Tomáš Odstrčil POŘÍZENÍ FOTOGRAFIÍ
Následující část textu se věnuje samotnému procesu pořizování jednotlivých fotografií. Popisuji v ní, jak a kde focení probíhalo, jaké okolnosti focení předcházely, dále upřesňuji, jaké nastavení fotoaparátu jsem použil a nastiňuji i příběhy majitelů a jejich dvoukolých dopravních prostředků.
FOTOGRAFIE Č. 1 A 2
První dvě fotografie zachycují jízdní kolo přivázané ke stromu v Jiráskových sadech v Hradci Králové. Tyto snímky byly pořízeny na podzim a byly těmi prvními, které jsem se rozhodl pro svůj projekt využít. I to je důvodem pro nevyužití formátu RAW, ale JPEG při focení.
Opuštění tohoto kola bylo pouze dočasné. Jeho majitel je totiž vášnivým rybářem a svůj bicykl používá k cestě ke svému oblíbenému místu na lovení ryb v řece Labi. Ač je v Jiráskových sadech přísný zákaz jízdy na kole, rybář přijíždí na své loviště brzy ráno, kdy v parku nikdo není, a tak mu tento přestupek už léta prochází. Po příjezdu do parku, přiváže své kolo ke stromu a vyráží na lov.
Obě fotografie zachycují podzimní atmosféru a barevnost tohoto ročního období. Tomu napomáhá odpolední slunce, které zlatě září skrze žluté listy stromu, které tu a tam propouštějí sloupce podzimního světla.
Splynutí s přírodou zachycuje kolo u prašné cesty v parku, jak ho vnímají všichni náhodní kolemjdoucí. Kolo kvůli zasypání listím působí, jakoby na místě, kde ho rybář před několika hodinami zanechal, stálo už několik dní. Pro pořízení fotografie jsem použil následující nastavení:
Objektiv: 14 – 42 mm
Závěrka clony: f/6.3
Délka expozice: 1/100 sec.
Ohnisková vzdálenost: 24 mm
Cesta barev je jednou z výše zmíněných stylizací. Použitím kratší doby expozice a větším přivřením clony jsem docílil tmavších barev a v postprocesu jim byly akcentovány tmavé a střední tóny. Tento fakt v kombinaci s tím, že byla fotografie focena skrze listí proti slunci, znamená, že mají listy stromu sytější barvy a stíny, které listy vrhají, dostávají jakousi „pohádkovou“ atmosféru.
Objektiv: 14 – 42 mm
Závěrka clony: f/8
Délka expozice: 1/160 sec.
Ohnisková vzdálenost: 36 mm
FOTOGRAFIE Č. 3 A 4
Následující dvě fotografie byly pořízeny 25. prosince, den po Štědrém dni, někde na půl cesty mezi Dolní Rovní a Holicemi v Pardubickém kraji.
Ačkoliv byl téměř leden, teplota se pohybovala vysoko nad bodem mrazu. Bylo však jasné, že to nebude dlouho trvat a krajinu pokryje sněhová deka. Rozhodl jsem se tedy naposledy v tomto roce vyrazit na projížďku na kole. Když jsem však odbočoval na polní cestu, tak mě zaujalo nezamčené trekové kolo postavené v příkopu u cesty. Jeho majitel ho zanechal na kraji svého pole, kde posléze přesedlal na traktor. Obdobně jako v případě předchozích dvou fotografií, bylo toto kolo opuštěno pouze chvilkově. Jeho majitel se k němu v rámci několika hodin či minut vrátí a kolo bude moci opět naplňovat svou funkci. V krátkodobých prostojích mezi jeho používáním mu takřka ani nestihnou vychladnout brzdové čelisti.
Slunce už pomalu začínalo zapadat a s menším světlem přišlo okamžité ochlazení.
Fotografie Poslední paprsky zobrazuje obdobně, jako na první fotografii je kolo ve stavu, v jakém jsem ho našel. Sluneční paprsky stále svítí na jeho rám a kolo je zde zachyceno v celé své kráse. Jméno získala fotografie hned kvůli dvěma důvodům. První z důvodů byl den, kdy byla pořízena. Pětadvacátý prosinec se stal jedním z posledních dní, před tím, než okolí zahalila sněhová pokrývka. Druhým, více očividným důvodem je pomalu se blížící západ slunce, který lze pozorovat jak v odlescích slunečních paprsků na rámu kola, tak na trávě, kde je kolo postaveno.
Objektiv: 40 – 150 mm
Závěrka clony: f/6.3
Délka expozice: 1/160 sec.
Ohnisková vzdálenost: 89 mm
Na fotografii jménem Smrt podzimu je vidět detail světla kola, ve kterém se odráží světlo zapadajícího slunce. Toto světlo je postaveno do kontrastu s potemnělou krajinou, která se chystá na zimní spánek. Na snímku jsou stěží rozeznatelné obrysy kola, kterých jsem docílil podexpozicí a zesílením tmavých tónů. Tím jsem se mimo jiné snažil docílit i nastínění blížící se zimy. Ta je pro kola temným obdobím, jelikož ve sněhu jezdí na kole jen malá část odvážlivců nebo těch několik vlastníků kol typu fatbike.
