Denisa Gumbírová
Cíl práce
Uplatnitelnost absolventů vysokých škol je ve všeobecně zaměřených médiích i ekonomicky laděných periodikách často probírané téma. Obvykle je však redukováno pouze na sérii odosobněných tabulek a grafů. Cílem tohoto projektu je dát absolventům a jejich první práci po škole lidskou tvář. Širokou skupinu absolventů vysokých škol přitom zužuji pouze na absolventy Univerzity Palackého. Chci vyfotit sérii dvanácti portrétů absolventů v pracovním prostředí, a to napříč fakultami i obory, a v popisku fotografie a jedné citaci zachytit krátce jejich příběh nebo postoj. Budu hledat nejen absolventy, kteří našli svou vysněnou práci hned po škole, ale i ty, kteří na ni zatím čekají a přitom chodí do práce, která „platí složenky“. Zajímají mě absolventi, kteří zůstali v oboru a u specializace, jakou si vytyčili při studiu, i absolventi, kteří svůj obor kompletně opustili.
Zdůvodnění volby tématu
Jako novinářku mě baví vyprávět příběhy mnohem více než prezentovat suchá fakta. Proto jsem přemýšlela, jak nejlépe skloubit svou ekonomickou specializaci s fotografickou, psanou, či televizní profesí. O uplatnění absolventů univerzit se většinou mluví ve statistikách, což je velká škoda, protože absolventi jako lidé, kteří právě prošli vzdělávacím systémem a vstoupili na trh práce, mají co říct. Na druhou stranu jsem nechtěla psát sérii rozhovorů, ve kterých by se nutně opakovaly stejné otázky a do jisté míry i stejné odpovědi. Fotografický projekt portrétů v pracovním prostředí s jednou citací mi přišel jako úderný způsob sdělení poselství absolventa. Projekt jsem zacílila přímo na Univerzitu Palackého z vlastní zvědavosti a pro zvýšení atraktivity pro lokální čtenáře.
Stav problematiky
Pokud je mi známo, stejný fotografický projekt ještě nikdo nezpracoval. Do jisté míry lze podobnost vidět s fotografiemi propagační kampaně „Univerzity Palackého – více než studium“, nicméně podoba končí s použitím absolventů UP jako modelů pro fotografie. Cílem této série fotografií totiž v žádném případě není reklama univerzity. Forma je naopak zcela otevřeně inspirována projekty Humans of …[i], který je zaměřený na vyprávění příběhů běžných lidí, které fotografové zastavují na kus řeči a cvaknutí spouště na ulici. Tematicky se absolventům Univerzity Palackého věnovalo téma UPsolventi ve studentském časopisu Helena v krabici.[ii]
Ideový plán
Jak už bylo naznačeno v bodu cíl práce, chtěla bych zachytit co nejširší spektrum absolventů. Zajímají mě reálné příběhy, ne tváře na plakát ke dni otevřených dveří univerzity. Při oslovování absolventů chci sehnat kontakty na zástupce všech osmi fakult Univerzity Palackého. Uvědomuji si, že fakulty jsou větší a menší a nemusí se povést sehnat absolventy ze všech, přesto bych chtěla, aby bylo fakult zastoupeno co nejvíce. Zároveň se budu snažit oslovit jak absolventy, kteří začali hledat práci až po získání diplomu, tak ty kteří pracovali už během studia. Také bych chtěla do projektu zahrnout absolventa, který svou vysněnou práci ještě nedostal a tak zatím pracuje v jiném oboru, ale také někoho, kdo na svůj vystudovaný obor dobrovolně v pracovní kariéře nenavázal. Chci jednoduše najít lidi, kteří měli štěstí, i ty, co ho neměli; absolventy, které studovaný obor bavil, ale i ty, kteří studovali jen kvůli diplomu, nebo během školy zjistili, že daná problematika není pro ně, přesto se rozhodli školu dodělat. Na co jsem ohled nebrala, je genderová vyváženost.
Portrét v přirozeném prostředí
Portrét v přirozeném prostředí je protipólem portrétu nafoceného v ateliéru. Na rozdíl od ateliérových portrétů má prostředí zachycené na fotografii moc odvyprávět kus příběhu. Další výhodou portrétů v přirozeném prostředí je, že se v něm model chová uvolněněji.
