čt., 4. červen 2020 05:04

„Freud byl v Olomouci těsně před svatbou. Také tu pojídal kokain,“ vypráví o své knize Jiří Fiala

Sigmund Freud - Busta na Coffe Opera Sigmund Freud - Busta na Coffe Opera Zdroj: Anna Himmelová
Olomouc navštívilo za dobu její existence řada světově známých osobností. Jak se jim v ní během svého pobytu dařilo, částečně víme i díky Jiřímu Fialovi. Ten je profesorem dějin české literatury na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který ve svých publikacích dohromady spojuje svůj zájem o historii a své rodné město. V jednom ze svých posledních děl s názvem Sigmund Freud v Olomouci roku 1886, se pustil do bádání, jak se v Olomouci líbilo otci psychoanalýzy, když sem byl předvolán na vojenské cvičení. „Hlavně dopisy, které Sigmund Freud z Olomouce posílal, byly velmi půvabné. Netajil se tím, že Olomouc je odporná díra. Ve srovnání s Vídní se to asi dá pochopit,“ vypichuje Fiala svou oblíbenou část knihy.

Jak jste se k Freudovi dostal?

Že Sigmund Freud pobýval v Olomouci, jsem se poprvé dozvěděl z časopisu místní obce židovské. Více jsem se ale Freudem začal zabývat až poté, co mě oslovil ředitel Vlastivědného muzea Olomouc Břetislav Holásek.

Byl se svou manželkou Kamilou Holáskovou ve Vídni ve Freudově muzeu, kde, mezi místy jeho pobytu, byla vyznačena i Olomouc. Takže mě oslovil s tím, že by Freudův pobyt zde stálo za to důkladně zpracovat a vyrobit z toho publikaci.

Zajímal jste se nějak o Freuda, předtím než jste začal psát tu knihu?

Tak všeobecně. Kdysi jsem vzal do ruky něco, co vyšlo už před listopadovou revolucí, ale především mě zajímaly Freudovi soudy o anekdotách jakožto folkloristu a překladatele židovských anekdot pro časopis Chaie. Četl jsem tedy jen jeho psychoanalytické spisy o humoru.

Jak jste získávali pro knihu materiály?

Freudovi dopisy již byly publikované, takže k nim se nebyl problém dostat. V rámci korektnosti byly ve vydání korespondence některá jména změněná, z kompletní korespondence, která je dohledatelná na internetu, jsme je ale dešifrovali.

Holásek se také přes své známosti s tehdejším rakouským velvyslancem dostal k osobním spisům z vojenského archivu v Rakousku. Bylo tam například napsané jak vypadal, jak byl vysoký, že měl jedno rameno výš a jak se jako oficír choval.

Já jsem zas v archivu prošel veškeré zprávy v německých dobových novinách, především z Neue Zeit. Novináři tehdy psali velmi detailně o všem, co se na velkém cvičení v roce 1886 dělo. Údaje o Freudovi z vojenského archivu i jeho dopisy, kde popisoval své utrpení na cvičení, se tedy daly zkonfrontovat s tím, co se psalo v dobových novinách.

Na knize jste spolupracoval s manželkou Břetislava Holáska, psycholožkou Kamilou Holáskovou. Jak jste měli rozdělenou práci?

Kamila Holásková napsala všeobecnou kapitolu o Freudovi jako takovém a jeho práci. O samotném pobytu jsem psal já, z toho co jsem zjistil ze získaných dokumentů, novin a dopisů.

Kniha je ještě doplněná o kompletní ikonografii, tedy dobové obrazy a vojenské fotografie, které se nám podařilo získat z různých archivů, některé z nich ještě nikdy předtím publikovány nebyly. A aby tam nebyly jen historické informace, tak jsme zadali i analýzu rukopisu. Já sám si nejsem jistý, co se dá z grafologie opravdu zjistit, ale někoho by to mohlo zaujmout.

Neměl jste nějaké problémy se rozhodnout jak to celé strukturovat? Začíná to popisem cvičení, pak je pobyt, dopisy jsou třeba až na konci…

Podle mě kniha ani jinak uspořádat nešla. Podstatné je, co se dělo v Olomouci. Je to zcela nové a doposud to takto detailně ještě zpracováno nebylo. Dále se nacházejí obecnější a méně důležité věci. Například analýza rukopisu je sice zajímavá, ale doplňuje pouze osobnostní profil, takže se nachází až na konci knihy.

