Mladí a angažovaní

Realizace

Vzít dění do svých rukou

Cestou k většímu zájmu mladých o politiku je komunikace ve virtuálním prostoru

Práci v Evropské komisi si nechávám na stáří

Americký sen o veřejném prostoru v české komunální politice zatím nefunguje

Anketa: Sledujete pravidelně politické dění v České republice?

1. CÍLE PRÁCE

V současnosti se nejen v mediálním prostředí často setkáváme s tvrzením, že dnešní příslušníci mladé generace jsou vůči politice, veřejnému dění a obecně světu okolo sebe naprosto lhostejní. Demokracie a svoboda slova – to jsou hodnoty, o které mladí lidé, na rozdíl od jejich rodičů, nemuseli bojovat, a tudíž si neuvědomují jejich skutečný význam. Jako argument se také uvádí negativní vliv internetu, který stojí za odosobněním a také jistou pohodlností. Je to ale opravdu tak?

Cílem tohoto samostatného projektu je ukázat pravý opak. Projekt prostřednictvím série několika publicistických textů čtenáři přiblíží pohled na svět mladých lidí, kteří se rozhodli nějakým způsobem aktivně zapojit do veřejného a v širším slova smyslu politického dění. Jelikož před časem již vznikl samostatný psaný projekt zaměřený na mladé v politice (Mladí lidé na současné politické scéně, Kateřina Moravcová, 2014), rozhodla jsem se zaměřit spíše na oblast neziskových organizací – konkrétně pak na ty, které se na politické dění v České republice orientují a také se na něm podílejí. Se svým projektem se tedy chci dotknout oblasti občanské společnosti (samozřejmě ne všeobecně jako celku, to by vzhledem ke špatné uchopitelnosti tohoto pojmu ani nebylo možné). Především se v něm zaměřuji na neziskové organizace a iniciativy kontrolující činnost politiků a institucí, zabývající se bojem proti korupci, bránící liberální demokracii nebo spoluutvářející veřejný prostor. Projekt tedy nebude mapovat činnost politiků aktivních ve stranických funkcích, avšak tématu politického života se dotkne z opačného úhlu pohledu – těch, kteří činnost politiků „hlídají“ nebo se rozhodli „zespoda“ měnit své okolí.

V projektu jsou prostřednictvím dvou rozhovorů a jedné story zpracovány příběhy a názory tří mladých mužů a relativně čerstvých absolventů vysokých škol, kteří jsou aktivní v neziskovém sektoru nebo stojí za vlastní občanskou iniciativou. Fenomén aktivismu a mladých lidí podílejících se na občanské společnosti je obecněji rozveden v samostatném publicistickém článku, který zároveň funguje jako úvodní a pilotní text projektu. Pohled na politický svět očima „obyčejných“ studentů, kteří se v neziskovém sektoru nepohybují ani se jinak politicky neangažují, pak přináší anketa.

2. ZDŮVODNĚNÍ VOLBY TÉMATU

K tématu mladých lidí podílejících se na veřejném dění mě přivedla spolupráce se serverem The Student Times fungujícího pod hlavičkou deníku E15 (http://student.e15.cz/). Pro tento studentský projekt jsem měla kromě jiného možnost realizovat rozhovory s několika zajímavými osobnostmi, mezi nimi právě i se třemi hlavními „aktéry“ tohoto projektu. Díky tomu jsem se sama začala více zajímat o činnost neziskových organizací. Do té doby pro mě neziskovky znamenaly především charitativní, sociální, ekologické nebo vzdělávací projekty. Díky zmíněným rozhovorům jsem si značně rozšířila své obzory. O projektech Rekonstrukce státu, Evropských hodnotách, samozřejmě Transparency International i dalších jsem již měla povědomí dlouho předtím. Ale až bližší nahlédnutí na problematiku mě přesvědčilo o tom, jak důležité tyto organizace a aktivismus občanů ve veřejném prostoru jsou. A především jsem si uvědomila to, že ze značné části se na nich podílejí právě mladí lidé. Zhruba takto se zrodil nápad, že by se mohlo jednat o žurnalisticky zajímavé téma pro samostatný politický projekt.