Digital Camera World na svých webových stránkách doporučuje nafotit nejprve několik momentek, jak model pracuje; předtím, než se pustíte do samotného focení portrétu. Druhou radou je přidat do fotografií rekvizity, Digital Camera World říká, že odhalují více vrstev osobnosti fotografovaného a přidávají fotografii detaily, díky kterým dokážete odpoutat pozornost od nezajímavého nebo nepěkného pozadí. Dále stránka doporučuje oddělit pózujícího od pozadí tím, že bude v prvním plánu fotografie a za ním necháte dostatek prostoru, aby mohla vzniknout hloubka obrazu. Dalším tipem je nebát se použít širokoúhlý objektiv, díky kterému dostanete do obrázku větší část prostoru nebo více lidí. A poslední radou od Digital Camera World pro focení portrétů v interiéru je postavit model co nejblíže zdroji přirozeného světa – oknu, zároveň ale dodávají, že to je možné řešit i zlatou odraznou deskou.[iii]
Web Digital Photography School navíc radí před samotným focením nejprve poznat model, jeho povahu, návyky a podotýká, že je to i skvělý způsob, jak vybrat vhodnou lokaci. Ta by podle stránky měla o fotografovaném objektu něco vypovídat, přidat obrázku něco zajímavého, ale zároveň by neměla fotografii dominovat.[iv] Aby se model uvolnil, doporučuje Digital Photography School fotografovi zavést s ním konverzaci, protože tak odvedete jeho pozornost od fotoaparátu namířenému proti jejich obličeji. Dále také doporučuje používat místo hledáčku displej, protože většina lidí podle nich ztuhne, když si dá fotograf přístroj k oku. Při použití displeje a tichého režimu nemusí ale dotyčný ani vědět, že ho zrovna v ten moment fotíte. Jako poslední tip uvádí Digital Photography School nebát se zabrat fotografovaný objekt na větší detail, protože někdy stačí k vyjádření profese opravdu málo.[v]
Velkou inspirací mi byla i kniha Classic Portrait Photography, která obsahuje kapitolu o portrétech v přirozeném prostředí od jednoho z nejlepších portrétních fotografů na světě.[vi]
Uplatnitelnost absolventů Univerzity Palackého
Podle statistik z roku 2013 se Univerzita Palackého drží mezi pěti vysokými školami s nejnižší hranicí nezaměstnanosti absolventů a to 6,7 %. Číselné údaje pro Univerzitu Palackého, které rozlišují mezi jednotlivými fakultami, jsou dostupné naposledy z roku 2011. Nezaměstnané podle nich produkovaly fakulty v sestupném pořadí takto: Přírodovědecká fakulta (17,4 %), Filozofická fakulta (12 %), Právnická fakulta (11,4 %), Cyrilometodějská fakulta (7,2 %), Pedagogická fakulta (7 %), Lékařská fakulta (5,3 %), Fakulta tělesné kultury (4,1 %) a Fakulta zdravotních věd (2,2 %).[vii]
Postup práce
Projekt byl náročný především produkčně, vzhledem k pracovní vytíženosti absolventů i faktu, že vybraní absolventi nebyli všichni z jednoho města. Při výběru absolventů jsem dala na vlastní kontakty, osobní doporučení stávajících studentů fakult a zaměstnanců univerzity. Oslovovala jsem pouze absolventy, u nichž jsem dopředu věděla, že budou pro projekt něčím jedineční. Tato prvotní fáze příprav probíhala nejčastěji přes sociální sítě, případně e-mailem nebo telefonicky. Celkem bylo osloveno 46 absolventů, z nichž 12 dalo souhlas k focení. Co se časového horizontu týče, celý projekt zabral produkčně dva měsíce s tím, že samotné focení absolventů bylo realizováno v deseti dnech.
