út., 4. květen 2021 19:51

Miroslav Kemel: Pro inteligentního čtenáře mohu nakreslit cokoliv

Novodobý Jiránek české karikatury, má rád chytrý humor, politické karikatuře se věnuje od 90. let. „Svou kresbou nechci dělat politiku“ řekl v rozhovoru Kemel, jak vypadá den karikaturisty a jak vidí budoucnost české karikatury?

Myslíte si, že česká žurnalistika upozadňuje karikaturu v současné době?
Karikatura je na ústupu, nemá dostatečný prostor a význam v novinách. Podle mě je to škoda, protože karikatura oživuje noviny. Z ekonomického pohledu noviny šetří s náklady a nejsou často ochotní platit karikaturistu, proto raději použijí fotografii. V českém tisku chybí časopis jako byl Dikobraz, pro začínající kreslíře, kteří se učili řemeslo, dnes nemají karikaturisté kde vyrůst a do novin začínajícího karikaturistu nevezmou. Vnímám potenciál v sociálních sítích, ale když se karikaturisté proslaví na sociálních sítích, tak se nepřeklopí do tištěných novin.

Jak vnímáte současnou politickou situaci?
V této době je charakteristické rozdělení společnosti. Doba je náročná. Ve společnosti je nesmiřitelnost díky sociálním sítím a tím je situace více vyhrocenější. Dva tábory mají stejné prostředky a všechno je vypjaté a vyhrocené podobně jako ve světě.

Máte dostatek témat k tvorbě?
Témat je hodně, ale moc rád si odpočinu nadčasovým vtipem, který je v sobotní příloze a nevěnuje se dění okolo, je to odpočinek, a to mi dělá radost.

Jakým způsobem si vybíráte témata? Máte svobodnou ruku ve výběru témat?
Nemám zadání, je to na mě, co namaluji, v redakci mají ode mě zásobu karikatur, když je nějaké téma hodně aktuální, tak namaluji karikaturu a v ten den ji pošlu do novin. Někdy se v novinách se objeví i týden stará kresba.

Jaký je váš humor, při tvorbě politické karikatury?
Nemám agresivní humor, věnuji se karikatuře od 90. let denně. Mám jistý cit, aby to v novinách mohlo být publikováno. Nejsem solitér, abych to dával na sociální sítě, publikuju pro deník Právo a v podstatě s deníkem reaguju na aktuální dění.

Kde je podle vás hranice vtipu v české karikatuře?
Hranici má každý jinde, karikaturista musí citlivě reagovat na dění ve společnosti. Nesmí být odtržený od reality. Já vím co je únosné pro mé čtenáře a nemám potřebu být drsný. Recept na žalobu je jednoduchý, být naprosto vulgární což mě nebaví, mám rád chytřejší humor. Nevím kde je hranice, ale když kreslím pro sebevědomého, zdravého a inteligentního čtenáře, mohu nakreslit cokoliv.

Byl jste kritizován za svou práci?
Nebyl jsem kritizován v rámci politické situace, ale byl jsem kritizován v rámci jedné paradoxní situace, kdy v chorvatku zemřel český turista, zabil ho žralok
a druhý den díky výrobní lhůtě magazínu, mně vyšla kresba se žralokem, takže to bylo strašně nevhodné a nevkusné, ale já v tomhle nehraji roli. Redakce za to také nemohla, protože to bylo už v té době v tisku.

Co vás baví na tvorbě?
Mě potěší, když dokážu zareagovat na politickou kauzu, která je aktuální ideálně tak, že karikatura je současně nadčasová, pokaždé se to nepovede, novinová karikatura je k tomu odsouzená, je aktuální rok a za rok se bohužel neví o čem byla.

Umíte oddělit svůj názor od svého povolání?
Já svou kresbou nechci dělat politiku. Reaguji na to, co je vtipné. Je těžké oddělit angažovanost a propagaci nějaké politické strany. Já nejsem angažovaný, chápu, že to tak někdo může vidět. Někomu se můj humor líbí, ale jakmile se dotkne má karikatura jejich preferencí, tak mě nařkne že jsem zastánce toho druhého názoru. Ano mám své politické preference a jsou strany, které se mi líbí víc, ale nechci nikoho propagovat svou tvorbou.

