Jonáš Jelen
Znečištění planety se s každým rokem stává diskutovanějším tématem. S neustále rostoucím počtem lidí na zemi a rozvíjejícím se průmyslem je do ovzduší vypouštěno stále zvyšující se množství skleníkových plynů a přírodu kolem nám zaplavuje stále větší množství nečistot a odpadků. Planeta Země funguje jako jeden celistvý živý organismus, stejně jako lidské tělo. Pakliže o něj nepečujeme, můžeme si být jisti, že nám to vrátí
Naše planeta se s každým dnem mění, za což z velké části nese svou činností zodpovědnost člověk. Městského života běžného člověka se tento problém zdánlivě netýká, jelikož ony změny nevidí. Pouze je mrzutý z mrazivého zimního a tropického, suchého letního počasí. Abychom viděli skutečné dopady znečištění a klimatických změn, musíme vycestovat dál než na předměstí. A to také udělal Loenardo DiCaprio ve svém dokumentárním snímku. Díky jeho práci se miliony lidí po celém světě mohou přesvědčit, jaký dopad má lidská ruka na dosud nedotčená místa naší planety a jaký dopad může mít v budoucnu, nezmění-li se náš přístup.
DiCaprio sice ve filmu putuje po dalekých končinách všech světových kontinentů, ale to neznamená, že stejné problémy nemůžeme pozorovat u nás v České republice. Kdo se někdy procházel po českých horách, jistě obdivoval malebnost a husté lesy, jež jejich vrcholky pokrývají. Málokoho by napadlo, že i tady se odehrávají důležité změny v ekosystému, které mohou ohrozit mnoho rostlinných i živočišných druhů. Proto i u nás potřebujeme odborníky, jako je Marek Banaš z přírodovědecké fakulty Univerziy Palackého, který se svým týmem zkoumá dopady globálních změn klimatu na horské ekosystémy České republiky a hledá nové způsoby jejich ochrany.
Někdo si může říct, že za to mohou skleníkové plyny, které vytváří hlavně těžký průmysl a s tím přece nic neudělá. Člověk si pak už ale neuvědomí, že to nejsou pouze skleníkové plyny, které mají na svědomí změny klimatu. Stejnou měrou se na nich podílí také fyzické znečištění planety. Miliony tun odpadu končí v mořích a oceánech, které tak znečišťují a kriticky ohrožují velké množství živočišných druhů a člověka samého. Je proto důležité věnovat pozornost projektům, které se snaží situaci znečištěných oceánů řešit, jako je například ambiciózní projekt plovoucích dronů, které čistí přístavy a mají vysoký potenciál i do budoucna, kdy budou schopny například čistit oceán velkoplošně či zasahovat při ropných haváriích. Stejně tak je důležité podporovat podobné iniciativy v České republice. Šetrnost k životnímu prostředí je v posledních letech v naší zemi stále více diskutována a je důležité, aby se debaty o našem vztahu k přírodě vedly také na politické úrovni, která má potenciál věci ovlivnit v globálním měřítku, například omezením výroby jednorázových plastů nebo podporou systému tříděného odpadu a podobně.
Co je však ve světle výše zmíněného nejdůležitější? Začít sami u sebe. Pokud jsme si vědomi problému a chceme jej změnit, musíme vždy začít u sebe a začít se chovat podle toho, jak to vyžadujeme u ostatních. Může se zdát, že je to jen kapka v moři, že když plastový kelímek hodím do kontejneru na plasty, nebo místo auta půjdu nakoupit pěšky, nic tím ve světě nezměním a nijak přírodě neprospěju, ale jsou to právě jednotlivé kapky, které dohromady tvoří celé moře. A je už jen na nás, zda to moře bude čisté a zdravé. Ne nadarmo se říká – mysli globálně, jednej lokálně.