Technika
Projekt byl uskutečněn za použití dvou digitálních fotoaparátů, obou bez zrcadel. Většina byla vyfocena na Panasonic GH3, což je fotoaparát s rozlišením 16,1 megapixelů s bajonetem mikro 4/3, na kterém byl upevněn adaptér Kipon na objektivy Canon EF. Použila jsem objektiv Sigma 18–35mm se světelností f 1.8. Tento objektiv je parfokální, což znamená, že udržuje zaostření při zoomování, což bylo nápomocné. Adaptér od značky Kipon má zabudovanou vlastní čtrnácti lamelovou clonu. Díky ní vznikl příjemný bokeh. Nevýhodou adaptéru bylo, že neumožňoval komunikaci objektivu s přístrojem, proto jsem musela clonit a ostřit manuálně. Velkou výhodou byl výklopný LCD displej, který byl šikovný zvlášť při focení v netradičních úhlech – například fotografii zubního lékaře z podhledu. Fotila jsem na elektronickou závěrku, tudíž byl fotoaparát tichý a nevyrušoval ani aktéra portrétu nebo ostatní lidi na pracovišti. Panasonic GH3 je stavbou těla a celkovým vzhledem podobný klasickým zrcadlovkám a proto budil u aktérů větší respekt.
Druhý použitý fotoaparát byl Samsung NX300 s objektivem Samsung 18–55 mm a světelností f 3.5.–5.6. Tento fotoaparát naopak svou velikostí připomíná spíše klasický kompaktní přístroj. Fotoaparát má APS-c čip o velikosti APS-C a umožňuje automatické ostření. Byl použit k vyfocení portrétu školní psycholožky a učitelky hudby.
Oba fotoaparáty byly nastaveny na focení do formátu RAW, aby byly umožněny barevné postprodukce.
Postprodukce
Předložené fotografie nezůstaly ve stejném stavu, jako byly vyfoceny. K postprodukci jsem použila program Adobe Photoshop Lightroom. Nejprve jsem srovnala expozici podle histogramu,[viii] vyvážila bílou podle pleťové barvy, protože jsem chtěla dosáhnout co nejpřirozenějšího vzhledu fotografií a odstranit nedostatky focení na různých lokacích s rozdílným a ne vždy ideálním světlem. Poté jsem aktéry expozičně oddělila od pozadí přes nástroj vinětace.
Realizace jednotlivých fotografií
Následuje popis a reflexe jednotlivých fotografií. Fotografie jsou uvedeny v pořadí, v jakém byly pořízeny. První část je zamýšlený popisek fotografie a citace, které bych použila, k uvedení fotografie například v časopise, nebo na Instagramu, či Facebooku po vzoru „Humans of …“ Druhá část je popis vzniku fotografie samotné, kde líčím úskalí a prostředí za kterých fotografie vznikala, ale i postprodukci.
Fotografie 1.
Mgr. Zuzana Švajgrová, lektorka rozvojového vzdělávání v neziskové agentuře. Absolventka Přírodovědecké fakulty UP, obor Mezinárodní rozvojová studia, 2014.
„Na mojí práci mě baví nejvíc asi to, že je hrozně různorodá. Učíme na všech stupních škol včetně mateřských školek. Ale děláme i s dospělými – učiteli. Zároveň vytvářím metodiky, jsem zodpovědná za administraci projektu. Všichni vlastně děláme všechno, protože jsme hrozně malá neziskovka. Až budu mít rodinu, budu možná chtít klidnější zaměstnání. Zatím jsem ale ráda, že se můžu setkávat se spoustou zajímavých lidí, kteří jsou mi inspirací. Do budoucna by mě ale asi bavilo i učit ve škole.“
Na první focení jsem vyrazila s absolventkou Zuzkou do Hranic na Moravě a strávila s ní šest hodin, kdy vyučovala na speciální škole projekt rozvojového vzdělání zaměřený na zodpovědnost při turismu dětem, jejichž největším turistickým zážitkem byl výlet do padesát kilometrů vzdálené Olomouce. První pokus o vyfocení portrétu jsem podnikla o velké přestávce, ale nebyl na to čas, takže k focení předloženého portrétu jsme se dostaly až po konci vyučování. Vybrala jsem roh místnosti, který byl nejvíce „zabydlený“ pro vytvoření více vrstev prostoru a nechala z absolventky výrazově mluvit vyčerpání z práce spíš než úsměv. Foceno na Panasonic GH3.
