Nikol Kutálková 
1. Cíl práce
Hlavním cílem této práce je série fotografií Hvězdárny ve Veselí nad Moravou. Díky těmto fotografiím se pokusím tuto hvězdárnu představit a přiblížit ji. Vzniklá série fotografií má za cíl zejména přiblížit krásné prostředí, jak exteriéry, tak interiéry hvězdárny. Veřejnosti konkrétně tato hvězdárna uniká, často ji lidé z blízkého okolí přehlíží, anebo o ní neví. Často ji lidé považují za něco, kde nemohou mít přístup, protože dané odborné činnosti, která se v ní odehrává, nerozumí a podceňují se, jiné naopak tento typ atrakce, jak by se dala hvězdárna nazvat, nezajímá. Proto bych ráda čtenářům i pozorovatelům mých fotografií přiblížila prostředí hvězdárny, její poslání a činnost.
Výsledné fotografie by mohly být využity v informačních letácích, které hvězdárna poskytuje či na webových stránkách konkrétní hvězdárny, což jak pan správce avizoval, zřejmě i budou. Ale mohou být publikovány například i do časopisu s astronomickou tématikou. Dalším cílem projektu je také prokázat mé dovednosti v rámci mnou vybrané specializace, což je vědecká a žurnalistické profese, fotografie.
2. Zdůvodnění volby tématu
Téma jsem si vybrala, abych zejména propojila tento samostatný projekt s mou specializací, zaměřenou na vědeckou žurnalistiku a mou profesí, fotožurnalistikou. Série fotografií z Hvězdárny Veselí nad Moravou tuto kombinaci splňuje.
Ovšem realizovat sérii fotografií z hvězdárny ve Veselí nad Moravou, nebyla mou první volbou. Mezi můj první nápad patřila série fotografií s přírodními nebeskými jevy a úkazy, jako je východ a západ slunce, hvězdy na obloze, měsíc, zatmění měsíce, blesky při bouřce a podobně. I když by tato volba jistě splňovala výše zmíněná kritéria a byla by jistě neotřelejší, nakonec jsem od ní musela upustit z důvodu nekompetentní techniky pro tuto sérii fotografií, a abych byla upřímná, na tento náročný krok jsem si s mými malými zkušenostmi v poli fotografie ani netroufla.
Nakonec ovšem zvítězila hvězdárna ve Veselí nad Moravou, která byla hned v závěsu nebeských úkazů. K tomu, abych nafotila hvězdárnu, mě vedl zejména fakt, že mě astronomie, vesmír a planety i nebeské úkazy, jak už bylo řečeno, velmi zajímají. Nejprve jsem chtěla navštěvovat hvězdárnu v Brně, která je vzdálena od mého bydliště přes hodinu cesty, ale až po důkladném vyhledávání, jsem zjistila, že se hvězdárna nachází také kousek od mého bydliště, tedy v sousedním městě, Veselí nad Moravou. Dále mě ve výběru utvrdil také skvělý a velmi vstřícný přístup pana ředitele hvězdárny i ostatního personálu. Byla jsem velmi potěšena komunikací se všemi zaměstnanci a troufám si tvrdit, že mi tak mou práci velmi usnadnili a zejména zpříjemnili.
Výběr tématu byl pro mě výzvou se něco přiučit nejen na poli fotografie, ale i astronomie a pozorování, také jsem mohla přihlížet této práci, která mě velmi obohatila.
Mnoho lidí ovšem netuší, že takový skvost v podobě hvězdárny mají téměř u nosu. Velmi milá zaměstnankyně, paní Bajáková, několikrát smutně prohlásila, že jejich hvězdárnu navštěvují zejména lidé z okolí Brna a z dalekého okolí, než z toho přilehlého. Při mém vypracovávání samostatného projektu se zřídkakdy stalo, že by zde byly přítomní lidé, i když je hvězdárna otevřena velmi často a jsou zde i k dispozici příležitostným amatérům, páteční pozorování.
