Dominik Rašek 
Setkali jste se už někdy s podobným problémem, jako je covid-19?
V roce 2009 to byla prasečí chřipka (H1N1). Již v tom roce se předpokládalo, že to přejde v celosvětový problém, naštěstí se tak nestalo a vypořádali jsme se s tím. V roce 2018 proběhla menší epidemie spalniček, i v naší laboratoři jsme evidovali nárůst PCR vyšetření na toto onemocnění. Ale s patogenem takových rozměrů, jako je covid-19, jsme se opravdu nesetkali.
V čem se lišily tyto nemoci od koronaviru z pohledu práce laboratoře?
Začátek byl dost podobný. Rychlé shánění diagnostických metod a zavádění PCR testů na daný patogen. V obou případech se výrazně zvýšily nároky na ochranné pomůcky a vybavení laboratoře. Naštěstí u prasečí chřipky šlo pouze o „sezónní záležitost“, s odezněním chřipkové epidemie skončilo i testování pacientů. Někdy se ještě onemocnění objeví, ale není to nic zásadního. U covidu je to jiné, testuje se mnohonásobně více, jsou větší nároky na personál i vybavení laboratoře. Vzhledem k velkému nárůstu hospitalizovaných pacientů je více vyšetření i v klasické biochemické laboratoři. Ale nejde jenom o vysoký počet vyšetření. Při chřipkové epidemii je nemocnost laborantek nízká a zajistit provoz včetně pohotovostních služeb není tak velký problém. Nyní je situace jiná, razantně stoupl počet nakažených i mezi personálem, který chybí a kdo není nemocný nebo v karanténě, bere služby za ostatní. Počty PCR vyšetření u prasečí chřipky byly v řádech stovek měsíčně, u covidu-19 jsme nyní někde mezi 1800-2000 testů denně.
Jaká byla připravenost nemocnice na jaře?
Jarní začátek epidemie byl zvláštní, protože covid byla nová věc a nikdo, ani my zdravotníci, nevěděl, o co se přesně jedná a co to bude znamenat do budoucna. Na začátku března vedení nemocnice ustavilo krizový štáb a pracovní skupiny pro řízení epidemiologické situace. Kde to bylo nutné a potřebné, došlo k rozdělení pracovníků do separovaných kolektivů. Hlavně u skupin specialistů, kteří nejsou zastupitelní jinými odborníky. Jednalo se o nutnost uspořádat provoz tak, aby se skupiny mezi sebou nesetkávaly. Došlo k omezení provozu odborných poraden a ambulancí, poklesla také speciální vyšetření na ÚKBD. Vznikl Dětský klub pro děti zaměstnanců, kteří by jinak museli zůstat doma kvůli situaci v mateřských a základních školách. Nemocnice zřídila odběrové místo pro pacienty mimo areál nemocnice, aby byl limitován pohyb rizikových osob v areálu. Došlo také k přesunu „volných“ zaměstnanců na covidová oddělení.
Měli jste na jaře dost ochranných prostředků?
Zprvu jich byl velký nedostatek. Nebyly jednorázové roušky, respirátory, štíty, ochranné obleky a došla i tolik potřebná dezinfekce. Vše bylo na příděl na jednotlivé kliniky. Ke zlepšení skladových zásob došlo až začátkem dubna díky dodávkám od ministerstva zdravotnictví, nasazením obchodního oddělení i velké podpoře jednotlivců, iniciativ a firem. Jednalo se hlavně o textilní roušky, třívrstvé ústenky a ochranné štíty. Jen pro představu, za týden se vydalo zhruba 30 000 třívrstvých ústenek.
S jakými ochrannými pomůckami se musíte na pracovišti pohybovat?
Na klinice ÚKBD jsou různé úseky se specifickými požadavky na ochranné pomůcky. V celém ústavu je základem ústenka, ať už jednorázová nebo látková a rukavice. Větší nároky jsou na úseku molekulární biologie, kde se zpracovávají přímo výtěry PCR na covid-19. Tam jsou nutné respirátory FFP2 a FFP3, jednorázové obleky, ochranné štíty a speciální rukavice. Nutností jsou laminární boxy, ve kterých se vysoce infekční materiál zpracovává. Jinak na celé klinice je zvýšený dezinfekční program.
Jaká byla atmosféra na pracovišti na jaře?