Fotografie 2.
Mgr. Dita Dokonalová, právnička v advokátní kanceláři, absolventka Právnické fakulty UP, obor Právo, 2014.
„Moje rodina je plná doktorů, takže jsem věděla jen jedno, že nechci na medicínu. Až po nástupu do práce jsem si uvědomila, jak moc mě právo baví.“
Do druhého focení jsem si nesla poučení z pořizování prvního portrétu. S absolventkou jsem se po asi třech změnách termínu smluvila na 8 hodin ráno, kdy v její kanceláři ještě nikdo nebyl. Uhlazený nový interiér kanceláře zrcadlil milé vystupování a nadšení pro její práci. Věděla jsem tedy, že hledám nejlepší úsměv. V klasickém portrétu za stolem se mi povedlo zachytit přirozený úsměv, když fotografovaná poslouchala osobu na druhé straně telefonu. Foceno na Panasonic GH3.
Fotografie 3.
PhDr. Monika Voleská, školní psycholožka, absolventka Filozofické fakulty UP, obor Psychologie, 2013.
„I na práci, která není jeho vysněnou, si člověk může najít něco, co ho bude nějakým způsobem naplňovat a co mu přinese radost. Největší radost pro mě je, že od lidí, kteří se mnou pracují, mám dobrou zpětnou vazbu o tom, že to co děláme tak funguje, a to si myslím je nejdůležitější.“
Kancelář školní psycholožky měla bílo-zelenou výmalbu a celkově se nesla v tónu příjemném pro dítě, které hledá v psycholožce oporu. Krátký rozhovor jsme provedly už předem v autě po cestě na místo, proto jsem věděla, jak její práce funguje. Bylo pro mě důležité zachytit vlídnost jejího přístupu i celkové prostředí. Proto jsem se chopila možnosti použít jako rekvizitu plyšového žabáka Ferdu, kterého běžně používá k rozmluvení dětí. Stolek s židlemi byl nejprve v rohu místnosti, ale přesunula jsem ho tak, aby v pozadí byl pracovní stůl, a ne bílá zeď. Měla jsem ho posunout víc doleva, aby stůl vyplňoval celé pozadí. Foceno na Samsung NX300.
Fotografie 4.
Mgr. Zuzana Vránová, učitelka hudby, specializace flétna, absolventka Pedagogické fakulty, obor Hudební výchova, 2011.
„Já jsem tu hudbu chtěla vždycky dělat a učit je na jednu stranu nejsnazší způsob. Uplatnit se někde v orchestru není jednoduché a kór na zobcovou flétnu, kde to musí být nějaký spolek starý barokní hudby a těch není moc. To učení je nejlepší. Člověk se v tom občas dobře najde a realizuje s těma staršíma zvlášť a ti malí mi k tomu nějak přibyli.“
Se Zuzkou jsem strávila dvě její vyučovací hodiny a obě jsem fotila. Na první hodinu přišlo deset dětí z prvních tříd. Lekce byla inovativní, rychlá a vizuálně hodně barevná. Na fotografiích děti učitelku zastiňovaly. Předkládaný snímek byl proto pořízen až na druhé hodině, kdy učila jen jednu slečnu a dávala jí své poznámky k notám. Podhled vyjadřuje autoritu učitelky. Komponovala jsem do levého zlatého řezu. Foceno na Samsung NX300.
Fotografie 5.
Bc. Monika Honzíková, prodavačka ve foodie marketu, absolventka Cyrilometodějské fakulty, obor Charitativní a sociální práce, 2013.
„Při škole jsem si zkusila pracovat v oboru, ale chtěla jsem vyzkoušet i soukromý sektor. Vlastně pořád pomáhám lidem, jenom úplně jinak. Říkám jim, co je dobré.“
Tuto fotografii považuji za zlomovou v celé předkládané sérii. Přestala jsem se u ní bát a poprvé vyzkoušela netradiční úhel. Záběr je focený skrz sklo chladícího pultu ve výšce očí absolventky. Vybrala jsem nejplnější část pultu a instruovala absolventku, aby předstírala, že se pro něco natahuje a zároveň se dívala do objektivu. Ačkoliv není široce ukázáno prostředí, je díky pozici i poloze jasné, jakou profesi vykonává. Komponovala jsem do pravého zlatého řezu. Foceno na Panasonic GH3.