2.1 Moje způsobilost
S fotografií jsem se seznámila až v prvním ročníku studia, na vysoké škole, v souvislosti s prací externisty v týdeníku Dobrý den s Kurýrem. Zde mi bylo řečeno, že pokud chci psát reporty o společenských akcích, musím si je také nafotit. Proto jsem byla prakticky donucena začít se fotografii věnovat. S fotoaparátem jsem se zpočátku učila zacházet sama, proto jsem byla velmi ráda za jakoukoliv možnost zdokonalovat se ve fotografování i v rámci fotopraktika a workshopu na univerzitě. Dále jsem se zdokonalovala ve focení i na fotografických kurzech[1], kterých jsem se v tomto roce i kvůli fotoprojektu zúčastnila a přihlásila se na ně. Také jsem dostávala individuální „lekce“ fotografování od mé kamarádky, která mi pomáhala s mými požadavky, ve kterých jsem se chtěla zdokonalit. Fotografie se poměrně rychle stala i mým koníčkem.
3. Stav problematiky
O celkové problematice astronomie, není v české republice mnoho deníků či internetových portálů. Pokud budeme ovšem hovořit o popularizaci konkrétní hvězdárny ve Veselí nad Moravou, existují fotografie přímo na webu hvězdárny, kde se personál, zejména pan ředitel Lubomír Kazík, pravidelně snaží o zajímavé fotografie. Ovšem, jak sám tvrdí, hvězdárna Veselí nad Moravou není fotogenickým objektem. Některé fotografie se objevují zejména z historie na webu nebo ve Veselském zpravodaji, ovšem zřídka kdy. Proto, když se pan ředitel Kazík dozvěděl, o tom, že jsem externistou v regionálním deníku Dobrý den s Kurýrem, horlivě mě prosil, zda bych o této problematice a zejména o jejich hvězdárně nenapsala článek a nevěnovala jí nějaký prostor v těchto novinách. Postěžoval si totiž, že se o tuto problematiku zajímá málo redaktorů a novinářů, jelikož jí zcela nerozumí.
3.1 Hvězdárna ve Veselí nad Moravou
Hvězdárna ve Veselí nad Moravou se skládá ze dvou budov. Budova s kopulí byla postavena jako první v roce 1960. V druhé budově se nachází kanceláře a technické zázemí, které není veřejnosti zpřístupněno, ovšem, kdy byla postavena se mi ani s pomocí pana ředitele nepodařilo zjistit. Funguje zde i astronomický spolek, jmenuje se Astrospolek a je tvořený dospělými zájemci o astronomii. Na svých pravidelných schůzkách se vzájemně informují o nejnovějším dění v oboru astronomie a za vhodného počasí se věnují pozorování noční oblohy. Dále je zde pro zájemce večerní pozorování a pro školy i denní přednášky.
Hvězdárna ve Veselí nad Moravou je nejníže položenou hvězdárnou v ČR. Jedinou, ke které je možné připlout po vodě, nachází se mezi dvěma řekami- Baťův kanál a odlehlé rameno řeky Moravy "Struha". Jsou zde ideální pozorovací podmínky, není zde světelné znečištění z okolního prostředí- města, proto zde přijíždí návštěvníci z Olomouce, Brna a tak dále, neboť zde je klenot "tma", která již ve velkých městech vymizela. Hvězdárna je v rámci vědecké činnosti zapojena do celoevropské bolidové sítě - v ČR je do ní zapojeno pouze 9 hvězdáren. Také je možno po telefonické domluvě přijít na hvězdárnu na pozorování, či v průběhu dne na program v individuálním čase, což není obvyklé. Za zmínku stojí také nový velice kvalitní dalekohled, největší v ČR je v Ondřejově, ale tento patří mezi následující skvosty. Personál je vlastně jedinečný také, se svým přístupem - kromě velkých skupin se snaží oslovovat i jednotlivé zájemce o astronomii, či rodiny a hvězdárna tak působí rodinným dojmem.