Objektiv: 14 – 42 mm
Závěrka clony: f/10
Délka expozice: 1/640 sec.
Ohnisková vzdálenost: 14 mm
FOTOGRAFIE Č. 5 A 6
Následující fotografie byly pořízeny 5. ledna na Slezském předměstí v Hradci Králové.
Tyto dvě fotografie jsou pro mě významné. Jízdní kolo, které je na nich zachyceno, je totiž moje staré „městské kolo“. Kolo, které jsem používal k cestování po městě, to o které jsem se nemusel bát, že mi ho někdo ukradne. Zkrátka městské kolo. Před třemi lety se mi na něm však stala nehoda. Uklouzl jsem na písku v parku a zadní ráfek se mi pádem zkroutil do osmičky. Od té doby stále plánuji, že ho nechám opravit, jenže si na to nikdy nenajdu čas. Proto kolo stále čeká, až bude zase v dobrém stavu a bude moci brázdit ulice Hradce Králové.
Dlouhý zimní spánek zobrazuje kolo v zahradě za domem, zasypané sněhem a čekající na oblevu. Jeho sytá modrá barva je v kontrastu s červenou barvou lavičky a se zeleným stromem a pomyslně tak uzavírá celé RGB spektrum. Sněhová pokrývka koresponduje s bílou oblohou a tvoří tak pomyslný rámeček červeno-modro-zelenému objektu uprostřed. Své jméno snímek získal kvůli obdobnému sněhovému pokrytí kola i okolních nehybných předmětů a země. To značí, že se kolo nějakou chvíli nepohybovalo, a že bylo tím pádem uloženo k zimnímu spánku.
Objektiv: 14 – 42 mm
Závěrka clony: f/3.5
Délka expozice: 1/60 sec.
Ohnisková vzdálenost: 14 mm
Oheň a led je detailem pavučiny upředené kolem ventilku zadního kola. Pneumatika kola je obalena sněhem a v pozadí je rozeznatelné dřevo připravené u krbu. Pro pořízení této fotografie jsem použil větší objektiv, který přináší lepší možnosti v hloubce ostrosti. Proto je dřevo v pozadí rozmazané a pavučina s ventilkem ostré. Abych mohl docílit požadované ostrosti, byl jsem nucen použít stativ. Paralela ohně a ledu mě napadla kvůli zasněžení kola a jeho umístění v blízkosti krbu.
Objektiv: 40 – 150 mm
Závěrka clony: f/5
Délka expozice: 1/13 sec.
Ohnisková vzdálenost: 40 mm
FOTOGRAFIE č. 7 A 8
Následující fotky jsem pořídil 27. března ve Dřenicích v Pardubickém kraji.
Toho dne jsem byl vyslán, abych u prarodičů doma našel na půdě nějaké staré nádobí. Po deseti minutách nezdařilého hledání mi oči utkvěly na čemsi zeleném, co vyčnívalo zpoza různého harampádí a velké dřevěné skříně. Když jsem se k hromadě věcí přiblížil a odsunul skříň, zjistil jsem, že je to stará jedovatě zelená silniční favoritka. Přes husté pokrytí prachem a pavučinami, rozhodně nebyla na odpis. Drobný servis by jí jistě zajistil dávno ztracenou pojízdnost. Bohužel ji postihl podobný osud, jako moje kolo na předchozích dvou fotografiích. Nekonečně odkládaná údržba se jí stala osudnou.
Ukrytý poklad zobrazuje kolo v původním stavu, ve kterém jsem ho objevil. Svítivě zelené cosi, co vyčuhovalo zpoza kupy nářadí a nábytku, toužící po tom, aby si ho někdo všiml a z hromady haraburdí ho vytáhl. Na snímku je jasně vidět, že v tomto případě kolo téměř srostlo s okolím, do kterého bylo odloženo. Pokrytí prachem je stejné u kola i většiny okolního harampádí, které na půdu odloženo z jediného důvodu, aby zde dožilo svůj život. Nalezení kola proto bylo šťastnou náhodou, která působila skutečně jako objevení ukrytého pokladu.
Objektiv: 14 – 42 mm
Závěrka clony: f/7.1
Délka expozice: 1/100 sec.
Ohnisková vzdálenost: 14 mm
Na detailní fotografii pojmenované Známky únavy je už ale bohužel vidět zpuchřelý plášť, husté pokrytí prachem a prastará pavučina opředená kolem výpletu ráfku. Kolo však není v natolik ubohém stavu, aby nemohlo být několika „chirurgickými zákroky“ zachráněno. Odhodlání se k provedení potřebných úprav je však kvůli různým prokrastinačním okolnostem vždy mnohem obtížnější, než se zdá. Vždy se najde „něco důležitějšího“, „něco zábavnějšího“ nebo něco co je „opravdu neodkladné“. Oprava kola je tak odložená na vedlejší kolej a čím déle se odkládá, tím obtížnější pak bude její provedení.