V médiích je totiž na příslušníky mladé generace pohlíženo spíše jako na líné a neangažované. Například v textu „Havlovy zahálčivé děti si chtějí užívat. A vyžadují jistoty“ pro týdeník Echo 24 Lenka Zlámalová operuje výzkumem Švédského institutu Universum. Ten mapoval názory, hodnoty a priority mladých lidí, kterým je méně než třicet let, ve více než čtyřiceti zemích včetně České republiky. Z výzkumu prý vyplývá, že mladá generace je líná, až zhýčkaná. Často se také v médiích diskutuje o tom, že mladí lidé se neorientují v novodobé historii a už vůbec ne v současné politické nebo společenské situaci, což pak může nahrávat populistům a extremistickým hnutím. Samozřejmě ne všechny texty v médiích vyobrazují mladou generaci tímto způsobem, můžeme se setkat i s příběhy jednotlivců, kteří do tohoto rámce absolutně nezapadají. Ale pokud je na fenomén mládí pohlíženo komplexně, nikoli jen skrze jednotlivé příběhy či osoby, výstupy většinou nevyznívají příliš optimisticky.

Rozhodla jsem se proto vytvořit komplex textů přibližující svět mladých lidí, kteří tomuto stereotypu naprosto neodpovídají. Nevstoupili sice do politiky, dění ale chtějí ovlivňovat z neziskového sektoru. Vzhledem k politické specializaci, kterou jsem během svého studia absolvovala, se mi toto téma jevilo jako vhodné a zároveň netradiční. Politické dění v demokratické společnosti totiž není pouze o činnosti politických stran a institucí, ale velkým dílem se na něm může podílet právě i neziskový sektor a občanská společnost. Řada neziskových organizací v České republice vstupuje do debat s politiky, upozorňuje na nekalé praktiky nebo nepravdivé výroky pronesené v médiích. Zaměření se na občanské iniciativy ovlivňující veřejné dění je tedy jistě legitimní úhel pohledu na politiku jako takovou. Propojení témat mládí – neziskovky – politika navíc podle mého názoru není v českém mediálním prostředí příliš časté, na rozdíl od tématu působení mladých lidí v politických stranách. Sousloví „mladí v neziskovkách“ zase spíše evokuje ekologická hnutí nebo dnes médii často zmiňovanou iniciativu HateFree Culture apod. Žádnou z těchto oblastí tento projekt mapovat nebude.

3. ZDROJE, STAV PROBLEMATIKY

Předtím než jsem se do práce na svém samostatném projektu pustila, zjišťovala jsem, jak je téma neziskových organizací v médiích pokryto. Termín neziskové organizace jsem vyhledávala v aplikaci Anopress a zjistila jsem, že neziskovky jsou zmiňovány poměrně často, přičemž v drtivé většině případů se jedná o publikování jejich zjištění či dat, případně komentářů k nějaké problematice. To je dokazuje, že neziskový sektor se (minimálně podle toho, jakou relevanci a prostor mu dávají samotná média) značně podílí na veřejné debatě. Z iniciativ zmíněných v tomto projektu je v médiích nejčastěji zmiňován Demagog.cz. Ten například úzce spolupracuje s Hospodářskými novinami, na jejichž webu pravidelně publikuje své články a komentáře.

Na rozsáhlejší texty, které by se přímo zaměřovaly na některé neziskovky a komplexně mapovaly jejich činnost, jsem ale nenarazila. Poněkud větší mediální zájem jsem zaznamenala v souvislosti se zahájením projektu Rekonstrukce státu, o kterém informovala soukromá i veřejnoprávní média. Jeho činnost pak byla reflektována časopisem Respekt a také na internetové televizi DVTV.

Nejdůležitějšími zdroji informací pro mě ale byli samotní respondenti a druhotně také webové stránky jednotlivých projektů, ze kterých jsem čerpala některé použité údaje. Samostatně bych uvedla zmiňovaný server The Student Times, s jehož svolením jsem pro svůj projekt využila hrubé materiály rozhovorů s Karlem Garkulákem, Janem Famfulem a Jakubem Marešem, které byly původně pořízeny pro rozhovory na tomto studentském webu.

Pro hlubší porozumění fungování neziskových organizací jsem využila také odborné prameny, ovšem čistě pro účely svého vědomostního obohacení. Jednalo se například o diplomovou práci „Nestátní neziskové organizace a jejich aktivity v boji proti korupci“ Lenky Kriegischové.

