Gabriela Kokešová 
Je zastupitelkou města, ředitelkou Rodinného centra, zakládající členkou hnutí Generace 89 a jedinou ženou v Radě města Litomyšl. „Často přemýšlím, jak je možné, že je v politice tak málo žen, proč se nám do toho nechce. Musím totiž říct, že někdy jsem byla z neustálého obhajování a vysvětlování svého názoru unavená. Nicméně si myslím, že ženský pohled je tam hrozně důležitý,“ popisuje, jak se ženám dělá komunální politika. Pocit nedůraznosti ženského pohlaví a uchopení jejich názorů pociťuje při některých jednáních i v Litomyšli, kde je od komunálních voleb 2018 v čele právě Generace 89. Ta si zakládá na genderové vyváženosti. Jedním z bodů, na kterých je myšlenka Generace 89 vystavěna, je právě potřeba mít na kandidátní listině stejný počet mužů jako žen.
Neshodu mezi muži a ženami si vysvětluje tím, že muži pro určité kroky potřebují potřebné argumenty, zatímco ženy sice vědí, jak se má daný problém vyřešit, neumí ho fakt podložit silnými argumenty. Pro ženy je totiž mnohem důležitější komunikace, vysvětlení problematiky a výměna názorů.
Sdružení nezávislých kandidátů Generace 89 si podle Petry Benešové vede v Litomyšli dobře. Tématem, které se s Generací 89 pojí snad nejvíce, je náměstí Václava Havla. Za tímto krokem stojí jednoznačně i Petra Benešová, která si Havla váží zejména pro jeho postoje, jež by v lidech ráda uchovala. „Pro mě byl Havel důležitý. Chtěla jsem ho tady mít.“
V čele Generace 89 stojí od jejích začátků. Aktuálně je ve třetím volebním období a podruhé je radní. Na to, že ne vždy je vyslyšena tak, jak by si přála a že ženský a mužský pohled na věc se mnohdy liší, si už zvykla. Poprvé za svou kariéru je však v Radě města Litomyšl jako jediná žena, a jak sama říká, když byly dvě, lépe se to táhlo. „Já jsem často cílila na pocity, a to chlapi špatně chápou. Ona ale přesně věděla a doplnila mě. Bylo to lepší než teď. Jednodušší.“ Hnutí Generace 89 pro ni znamená hlavně skvělý kolektiv lidí, kteří ji obohacují a kterým věří. Největší sílu vidí ve společném přemýšlení o plánech města.
O vrcholové politice sice Petra Benešová přemýšlela, nikdy však nebyla vhodná doba se jí začít naplno věnovat. „Bylo období, kdy mě hodně kontaktovali do krajských voleb, a to bylo, když jsem byla poprvé radní. Vůbec jsem si nevěřila, protože jsem měla tak akorát těch rolí: rodinné centrum, zastupitelka, radní, vedoucí sítě mateřských center, zakládali jsme školu, takže jsem si to už vůbec nedokázala představit.“ V současnosti si je jistá, že vrcholová politika není něco, čemu by chtěla věnovat čas, energii a volné víkendy.
