Jonáš Jelen
V Rotterdamském přístavu se budou pomocí dronů snažit trvale zlepšit jeho stav. „Inovaci nemůžeme nijak vynutit. Můžeme však vytvořit prostředí, ve kterém se inovativní řešení začnou nabízet samy a zároveň nebudou překážet obchodu.“ vítá drony Allard Castelein, výkonný ředitel rotterdamského přístavu, a je otevřen všem možným způsobům, jak vodní ekosystém u břehů Rotterdamu zlepšit.
Waste shark je vybaven kamerami, které odesílají snímky v reálném čase do řídícího střediska na pevnině a pomáhají tak analyzovat situaci v nejhůře znečištěných lokalitách. Kromě toho dokáží skenovat betonovou konstrukci na těžce dostupných místech rotterdamského ropného terminálu, zpracovat ho do 3D podoby a tím včas odhalit možné vady a předejít tak haváriím.
V přístavu mají drony určenou zkušební dobu šest měsíců. Pokud se jejich užití v praxi osvědčí, bude se společnost RanMarine snažit prodat další kusy i v ostatních velkých evropských přístavech. Právě přístavy jsou totiž největšími znečišťovateli oceánů.
Loňský rok se odhadovaný počet plastových nerozložitelných odpadků v oceánu vyšplhal na pět bilionů, z toho 269 tun plavalo na hladině. V Pacifickém oceánu vznikl ostrov složený pouze z nahromaděných odpadků o rozloze dvakrát větší než rozloha amerického Texasu.
V současné době kvůli odpadkům v oceánech zemře ročně přibližně milion mořských ptáků, tři sta tisíc delfínů a sto tisíc ostatních mořských savců. Drony by tak měli pomoct zlepši životní podmínky mořských živočichů a rozšířit biodiverzitu ve znečištěním poškozených oblastech.
Práce Richarda Hardimana, tvůrce Waste sharka, podle jeho vlastních slov skončí, až v moři nebude ani jeden kus plastu. „Možná to bude ode mě jako od podnikatele znít zvláštně, ale moje mise bude úspěšně u konce až tehdy, když budu „mimo byznys.“
