Daniela Širáková 
Richard Avedon byl americký fotograf známý pro svou výjimečnou práci v portrétní a módní fotografii. Narodil se a žil v New Yorku. Jeho zájem o fotografování začal již v raném věku, zejména byl jeho inspirací obchod s oblečením jeho rodičů. Ve dvanácti letech se připojil k fotografickému klubu Asociace mladých mužů Hebrejců (YMHA). Navštěvoval DeWitt Clinton High School v Bronxu, kde společně s Jamesem Baldwinem vydával školní literární časopis The Magpie. Během svého života založil nadaci Richarda Avedona.
Avedonův charakteristický styl představoval ostré bílé pozadí, zdůrazňující předměty a výrazy. V módní fotografii zachytil pohyb a emoce, odpoutal se od statických póz. Využil velkoformátové kamery a použil přirozené světlo, studiové blesky a nepřetržité osvětlení k vytvoření požadovaných efektů.
Zpočátku vytvářel módní snímky, vedle toho studoval s uměleckým ředitelem Alexey Brodovitchem v Design Laboratory New School for Social Research. Ve dvaadvaceti letech začal Avedon pracovat jako fotograf na volné noze, především pro Harper’s Bazaar. Od počátku odmítal pro časopisecké fotky používat ateliér, fotografoval modely a módu na ulicích, v nočních klubech, v cirkuse, na pláži a na dalších neobvyklých místech, přičemž využíval nekonečnou vynalézavost, která se stala charakteristickým znakem jeho umění. Pod Brodovitchovým vedením se rychle stal hlavním fotografem Harper’s Bazaar.
Byl fascinován tím, jak fotografie dokáže naznačit osobnost a evokovat život svých subjektů. Zaregistroval pózy, postoje, účesy, oblečení a doplňky jako životně důležité, objevné prvky obrazu. Měl naprostou důvěru v plošnou povahu fotografie, jejíž dosavadní pravidla však ohýbal pro své stylistické a narativní účely.
Po hostování v dubnovém vydání Harper’s Bazaar v roce 1965 Avedon opustil časopis poté, co čelil bouři kritiky kvůli své spolupráci s modelkami barevné pleti. Nastoupil do Vogue, kde pracoval více než dvacet let. V roce 1992 se Avedon stal prvním fotografem časopisu The New Yorker, kde jeho portréty pomohly nově definovat estetiku časopisu. Během tohoto období se jeho módní fotografie objevovaly téměř výhradně ve francouzském časopise Égoïste.
Za svého života nafotil stovky slavných lidí: mimo jiné třeba Marilyn Monroe, Audrey Hepburn, skupinu Beatles, Boba Dylana a prezidenta Kennedyho s jeho ženou. Po celou dobu Avedon provozoval úspěšné komerční studio a je mu všeobecně připisováno vymazání hranice mezi „uměním“ a „komerční“ fotografií. Jeho práce definující značku a dlouhé spojení s Calvinem Kleinem, Revlonem, Versacem a desítkami dalších společností vyústily v některé z nejznámějších reklamních kampaní v americké historii. Tyto kampaně daly Avedonovi svobodu věnovat se velkým projektům, ve kterých zkoumal své kulturní, politické a osobní vášně.
Je známý svými rozsáhlými portréty amerického hnutí za občanská práva, války ve Vietnamu a slavným cyklem fotografií svého otce Jacoba Israela Avedona. V roce 1976 vytvořil pro časopis Rolling Stone „The Family“, kolektivní portrét americké mocenské elity v době dvoustého výročí voleb v zemi. Od roku 1979 do roku 1985 pracoval na zakázku Amon Carter Museum of American Art, nakonec produkoval výstavu a knihu In the American West.
Jeho první kniha fotografií, Observations (pozorování) s esejem Trumana Capoteho, byla vydána v roce 1959. Po celý život pokračoval ve vydávání knih o svých dílech, včetně Nothing Personal v roce 1964 (s esejí Jamese Baldwina), Portraits 1947–1977 (1978, s esejem Harolda Rosenberga), An Autobiography (1993), Evidence 1944–1994 (1994, s esejemi Jane Livingston a Adama Gopnika) a The Sixties (1999, s rozhovory s Doonem Arbusem).