Večerní pozorování je buď individuální, dle předešlé telefonické domluvy nebo pravidelné páteční pozorování, na které není nutné se objednávat. Individuální pozorování může probíhat jako pravidelné páteční pozorování nebo je možné dle zájmu, přání a znalostí skupiny zaměřit se na určité téma, objekty pozorování. Začátek pravidelného pátečního pozorování se liší dle jednotlivých měsíců v roce. Časy jsou stanoveny s ohledem na západ Slunce. Pozorování je zpřístupněno až od deseti let a trvá zhruba hodinu. Podmínkou uskutečnění programu je jasná bezoblačná obloha. První část pozorování začíná v přednáškovém sále, kde se návštěvníci prostřednictvím promítnuté simulace noční oblohy dataprojektorem na zeď dozví, co je možné v daný večer či noc a čase spatřit na obloze. Také se návštěvníci obohatí o aktuální novinky v astronomii a o pozorovací technice, která bude následně použitá, dle zájmu může být také rozvinuta debata na téma zajímající návštěvníky. Po tomto asi 20 - 30-ti minutovém úvodu přijde k samotnému pozorování noční oblohy. Návštěvníci se učí orientaci na noční obloze souhvězdí a planety. Následuje pozorování objektů dalekohledem mlhoviny, galaxie, planety, měsíce, a hvězdokupy. Na každé pozorování si pracovník připravuje odborný výklad i plán pozorování. Ten je často v průběhu pozorování měněn dle zájmu a přání návštěvníků. Noční pozorování zajímá nejen dospělé, ale velmi i děti.
Denní program a pozorování se skládá z přednášky, tedy programu v průběhu dne. Je možné za jasného počasí pozorovat dalekohledem naši nejbližší hvězdu - Slunce. Přednášky v průběhu dne jsou velmi často využívány školními skupinami k doplnění výuky nebo předem nahlášenými jednotlivci, skupinami. V rámci rozvoje turistiky na Baťově kanále dochází také k zvyšování návštěvnosti hvězdárny. Velkým přínosem je i "Přístaviště Hvězdárna" přímo u vstupu do hvězdárny, které je hojně využíváno. Denní program na hvězdárně začíná v kopuli, kde se návštěvníci dozvídají o historii i současnosti fungování hvězdárny, jak je možné pozorovat, o pozorovací technice přímo ve Veselí nebo i ve světě. Poté proběhne v přednáškovém sále předem objednané audiovizuální pásmo s odborným výkladem, vždy je však upravováno dle znalostí a zájmu skupiny. Při jasném počasí následuje pozorování Slunce.
Hvězdárna je aktivní i na svých webových stránkách, které přikládám níže do zdrojů. Zveřejňuje aktuality nejen z chodu hvězdárny, ale i ze světa astronomie a také program a termíny večerního pozorování.
4. Ideový plán
Ideovým plánem jsem chtěla Hvězdárnu ve Veselí nad Moravou více přiblížit lidem a více potencionální návštěvníky přilákat do hvězdárny, do jejího interiéru, ale i na pozorování.
Když jsem ovšem přemýšlela nad tím, jak výslednou fotoreportáž pojmout, napadlo mě zejména zachytit návštěvníky, chod hvězdárny a pracovníky při jejich činnosti, to znamená při pozorování a přednáškách. Ovšem tento plán mi zcela nevyšel, hvězdárna byla totiž dlouho dobu v rekonstrukci a nebyla veřejnosti zpřístupněna. Dále zde mnoho návštěvníků zejména přes den, nechodí, večer na pozorování přijde obvykle jenom hrstka lidí, což mohu potvrdit, když jsem se zúčastnila jednoho z pozorování, žáci zde mají naplánované výlety zejména v červnu a pracovníci tak většinou tráví čas kanceláři u počítače. Jednou jsem se jak pozorování i přednášky zúčastnila, ale bohužel přednáškový sál je velmi nefotogenická místnost a činnost v ní je velmi rutinní.
I z toho důvodu jsem se rozhodla pojmout hvězdárnu trochu jinak. Vzhledem k tomu, že se nepovažuji za zkušenou a dobrou amatérskou fotografku, jsem chtěla fotografovat areál hvězdárny přes den, kdy jsou lepší světelné podmínky a fotografování je pro mě snadnější, jelikož nemám téměř žádné zkušenosti s fotografováním ve tmě a žádné kurzy, které se na tuto problematiku zaměřují, se mi nepodařilo najít. Věřím, že takové fotografie by mohly najít své uplatnění nejen ve zpravodaji, ale i na stránkách astronomických webů či je hodlám použít do výše zmíněného, již připravovaného článku o hvězdárně do Dobrého dne s Kurýrem.
