Lada Prokešová 1. Cíl práce Projekt na téma
Životní prostředí a lidský faktor – jaké dopady má člověk na životní prostředí. Cílem tohoto projektu je ukázat výhody a dostupnost udržitelné módu, faktor, kterým každý člověk může přispět k ochraně životního prostředí a může pomoci zamezit nešetrnému zacházení s planetou. Cílem je také ukázat další výhody, které může tvz. slow fashion přinést.
2. Zdůvodnění volby tématu
Téma životního prostředí a nahlížení na změny, kterým může přispět každý, je téma nadčasové. Přestože ochrana životního prostředí je rozšířeným tématem, tak si myslím, že problematika rychlé módu není tak často diskutovaná. A hlavně se nezdůrazňují výhody její alternativy, pomalé módy. V současné situaci, kdy jsou všechny formy menších podnikatelů znevýhodňovány, což zároveň neplatí pro velkořetězce jako H&M či ZARA, které naopak mají možnost zvyšovat počet zásilek. Navíc lidé nechodí přímo do obchodu, ale nechávají si zboží doručovat, což může potencionálně vést k většímu znečištění ovzduší. Ovšem tento projekt má poskytnout náhled na to, jak funguje udržitelná móda a jaké přináší výhody.
3. Zdroje/stav problematiky
Fast fashion je jeden z nejvýznamnějších faktorů zasahující do znečišťování planety. Je to právě textilní průmysl, který tvoří největšího znečišťovatele Země.1 Při výrobě textilu se spotřebovává obrovské množství vody. Na příklad čtvrté největší jezero na světě, v roce 2015, v důsledku zavlažování bavlny vyschlo.2
Dalším faktorem jsou neetické podmínky ve výrobnách. Zaměstnanci v bangladéšských továrnách, tzv. sweatshopech, jsou zejména ženy a děti,3 které pracují v nelidských podmínkách za dva až tři dolary denně.4 Cesta hotových výrobků je dalším faktorem, jenž zatěžuje životní prostředí. Průmysl fast fashion se zaměřuje na kvantitu, snaží se prodat co nejvíce výrobků za krátkou dobu, za přijatelnou cenu. Zboží je vyrobeno z levných materiálů, dojde tak k rychlému opotřebování, což vede k dalšímu nákupu, takže za dalším odbytek nemusí nutně stát snaha „jít s dobou“.5
Cestu za co největším výdělkem velkořetězce nezastaví zmiňovaná nešetrnost k přírodě, ani obrovské spotřeby vody, znečištění řek a ovzduší či neetické podmínky pracovníků v rozvojových zemích, kteří vyrábí textílie za nejnižší možnou cenu v nelidských zdraví-ohrožujících podmínkách.6 Nejvyšší cenou je zde dopad na planetu.
Urdžitelná móda (Sustainable fashion)/pomalá móda (Slow fashion) vznikla jako reakce na tyto skutečnosti. Zjednodušeně se jedná o snahu zabránit ekologickému dopadu levné rychlé módy. Sustainable fashion využívá místní zdroje, díky čemuž není oblečení zbytečně vyváženo. Navíc díky tomu dává práci místním zaměstnancům, udržitelná móda tak podporuje menší místní firmy. Často se jedná o nadčasové, jedinečné zboží.
Zakládá se, jak již název napovídá, na udržitelnosti, šetrnosti k přírodě, podpoře místních výrobců, pracovníků kteří pracují v přijatelných podmínkách a jsou férově finančně ohodnocení.7 Jednoduše řečeno, zde se dává přednost kvalitě nad kvantitou. Pomalá, či udržitelná móda, může mít několik podob. Vůbec nemusí zahrnovat nakupování. Může například zahrnovat opravu našeho oblečení při nepatrném či malém poškození, nebo výroba vlastního oblečení.8
Vidíme, že podílení se na pomalé módě není obtížné. V Česku se nachází už několik desítek obchodů a firem, které se na prodeji či výrobě slow fashion podílejí. Na příklad ve Zlíně, slow fashion brand SUTU.
4. Ideový plán
Téma obecnějšího rázu jsem se rozhodla zúžit a zaměřit se právě na udržitelnou módu, vzhledem k povaze tématu. Nejedná se totiž o originální téma, o neetických praktikách a velkých dopadech na životních prostředí, existuje množství reportáží i publikací a jde o relativně dobře pokrytou problematiku. Proto jsem se rozhodla podívat na alternativu rychlé módu, na módu udržitelnou. Konkrétně jsem se zaměřila na zlínskou firmu SUTU, „slow fashion brand“ , který vyrábí „oděvy a doplňky z lokálních materiálů.“ Na začátku března jsem kontaktovala majitelku značky, Elišku Hejdovou, která mi umožnila nahlédnout do zákulisí její firmy i do světa udržitelné módy.
