Aneta Macolová Je vyhlášen nouzový stav. Svět se zastavil a s ním i fungování galerií.Pandemická krize zasáhla celou společnost a s ní i kulturu. Krize však vždy nemusí znamenat obrat k horšímu. Jedná se o jakýsi zvrat či změnu, ta však může být i pozitivní. I když to tak v souvislosti s pandemii koronaviru nemusí vypadat, je nutné se nad celou touto situaci zamyslet. Celá tato krize narušuje dosavadní struktury, ale i poukazuje na nové možnosti. Možná z ní někteří vyjdou obohaceni, ponaučeni a posíleni.
Setkávání ve virtuálním prostoru
Galerie, spolky a kluby nebo třeba i samotní vizuální umělci na pandemii velice rychle zareagovali zvýšenou aktivitou v internetovém prostředí. Mnozí z nich, jako okamžitou reakci na nastalou situaci, přesunuli život galerie na sociální sítě. V Opavě už pětadvacet let působí spolek Bludný kámen. Jeho hlavním zájmem je mapování a prezentace současného uměleckého dění v podobách, které se mnohdy ocitají na okraji zájmu veřejnosti. Tím nabízí důležitou alternativu k hlavnímu kulturnímu proudu v regionu. Spolek si toho za dobu svého působení zažil opravdu hodně. Zachránil opavský Dům umění, jehož činnost skomírala a v době, kdy v jeho prostorách byla dočasně i prodejna bot a toaletního papíru. Jeho zakladatelé v čele s Martinem Klimešem zorganizovali stovky výstav a přivedli do Opavy umělce jako například Jana Ambrůze, Jindřicha Štreita a Jana Lastomírského. V tomto období, kdy se jim dařilo nejvíce, dostal spolek pomyslnou kudlu do zad. Město jim neprodloužilo smlouvu, a tak se z prostor Domu umění museli vystěhovat. Tuto krizi však zvládli. V současnosti připravují výstavní program v Galerii Cella, ale i v otevřeném městském prostoru Hovorny, které jsou tvořeny dvěma výklenky ve středu města po doslouživších telefonních automatech. Mimo jiné také organizují zvukové performance, festivaly Pohyb-Zvuk-Prostor a Minimaraton elektronické hudby. Svou poslední výstavu s názvem Mezibytí zde uvedla Danica Pišteková. Před ní pokřtili společný katalog Matěj Frank a Jasmin Schaitl. Pak se svět zastavil a dveře galerie zůstaly uzavřeny.
I jeho činnost tedy ovlivnil nouzový stav. Jako okamžitou reakci na nastalou situaci spustili projekt s názvem Izolovaná spojení. Jedná se o koncerty, performance, přednášky a jiná vystoupení umělců a tvůrců v přímém přenosu prostřednictvím facebookového streamu. “Vyhlášení nouzového stavu ochromilo fungování galerie, museli jsme zrušit naplánované akce, koncerty, projekce, oslavy pětadvacetiletého výročí spolku i setkání se zahraničními hosty,” dodává kurátor Jakub Frank. Tyto virtuální přenosy však mohou mít i své výhody. K jejich tvorbě teď totiž mají přístup lidé prakticky z celého světa. Podmínkou je jen připojení k internetu. V internetovém prostoru se tak setkává naprosto odlišné publikum. Je možné, aby si na sítích našli nové fanoušky?
Jejich projekt Izolovaná spojení byla na počátku naplánovaná na čtyři týdny. Jako neziskový sektor měli na podporu umělců pouze omezené prostředky. S prodlužováním nouzového stavu a neustálými změnami, které přicházely ze strany vlády, hledali další možnosti, jak v tomto režimu pokračovat co nejdéle.
Aktuální umění v aktuální situaci
Galerie zabývající se aktuálním uměním jsou velmi progresivní. Umělci v nich dostávají velký prostor představit svou tvorbu a vyjádřit sami sebe. Podoby, v jakých jsou prostřednictvím happeningu, performancí, koncertů a přednášek představovány, mnohdy nemusí být pochopeny. Lidé mají pocit, že současnému umění nerozumí, a tak galerie navštěvují. Tyto prostory, obzvlášť v malých městech, se tedy dlouhodobě ocitají v situaci, kdy řeší problém, jak do galerijních prostor dostat více návštěvníků. Kurátoři řeší, jak mohou předat své myšlenky, filozofii a interpretaci uměleckých děl i mimo stěny galerií. Kluby, spolky a galerie prosazující aktuální umění tedy nikdy neměly lepší příležitost, jak svou tvorbu blíže představit a poukázat na jejich důležitost. Lidé teď mají mnohem větší prostor vzdělávat se a nad věcmi více přemýšlet.
Na shledanou v lepších časech
Jak moc je tato situace dlouhodobě udržitelná či nikoliv je otázkou fungování těchto prostor. Koronavirová krize má na všechny umělecké instituce už teď velký dopad, a to i ekonomický. Samotné ministerstvo kultury neví, jak s touto situací naložit. Lubomír Zaorálek pro naši kulturu na vládě vyjednal záchranný balíček ve výši 1,07 miliardy korun. Ministr přitom uplynulé týdny v rozhovorech opakovaně hovořil o záchranném balíčku ve výši 1,5 miliardy korun, naposledy to zopakoval v pondělí pro týdeník Respekt. V tomto rozhovoru Zaorálek mimojiné hovoří o záchraně kultury a o tom, proč by neměla být na posledním místě. Zde ale narážíme na problém, potřebné peníze nepoputují tam, kde je nejvíce potřebují, ale těm, které ministerstvo nejlépe zná. Na podporu mají nárok příspěvkové organizace ministerstva, velká regionální divadla a muzea a hudební soubory. Ašak jak uvedl týdeník Respekt, malý a nezávislý umělci mají na podporu nárok pouze v případě, že dostali v posledních třech letech od ministerstva nějaký grant.
Snad nikdo na světě nedokáže přesně říct, jak se bude situace vyvíjet. Avšak lidé mají zájem. Už první vysílání Bludného kamene sledovalo téměř sto diváků. To je velké povzbuzení pro všechny, kdo chtějí, aby tyto spolky a instituce přežily. Projevy těchto sympatií jsou nesmírně cenné, ekonomickou otázku však nevyřeší.Jak tedy tato koronavirová krize ovlivní fungování galerii prosazující moderní umění? Najdou si na sítích nové fanoušky nebo budou muset svou činnost vlivem ekonomického dopadu ukončit? Můžeme jen doufat, že se situace brzo uklidní a malé spolky, jako je Bludný kámen, tuto krizi překonají.