5. Postup práce
Při postupu práce jsem se částečně inspirovala některými fotografiemi pořízenými na instagramu a jiných motivačních webech, velmi jsem si hledala inspirace na zachycení fotografií se skleněnou koulí.[2]
Fotografování jsem si už v listopadu roku 2018 domluvila po telefonu s panem ředitelem a správcem v jedné osobě, Lubomírem Kazíkem. Domluvili jsme se, že je nejlepší zajít do hvězdárny až v lednu, kdy je lepší počasí a personál už si nevybírá dovolenou. Poprvé jsem tedy do hvězdárny zavítala v lednu 2018, kdy jsem se i poprvé setkala s panem Kazíkem, ovšem ten den mi jenom v krátkosti představil hvězdárnu a neplánovaně jsme museli naši schůzku ukončit, kvůli osobním důvodům pana Kazíka. Podruhé jsem zavítala do hvězdárny o týden později, opět v lednu, kdy pan Kazík nebyl v objektu přítomen, ale doprovázela mě milá paní pracovnice Bajáková, která vášeň k astronomii zdědila po svých rodičích a vyrůstala v ní od malička. Paní Bajákova mě vstřícně provedla po hvězdárně, řekla mi stručné informace zejména o provozu a nechala mě na fotografování klid o samotě. I když se jedná o nefotogenický objekt, napadali mě různé kompozice a úhly pohledů, které by mohly být velmi zajímavé. Nejnáročnější pro mě bylo vyfotografovat pozorovatelnu hvězdárny zvenku, kterou jsem do výsledných snímků nakonec nepoužila. Za velmi zajímavou myšlenku, považuji spontánní nápad vyfotografovat hvězdárnu z druhého břehu koryta Baťova kanálu, který vedle hvězdárny protéká, vznikla tak fotografie, kdy se budova hvězdárny zrcadlí ve vodě.
Na další setkání jsme se s paní Bajákovou domluvily na březen, kdy bude rekonstrukce hvězdárny dokončena. V půli března jsem se do areálu vypravila podruhé, kdy opět vznikly zajímavé fotografie zejména na detaily, kterých jsem si při předešlém fotografování nevšimla. Dále mě po shlédnutí mých fotografií z ledna napadaly další myšlenky, jak snímky pojmout a uchopit. Tentokrát mě provázel po areálu hvězdárny pan Kazík, který měl obšírnější a přesnější výklad než paní Bajáková. Ukázal mi program Stellarium[3], ve kterém občas ilustruje přednášky a chod pozorování. Dále barvitě vyprávěl o historii hvězdárny a sám také přiznal, že je členem zdejšího astronomického kroužku a správcem je již přes čtyřicet let. Pan Kazík mi také umožnil přístup do pozorovatelny, na střechu první budovy hvězdárny z pozorovatelny, nebo do druhé budovy, zázemí zaměstnanců, kde je návštěvníkům vstup zakázán. Přednášce jsme s panem Kazíkem věnovali celé dopoledne, zbytek odpoledne jsem až do setmění, z důvodu dobré viditelnosti, věnovala intenzivnímu focení.
Již po čtvrté jsem zavítala do hvězdárny neplánovaně na zavolání paní Bajákové, která mě upozornila, že mají naplánovanou přednášku pro dospělé, se kterými budou mít i večerní pozorování. Z výše uvedených důvodů ovšem fotografování z tohoto dne nepovažuji za zdařilé. Ovšem návštěva mě obohatila po jiné stránce, dozvěděla jsem se, jak se pracuje v programu Stellarium a o Bollidově kameře, která snímá dopad bolidů, tedy meteorů na zem. Jelikož jde o velmi drahý přístroj, měla jsem zákaz fotografování, od pana ředitele. Z toho důvodu, že se bojí odcizení kamery.
Naposledy jsem se vydala do hvězdárny na konci dubna, kdy jsem čekala na jarní slunečné počasí, a také jsem si kvůli zajímavé kompozici koupila skleněnou kouli, inspiraci na záběry s ní, jsem hledala na internetu. Dále také z důvodu, že mi paní Bajáková doporučila počkat, až se travnatá plocha kolem budovy zazelená a vytvoří tak zelený fotogenický štít. I zde jsem trávila půl den, čekala jsem na vhodné slunce, tak aby nevznikaly polední přepaly a sluníčko nebylo příliš ostré.
