Vytisknout tuto stránku
út., 4. květen 2021 17:41

Janusz Bittmar (Głos): Naše noviny mají s českými médii kolegiální a solidární vztah

Kampaň Kongresu Poláků v souvislosti se sčítáním lidu. Kampaň Kongresu Poláků v souvislosti se sčítáním lidu. Zdroj: Youtube/ Głos - Gazeta Polaków w Republice Czeskiej
ROZHOVOR- Polská menšina tvoří v České republice zhruba půl procenta obyvatel a tradičně žije hlavně na Těšínsku. „Poláci žijící v ČR nejsou kulturním skanzenem, ale nabízí hodnoty s kulturním a sociologickým přesahem: mezi jinými skvělou organizaci škol s polským jazykem vyučovacím v ČR a také svých zájmových uskupení.,“ uvádí Janusz Bitmar, zástupce šéfredaktora deníku Głos, donedávna známého jako Głos Ludu, který je největšími novinami Poláků v České republice. Tato velká a tradiční národnostní menšina má samozřejmě i svá média. Kromě novin a časopisů existuje ještě pravidelná relace zpráv České televize v polštině „Wiadomosci“.

Jak jste se dostal k práci zástupce šéfredaktora Głosu?
Byl to přirozený proces, po deseti letech práce řádového novináře jsem se přihlásil do konkurzu na nového šéfredaktora. Společně s pozdějším vítězem konkurzu jsme se domluvili na spolupráci, přijal jsem místo jeho zástupce a zároveň dál pracuji ve funkci sportovního novináře.


Zaujalo mě, jak dlouho se u Vašich novin udržel název Głos ludu. Tento název používaly Vaše noviny až do roku 2018. Na Vašich stránkách se píše, že je to z rozhodnutí místního kongresu Poláků. Co vedlo Kongres k takovému kroku, případně proč k němu došlo až roku 2018?
Název „Głos Ludu” částečně odkazoval na staré dědictví novin, ještě zdoby budování socialistické společnosti. I když názory na název „Głos Ludu” se liší, a některé argumenty se přikláněly k tomu, že „Ludu” nemá nikterak proletářské konotace (koneckonců existují „Lidové noviny”, které se hrdě hlásí k demokratickému odkazu žurnalistiky), nakonec se Kongres Poláků rozhodl pro historickou změnu názvu na „Głos”.
Dříve noviny existovaly jako tiskový orgán KSČ v polštině. Jak se Vyrovnává Głos s tímto dědictvím? Proběhla nějaká razantní odluka od komunismu/levice nebo jste naopak svým způsobem hrdí i na tuto stránku historie novin?
V období socialistického Československa mohly fungovat legálně pouze noviny schválené komunistickou vládou. „Głos Ludu” sice patřil pod tiskový aparát KSČ, ale ve svém záměru se hlavně snažil psát o problémech a životě polské národnostní menšiny v Československu. Dějiny novin nemůžou být proto odtržené od historického kontextu. Po roce 1989 se novinářská linie „Głosu Ludu” vydala směrem demokratického smyšlení.


Jak vnímají Poláci v ČR Głos?
Pro Poláky v České republice je „Głos” jediným deníkem, který se podrobně zabývá událostmi uvnitř polské národnostní menšiny, s přesahem do polského prostředí přímo v Polsku. Informace otištěné v „Głosu” se ovšem týkají rovněž věci spjatých s celkovým životem v České republice

 

Nabízí i polská média z druhé strany hranice nějaký specifický obsah pro Poláky z Těšínska?

Ano, ale okrajově. Jedná se o tematické pořady v TVP Polonia, TVP Katowice a Radiu Katowice, které vznikají koneckonců často z příspěvku redaktorů „Głosu”, nebo zpětné vazby odvozené od spolupráce mezi „Głosem” a polskou mediální sférou. Stejně tak funguje spolupráce našich redaktorů s českým mediálním světem.
Spolupráce s českými médii je tedy samozřejmost. Jsou to nejenom kolegiální vazby, ale také novinářská solidarita. Vyzdvihnul bych hlavně spolupráci s Českou televizi, rozhlasem a regionálními deníky („Deník”, „Hutník”).


Jak se díváte na stav médií v Polsku? Je podle Vás obraz, který podávají zahraniční (i česká) média o tamním vývoji (polonizace médií, vztah médií a vlády) realistický nebo přehnaný?
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Zahraniční média vidí situaci v Polsku v trochu jiném geopolitickém kontextu než média závislá na současné vládní garnituře v Polsku.


Jak ovlivňuje Vaši práci současná epidemie COVID-19?
Tak jako všechny. Zúžil se tematický okruh, ale je to zároveň příležitost ukázat čtenářům, že „Głos” dokáže reagovat nejenom na tradiční koloběh života polské menšiny v ČR, ale je plnohodnotným deníkem informujícím o nejdůležitějších událostech,  a to včetně pandemie.
Rozhovory se přesunuly částečně na aplikace Zoom nebo Skype, víc využíváme home office. Dynamicky se během epidemie rozvíjí rovněž internetová verze novin, která dokáže rychleji reagovat na dění okolo nás.


Nadchází doby sčítání lidu. Myslíte si, že je důležité, aby se v ČR žijící Poláci přihlásili ke své národnosti?
Ano, je to velká a důležitá zodpovědnost všech, kteří se hrdě hlásí k polské menšině. Přidaná hodnota se nabízí automaticky: vstřícný vztah Prahy k silné polské menšině, silnější pozice v dialogu napříč národnostními menšinami.

Zobrazeno 103 krát
Naposledy upraveno: st., 5. květen 2021 12:32
Filip Horák

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste