Tomáš Odstrčil Realizace projektu zde.
CÍLE PRÁCE
Všechny nové přístroje, vynálezy či technologie nabývají významů v závislosti na jejich užití. Šroubovák bez šroubu nemá smysl. Stejně tak nepotřebný by byl hudební nástroj, který by nevydával zvuk. Co je ale kolo bez jízdy? Dekorace, zbytečnost či sběrač prachu. Ačkoliv by bylo možné nafotit velkou řadu objektů, které bez svého využití postrádají smysl, kolo je něčím speciální. Rozhodl jsem se pro něj, jelikož je to jeden ze základních vynálezů, který byl kdy zkonstruován. Jednoduchý vynález, který měl na vývoj lidstva neskutečný vliv. Kolo a kruh můžeme najít prakticky ve všem. Od ozubených kol, přes kuličková ložiska, po kruhy na hladině. Já jsem se rozhodl nafotit sérii fotografií věnující se kolům jízdním.
Cílem této práce je zachytit osud šesti jízdních kol v době, kdy nejsou využívána ke svému předurčenému účelu.Tato doba je totiž staví do zvláštní pozice, kdy slouží spíše jako neužitečné výplně prostoru, než jako dopravní prostředky. Tuto zvláštnost si běžně neuvědomujeme, ale když se zaměříme na „smysl“ kola jako takového, nezbývá než uznat, že ve chvíli, kdy kolo nepoužíváme, kompletně ztrácí svůj smysl a jeho existence se stává zbytečnou. Rozhodl jsem se, že se pokusím zachytit život těchto „kol bez účelu“ a pokusím se o ospravedlnění jejich existence skrze estetický zážitek.
Tohoto cíle se budu snažit dosáhnout za pomoci kombinace fotožurnalistiky a kulturní specializace.
ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU TÉMATU
Kolo neslouží pouze ke zrychlení našeho pohybu, ale ze své podstaty zkracuje vzdálenosti mezi lidmi a tím se stává jedním z prvních médií. Na kole jezdíme takřka celý život. Od chvíle, kdy se na něm v dětství naučíme, do doby, než nám to zdraví přestane umožňovat. O to méně překvapující je tedy známé rčení: „Je to jako jízda na kole,“ které se používá o schopnostech, které se takřka nedají zapomenout.
Kolo bylo vynalezeno přibližně 3 500 let před Kristem a od té doby nepopsatelně ovlivňuje naši společnost. Má význam nejen technický, ale i symbolický. Kolo je například symbolem slunce, míru nebo například koloběhu života1.
Co se týče jízdního kola, to bylo vynalezeno někdy na počátku 18. století2. Od té doby se kola vyvíjí a jejich vývoj jde kupředu i v dnešní době. Nové materiály, technologie a výrobní postupy umožňují nové a nové možnosti v oblasti jízdních kol. Existuje také nepřeberné množství druhů jízdních kol. Silniční, horská, treková, krosová, ale i speciální kola jako jsou tandemová, BMX, elektrokola nebo fatbike na sníh.
Původní inspiraci pro focení nevyužívaných kol jsem získal díky sérii černobílých fotografií o pohřebištích opuštěných aut, která byla nenávratně poškozena tím, že se o ně nikdo nestaral3. Mým prvním plánem tedy bylo hledat takto zanechaná kola. Brzy jsem ovšem zjistil, že najít kola kompletně opuštěná je v našem prostředí nadlidským úkolem. Pokud nějaké kolo doslouží, jeho kostra většinou putuje do sběrného dvora. Proto jsem se rozhodl cíl práce obměnit. Začal jsem hledat kola, která jsou od lidské činnosti oproštěna, ale ne zcela nenávratně. Kola, která „přežívají“ čas, kdy je jejich majitelé nevyužívají a netrpělivě čekají, až budou moci opět naplňovat funkci, ke které byla stvořena.
Rozhodl jsem se tedy fotit kola v různých stádiích výše zmíněného očekávání. Jsou zde kola, která byla využita před malou chvílí, jejichž majitel se vzdálil před několika minutami, ale i kola, na která padal prach i několik let, ale která mají po údržbě stále šanci vrátit se do života.
