široké vrstvy obyvatelstva jak křiklavým designem, tak odlehčeným obsahem, oproštěným od zbytečné terminologie.

Pravidelné rurbriky o vesmíru a astronomii má také "21.století", jeden z nejčtenějších populárně-naučných časopisů pro dospělé na tuzemském trhu.

Na rozhlasových vlnách od roku 2013 lze naladit v rámci stanic Českého rozhlasu jeho celoplošnou stanici Plus, v rámci jejíhož programu je možné pravidelně poslouchat magazín Leonardo zabývající se vědeckou tematikou, vesmír zde má své pevné místo. Velkou výhodou oproti psanému slovu je jeho audio forma a možná interaktivita v podobě zasílání dotazů, živých rozhovorů a týdenních reportáží o novinkách na poli vědy a vesmíru.

Málo známým internetovým týdeníkem je také „Aldebaran“. Jeho specifičnost je v tom, že jeho obsah tvoří samotní vědci, zběhlí ve svém oboru, aniž by překládali či jinak přejímali a upravovali texty jiných zdrojů. Vyznačuje se také vysokou aktuálností a pravidelným zveřejňováním článků, které jsou dlouhé, nasycené informacemi a terminologií, pro čtenáře unaveného mainstreamovými časopisy a snažícího se dostat hlouběji pod povrch, se jedná o příjemné osvěžení. Mezi hlavní přispěvatele patří například i známý český fyzik a popularizátor Petr Kulhánek. Aldebaran navíc pravidelně vydává své internetové články v knižní podobě.

Pokud mluvíme o knihách zabývajících se vesmírem, dalo by se říci, že situace na českém knižním trhu v tuto chvíli vcelku stagnuje. Pokud mluvíme o dětském a dospívajícím čtenáři, lze nalézt nepsočet publikací vhodných pro tuto věkovou kategorii, s adekvátně vysvětlenou problematikou a grafickým zpracováním. Jakmile se o ovšem zaměříme na literaturu pro dospělé, uvědomíme si, že domácí popularizační literatura téměř neexistuje. Výjimky tvoří práce Jiřího Grygara a Petra Kulhánka, předních českých astrofyziků a popularizátorů tohoto vědeckého odvětví u nás. Překladové literatuře se nakladatelství také příliš nevěnují, srovnáním počtu vydaných knih docházíme k závěru, že toto číslo spíše klesá než narůstá. Samozřejmě, i zde nacházíme výjimky, práce nakladatelství Kniha Zlín na překladech knih Marcuse Chowna se dá popsat jako velice zdařilá a přístupná širokému čtenářstvu, aniž by autorův text utrpěl na faktičnosti.

Závěrem zle říci, že i když ve volném prodeji převažují časopisy více populární než naučné, přesto lze najít i výjimky, které nabízí kvalitní obsah, oproštěný od někdy až přílišného zjednodušování. Samozřejmě, vše se také odvíjí od potřeby zisku. Časopis Vesmír a internetový týdeník Aldebaran tak českým čtenářům nabízí původní, neokleštěné texty. Obsah nemusí být srozumitelný všem, ale kvalitu rozhodně nepostrádá. Příjemnou změnou v posledních letech je také zařazení vědy do každodenního vysílání Českého rozhlasu. Dětská literatura ve svém vývoji pokračuje stále ve stejných číslech, dospělé publikum je ovšem opomíjeno, až na výjimky.

 

