Eva Ertlová 
Skupinovou improvizaci do naší republiky přivezla v roce 2000 z Francie Michaela Puchálková, na jejímž workshopu se zrodily základy pozdějšího Odvazu. „Vůbec poprvé jsem se s divadelní improvizaci setkala na Míšině workshopu před patnácti lety,“ seznamuje Jana se svými začátky. „Hned po téhle první zkušenosti jsem i poprvé veřejně vystupovala. A naprosto mě to nadchlo,“ dodává.
K Janině přirozené zvědavosti a zájmu o divadlo i performativní projev se tak přidala chuť v improvizaci pokračovat. S podobně naladěnými kamarády vytvořila skupinu, která se půl roku scházela na trénincích. „Pak jsme se sloučili s další ostravskou skupinou a vznikly OSTR.UŽ.I.NY., tedy Ostrava už improvizuje nyní.“ Týmu ale trvalo ještě půl roku, než poprvé veřejně vystoupil, a když po dalším roce opustil Ostružiny dosavadní trenér Roman Manda, Jana nastoupila na jeho místo.
„Improvizátor by měl být otevřený, tolerantní a zdravě sebevědomý. Taky je nutné, aby byl inteligentní a měl alespoň základní předpoklady pro činoherní a klaunské řemeslo,“ popisuje Jana ideálního herce. Nyní trénuje i začátečníky v rámci ImproAcademy. „Nabízíme účastníkům možnost vyzkoušet si metody divadelní improvizace a zároveň je vybavujeme dovednostmi, které využijí i v běžném životě. Pracujeme nejen se svým tělem a hlasem, ale i psychikou,“ dodává.
Do kurzu se může přihlásit prakticky kdokoli. „Psychopaty a sociopaty zrovna nevítáme, ale lidé s takovými projevy to většinou vzdají sami,“ říká se smíchem improvizátorka. „Jana je vynikající trenérka, která umí přesně pojmenovávat jednotlivé prvky improvizace a tím svým studentům velice pomáhá. Myslím, že je zde pro ni velkým přínosem i to, že je pedagožka a učí dramatickou výchovu,“ hodnotí Janiny tréninky Jakub Krejčí z Odvazu.
„Sama mám ráda vydařená představení. U delších forem miluju spojení s diváky, u zápasů pak nepředvídatelnost a hravost,“ popisuje herečka. Na impru ji nejvíce baví spontaneita, překvapivost a osobní přesahy s kamarády na jevišti i v hledišti. „Jana je výborná improvizátorka, jako jedna z mála zvládá i skvělé spontánní písně, které nejsou prvoplánově vtipné, a o to víc baví diváka,“ dodává Jakub Krejčí.
