Záměr k projektu Média národnostních menšin. Autor: Filip Horák

ROZHOVORY- Dva zástupci vietnamské národnosti – Van Hoi Dinh, jednatel společnosti VietMedia a vydavatel hlavních tištěných titulů pro devadesátá léta a počátek století, a Tran Van Sang, známý jako Sangu, youtuber a publicista, přinášejí pohled na současný stav sdělovacích prostředků pro Vietnamce žijící v České republice.

ROZHOVOR - Ještě v první polovině našeho století byla německá novinařina v Česku skoro stejně běžná jako česká a jména německých novinářů, jako Egon Erwin Kisch jsou v českých čítankách vedle Karla Čapka. Na tento odkaz se snaží navazovat i současný německojazyčný tisk v České republice, jako například Prager Zeitung, který dnes vykází už jen online nebo Prag Aktuell – portal spíše inzerční a zpravodajský, podobný ruskojazyčnému Pražskému expresu. Čaopisem německé menšiny, který vydává Shromáždění německých spolků v České republice, je pak LandesEcho. Jak tento časopis funguje, nám přiblíží Steffen Neumann, jeho šéfredaktor.

ROZHOVOR- Zeptáte-li se běžného Čecha na příklad národnostní menšiny v České republice, zcela jistě uslyšíte o Ukrajincích. „Ukrajinci v ČR jsou již tradiční diasporou, od prvorepublikových časů. Poslední vlna ekonomické migrace od 90. let 20. stol. pokračuje a přináší především pracovní sílu do ČR, která stěžejně ovlivnila a ovlivňuje průmysl v ČR. Kromě pracovních výsledků Ukrajinců v ČR je třeba zmínit dobře organizovaný kulturní život, jakož i stabilizovanou image Ukrajinců (celých rodin), krátkodobě či dlouhodobě zde pobývajících,“ uvádí Bohdan Rajčinec, tajemník Iniciativy Ukrajinců v ČR. Krajanů Gogola nebo Ševčenka zde podle údajů z doby před dvěma lety žilo na 200 tisíc. Není bez zajímavosti, že za předmnichovského Československa, kdy u nás vyrostla nezanedbatelná diaspora, která měla dokonce i vlastní vysoké školy a gymnázia. Časopisů a novin v tomto jazyce vycházelo několik desítek. Dnes na jejich činnost navazují např. Ukrajinský Žurnál nebo časopis Porohy, který vydává Ukrajinská Iniciativa v ČR.

ROZHOVOR- Polská menšina tvoří v České republice zhruba půl procenta obyvatel a tradičně žije hlavně na Těšínsku. „Poláci žijící v ČR nejsou kulturním skanzenem, ale nabízí hodnoty s kulturním a sociologickým přesahem: mezi jinými skvělou organizaci škol s polským jazykem vyučovacím v ČR a také svých zájmových uskupení.,“ uvádí Janusz Bitmar, zástupce šéfredaktora deníku Głos, donedávna známého jako Głos Ludu, který je největšími novinami Poláků v České republice. Tato velká a tradiční národnostní menšina má samozřejmě i svá média. Kromě novin a časopisů existuje ještě pravidelná relace zpráv České televize v polštině „Wiadomosci“.

I když existuje na Českém Rozhlasu relace O Roma Vakeren (Romové hovoří) Jarmily Balážové, který má zhruba hodinu a na regionálních stanicích je vysílán dvakrát týdně, jedná se spíše o publicistiku, není hlas Romů v éteru častý. Romská hudba je pak na komerčních nebo veřejnoprávních rádiích také vzácnotí. Romové ale využili nástupu internetových rádií, která se pro ně stala skvělý m prostředkem, jak oslovit nejen svou komunitu, která je propojená na celém kontinentu. Průkopnickým projektem v tomto stalo rádio Rota, které od roku 2005 vysílalo česky, romsky i anglicky. Další projekty jsou na Slovensku a V Rusku je dokonce i Romská televize. Z popudu hlavně českých Romů působí i rádio G6, které oslovuje a spojuje romskou komunitu napříč kontinentem a nespecializuje se jen na romskou hudbu, ale i na informace z kultury a historie tohoto svérázného národa. Ředitelem a zakladatelem Rádia G6 je Paul Paulus.