4. IDEOVÝ PLÁN

Při volbě tématu tohoto projektu byla stěžejním faktorem příležitost využít kontakty na respondenty, se kterými jsem již dělala rozhovory pro web The Student Times. Původně jsem chtěla mezi texty ještě navíc zařadit také story o mladém členovi ostravské pobočky Pirátské strany Radkovi Simkaničovi. Rozhovor s ním jsem zrealizovala již v listopadu 2015 v rámci ukončení předmětu Politická specializace (text by samozřejmě nebyl totožný, ale upravila bych ho a doplnila o nové informace týkající se tématu projektu). Tím ale vzniklo dilema, zda neporuším cíle projektu, podle nichž jsem chtěla mapovat mladé aktivní lidi mimo stranickou politiku. Česká pirátská strana je sice vnímána jako alternativní, orientovaná na mladé a často se také podílí na projektech podobných činnosti neziskovek. Nakonec jsem ale tuto story do projektu nezařadila, jelikož mi tři příběhy připadaly jako dostačující a argumentace, proč byl do projektu zařazen i tento „politický“ respondent, by zřejmě nebyla zcela přesvědčivá.

Jelikož jsem tedy už dopředu věděla, jaké příběhy do projektu zahrnu, zcela jasně se mi vytyčilo pole, ve kterém jsem se při jeho realizaci mohla pohybovat. Ve všech třech případech se jedná o příběhy mladých aktivistů působících v neziskových organizacích různých typů – všechny je ale především pojí chuť ovlivňovat a zapojovat se do veřejného dění. Abych ale téma nějakým způsobem sjednotila, bylo potřeba zařadit do projektu publicistický článek, který by dával celému komplexu textů smysl a zaštiťoval je. K tomuto účelu slouží první článek samostatného projektu, v němž uvádím některé projekty, za nimiž stojí převážně příslušníci mladé generace.

Abych projekt ještě trochu „oživila“, rozhodla jsem se jej doplnit také anketou, v níž jsem zjišťovala, jestli se o veřejné dění a politiku zajímají „běžní“ studenti.

5. POSTUP PRÁCE + ZDŮVODNĚNÍ ZPŮSOBU ZPRACOVÁNÍ

Jak jsem uvedla výše, se třemi hlavními respondenty tohoto projektu jsem již v minulosti rozhovory vedla. Ty samozřejmě nebylo možné do projektu zařadit v té podobě, v jaké vyšly na webu The Student Times. V těchto „původních“ rozhovorech sice byla popsána aktivita respondentů i jejich vztah k aktivismu, avšak potřebovala jsem jejich výroky doplnit a především sjednotit dle zamýšlených cílů projektu. Jak přesně jsem postupovala při zpracovávání jednotlivých textů, bude vysvětleno níže.

1. Rozhovor “ Cestou k většímu zájmu mladých o politiku je komunikace ve virtuálním prostoru“

Původní rozhovor s Karlem Gargulákem vznikl během léta 2015 a na webu The Student Times byl publikován v září (http://student.e15.cz/q-a/analytik-uradu-vlady-k-praci-mi-pomohl-i-facebook-1201671). Komunikovali jsme především prostřednictvím internetu, což byla bohužel jediná alternativa. Pro tento projekt jsem Garguláka znovu kontaktovala a poprosila ho o svolení s použitím některých jeho odpovědí. Také jsem mu položila další otázky týkající se jeho aktuálního působení a názorů na činnost neziskových organizací. Díky odpovědím na tyto otázky mohl vzniknout nový text, který odpovídal tomu, jak jsem si rozhovor představovala. Přináší totiž jak výčet celé řady aktivit, jimž se Gargulák věnuje, tak i jeho názory například na komunikaci politických stran na sociálních sítích a na řadu dalších témat atraktivních pro mladé publikum.

2. Rozhovor „Práci v Evropské komisi si nechávám na stáří“

Rozhovor s Janem Famfulem jsem poprvé realizovala během srpna loňského roku. Komunikace opět probíhala online, přesto jsem získala mnoho materiálu, který by vydal možná i na několik dalších kratších rozhovorů. Na webu The Student Times byl pak výsledek publikován taktéž loni v září (http://student.e15.cz/q-a/staze-jsou-dulezite-ale-nemeli-bychom-je-sbirat-jako-pokemony-rika-zastupce-reditele-think-tanku-1217595). Ze svého hrubého materiálu, z něhož článek pro TST vychází, jsem použila některé pasáže, velkou část rozhovoru ale tvoří odpovědi získané letos v březnu již pouze pro účely projektu. Kromě výčtu aktivit se rozhovor zaměřuje například také na Evropskou unii, což přináší do projektu další nové téma.