I přes vypjatou situaci byla nálada v laboratořích ještě docela optimistická. Ubyl počet vyšetření v důsledku omezených ambulancí a plánovaných hospitalizací. Tedy kromě molekulární biologie, kde naopak vzrostl počet vyšetření kvůli testům na covid. Všichni jsme doufali, že se to přežene a po prázdninách bude lépe.
Kolik odběrů na koronavirus běžně chodilo do laboratoře během první vlny?
Na jaře bylo maximálně 400 vyšetření denně. To jsme si mysleli, že už se nedá víc zvládnout, což byl omyl. Od konce léta se počet PCR vyšetření několikanásobně zvýšil.
Lišila se nějak situace v létě v souvislosti s útlumem testování?
Po náročném jaru došlo k poklesu pozitivity a tím potom i k počtu vzorků. Všichni jsme se těšili na léto a dovolené. Bohužel již v srpnu, asi vlivem rozvolnění a cestování, došlo k opětovnému nárůstu vyšetření. Situace se začala opět zhoršovat, rušily se dovolené a v srpnu nabral covid zase na síle. Druhá vlna byla velice intenzivní, to se týkalo práce i osobních záležitostí. Spousta kolegyň jsou matkami školáků, takže doma ještě musely suplovat úlohu učitele. Vzhledem k nemocnosti a karanténám přibylo pohotovostních služeb. Byla potřeba výpomoc všech na PCR testování.
Co když někdo ze zaměstnanců musí do karantény? Jak je to ošetřeno?
Z nařízení vlády ve FN funguje takzvaná pracovní karanténa. Je důležitá pro zachování péče o pacienty. Nařízená je zdravotníkům po kontaktu s covid pozitivním člověkem. Tito pracovníci pak musí nosit respirátory a mají oddělené denní místnosti a toalety. Pátý a desátý den jsou jim prováděny kontrolní PCR testy. Já sama jsem byla v pracovní karanténě v říjnu po kontaktu s pozitivním kolegou. Naštěstí vše proběhlo v klidu s negativními výsledky testů.
Připravovala se nějak nemocnice na druhou vlnu?
Ano. U nás v laboratoři PCR došlo k výměně izolátorů virů za vícekapacitní, vylepšila se přístrojová technika a nabraly se laborantky určené přímo na covid. V nemocnici došlo k navýšení zásob ochranných pomůcek a přípravě opětovného převedení standardních oddělení na covidové jednotky. Čekalo se, že situace nebude vůbec dobrá.
Bylo pro vás zvládnutí druhé vlny náročné? A proměnila se nějak nálada oproti předchozím obdobím?
Tak obrovský nárůst PCR testování asi nikdo nečekal. Chodili nám pomáhat i z jiných laboratoří, například z mikrobiologie nebo patologie, kde naopak objem práce poklesl. Bylo to velmi náročné. V jednom týdnu jsme se už pomalu blížili k 2000 testů za den, snažili jsme se, aby všichni měli výsledky do 24 hodin. Složité bylo také třeba zkoordinovat tři odběrové stany s laboratoří. Nebylo to jednoduché období, ale zvládli jsme to. Nutností byla spolupráce a koordinace všech. A nálada? Dost kolegyň a kolegů onemocnělo nebo bylo doma na ošetřování. Zbytek si sáhl na dno svých sil.
Zajistila vám na podzim nemocnice dost ochranných prostředků?
Ano. Všeho bylo relativně dost. I když respirátory FFP3 jsou stále proti podpisu na příděl. V současné době je ochranných pomůcek dostatek, i když jejich spotřeba několikanásobně vzrostla.
Jak na podzim narůstaly testy a pozitivita?
Rozběhly se tři odběrové stany, posílali nám výtěry ze všech domovů pro seniory z okolí, fungovaly odběrové týmy v terénu. Počet PCR testů v říjnu a listopadu se vyšplhal až k 1800 denně.
Jak se situace v nemocnici lišila od jara stran hospitalizovaných i nemocnosti personálu?
Ve srovnání s jarními měsíci byla situace v Královehradeckém kraji podstatně horší. Jak v počtu hospitalizovaných, tak i v nemocnosti personálu. Ze spousty běžných oddělení se staly covid jednotky, šlo třeba o ortopedii a internu. Některá oddělení jako oční či kožní se uzavřela úplně a personál se přeložil ke covid pacientům. Oproti jarním měsícům jsou covid pozitivní pacienti přijímáni také v nemocnicích spadajících pod Zdravotnický holding Královehradeckého kraje.
Měnilo se nějak dění na vašem pracovišti v období před Vánoci a po nich?