Fotografie 6.
Bc. Mona Hitari, fyzioterapeutka, absolventka Fakulty zdravotních věd UP, obor Fyzioterapie, 2014.
„Vždycky jsem chtěla pomáhat lidem.“
Fotografie vznikla v rehabilitační posilovně za ztížených světelných podmínek. Byl večer a zářivky v tělocvičně poblikávaly. Posilovací stroje jsou přiznané v pozadí, které je rozmazané. Do popředí jsem umístila rehabilitační míč, protože ho absolventka často používá při své práci. Zajímavý vizuální efekt vytvořilo také zrcadlo v pozadí za absolventkou. Od absolventky jsem si poodstoupila tak, abych dosáhla širokého záběru – polocelku, ale zároveň vytvořila malou hloubku ostrosti. Komponovaná je do pravého zlatého řezu. Foceno na Panasonic GH3.
Fotografie 7.
MUDr. Martin Obhlídal, ortoped v nemocnici, absolvent Lékařské fakulty UP, obor Všeobecné lékařství, 2012.
„Odejít do zahraničí je jedna z variant, rozhodl jsem ale takto. Rozhodně to ale nezatracuju. Spíš jsem patriot a konzervativa. Nebylo by pro mě jednoduché odejít.“
Fotografie je pořízená na nemocniční chodbě Fakultní nemocnice v Olomouci. Opět jsem využila možnosti raději zazoomovat a poodstoupit si a získat tak malou hloubku ostrosti. Stetoskop na ramenou je symbolem lékaře stejně jako celý bílý stejnokroj. Absolvent je komponovaný do levého zlatého řezu. Foceno na Panasonic GH3.
Fotografie 8.
MUDr. Jakub Fabián, zubní lékař na klinice ústní, čelistní a obličejové chirurgie, absolvent Lékařské fakulty UP, obor Zubní lékařství, 2014.
„Zatím mám pocit, že jsem se vydal na správnou cestu. Komplikované osmičky jsou tady denní chleba. Nejzajímavější případ ale byla asi paní, která přišla s tříměsíčním drážděním od hrbolků zubů. Nakonec se zjistilo, že to byl nádor. Nenudíme se tu.“
U této fotografie jsem chtěla docílit úhlu, jakým se na zubního lékaře běžně dívá pacient. Řekla jsem proto absolventovi, aby se naklonil nad objektiv, jako by to byla hlava pacienta a naaranžovali jsme i světlo tak, aby svítilo přímo do záběru. V popředí jsou rozostřené zubařské nástroje. V pravém dolním rohu se povedlo zachovat logo fakultní nemocnice, kde absolvent pracuje. Focení z podhledu může psychologicky podtrhovat strach, který lidé z návštěvy zubního lékaře mají, ale oči vyjadřují vlídný přístup absolventa. Foceno na Panasonic GH3.
Fotografie 9.
Mgr. Barbora Hodurová, majitelka obchodu s pečivem/cukrárnou/kavárnou FISHI Café, absolventka Filozofické fakulty UP, obor Psychologie, 2010.
„Začali jsme s přítelem nejprve s Fishi Sushi, když se otevřela možnost získat prostor vedle, otevřeli jsme café. Psychologie mě ale bavila, ráda bych se k ní jednou vrátila, pokud bude prostor.“
Tato fotografie je pořízená v prodejně Fishi Sushi. Snažila jsem se do portrétu dostat co nejvíce líbivého prostředí, tzn. vyhnout se dveřím na pravé straně místnosti. Absolventka má na sobě košili a ne zástěru, což z ní dělá v očích diváka podnikatelku/majitelku a ne prodavačku. Foceno na Panasonic GH3.
Fotografie 10.