4. Ideový plán

Jednalo se o záměr vytvořit časopis s pevnými rubrikami tak, aby čtenář hned od prvního koupeného čísla věděl, jaký obsah může očekávat. I přes obsahovou jednoduchost zvolených článků by se nemělo jednat o přílišné zjednodušování. Grafická originalita např. „21.století“, která časopisu vytváří vlastního ducha, nebyla záměrem při tvorbě. Jako inspiraci jsem si vzala minimalismus časopisu „Vesmír“, kterou jsem poupravila do jednotné grafické úpravy hrající si s motivy obrázku na obálce a odstíny modré, šedé a fialové barvy. Časopis tak dýchá moderním, neotřelým zpracováním. Obsah a grafika jsou na stejné úrovní, nejedná se pouze o zážitek ze čtení jako takového, ale o snahu vzbudit ve čtenáři teké estetický zážitek a nutnost pracovat se stránkami jako celkem, nejen se pouze soustředit na vytištěná slova. Grafická úprava má odpovídat tématu a obsahu, které jsou střízlivé, vážné, ale ne nezajímavé a nudné. Astro se zabývá vážnou vědou, vesmírem a astrofyzikou, nebojí se začít vysvětlovat složité pojmy. Jedná se o periodikum, které se zabývá tím, co je důležité a co má význam, ne tím, co je čtivé, sympatické a kuriózní. Časopis je měsíčníkem, protože měsíční odstup dává redakci možnost zhodnotit uplynulé čtyři týdny, rozvinout články v čase i v prostoru a věnovat se kvalitě vysvětlování a propojování faktů.

 

5. Postup práce

V prvé řadě jsem si rozmyslela, jak by se měl můj časopis jmenovat. Jako finální název jsem zvolila „Astro“, na obálce je ovšem minuskulemi. Jednak je to grafický záměr, snaha odlišit se od konkurence, jednak je název myšlen jako předpona mnoha odvětví vědy spojených s vesmírem – astrobiologie, astrofyzika a další.

Po delší úvaze jsem se rozhodla, že nejlepší pro kvalitu obsahu bude, pokud „Astro“ zůstane měsíčníkem. Týdenní verze by dozajista nasbírala potřebný materiál k naplnění všech zhruba padesáti stran, ale rozhodně je to krátká doba pro to, aby redaktor danou tematiku kvalitně zpracoval, popřípadě provedl rešerše. Dalším důvodem je také fakt, že mnoho událostí týkajících se vesmíru, se stejně jako politika, vyvíjí reálně v čase. Je proto lepší volbou sbírat materiál celé čtyři týdny, než narychlo během sedmi dní vytvořit dlouhý a nekvalitní článek na dvě strany formátu A4.

Formát byl další volbou. I když byla možnost v rámci kreativity navolit i alternativní rozvržení, formát A4 nabízí velké možnosti práce s textem a shoduje se s vícesloupcovou sazbou.

Dále jsem se rozhodla, jaké rubriky do svého návrhu zahrnu a v jakém pořadí. Od volby rubriky se odvíjí samotné grafické zpracování. Ještě před samotným zahájením práce v InDesignu jsem si všechny stránky zhruba načrtla na papír stejného formátu, čili A4. Cílem bylo ujasnit si ještě před samotným programováním vzezření, navíc práce s tužkou je velice rychlá, stejně tak případné korektury. Díky tomuto bodu jsem k PC zasedla již s jasnou představou rozvržení stran, i když s vědomím, že jakmile začnu layout v InDesignu tvořit, sama uvidím, kde bude třeba udělat změny v závislosti na potřebách samotného textu a čitelnosti.

Po instalaci programu Adobe InDesign CS 5.5 jsem věnovala čas seznámení se s novým prostředím programu. Do té doby jsem totiž používala pouze verzi CS 6.5 v učebnách fakulty, navíc v české verzi. Má nainstalovaná verze byla v angličtině, bylo tedy třeba se zorientovat jak jazyce, tak v jiném nastavení funkcí programu. V konečném důsledku se ovšem nejednalo o velkou komplikaci. Program Photoshop jsem nestahovala, využila jsem možnost převední fotografií z režimu RGB do režimu CMYK v učebně fakulty.

První vytvořenou stranou byla obálka spojující motivy noční oblohy, origami a chemických vazeb atomů. Volba písma Centhury Gothic mi dala možnost graficky zvýraznit písmeno „O“ v názvu časopisu a napojit jej na témata v časopisu se objevující, zastoupená pouze fotkami, nikoliv textem. Tato volba má čtenáře lákat časopis otevřít a zjistit, co je v něm.