POSTUP PRÁCE
Mým cílem bylo vyfotit dvanáct snímků jízdních a horských kol v prostředí, kde jsou odložena nebo uložena ve chvílích, kdy nejsou používána k jízdě. Při vypracování projektu jsem si uvědomil, že vyjádření příběhu odloženého kola pouze jednou fotografií je skutečně nedostačující. Rozhodl jsem se tedy každé kolo vyfotit dvakrát. První fotka je vždy celek v prostředí, kde jsem ho našel. Druhá fotka je pak nějakým způsobem více či méně stylizovaná. Může na ní být zachycen nějaký detail nebo upravené prostředí a barvy pro vyjádření určitého záměru. V rámci každého focení jsem pořídil několik desítek snímků, ze kterých jsem následně vybíral ty, které jsem z určitého důvodu považoval za nejlepší.
Dalším faktorem, který jsem chtěl v práci akcentovat, je zanedbávání kol mimo hlavní letní sezónu nezávisle na počasí či venkovní teplotě. Lidé jsou zkrátka zvyklí jezdit na kole v létě, a přestože je venku krásné počasí, na svůj dvoukolý dopravní prostředek snadno zapomenou. Proto lze mezi na fotografiích pozorovat tři různá roční období a různé projevy počasí.
Kola a prostředí byla na většině snímcích nějakým způsobem stylizována a bylo s nimi manipulováno, aby na fotografiích vynikla atmosféra jejich opuštění a samoty. Vždy se ale nachází v blízkosti místa, kde jsem je objevil. V rámci této práce jsem fotil silniční, krosová, treková, horská a dětská kola.
Každá fotografie byla následně pojmenována v závislosti na atmosféře, objektu focení nebo záměrem, za kterým byla pořízena.
Fotografie jsem pořídil v Hradci Králové, Dolní Rovni, Dřenicích a Holicích v Pardubickém kraji.
STAV PROBLEMATIKY
Jak už jsem uvedl výše, kola používáme téměř celý život, aniž bychom se nad jejich užíváním nějak hlouběji zamýšleli. V našem životě, v naší kultuře a potažmo v našem světě fungují kola zkrátka už tak dlouhou dobu, že se staly součástí našeho každodenního života. Jejich užití je tak intuitivní, že prostě nemáme důvod pozastavovat se nad významem, který kola pro naše životy mají.
Fotografií jízdních kol existuje nespočet. Většinou se však jedná o propagační materiály cykloprodejců nebo turistické fotografie. V tomto projektu se však snažím dodat svým fotografiím jistý estetický rozměr, který běžné fotografie užívané například právě k propagaci kol postrádají. Viděl jsem několik fotoreportáží, které se zabývaly opuštěnými auty či jinými dopravními prostředky, ale takovou, která by se věnovala pouze bicyklům, jsem nenašel. Na automobilech je samozřejmě zajímavé jejich technické provedení a rapidní chátrání neopečovávaných prvků, ale na kolech mě láká právě jejich jednoduchost a zdánlivá nesmrtelnost.
IDEOVÝ PLÁN
Práce bude rozdělena do čtyř fází. V první fázi půjde o výběr správného kola. Pokud bude majitel kola poblíž, dohodnu se s ním, jestli jeho kolo vůbec můžu vyfotit. V opačném případě si budu muset vystačit bez souhlasu majitele. Poté tedy přijde na řadu samotné focení. K projektu budu muset přistupovat s velkou časovou rezervou, jelikož jsem si dal za cíl nafotit kola za různého počasí v různých ročních obdobích. Proto je třeba začít včas a nenechat focení na poslední chvíli. Za příznivých či naopak záměrně nepříznivých podmínek tedy teprve budu kola hledat. V některých případech budu mít kola vytipovaná dopředu, ale ve většinou bude jejich hledání podléhat náhodě. S koly i prostředím budu často manipulovat, abych dosáhl lepšího vystihnutí celkového „pocitu“, který chci na fotografiích zachytit. Proto se často stane, že budou kola i ostatní objekty na fotografiích přemísťovány nebo s nimi bude různě manipulováno. Nikdy však nedojde k tomu, aby byl nějaký prvek kompletně přidán nebo kompletně odstraněn, jelikož by to pokazilo přirozenost opuštěných kol.
Následovat bude výběr fotografií pro projekt. Ty vyberu na základě jejich kvality a jejich propojení s kýženou atmosférou. Vybírat budu z několika desítek fotografií, které u každého focení pořídím. Snímky budu také posléze upravovat za pomoci grafického editoru ACDSee Pro 8, pro „podtrhnutí“ zmíněné atmosféry.
