Aneta Trnová Jak mladého člověka napadne, že by mohl vydat knihu?
Kromě již erudovaných spisovatelek se ale začínají také čím dál tím častěji objevovat velice mladé autorky s ohromným potenciálem, jejichž díla si pozornost čtenářů nezaslouží o nic méně než počiny již známých tvůrců. V posledních letech zaznamenalo velký úspěch hned několik knih mladých autorek, které proslavila jejich prvotina. Letos to byla například Anna Cima, která čtenáře zaujala generačním románem Probudím se na Šibuji, před ní to pak byly třeba Lucie Faulerová se svojí knihou Lapači prachu, Zuzana Kultánová s románem Augustin Zimmermann nebo Sára Vybíralová se svojí sbírkou povídek Spoušť.
Jak vlastně mladého člověka napadne, že by mohl napsat a vydat vlastní knihu? Obzvláště v dnešní době internetu a sociálních sítí, kdy je pro mladé lidi jednodušší vykřičet do světa svoje pocity prostřednictvím nějakého blogu nebo příspěvku či komentáře na Facebooku, se tato potřeba zdá být výjimečná. Pokud člověk nad psaním přemýšlí, dere se mu na mysl hned další otázka. Přistupují mladé spisovatelky k psaní jinak, než známější autorky, pro které se literatura mohla postupem času stát kromě radosti také prací? „Psaní je pro mě potřeba, relax. V určité době jsem začala psát povídky. Až když jich bylo víc, napadlo mě, že mají něco společného a že by se z nich dala poskládat sbírka. Tvorba pro mě znamená hlavně možnost úniku do fikčního světa,“ říká o svých spisovatelských začátcích Sára Vybíralová.
Komu knihu vydá velké nakladatelství, ten vyhrává
Nutno podotknout, že mladým autorkám je však také kladeno mnoho překážek. Často je vzhledem k naprosto neznámému jménu obtížné najít nakladatele, který by byl ochotný knihu vydat. Větší šanci zaujmout čtenáře a prosadit se tak, mají především ti tvůrci, kterým se podaří navázat spolupráci s nějakým větším nakladatelstvím, které má dostatek finančních prostředků na to knihu zviditelnit.
Dohledat, kolik mladých českých autorek se, třeba alespoň v loňském roce, rozhodlo vydat vlastní knihu, jde jen těžko. V tomto ohledu bohužel neexistují žádné statistiky. Můžeme ale přihlédnout k publikacím přihlášeným na Cenu Jiřího Ortena, která již přes dvacet let oceňuje mladé české spisovatele a spisovatelky. V letošním roce bylo na tuto cenu přihlášeno dvacet dva knih. Ukázalo se, že spisovatelkám z toho náleží čtrnáct titulů. Častěji se mezi nimi objevuje poezie než próza, výrazněji viditelné jsou ale na literárním trhu tituly prozaické, což je ale obecně platný jev. Mezi nejmladší autorky, které se rozhodly vydat svoji prvotinu, patří Františka Sylva Vokurková, která knihu Zelenější tráva, vydala v pouhých šestnácti letech.
Mnoho českých autorek začalo psát již v mladém věku, přičemž postupem času se z nich staly nejuznávanější a nejoblíbenější tuzemské spisovatelky. Příkladem může být Petra Soukupová, Tereza Boučková, Petra Hůlová nebo Zuzana Brabcová.