5.1 Moje technika
Projekt jsem fotografovala půjčeným sestřiným fotoaparátem, se kterým fotím celou dobu mého fotografického působení, Canon EOS 100D, který se řadí mezi menší „zrcadlovky.“ Používala jsem jen základní objektiv Canon s ohniskovou vzdáleností EFS 18-55mm. Objektiv je při zachycování budov a areálu vhodnou volbou, protože má širší ohnisko a tudíž i záběr fotografie. Možnost fotografování s jiným objektivem jsem neměla. Ovšem pokud by se mi naskytla příležitost, ráda bych vyzkoušela vyfotografovat sérii snímků s objektivem typu rybího oka, Fish-Eye, což trochu simuluje kompozice se skleněnou koulí. (viz níže)
Zaostřovala jsem buď pomocí autofocusu, kde jsem si zvolila zaostřovací body. Některé snímky jsem pořizovala v manuálním nebo polomanuálním režimu, kdy jsem si nastavila ISO, clonu a expozici. Nebo jsem vzhledem k situaci rychlého jednání volila automatické režimy.
5.2 Postup práce při úpravě snímků
Všechny snímky jsem si nejdříve po každém dni fotografování prošla, abych se zejména mohla poučit ze svých chyb a popřemýšlet nad novým lepším úhlem. Poté, co jsem všechny fotografie prošla, jsem roztřídila užší výběr fotografií, že kterého jsem dělala ještě užší výběr fotografií, které jsem chtěla upravovat, z nich jsem si pak vybírala konečnou sérii fotografií. K úpravám jsem používala program Adobe Photoshop. Jelikož jsou mé zkušenosti s úpravou fotek nulové, mi pracovala jsem ve Photoshop "action", kdy jde o volně stažitelné kroky z internetu úpravy fotografií. I když jsem na tento program nebyla zvyklá, úprava fotek v něm mi nepřišla až tolik složitá. Ovšem s některými fotografiemi jsem si musela pohrát více, ořezat záběr a doladit světlo či sytost barev. Z upravených snímků jsem teprve učinila finální výběr. Ovšem u některých fotografií jsem se nemohla rozhodnout mezi podobnou úpravou, či mi některé fotografie nepřišli vhodné pro jejich nezaujaté pozorovatele, ale přesto jsem tyto fotografie přiložila k hrubému materiálu.
6. Sebehodnocení
Pořizování snímků do projektu se mi mnohdy stalo výzvou, přestože některé prostory mi mé zkušenosti a technika neumožnily vyfotografovat. S výslednou sérií fotografií jsem, ale na mé poměry spokojená, i když si samozřejmě myslím, že je co zlepšovat. Ovšem na druhou stranu jsem ze svých dovedností dostala opravdu mnoho a tato práce mě obohatila v mnohých směrech. Většiny chyb, které jsem při fotografování učinila, jsem si často všimla v procesu postprodukce nebo při výběru fotografií, jak už bylo řečeno, což mě motivovalo se zamyslet nad lepším úhlem a vylepšení fotografie i třeba pomocí jiného nastavení.
Fotografováním jsem strávila velké množství času, ovšem nejvíce času mi zabralo roztřídění a probírání se fotografiemi a následná úprava. Také vylepšování svých dovedností v oblasti fotografování, tedy kurz a jiné lekce, což mě ale velmi bavilo a obohatilo mě. Po sečtení všech návštěv ve hvězdárně jsem nasbírala přes 2000 snímků, i po vytřídění rozmazaných a jinak nepoužitelných fotografií nebo fotografií, které neměly vhodnou kompozici, mi stále zůstalo mnoho materiálu. I když jsem neměla tušení, co mě čeká v postprodukci, čas, který jsem nad úpravou strávila, mě nakonec velmi bavil a obohatil. U některých fotografií jsem zvolila tlumené pochmurné barvy, u jiných zejména detailních snímků vyzdvihla jejich kvalitu úprava do černobílé barvy.
