Štěpánka Kotrbová Omlouvám se geniálnímu autorskému duu Kulového blesku za vypůjčení kultovní hlášky. Ale když ona na to, do čeho chci dnes tepat, tedy na zneužívání anonymity internetu neumětelskými „Máňami“, prostě sedí. Informacím ze zdroje „jedna paní povídala“, které se tváří jako věda, se dnes říká vědecký populismus, je projevem obecné nedůvěry v elity, a prý souvisí s populismem politickým, který se šíří nejen Evropou. Nevím. Ale vím, že u obou může jít doslova o život.
Anebo, v případě spalniček, minimálně o opravdu těžký průběh a nehezké Koplikovy skvrny.
Ještě před nějakými deseti lety bylo u nás proti spalničkám proočkováno 98 procent populace. A výskyt tohoto virového onemocnění, které, všem Máňám na facebooku navzdory, opravdu není žádná legrace a může být fatální, byl u nás do třiceti případů za rok. A to ještě u pacientů, kteří proti osypkám, jak říkávaly naše babičky, nebyli očkováni nebo dostali jen jednu dávku.
V průběhu posledních deseti let ale poklesla proočkovanost k osmdesáti procentům. A od začátku roku do konce dubna už máme více než 470 případů spalniček, hlavně v Praze, ale i v Moravskoslezském, Pardubickém či Královéhradeckém kraji.
Přitom očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám formou MMR vakcíny je u nás ze zákona stále povinné, nikoliv doporučené, jako v Německu či Rakousku. Podle poslední legislativní úpravy – vyhlášky MZ č. 355 / 2017, o očkování proti infekčním nemocem, je první očkování MMR vakcínou třeba provést nejdříve ve 13. a nejpozději v 18. měsíci věku dítěte.
Obecná poučka zdravotnického marketingu praví, že lidé jednají podle toho, „co mají v hlavě“. Tedy podle toho, co o dané věci vědí. Případně co o dané věci nevědí. Poučka: Musím VĚDĚT – abych mohl MYSLET, PŘEMÝŠLET – a podle tohoto ZMĚNIT NÁZOR – POSTOJ - a CHOVÁNÍ či JEDNÁNÍ - skutečně obecně platí. A proto jsem svědky a přímými účastníky permanentního souboje o „hlavy“. O to, co si kdo má myslet. A obvykle vůbec nezjistíme, kdo a z jakých důvodů za tímto soubojem ve skutečnosti jako „zadavatel“ stojí.
Kdysi to bylo složitější. Sdělovací prostředky měla sice v rukou jedna strana, pravda. A ta psala jenom to, co potřebovala. Ale zase měla jistotu, že do tehdejších prostředků masové informace a propagandy psali jen ti, kteří psát uměli. A věděli… To dnes máme takovou svobodu projevu a takové technické možnosti, že pro masy může psát kdokoliv cokoliv. Bohužel.
Nic proti svobodě, probůh, nic proti svobodě psaní, ale chybí mi v tomto řetězci jedna důležitá podmínka. Ti, kteří psali cokoliv a svobodně třeba na začátku devadesátých let, měli jednu důležitou povinnost: Za to, co napsali, také byli zodpovědní. Některé noviny dokonce mívaly funkci odpovědného redaktora. A když se nějaká nepravda dostala k soudu, byl tím, kdo seděl na lavici obžalovaných vydavatel, tedy ten, kdo dopravil nepravdivou informaci k recipientovi. A to je to, co skutečně a zjevně nejen mně chybí na šíření informací v nových médiích současnosti. Zhusta chybí skutečný autor, chybí ten, kdo je opravdu odpovědný za virálně šířené informace. Maminkám na mateřské to možná nevadí. Mně ano. Ono je totiž třeba počítat s tím, že když mi sebevětší pitominu pošle bratranec nebo Máňa, která to přeci musí vědět, když dělá kosmetičku podlahových krytin ve špitále, mám tendenci věřit jim více, než docentu Svobodovi, který u Moravce v neděli po obědě vzpomíná, jaké to bylo, když jeho tatínek, venkovský doktor, s sebou vozil troakar, aby dítěti, které se kvůli spalničkám dusí, probodl krk, aby mohlo dýchat a zachránil mu tak život…
