Původně to měla být reportáž z již výše avizovaného spojení transfuzky a hokejistů. Tu si ale klidně můžete přečíst na webu Hanáckého večerníku. Bylo totiž vůbec o čem psát? Zatímco mě zajímal chod provizorního prostoru, který si nemocnice pronajímá pro účely informování veřejnosti o důležitosti darování krve, hokejisty, kteří se přišli těm pár zájemcům podepsat, zajímala nejvíc umělá prsa. Ano, čtete správně. Na tomto místě si totiž kromě testu krevní skupiny můžete nechat změřit tlak nebo tep, zastoupení tu má i radiologická klinika, která vás naučí samovyšetření prsou.
Když mi přítomný pan doktor vše trpělivě vysvětlil a ukázal, přesunula jsem se ke stanovišti HC Olomouc. Tam seděli tři mladí muži, členové olomouckého mančaftu, za stolem v obklopení reklamních předmětů. Protože jsem člověk přátelský, pokusila jsem se začít milým tónem konverzaci: „Ahoj kluci, já si sice nejdu pro autogram, ale dělám tady reportáž a zajímalo by mě, jestli sami chodíte darovat,“ ptám se jich s úsměvem pod respirátorem. Asi vteřinu je trapné ticho a pak se jeden z nich osmělí a odpovídá mi na otázku otázkou: „Jako… krev?“. Chvíli si připadám jako Alenka v říši divů, když stojím před proskleným prostorem s obří samolepkou Transfuzka point a personálem v tričkách s nápisem Krev je dar, a navíc na akci k propagaci dárcovství krve. Když se vzpamatuji, odvětím, že samozřejmě myslím krev.
„Támhle stojí náš tiskový mluvčí, tak se ho můžete zeptat,“ odpovídá mi odměřeně jeden z přítomných. Znovu na něj fascinovaně koukám, protože mě ani trochu nezajímá tiskový mluvčí ale samotní hráči. Následně se mě všichni tři snaží přesvědčit, ať se taky registruji k odběru, že dostanu dva lístky na utkání, a ještě s sebou můžu vzít nějakou pěknou kamarádku, samo sebou! V tom přichází lékařky z radiologie… a nesou prsa. Umělá prsa na procvičení preventivního vyšetření. Ozve se sborové „Uuuuuu!“. Jen prý byla škoda, že ty prsa nejsou živý. Co k tomu dodat? Měla jsem si asi radši promluvit s tím tiskovým mluvčím.