Jak reagujete na politické dění jako karikaturista? Jsou vaše karikatury objektivní?
Karikatura je o projevení svého názoru, reaguji na toho, kdo je více v dění, v žebříčku karikaturových je samozřejmě Andrej Babiš, ten to vyhrává na celé čáře. Člověk není nikdy objektivní, ale důležité je mít odstup a nereagovat naštvaný na politickou situaci.

Jak se vypadá váš pracovní den? Co zahrnuje příprava?
Je to hodně podobné novinařině, ráno začínám tím, že si přečtu noviny a zpravodajské weby a udělám si představu co chci kreslit, stále sleduji aktuální dění, maluju třikrát týdně.

Kolik času vám zabere namalovat karikaturu?
Někdy 30 minut, jindy jsou to 3 hodiny. Někdy se učím novou tvář politika a to mi zabere více času. Prví vymýšlím text, ale musím ho nejprve upravit, aby byl pochopitelný, je důležité najít balanc. Ne vždy se to povede, text někdy upravím i během kreslení.

Jak často publikujete do novin?
Momentálně publikuji do deníku Právo, týdeník Reportér, Rozpravy na fakultě žurnalistiky dvakrát do měsíce přispívám kresbou. Pouze kreslím, články nepublikuji.

Jakou techniku využíváte?
Už deset let maluji do tabletu, přechod mi dělal problém, naprosto mi přechod rozhodil můj styl kresby a byl jsem nešťastný, ale dnes jsem za to rád, stačí mi tablet a jsem svobodným můžu malovat od kudykoliv.

Proč jste se stal politickým karikaturistou?
Od dětství jsem moc rád kreslil, kupoval jsem si časopis Dikobraz, kam jsem také nastoupil, v té době jsem kreslil volnočasový humor. Novinová karikatura mě vždycky lákala. Mým velkým vzorem byl Jiránek, Krejčí.

Byla po revoluci doba přívětivější pro karikaturisty?
To bych neřekl, ale všechno se dělalo s větším elánem a všechno bylo přehlednější. Kdo a kde stojí, možná je to tím, že člověk stárne.

Proč jste odešel z Mladé fronty DNES v roce 2014?
V roce 2014 se měnil (Andrej Babiš odkoupil mediální dům Mafra), chtěli jiné autory, jiný design a já jsem byl moc spjatý
s předchozí redakcí. Dostal jsem výpověď od tehdejší šéfredaktorky Slonkové.

Na jakých sociálních sítích dnes působíte?
Působím na Facebooku, tam jsem několik let, zkoušel jsem Instagram a Twitter, ale tam v podstatě tápu. Na Facebooku působím nejen jako karikaturista, ale také jako muzikant.

Mají podle vás tištěné noviny budoucnost?
Podle mě ano, ale je to na ústupu a všechno míří k online zpravodajství. Osobně mám rád papír v ruce, myslím si, že z tištěných novin bude v budoucnosti luxusní zboží.

 

 

 Miroslav Kemel

Narodil se v roce 1963 v Praze. Vystudoval Stavební fakultu ČVUT. Od dětství se věnoval kresbě. V roce 1987 mu byl vytištěn první vtip v deníku Práce a o dva roky později v časopisu Dikobraz. Po roce 1991 začal pracovat pro Lidové noviny, Hospodářské noviny a od roku 2004-2014 publikoval karikatury do redakce Mladé fronty DNES. Od roku 2014 je kmenovým ilustrátorem deníku Právo a od samého roku roku publikuje karikatury pro týdeník Reportér. Kromě kreslení karikatur se věnuje také hudbě. Od roku 2009 vystupuje jako písničkář, doprovází se na akordeon, ukulele a foukací harmoniku. Hraje sám nebo s kapelou. V současné době bydlí v Praze.

Zobrazeno 120 krát
Naposledy upraveno: st., 5. květen 2021 12:53
Pro psaní komentářů se přihlaste