Martin Klose 
V Olomouci opozice div nervala Ladislava Oklešťka na kusy za to, že si chtěl nechat jak funkci poslance, tak hejtmana. To samé přitom chce i moravskoslezský lídr Ivo Vondrák. U něj jako by se to ale neřešilo, a to jak v zákopech opozice, tak v otevřených polích veřejnosti. Co někteří vnímají jako politický faul a koncentraci moci nicméně poukazuje na dvě skutečnosti. Jednu lokální a jednu celostátní.
Lokálně to připomíná, jak daleko jsme od Prahy, a jak moc se tamní strkanice dají upozadit. Zatímco Babiš s Kalouskem vedou slovní válku o téměř každý výrok, na východní výspě republiky vše vypadá klidně, minimálně na pohled. Opozice nedrtí mezi zuby každý krok vládnoucí koalice a veřejnost je převážně spokojená, nebo nemá výraznější důvod k opaku.
Tahle malebná scenérie ale ustupuje stínu celostátního faktoru celé věci, a tou je často až hořká pragmatičnost ANO. Andrej Babiš se nikdy netajil tím, že v rámci zefektivnění státní správy by rád provedl pár radikálních řezů, Senát by rušil rovnou. Funkce poslanec-hejtman je pak jen ukazatelem, že v ANO se na záchranné brzdy demokracie až tak nehledí. Babišův pojem „žvanírna“ už se mezi jeho elektorátem nadobro usadil a idea efektivní vlády je lákavá.
Přízeň voličů je hlavní důvod, proč tohle prochází bez výraznějších povšimnutí. Pan Vondrák, řečeno argotem ANO, maká a je náš, tak co by nemohl mít dvě funkce. Je to efektivní, lepší než nějaký žvatlající panák odněkud kdoví odkud, alespoň tam máme někoho z kraje. Jakkoli se pozice ANO vůči ostatním stranám v Moravskoslezském kraji liší, celostátní způsob myšlení proniká i sem. Nějaká kontrola demokratických procesů? Nerušit, makáme. Dvojí funkce? Šéf řekl, že to tak je v pohodě.