Hlavním cílem je zobrazení kol, neplnících funkci, kvůli které byly zkonstruovány. V těchto případech totiž jde o jakési vytrhnutí z reality a kola na fotografiích pak působí spíše jako dekorační předměty než jako dopravní prostředky určené k přepravě nebo sportu.
TECHNIKA
Záběry byly pořízeny systémovým fotoaparátem Olympus PEN EPL-5 za pomocí dvou výměnných objektivů M. Zuiko Digital. První z objektivů je ve standartní sadě fotoaparátu a je vybaven ohniskovou vzdáleností 14 – 42 mm a světelností F3,5 – F5,6. Druhý z objektivů se dá díky své ohniskové vzdálenost 40 – 150 mm považovat za teleobjektiv. Světelnost druhého objektivu se pohybuje v rozmezí F4 na nejkratší ohnisko a F5,6 na nejdelší. Oba objektivy ostří automaticky. Fotoaparáty řady PEN nemají hledáček, ale jsou místo toho vybaveny třípalcovou výklopnou LCD obrazovkou s velmi rychlou odezvou. Fotoaparát má snímač Live MOS s rozlišením 17,2 megapixelů.
Přestože se jedná o zrcadlovku, fotoaparát má velmi malé a kompaktní tělo. Ačkoliv mi tento fakt umožnil nosit fotoaparát všude s sebou, jeho malá velikost poměrně komplikovala ostření a několikrát jsem se musel uchýlit k použití stativu.
Kromě prvních dvou byly fotografie pro lepší možnost postprodukčních úprav pořízeny do formátu ORF, což je obdoba formátu RAW, vytvořená společností Olympus. První dvě byly vyfoceny ve formátu JPEG.
POSTPRODUKCE
Všechny fotografie byly po jejich zachycení nějakým způsobem upraveny. Pro jejich úpravu jsem použil program ACDSee Pro 8. Tento program jsem použil kvůli oříznutí velikosti fotografií, úpravě barev a občas i redukci digitálního šumu, který mohl vzniknout kvůli horším světelným podmínkám prostředí, ve kterých se kola nacházela. Často jsem upravoval barevné tóny, abych docílil lepšího vyznění atmosféry na fotografiích.
Po úpravách jsem fotografie převedl do formátu JPEG.
SEBEHODNOCENÍ
Přestože se moje práce neobešla bez drobných zádrhelů, jsem s konečným výsledkem spokojen. Mezi zmíněné zádrhely lze zařadit i fakt, že jsem musel ustoupit z původní dvanáctky různých kol, jelikož jsem zjistil, že pokud chci, aby tyto fotografie kola vyprávěly nějaký příběh a aby nesly určitou atmosféru, jedna fotografie na to prostě nestačí. Proto jsem musel nakonec ustoupit pouze k šesti různým bicyklům a některá nafocená kola jsem nakonec do projektu nepoužil vůbec.
Vzhledem k tomu, že jsem s projektem začal včas, podařilo se mi zachytit kola ve všech ročních obdobích, která jsem si zvolil. Kromě léta, kdy je používání kol samozřejmostí, jsem tedy fotil na podzim, v zimně i na jaře a to za slunečna, sněhu i deště. Na podzim jsem ale bohužel měl fotoaparát nastavený na focení do formátu JPEG, takže veškeré fotografie barevného listí a končícího léta nebyly pořízeny v RAW. Ačkoliv jsem měl více fotografií různých kol, všechny byly v JPEG. Takže jsem se nakonec rozhodl pro vůbec první kolo, které jsem v rámci projektu fotil.
Přiznávám, že mám trochu rezervy v oblasti postprodukce fotografií, a místo tradičního Photoshopu, jsem použil méně známý program ACDSee Pro 8. Ten mi však pro zamýšlené úpravy fotografií postačil a s jeho funkcemi jsem byl vesměs spokojen.
ZDROJE
[1] The revolutionary invetion of wheel. Ancient origins. [online]. 6. 2. 2016 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.ancient-origins.net/ancient-technology/revolutionary-invention-wheel-001713
[2] The Development of the Bicycle. American History. [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://amhistory.si.edu/onthemove/themes/story_69_2.html
[3] Car graveyards: Classic cars left to rust in peace. Overdrive. [online]. 10. 5. 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://overdrive.in/features/car-graveyards-classic-cars-left-to-rust-in-peace1/