Na závěr bych ráda využila tento prostor a tímto poděkovala panu řediteli a správci Hvězdárny ve Veselí nad Moravou, panu Lubomírovi Kazíkovi a paní Bajákové, zaměstnankyni a pedagožce Hvězdárny ve Veselí nad Moravou, za jejich odborný výklad a čas, který mě věnovali a za velmi vstřícný přístup a ochotu. Díky nim mě moje práce více bavila a motivovala. Snad jim bude odměnou nejen série fotografií, které jsem jim také věnovala, ale i prostor v novinách, určený zviditelnění hvězdárny.
7. Popis jednotlivých fotografií
Výsledný tucet snímků by se dal rozdělit na část, kterou tvoří snímky z interiérů, která je v černobílé barvě a tvoří tak prvních pět snímků. Za nimi následuje sedm barevných snímků zabraných v exteriéru.
7.1 Fotografie č. 1
Na první fotografii je zřetelný pohled do dalekohledu v kopuli, je typu Schmidt Cassegrain model Advanced Coma-Free tm F/8 LX 600 tm se systémem StarLock tm. Je uložen na betonovém pilíři o průměru 1 m, ten ukotvuje stativ, aby nedocházelo k jemnému chvění, je zabudován z pozorovatelny dva metry pod budovu. Na vrchní části pilíře v pozorovatelně je situován kovový azimutální stativ. Na montáži je uložen dalekohled. Jedná se o detail fotografie, který byl převeden ve Photoshopu do černobílého režimu.
7.2 Fotografie č. 2
Druhý snímek je opět detail popisovaného dalekohledu. Je vyfocen z boční strany tohoto dalekohledu, opět upraven.
7.3 Fotografie č. 3
Na další fotografii je zaměřen dalekohled z boční strany z dolního pohledu. Je zde zachycen i interiér pozorovatelny. Průměr kopule je 5 m. Kopule je celo otočná pomocí třecích převodů. Je uložena na 20-ti valivých ložiscích. V části kopule je možné otevřít štěrbinu. Toto otevírání je podle slov pana Kazíka, na elektrický pohon 12-ti voltovým motorem pomocí kladkových a lanových převodů. Plášť kopule je měděný.
7.4 Fotografie č. 4
Na výsledném snímku je zachycen detail těžítka, které se nachází na recepci v uvítací hale hvězdárny. Díky úpravě se podařilo zachytit vystínování koule.
7.5 Fotografie č. 5
Tato fotografie zachycuje bystu Jupitera, ovšem její původ v prostředí recepce hvězdárny není znám.
7.6 Fotografie č. 6
Na šestém snímku je zachycen kousek druhé budovy hvězdárny, tedy zázemí pracovníků, v pozadí je zabráno prostředí okolo hvězdárny, které zároveň upozorňuje na to jak, slovy pana ředitele, město podkopává nohy personálu hvězdárně a nevytváří pěkné prostředí okolo hvězdárny. Dominantou hvězdárny je bílý jehlan, který mi přišel jako velmi zajímavý objekt.
7.7 Fotografie č. 7
Na této fotografii je opět dominantou bílý jehlan, jedná se odjížděcí plechový kryt jehlanového tvaru, umístěn je na nádvoří hvězdárny. Bílý jehlan chrání zrcadlový dalekohled s azimutální výsuvnou montáží. Montáž s dalekohledem je chráněna před povětrnostními vlivy. Do budoucna plánuje personál více takovýchto tvarů, jako kužel, krychle, a podobně.
Po úpravě fotografií jsem si nemohla ze tří fotografií vybrat, ty jsou umístěny v hrubém materiálu pod označením 7b a 7c. Ovšem do výsledného tvaru jsem vybrala fotografii, která se liší tím, že je na ní zabrán jehlan z větší části než u 7b a 7c a také se liší úpravou nebe, která se mi zdála nejvhodnější z hlediska sytosti, estetičnosti a z toho důvodu, že na ní lze lépe vynikne dominanta tedy jehlan. Dominanta fotografie je rozmazaná, zaostřeno je na jeden z keřů levandule, při zachycení tohoto pohledu jsem ležela na zemi.
7.8 Fotografie č. 8
Další snímek ilustruje hvězdárnu z pohledu, když návštěvník stojí na nádvoří hvězdárny. Zaostřeno je na polosuchý trs trávy a v pozadí je rozmazaná první budova hvězdárny a okolí. Tato fotografie mi přišla nevšední z hlediska pohledu na hvězdárnu.
