Lukáš Bukovjan 
Jakube, v prosinci 2014 jste byl členem českého reprezentačního výběru, který se účastnil přípravného turnaje v Maďarsku. Zde jste si zahrál i proti Slovinsku včele s Lukou Dončičem. Co se vám jako první vybaví při vzpomínce na tento zápas?
Vybaví se mi naprostá dominance slovinské reprezentace, kterou táhl Luka Dončič. Mohli jsme se rovnat s ostatními slovinskými hráči, ale Luka byl nejméně o dvě výkonnostní úrovně nad námi Čechy i všemi basketbalisty, kteří se tohoto turnaje účastnili. V utkání jsme Slovincům podlehli o více než dvacet bodů. Pamatuju si, že nám Luka dal sedmadvacet bodů, což byl ale nejmenší bodový příděl, který si během turnaje na své konto připsal. Když se ale za tímto zápasem zpětně ohlédnu, jsem šťastný, že jsem dostal příležitost, zahrát si proti tak výjimečnému hráči. Byl to skvělý zážitek.
Máte pravdu, že v utkání proti vám zaznamenal nejmenší počet bodů. Proti Rumunům nastřílel čtyřiatřicet bodů za pouhých patnáct minut strávených na palubovce, a polským hráčům ve finále dokonce úctyhodných pětačtyřicet. Čím Dončič vynikal nad všemi ostatními?
Já bych řekl, že vším. Už tehdy byl velmi všestranným hráčem. Nejenže byl při každém doteku s míčem pro soupeřovu obranu extrémně nebezpečný, uměl také vytvářet volné pozice pro skórování svým spoluhráčům, skvěle doskakoval a i na obranné polovině si počínal velmi zkušeně. Jeho dovednosti byly okouzlující. Mimo jiné perfektně organizoval hru slovinského výběru. Působil na mě jako dospělý basketbalista, který odehrál mnoho utkání v Eurolize. Jeho statistiky, kterých dosahoval v Maďarsku, hovoří za vše.
Dončič má za sebou úchvatnou kariéru na evropské scéně. Sledoval jste jeho výkony v dresu Realu Madrid?
Přiznám se, že zápasy Realu Madrid ve španělské ACB lize jsem nesledoval vůbec, ale každý čtvrteční i páteční večer jsem trávil u televizní obrazovky a díval se na jeho výkony v euroligových soubojích. V nich byl klíčovým hráčem svého týmu. Jen jsem se podivoval nad tím, jak je možné, že stejně starý borec, jako jsem já, prohání dospělé basketbalisty. Žasnul jsem nad hrou, kterou se prezentoval.
O rok později Dončič vstoupil do NBA, vybral si ho celek Dallas Mavericks. Je podle vás tento tým vhodným působištěm pro Dončiče?
Myslím si, že Luka může být velmi spokojen, že si ho vyhlédl právě Dallas, neboť se jedná o tým, který spoléhá především na evropské hráče. Snaží se praktikovat i evropské pojetí basketbalu, což je jedním z hlavních důvodů, proč je pro něj Dallas tím nejideálnějším týmem. Navíc v Dončičově premiérové sezóně za velkou louží mu dělala mentora legenda a ikona Dallasu, slavný německý basketbalista Dirk Nowitzki, který celou svou jednadvacet let trvající kariéru, spojil právě s touto organizací. Tato skutečnost Lukovi v jeho začátcích v NBA velmi pomohla.
Zmínil jste Dončičovu premiérovou sezónu. Na jejím konci byl vyhlášen nejlepším nováčkem, zasloužil si podle vás toto ocenění, nebo byl vaším favoritem nějaký jiný mladík?
Za mě si tuto cenu Luka stoprocentně zasloužil. To je bez diskuze. Ve srovnání s ostatními nováčky podával daleko lepší výkony než oni. Také dokázal udržet určitý standard a kvalita jeho výkonů nekolísala, jak bývá zvykem u mladých basketbalistů v NBA. Luka byl tedy naprosto suverénní v boji o trofej pro nejlepšího nováčka.
Z vašich slov je patrné, že jste Dončičovým velkým fanouškem. Je pro vás v něčem inspirací?
Určitě ano. A i když hrajeme na lehce odlišných postech, já jsem křídlo a on rozehrávač, snažím se velmi pečlivě sledovat jeho hru, analyzovat ji a ze získaných poznatků následně těžit. Nejprve se na tréninku pokouším dělat věci, které jsem od něj okoukal, a pak je postupně přidávám do svého repertoáru využívaného v utkání.
Co se vám na Dončičově hře nejvíce líbí?
Nedokážu říci, který atribut jeho hry mám nejraději, je jich totiž celá řad. Ale například se mi líbí, jakým způsobem vnímá basketbal. Velmi dobře čte hru, která se v tomto sportu mění během několika málo vteřin. Také je velmi inteligentním basketbalistou, jeho basketbalové IQ je velmi vysoké, díky němuž dokáže vytvářet velmi dobré střelecké pozice pro sebe i své spoluhráče. Obzvlášť mě fascinuje jeho step-back, což je navázání kontaktu s protihráčem, po němž vzápětí nastává uskočení dozadu a volná střela směrem ke koši. Tímto je Luka typický. Právě tento únik nyní piluji na trénincích, neboť je velmi účinnou zbraní.
Lze najít v Dončičově hře vůbec nějakou slabinu?
Nemá rád kontakt. To v basketbalové terminologii znamená, že pokud je na útočícího hráče vyvíjen tlak v podobě agresivní soupeřovy obrany, přestane se cítit komfortně. S tím má Luka občas problém a mohl by na něm v dalších letech své kariéry zapracovat. Jeho dalších slabin si nejsem vědom.
Již nyní překonal Dončič několik historických milníků a přepsal nespočet rekordů v dlouhodobě nejlepší soutěži světa, kterou NBA bezpochyby je. Mnoho analytiků, funkcionářů, bývalých trenérů i hvězd této ligy mu předpovídají zářnou budoucnost, řadíte se i vy do okruhu lidí sdílející tento názor? A případně co může Dončiče zastavit?
Jako jeho velký fanoušek se samozřejmě řadím do okruhu těchto lidí a doufám, že Dončičova kariéra bude velkolepá. Určitě by si to zasloužil. Myslím si, že i nadále bude lámat rekordy této ligy a jeho výkonnost ještě poroste. Přál bych mu, aby s Dallasem alespoň jednou získal trofej pro vítěze NBA. Jedinou věcí, která ho může zastavit, je vážné zranění dlouhodobého charakteru, což se doufám nikdy nestane a my budeme moci sledovat jeho fantastické výkony v průběhu dalších několika let. Věřím, že na konci kariéry bude vybrán do basketbalové síně slávy.