Ke konci listopadu se počet hospitalizovaných covid pacientů začal snižovat. Bohužel před Vánocemi došlo k uvolnění některých protiepidemických opatření a mezi svátky a po Novém roce čísla začala opět narůstat. Na přelomu října a listopadu bylo kolem 1500 výtěrů denně, před Vánocemi asi 500. Bohužel se zkraje roku 2021 projevilo ono uvolnění a začala třetí vlna. Po Vánocích byla nemocnice opět přeplněná, na konci svých kapacit a laboratoře opět nestíhaly. Snažili jsme se maximálně vyhovět potřebám covidových oddělení, což je mnohdy náročné.
Jak vás, zdravotníky, vnímá veřejnost?
Na jaře se spousta firem a společností snažila všem zdravotníkům pomoci. Hlavně v obstarávání ochranných pomůcek. Dostávali jsme ochranné štíty, látkové roušky, které lidé šili doma a dezinfekci. Od jedné firmy jsme dostali i veselé ponožky, což nám udělalo velkou radost. Do nemocnice putovala spousta sponzorských darů, například jídlo, ovoce a sladkosti. Mě osobně moc potěšil moučník, který nám upekly děti z dětského domova. Na oplátku jsme se s dortem vyfotili a fotku poslali jako poděkování. Veřejnost zdravotníkům fandila a děkovala. S podzimem přišla změna, alespoň jsem to tak pociťovala já. Už nás nikdo neoslovoval, jestli něco nepotřebujeme. I mínění některé veřejnosti bylo proti zdravotníkům. Z hrdinů se rázem staly pomalu služky, pro které je starost o nemocné práce a povinnost. A pro spoustu „popíračů“ ani žádný covid není, tudíž nemocnice jsou prázdné a my zdravotníci jsme podplacení, abychom vytvářeli pocit strachu.
Jak u vás probíhalo očkování? Byli jste zařazeni mezi první, kteří mají očkování dostat?
Co se týče očkování, jako veškerý zdravotnický personál v nemocnici jsme se mohli zaregistrovat a nechat se oočkovat. První dávku mám již za sebou a na druhou čekám. Doufám, že mi termín neodloží.
Co organizace očkování? Bylo vše připraveno dostatečně?
Vakcinace v našem očkovacím centru byla velice dobře zorganizovaná. Můžu všechny jen chválit. Očkuje se každý všední den odpoledne až do večera a o víkendech celý den. Jede několik ambulancí najednou. Prostě rychlé a vstřícné.
Objevily se u někoho po očkování komplikace?
Očkuje se do svalu ruky a je to jako klasická „tetanovka“. Člověk o tom ani neví. Mezi kolegyněmi nebyly žádné vážné komplikace po očkování. Většinou druhý den mírná bolest ruky, ale nic, co by omezovalo. Na naší klinice byl asi 70% zájem o očkování.
Jaký je tvůj názor na lidi, kteří očkování odmítají?
Člověk se těm různým konspiračním teoriím směje. Na druhou stranu chápu lidi, kteří jsou doma a sledují internet a televizi, kde je mediální masáž obrovská. Oni už ani neví, co si pořádně myslet. My máme informace zase úplně jiné. V dnešní době si nedokážu představit, že by lidem byly podávány vakcíny, které poškozují zdraví. Máme medicínu na vysoké úrovni, dokážeme vyléčit neuvěřitelné věci. U vakcín mRNA nedostanete virus, ale pouze informaci pro tělo, aby začalo produkovat protilátky. Po očkování covid nedostanete. Medicína umí už skoro zázraky a lidé si přitom myslí, že nám nějaké bájné elity chtějí ublížit. Tomu nerozumím. Navíc si myslím, že očkování je jediný způsob, jak se dostat z této šílené situace a zase začít fungovat normálně.
Jak bys shrnula celou dosavadní situaci? Zvládlo se všechno nejlépe, jak šlo?
Jestli se celá situace zvládla, nebo ne, ukážou příští měsíce. Nyní všichni dělají maximum, aby covid napáchal co nejméně škod. Co se týče některých nařízení vyhlašovaných ministerstvy, někdy mi přijdou až chaotická. Ale v této situaci je naše zdravotnictví a republika poprvé. A když se rozhlédnu po okolních státech, mají ještě přísnější opatření, přičemž je tam situace v podstatě stejná. Vždy je co zlepšovat. Věřím, že zejména díky očkování se z tohoto chaosu dostaneme a život se vrátí zpět do starých kolejí.
(rozhovor byl realizován v lednu 2021)