5. Postup práce
O tématu udržitelné módy a to jak souvisí s životním prostředím, jsem se dozvěděla z podcastu Good Together: Ethical, Eco-Friendly, Sustainable Living, bylo to však v rámci tohoto projektu, kdy jsem se o problematice dozvěděla mnohem více. Firma, kterou jsem si vybrala, zejména reflektovala moje rozhodnutí se zaměřit na místní značku. Pro mé překvapení, jsem při hledání značek zaměřující se na udržitelnou módu narazila na relativně velké množství firem. Po domluvě s majitelkou, jsme se dohodly na focení, které proběhlo ve dnech 30. března a 2. dubna.
Fotografie č. 1, Fotografie č. 2
Součástí zlínské iniciativy a snah o udržitelnou módu je obchod Courage. Jedná se o alternativou k samotné výrobě udržitelné módy. Jde o „concept store zaměřený na české módní návrháře a designéry šperků a doplňků, podporující trvale udržitelnou módu.“ Mimo jiné také nabízí zboží “z druhé ruky,” čímž se nevyužitým oblečením neplýtvá a dostává znovu do oběhu.
Fotografie č. 3, Fotografie č. 4
Moje první návštěva zlínského SUTU, se tedy uskutečnila 30. března. SUTU je malá dílna, která sídlí tak jako Courage na zámku ve Zlíně.
Fotografie č. 5, Fotografie č. 6, Fotografie č. 7
Veškerá výroba probíhá v malé zámecké dílně ve Zlíně. Na následnou výrobu oděvů různého druhu odebírají místní recyklované látky.
Fotografie č. 8, Fotografie č.9, Fotografie č.10
Zaměřují se na výrobu originálních a jedinečných kousků. Jedná se o košile, kalhoty, halenky či kimona.
Fotografie č. 11
Kromě oblečení různého typu se v SUTU zaměřují např. výrobu taburetů.
Fotografie č.12, Fotografie č.13, Fotografie č.14
Na nafocení nové kolekce jsem se přijela podívat 2. dubna. Modelkami bývají často studentky nebo dokonce samy majitelky značky.
6. Sebehodnocení
Myslím si, že přestože téma životní prostředí není příliš originální, tak zaměření na udržitelnou módu, jak jsem již výše zmínila, není tolik diskutované. Totéž platí pro téma rychlé módy, kdy jsou často prezentována všechna negativa, tento projekt se zaměřuje přímo na alternativu k nakupování zboží z obchodů jako H&M, NewYorker či další velké řetězce.
7. Zdroje
[1] KHELEROVÁ Vladimíra, HAUNEROVÁ Klára, ŠIMONOVSKÁ Zuzana. Fashion management, Pardubice, Grada, 2019. 137.
[2] KHELEROVÁ, HAUNEROVÁ, ŠIMONOVSKÁ. Fashion management, 137.
[3] KHELEROVÁ, HAUNEROVÁ, ŠIMONOVSKÁ. Fashion management, 133.
[4] KHELEROVÁ, HAUNEROVÁ, ŠIMONOVSKÁ. Fashion management, 133.
[5] HALOUZKOVÁ Natalie, IRATEGEKA Zuzana. (NE)VÍME: „Udržitelná móda 101: Proč a jak s ní začít?“ [Podcast]. 1. únor 2021.
[6] KHELEROVÁ, HAUNEROVÁ, ŠIMONOVSKÁ, Fashion management, 137.
[7] KARASOVÁ Jana, ŠKRDLÍKOVÁ Helena, GAJDOŠOVÁ Michaela. Život skoro bez odpadu. Albatros Media a.s., 2019. 121.
[8] KARASOVÁ, ŠKRDLÍKOVÁ, GAJDOŠOVÁ, Život skoro bez odpadu. 148.
1. HALOUZKOVÁ Natalie, IRATEGEKA Zuzana. (NE)VÍME: „Udržitelná móda 101: Proč a jak s ní začít?“ [Podcast]. 1. únor 2021. https://open.spotify.com/episode/26LTpzjvPdM2BeHr9LgaT3.
2. KARASOVÁ Jana, ŠKRDLÍKOVÁ Helena, GAJDOŠOVÁ Michaela. Život skoro bez odpadu. Albatros Media a.s., 2019.
3. KHELEROVÁ Vladimíra, HAUNEROVÁ Klára, ŠIMONOVSKÁ Zuzana. Fashion management, Pardubice, Grada, 2019.