Objektiv: 14 – 42 mm
Závěrka clony: f/7.1
Délka expozice: 1/10 sec.
Ohnisková vzdálenost: 20 mm
FOTOGRAFIE Č. 9 A 10
Tyto fotografie byly pořízeny na stejném místě jako předchozí dvě přibližně ve stejnou dobu.
Když jsem totiž odcházel z půdy u prarodičů, obličejem jsem zavadil o prádelní šňůry. Po chvíli mnutí poraněného oka jsem začal mžourat a najednou jsem uviděl další kolo. Tentokrát však mnohem menší, než ta předchozí. Na zdi bylo přibité malé dětské červené kolo, které tentokrát nebylo pokryté pouze prachem, ale trčely z něj kusy slámy. Později jsem se dozvěděl, že o existenci tohoto kola neměl nikdo z mých příbuzných ani tušení. Je pravda, že pokud bych hledal na půdě kolo, asi bych ho cíleně nehledal přibité k nosnému trámu.
Fotografie s názvem Ztracené dětství je více méně přesnou kopií mého prvního pohledu na kolo. Rozostřený tvar kola je v kontrastu s ostrostí kolíčku a prádelní šňůry, které mě téměř připravily o zrak. Následující pohled však stál za to. Pokud se v předchozích snímcích dalo hovořit o ukrytém pokladu, v případě tohoto kola to platí dvojnásob. Na kolíček bylo zaostřeno záměrně, jelikož mi přijde, že to podtrhává atmosféru náhodného objevu kola. Jeho vzdálená rozostřená silueta symbolizuje náhlé a překvapivé zjištění jeho existence.
Objektiv: 14 – 42 mm
Závěrka clony: f/5
Délka expozice: 1/20 sec.
Ohnisková vzdálenost: 14 mm
Druhá fotografie ze série pojmenovaná Zub času je detailním záběrem zadního kola dětského bicyklu. Lze na ní pozorovat vrstvu prachu i uschlou slámu zamotanou do šroubu držícího kolo na místě. Na kole je hodně vidět, že ho nikdo dlouhou dobu nepoužíval. Už jen jeho uchycení na nosném trámu o lecčem vypovídá, ale vrstva prachu a zbytky uschlé slámy tento dojem pouze zesilují. Pro vyfocení tohoto záběru jsem se rozhodl využít delší objektiv s vyšší ohniskovou vzdáleností.
Objektiv: 40 – 150 mm
Závěrka clony: f/4
Délka expozice: 1/25 sec.
Ohnisková vzdálenost: 40 mm
FOTOGRAFIE Č. 11 A 12
Následující fotografie byly pořízeny v Hradci Králové, dne 23. dubna.
Horské kolo na fotografiích jsem náhodou zahlédl přivázané ke sloupu na parkovišti pod nadjezdem na Slezském předměstí. Jeho majitel ho zde zanechal pravděpodobně z důvodu hustého deště v kombinaci s návštěvou blízkého restauračního zařízení. Odvážnější by tomuto podniku mohli říkat putyka třetí cenové kategorie, ale raději zůstaňme u restauračního zařízení. Fotografie jsem pořídil asi v devět hodin večer za hustého deště a jako zdroj světla jsem použil reflektory automobilu. Ty fotografiím dodávají specifický ráz a ani o jednom ze dvou obrázků nelze říct, že by představovaly reálnou reflexi světa.
Fotografii 11 jsem nazval Zlé dvojče. Dálkové reflektory automobilu zapříčinily ostrý stín, který horské kolo vrhá na stěnu podchodu. Tím vzniká iluze dalšího kola. Kontrast světla a stínu symbolizuje vzájemnou koexistenci dobra a zla a je jakousi paralelou na symbol Jin – Jang. Tato podobnost je navíc podtržena tím, že stín vzniká díky světlu a samotné kolo je zahaleno ve tmě. Na snímku lze vypozorovat i známky hustého deště, který ve chvíli focení padal na chodník, na kterém bylo horské kolo postaveno.
Objektiv: 14 – 42 mm
Závěrka clony: f/5.6
Délka expozice: 1/25 sec.
Ohnisková vzdálenost: 14 mm
Zářivá tma je polodetailem přední části kola. Jméno získala tak, že je na ní vyobrazeno hned několik kontrastů. Světlo a tma, „divokost“ horského kola s urbanistickou atmosférou města nebo třeba zaschlé bláto na blatníku s deštivým počasím. Na snímku lze vidět, jak silná záře dálkových reflektorů automobilu vrhá velmi ostrý stín na stěnu blízkého domu.
Objektiv: 14 – 42 mm
Závěrka clony: f/5.6
Délka expozice: 1/25 sec.
Ohnisková vzdálenost: 22 mm