Následovala tvorba doustrany krátkých zpráv. O dvoustranu se jedná i přesto, že nalevo nevidíme žádný text. Zato zde nalézáme množství obdelníkových obrázků, přesněji šest. Každý z těchto obrázků je tematicky propojen s textem na protější straně, vždy zleva doprava. Jako podklad jsem zvolila motiv z titulní stránky, který se opakuje i v obrazcích pod články. Pro nadpisy jsem zvolila světle modrou barvu, korespondující s titulní stranou. Tento motiv dodržuji v celém návrhu.

Další strana obsahuje dlouhý článek o objevu gravitačních vln. Obrázek záměrně narušuje strukturu jedné strany a zasahuje i do strany následující, spojujíce tak obě strany v jeden celek. Samotný text je střídmý, bez ozdob, stejně jako jeho obsah, pouze na konci druhé strany se nachází dva rámečky, kopírující navzájem své barevné řešení, které obsahují vysvětlení pojmů souvisejících s článkem. Jelikož se jedná o dlouhý text, náročný pro oči čtenáře, jako podklad jsem zvolila černou barvu zeslabenou na 9% své původní sytosti.

Následující stránku jsem vytvořila jako inspiraci časopisem „National Geographic“. Jedná o celostránkový obrázek mlhoviny Orion s detailem mlhoviny Koňské hlavy, která se zde nachází. Dole se nachází rámeček stručně vysvětlující obrázek. Jedná se opět o snahu zaujmout čtenáře vizuálně, tentokrát ale i obsahově, protože vesmír nejsou pouze stroje a prázdnota, nachází se zde spousta úžasných úkazů, které stojí za to dostat ke čtenáři skrze vizuální stránku.

Předposlední strana je věnovaná seriálu Planety. Pro první díl jsem vybrala planety Neptun a Jupiter, jsou velice fotogenické. Obě planety jsou zasazeny do svých rámečků, zrcadlově otočených.

Poslední strana je věnovaná samotným čtenářům, kteří tak získávají možnost se podílet na vzniku obsahu „Astra“. Jedná se o rubriku Otázek a odpovědí. Graficky je rozdělena na tři části. Dva proti sobě lehlé obrázky, z čehož jeden funguje jako podklad pro samotnou odpověď a druhý jako doplnění odpovědi nacházející se dole, ve třetí části obrázku.

Všechny textové rámečky pracují s odsazením textu. Účelem je usnadnění čtení a optická úprava textu v rámečcích, které jsou barevné. Pro veškerý obsah kromě nadpisů je zvolen jeden font Minion Pro, patkové písmo vhodné ke čtení delších textů díky návaznosti koncových linií znaků. Nadpisy využívají bezpatkového písma Centhury Gothic, které jsem využila také pro tvorbu titulní strany. Bezpatkové písmo tvoří zřejmý, ale ladící kontrast k textu obsahu článků.

Na závěr proběhla kontrola celého dokumentu, odstranění případných gramatických chyb a jednoznakových předložek na konci řádku tím, že jsem před ně vložila tzv. nedělitelnou mezeru. Posledním krokem byl export dokumentu z formátu .idml do formátu PDF, aby bylo možno jej nahrát na pres.upmedia.cz a vypálit na CD, protože soubory programu InDesign s programovou příponou .idml nelze v žádném jiném programu otevřít. Po exportu do formátu PDF jsem ještě jednou zkontrolovala grafiku dokumentu, tentokrát již nahlížením do souboru PDF. Po objevení menších nedostatků, jako byla nestejná rovina zakončení textových rámečků, jsem ještě poupravila původní dokument v InDesignu a ten jsem opět vyexportovala do tentokrát finální verze PDF připravené ke zveřejnění.

 

6. Sebehodnocení

Při tvorbě projektu jsem uplatnila všechny vědomosti z kurzů DTP, kterými jsem prošla, i mimo katedru. Celkový dojem může vyznít stroze, ovšem taková byla volba oproti nepřebernému množství rámečků a obrázkových podkladů v jiných časopisech. Myslím, že můj minimalistický cíl jsem celkem zdárně dovedla do konce, samozřejmě jedná se o návrh vytvořený jedinou osobou podle jejích vlastních uvážení, je tedy možné, že jiným by se nemusel vůbe líbit.