Jsou tisíce témat, kde je, po pravdě, celkem jedno, čemu konzument webových stránek či uživatel Facebooku chce věřit anebo kde si společně s jedním z Haškových hrdinů Reélního podniku řekne: „Chlapče, to zas bude nějaký podvod“… Ale existuje několik témat, u nichž by měla být maximální pravdivost a objektivita na místě, ať míníte autora nebo nosič. A jedním z těch klíčových je nepochybně to naše zdraví. Ale stačí si vzít třeba jeden z nejčtenějších webů iDNES.cz, respektive OnaDnes.cz., a projet si ho trochu dozadu. Ještě před enormním nárůstem spalniček v Evropě a bohužel i u nás „čtenářka“, jakási Lenka, říká přímo v titulku, že kvůli očkování svého dítěte proti spalničkám by uvažovala i o emigraci. „Pokud by mě chtěl stát zpětně pokutovat, nebo snad Vendulku násilně očkovat, tak mám jasno. Sbalím kufry a mizím odsud, protože já jsem rodič a já nesu zodpovědnost za své dítě a jeho zdraví,“ píše Lenka. Anebo někdo jiný, kdo se za Lenku vydává. Třeba paní autorka neměla svůj den a lepší nápad… Trochu sobecké, nezdá se Vám? A návodné… Ale existují další, ještě „vědečtější“ anonymní nosiče jako Žena.cz či ŽENA-IN.cz a „vědecké studie“ o tom, že očkování způsobuje autismus, že lze očkování nahradit homeopatickými metodami atp. Co na tom, že se později prokázalo, jaký je to i v případě zaplacených studií podvod. To už nikoho nezajímá a nikdo o tom nepíše. Vznik populistických názorů, třeba na spalničky, může být ovlivněn i tím, že jejich autoři se s nimi v reálu vlastně nikdy nesetkali a nemají o nich žádnou představu. Paradoxně díky kolektivní proočkovanosti…
U nás to začal peticemi, ovlivňováním politiků a veřejnosti spolek Paracelsus někdy v roce 2002 a ve svém svatém boji proti takovému socialistickému přežitku, jako je povinné očkování, našel zdatné následovníky. Spolek ROZALIO, čili Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování, na který můžete narazit třeba na webu mamanamaterske.cz, má alespoň svou předsedkyni Martinu Suchánkovou. I když venkovský doktor Edward Jenner, který už v roce 1796, sto let před Pasteurem, použil látku od osob, které prodělaly kravské neštovice, aby jí naočkoval a zachránil tisíce a desetitisíce budoucích obětí neštovic pravých, by se z některých jejích názorů o nesmyslnosti očkování obecně obracel v anglickém Berkeley v hrobě. Ale alespoň se pod své názory paní Suchánková podepisuje, nebojí se chodit do diskusí s odborníky a její neziskovka má telefon i adresu.
Telefon a adresu nepochybně má i japonská náboženská skupina Kyusei Shinkyo, která hlásala, že medicína způsobuje nemoci a přispěla k šíření odporu k očkování v Říši vycházejícího slunce. Poté, co se v Japonsku parádně rozjela epidemie spalniček, a nejvíce v prefektuře Mie, kde sekta sídlí, vzala tato zpátečku a už tolik nehlásá, že toliko soužití s přírodou jest cestou ke spáse, a dokonce se omluvila za to, že způsobila šíření spalniček a bolest tolika lidem. Inu, ti šikovní Japonci…
Pod kritikou veřejnosti se za šíření vědeckého populismu omluvil i Facebook. Ale až když si ho jako zdroj a továrnu na vědecké bludy vzaly na paškál skutečné medicínské kapacity, WHO počínaje. Světová zdravotnická organizace totiž považuje klesající proočkovanost za jednu z největší hrozeb současnosti. Hlavně pediatři apelují na to, že právo dětí na zdraví by se mělo upřednostnit před právem na svobodu slova a před šířením lživých informací a vyzývají Facebook, aby zpřísnil pravidla a odstraňoval lži, které dětem škodí.
Naprosto přesně stav popisuje například pediatr Rastislav Maďar, který obviňuje Facebook za manipulace, polopravdy a hoaxy, které se tu šíří jako lavina. Nejsmutnější podle Maďara je, že se potom někteří rodiče na základě nesmyslů rozhodnou ignorovat odborný názor svého praktického lékaře a dají na nepodložený anonym na Facebooku. Lékař má za jejich dítě absolutní odpovědnost, ale anonym na sociální síti za jejich špatné rozhodnutí nenese odpovědnost žádnou, kritizuje omezenost některých uživatelů, respektive uživatelek Facebooku MUDr. Rastislav Maďar.
Na četné hlasy kritiků už reagoval Facebook i YouTube prohlášeními, že omezí obsah, jež by mohl ohrozit zdraví uživatelů. Inu, slibem nezarmoutíš. Ale držíme palce. Ostatně, nic jiného, krom Husova vzkazu křesťanům: „Hledaj pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti,“ nám zatím nezbývá… A přitom by stačilo dodržovat zákon… a očkovat.