7.9 Fotografie č. 9
Na této fotografii můžeme vidět opět pohled na hvězdárnu z areálu a ze stejného místa jako u osmé fotografie, ale zabranou celou a zaostřenou. Tentokrát nabízí jiný tradiční pohled v protikladu s předchozí fotografií.
7.10 Fotografie č. 10
Tato fotografie ilustruje čelní pohled na hvězdárnu, je to první pohled, který návštěvníky „přivítá“ při vstupu do areálu hvězdnice, do které se přichází z lesní cesty. Zde jsem si trochu pohrála s nebem, které mi přišlo lepší než v hrubém materiálu, zachycuje podle mého názoru, pochmurnou atmosféru, kterou rozsvítí právě pohled na hvězdárnu.
7.11 Fotografie č. 11
Jedenáctý snímek zachycuje odraz hlavní budovy hvězdárny v skleněných koulích. Odraz je vzhůru nohami. Při focení jsem zvolila automatický režim, tedy i zaostřování, kdy si fotoaparát zvolil sám zaostřovací body. Výsledný snímek se podobá mé představě a plánu, který jsem s kuličkami zamýšlela původně.
7.12 Fotografie č. 12
V pořadí dvanáctý snímek je poslední. Tentokrát nabízí velmi nevšední pohled na hvězdárnu z druhého břehu Baťova kanálu. Fotografie je zachycena z mostu. Opět bylo záměrem vyzvednout pochmurnou atmosféru a zamlžené prostředí, ovšem dominantou je zrcadlení hvězdárny ve vodě.
7.13 Fotografie č. 13
Zde zachycuje fotografie pracovníka hvězdárny při nastavování venkovního menšího dalekohledu, který je chráněn jehlanovitým krytem. Tento dalekohled byl dříve umístěn v pozorovatelně hvězdárny, ovšem nedávno byl vyměněn z dotací za větší a modernější přístroj tohoto typu. Fotografie následně nebyla upravována.
7.14 Hrubý materiál
Do hrubého materiálu byly vloženy další neupravené snímky jako pokusy se skleněnou kuličkou. Tyto fotografie mi připadaly zdařilé, ale jelikož se jedná o stále podobné snímky na opakujícím se principu, vložila jsem je do složky s názvem hrubý materiál, pod očíslováním 15,16 a 17.
Do hrubého materiálu byla dále vložena fotografie 7b a 7c (viz výše) a 14a, 14b, které zachycují zaostřený keřík levandule, v pozadí je rozmazaná parabola, kde uvnitř dřív byla čočka, která měřila sílu slunečních paprsků v rádiovém spektru. Jelikož tyto fotografie nic nezaujatému čtenáři o hvězdárně neřeknou a tento objekt nesouvisí přímo s hvězdárnou, byly zařazeny do hrubého materiálu, i když byly upraveny. Zařazeny byly z důvodu toho, že se mi zdály tyto fotografie přeci jenom něčím zajímavé a netradiční.
8. Zdroje
- Kurzy fotografování- škola focení Nicom [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné z: https://www.nicom.cz/skoleni-kurzy-fotografovani/
- Úprava fotografií v Adobe Photoshopu [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné z: http://forum.n73.eu/viewtopic.php?f=15&t=11289#p131312
- FotoGuru [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné z: https://www.fotoguru.cz/
- Vyzkoušejte trend na instagramu [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné z: https://www.objektivy-k-mobilu.cz/rubriky/blog/-vyzkousejte-trend-instagramu-sklenenou-kouli-foceni-lensball-/
- Instagram [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné z: https://www.instagram.com/explore/tags/hvezdarna/?hl=cs
- Hvězdárna Veselí nad Moravou [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné z: http://www.hvezdarna-veseli.cz/kdy-na-hvezdarnu.html
- Stellarium [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné z: https://stellarium.org/cs/
[1] Kurzy fotografování- škola focení Nicom [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné z: https://www.nicom.cz/skoleni-kurzy-fotografovani/
[2] Vyzkoušejte trend na instagramu [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné z: https://www.objektivy-k-mobilu.cz/rubriky/blog/-vyzkousejte-trend-instagramu-sklenenou-kouli-foceni-lensball-/
[3] Stellarium [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné z: https://stellarium.org/cs/