Samotnou mě překvapilo, s jakou snadností a samostatností jsem vyřešila většinu problémů, které vyvstanuly při práci v InDesignu. Díky tomu jsem si ještě více prohloubila znalosti programu a zvedla si sebevědomí s tím, že jsem schopná samostatně vytvořit fungující návrh nejen na jedinou stranu.

Na druhou stranu jsem si sama nevšimla jednoznakových předložek na koncích řádků a faktu, že v některých článcích mi řádky nenavazovaly jeden na druhý, ovšem i tento problém jsem nakonec vyřešila.

 

7. Použitá literatura a zdroje

Použité programy:

Adobe InDesign CS5.5

Adobe Indesign CS6

Adobe Photoshop 9.0 CS 2

Obrázky:

http://science-all.com/images/stars/stars-08.jpg

https://i.ytimg.com/vi/4KIhC0vHsiM/maxresdefault.jpg

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/29/PIA17655_Kraken_Mare_crop_no_labels.jpg

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b2/Cassini_Saturn_Orbit_Insertion.jpg

http://www.treking.cz/astronomie/elipticke-galaxie2.jpg

http://mars.nasa.gov/images/mars-globe-valles-marineris-enhanced.jpg

http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/iss045e094082.jpg

http://o.aolcdn.com/hss/storage/midas/d03efb2ac4d7edc014028b7eb78b228e/203392950/gravitational-waves-nsf-ed.jpg

http://billsnyderastrophotography.com/wp-content/uploads/2011/12/20111128_M42LRGB-PS3V1-2150x-1.jpg

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/Neptune_Full.jpg

http://www.themonitordaily.com/wp-content/uploads/2015/10/51.png

http://www.nasa.gov/sites/default/files/20140107-x1.2flare_0.jpg

http://21stoleti.cz/wp-content/images/1274170647.jpg

Zdroje článků:

Reichman, Martin. Velká mlhovinma v Orionu: Bouřlivý svět, který spěje k zániku. In: vesmir.stoplusjednicka.cz [online]. © 2015 [cit. 20.01.2016]. Dostupné z: http://vesmir.stoplusjednicka.cz/velka-mlhovina-v-orionu-bourlivy-svet-ktery-speje-k-zaniku

Neptun. In: observatory.cz [online]. [cit. 02.02.2016]. Dostupné z: http://observatory.cz/static/Encyklopedie/Planety/neptun.php

Jupiter. In: planety.astro.cz [online]. © 2013 [cit. 02.02.2016]. Dostupné z: http://planety.astro.cz/jupiter/880-jupiter

Lázňovský, Matouš. Čtvrtek navždy změnil náš pohled na vesmír. Vědci zachytili gravitační vlny. In: technet.idnes.cz [online]. © 2016 [cit. 27.02.2016]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/vedci-zachytili-gravitacni-vlny-musely-se-k-tomu-srazit-dve-cerne-diry-1mm-/veda.aspx?c=A160211_172541_veda_mla

LISA Pathfinder dorazila do cíle: Bude testovat technologie pro detekci gravitačních vln. In: vesmir.stoplusjednicka.cz [online]. © 2016 [cit. 27.02.2016]. Dostupné z: http://vesmir.stoplusjednicka.cz/lisa-pathfinder-dorazila-do-cile-bude-testovat-technologie-pro-detekci-gravitacnich-vln

Skalický, Jaroslav. Před 100 lety představil Einstein svou obecnou teorii relativity. In: rozhlas.cz [online]. © 2015 [cit. 05.01.2016]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/veda/_zprava/pred-100-lety-predstavil-einstein-svou-obecnou-teorii-relativity--1557490

Zobrazeno 2527 krát
Naposledy upraveno: po., 30. listopad -0001 00:09
Pro psaní komentářů se přihlaste