Jaká informace z výzkumu vás zaujala nejvíc?

Rozhodně Freudovi experimenty s kokainem. V té době teprve začal zkoumat jeho účinky a tady v Olomouci ho aplikoval přímo na sobě. Tehdy se ještě netušilo, že je to návykové, vědělo se, že zvyšuje fyzičku a snižuje bolest.

Také stojí za pozornost, že v té době co tu byl, měl těsně před svatbou. Bohužel dopisy, které psal své budoucí manželce z Olomouce, se nedochovaly. Je to škoda, je známé, že jí psával často. Možná je zničila ona, jelikož jejich obsah byl příliš důvěrný. Nebo se někde ztratily. Kdo ví.

O své nadcházející svatbě se ale zmiňoval i v dopisech, které dostupné jsou…

Ano, o svých plánech informoval hlavně sestru své nastávající manželky. Dle korespondence si s ní rozuměl daleko více. Celkově byly rodinné vztahy Freuda pozoruhodné. Po svatbě s nimi právě tato sestra jeho manželky žila neprovdaná celý život.

Kromě ní psal i svému příteli Breuerovi. Dopisy jemu byly o něco více podrobné. Hlavně ohledně toho kam chodil a co dělal. V zásadě si ale největší část všech dopisů na život v Olomouci stěžoval.

Co vše se přesně Freudovi na Olomouci nelíbilo?

I když psal, že je Olomouc díra, do detailů nikdy moc nezabíhal. Velmi si stěžoval na poměry v armádě. Vojáci se tehdy příliš nemyli a hygienické poměry byly úděsné. Jako důstojník a lékař domobrany mohl bydlet soukromě, ale neměl peníze, takže bydlel v tehdy nově postavených kasárnách s ostatními.

Jaký měl vlastně vztah k Čechům?

Jaký byl jeho pohled k Čechům těžko říct. Zajímavé je, že přednášel. Nejen pro vojáky ale i pro veřejnost. Jeho projev byl přeložen i do češtiny, což bylo na tu dobu pozoruhodné.

Litovali jste, že jste tam nestihli nějakou informaci zařadit?

V podstatě ne. Nestihli jsme tam zařadit pouze jeden další dopis známému, který jsme nalezli, až když bylo příliš pozdě. V podstatě se ale jednalo jen o čtyři věty, ve kterých opakuje to samé, co už jednou psal v předchozích dopisech. Vyjdou ale dodatky, ve kterých nový dopis bude.

Jaké jsou na knihu ohlasy?

Jestli se něco objevilo, recenze v nějakém psychologickém časopise, tak se to ke mně nedostalo. Resumé vyšlo v jednom německém časopise. Že by to bylo recenzováno někde jinde, ale netuším. V současné psychologii tady v česku dějiny nikoho moc nezajímají. V Americe na to mají školy, ale tam je to příliš daleko, než aby se o to někdo zajímal.

Přemýšleli jste, že byste svou knihu vydali i v jiném jazyce jako angličtině nebo němčině?

Uvažovali jsme i o anglickém vydání ale ten překlad by byl drahý a muzeum si to nemůže dovolit. Kdyby se nějaká možnost objevila, určitě bychom jí využili, i když bychom to nejspíše vydali trochu zkrácené. Co dnes není v angličtině jako by neexistovalo.

Když už tu knihu nemůžeme přeložit, dbali jsme alespoň na to, aby na konci alespoň byla obsáhlá resumé, jak anglické tak německé.

Jaké jsou vaše další plány? Hodláte takto dál rozebrat i nějaké další historické osobnosti?

Píšu panely o historických osobnostech v Olomouci do Holáskovy knihy. Teď v lednu jsem tam vytvářel panel pro Havla.

A nakonec, zajdete si někdy do Freudovy oblíbené kavárny?

Pokud myslíte Caffe Opera, tak tam jsem pořád. Uskutečňují se tam i různé radniční rauty. Zda je to skutečně „jeho“ kavárna ale s jistotou vědět nemůžeme. V dopisech píše o kavárně, ale nejmenuje ji. Přitom kaváren na horním náměstí bylo tehdy hodně, stejně jako dnes. Možná i více. Někam se ale ta pamětní deska musela dát, tak se nachází u Caffe Opera.

Zobrazeno 405 krát
Naposledy upraveno: pá., 5. červen 2020 19:00
Pro psaní komentářů se přihlaste