Mgr. Andrea Staňková, projektová manažerka, Absolventka Fakulty tělesné kultury UP, obor Rekreologie, 2015
„Mám nabídku na nové zaměstnání, které má k rekreologii blíž. Od června na recepci do hotelu. A ještě čekám, jestli mě pozvou do druhého kola na marketingovou asistentku sportovní značky oblečení. Mám v rekreologii zaměření na management cestovního ruchu a marketing, marketing samotný mě zajímá nejvíc a dělat ho pro nějakou sportovní značku by se mi hodně líbilo.“
Absolventka mě přišla vyzvednout v budově plné kanceláří, od začátku bylo jasné, že je velký smíšek, proto jsem se snažila do portrétu dostat její zvonivý smích. V nevýrazné kanceláři pracuje jako projektová manažerka, což může být nudná práce, ale duší a chováním je stále bezstarostná rekreoložka. Opět jsme si poodstoupila, aby zachytila polocelek s výhodou malé hloubky ostrosti. Foceno na Panasonic GH3.
Fotografie 11.
Mgr. Tomáš Junášek, projektový manažer. Absolvent Přírodovědecké fakulty UP, obor Regionální geografie, 2014
„Na první pohled se může zdát, že spolu Regionální geografie a projekty nesouvisí, ale není to tak. Do projektu se píšou analýzy všeho možného, včetně socioekonomické charakteristiky dané oblasti a už se mi tak povedlo párkrát znalosti ze školy využít. Pracovat s různými daty bych bez školy taky neuměl. Většina mých spolužáků dělá něco podobného. Víc v oboru nic moc není.“
Tento portrét byl focený ve stejném prostředí jako předchozí. Na rozdíl od veselé rekreoložky ale byly z absolventa Přírodovědecké fakulty cítit organizovanost a řád, proto jsem chtěla, aby v portrétu měly své místo všudypřítomné papírky s upomínkami a výraz pracovního soustředění. Na rozdíl od rekreoložky byl také absolvent se svojí prací spokojený a nechtěl ji měnit. Foceno na Panasonic GH3.
Fotografie 12.
Mgr. Lucie Lauermanová, lektorka jógy smíchu. Absolventka Fakulty tělesné kultury UP, obor Rekreologie, 2012
„Je super živit se smíchem.“
Lucka byla smíšek už po telefonu, focení jsme domluvily u ní doma, protože sice má kancelář, ale nejvíc prý pracuje doma, na parapetu. Chtěla jsem, aby fotka působila stejně pozitivně a svázaně s přírodou, jako absolventka sama. Povahově byla podobná jako rekreoložka Andrea, ale při porovnání fotografií je vidět kontrast absolventa, který už svou vysněnou práci má a toho, kdo na ni čeká. Což je přesně to, čeho jsem chtěla dosáhnout. Foceno na Panasonic GH3.
Sebehodnocení
Stanoveného cíle se podařilo dosáhnout beze zbytku, na fotografiích jsou zachyceny tváře zástupců absolventů všech fakult Univerzity Palackého. S technickou stránkou fotografií jsem spokojená částečně. Je na nich poznat, že u prvních portrétů jsem si to teprve zkoušela, což se odráželo i na počtu surového materiálu, který jsem si přinesla z focení domů. U prvního portrétu to bylo fotografií sto padesát, u šestého už jen sedm. Přitom šestá fotografie je dle mého názoru mnohem povedenější. Jedinečnost projektu vidím částečně v produkční hodnotě a z části také ve využití kombinace ekonomické a fotožurnalistiky k vyprávění příběhu.
Fotografie jsou schopné stát a být hodnotné samy o sobě. Kdyby je ale někdo chtěl téma rozpracovat, bylo by možné ke každému z portrétů napsat story, rozhovor nebo jiný článek či publicistický žánr. S většími finančními a časovými možnostmi by také šlo navštívit v práci absolventy, kteří pracují na místech vzdálenějších. Takto bylo osm fotografií pořízeno v Olomouci, dvě v jejím okolí a dvě v severovýchodních Čechách. Žádná nebyla pořízena v Praze, kam pravděpodobně míří stopy velké části absolventů Univerzity Palackého.
Zdroje