Jelikož při rozhovorech s Karlem Gargulákem a Janem Famfulem jsem získala místy poměrně komplikované výpovědi, rozhodla jsem se v obou případech pro žánr interview, jelikož jsem nechtěla citace respondentů příliš krátit a tím přijít o zajímavé informace. Podle toho, jak interview (neboli rozhovor) typizuje Jílek, se v případě tohoto samostatného projektu jedná o rozhovory osobní a zjišťující názory.

3. Story „Americký sen o veřejném prostoru v české komunální politice zatím nefunguje“

Třetí text přibližující příběh mladého člověka aktivního ve veřejném dění, je story s Jakubem Marešem. Tento článek na rozdíl od předchozích dvou rozhovorů otevírá tematiku problémů na komunální úrovni. Jak jsem uvedla v samotném článku, rozhovor s Marešem probíhal přes Skype, a to v září loňského roku. Z tohoto rozhovoru jsem získala zdaleka nejobsáhlejší hrubý materiál, z něhož jsem na The Student Times publikovala kvůli rozsahu pouze část (http://student.e15.cz/q-a/komunismus-mestum-i-nam-zasadil-velkou-ranu-rika-architekt-jakub-mares-1231063). Pro účely projektu tedy bohatě stačil onen původní hrubý materiál.

Jelikož jsem však nechtěla opakovat žánr interview, který jsem využila v případě předchozích dvou respondentů, rozhodla jsem se Marešův příběh zpracovat do podoby story. Podle Jílka jde o žánr, který má blízko povídce - základem je slohový postup vyprávěcí. Story vychází ze skutečnosti a pojednává o skutečných osobách, jejich činech, situacích, ve kterých se ocitly, událostech, které prožily a podobně. Cílem story může být například představení zajímavé osoby nebo doložení společenského jevu na příběhu jednotlivce. V Případě Jakuba Mareše, který je nejen aktivistou, ale také umělcem, a během rozhovoru se projevoval velmi přátelsky a dával najevo své emoce, je tedy story nejvhodnějším žánrem. Jeho působení se navíc od předchozích dvou respondentů více odlišuje – jeho hlavním předmětem není politické dění, ale oživování veřejného prostoru. Z tohoto článku je však patrné, jak moc je ve skutečnosti téma veřejného prostoru provázané s komunální politikou.

4. Text „Vzít dění do svých rukou“

Článek „Vzít dění do svých rukou“ je sice úvodním textem projektu, ale realizovala jsem ho v pořadí až jako předposlední. Při jeho psaní jsem už tedy měla jasnou představu, jak by měl vypadat, a to právě díky tomu, že jsem měla již dopředu vypracovány tři „ilustrační“ příběhy. V tomto hlavním článku jsem tedy chtěla shrnout roli aktivních mladých lidí a neziskových organizací ve společnosti. Kvůli omezenému rozsahu jsem mohla blíže charakterizovat pouze některé projekty. Zaměřila jsem se tedy převážně na ty, které byly nejvíce zmiňovány v ostatních textech (Demagog.cz, Rekonstrukce státu, Evropské hodnoty). Navíc jsem vybrala iniciativu Mladí občané, jelikož jsem chtěla zmínit také projekt, který se vyloženě zaměřuje na osvětu mladých lidí. V závěru také článek shrnuje, proč je právě povědomí mladých lidí o politice a veřejném dění důležité. Co se týče žánru článku, jedná se o nezařaditelný publicistický text s prvky komentáře.

5. Anketa

V publicistické sféře patří anketa podle Jílka k jedné z metod zjišťování názorů veřejnosti ke konkrétnímu aktuálnímu problému. Jelikož jsem se při psaní projektu zabývala aktivismem mladých lidí a jejich názory, zajímalo mě, jestli se o politické dění zajímají také běžní vysokoškolští studenti, kteří „nejsou vidět“. Z celého projektu totiž vyplývá, že je důležité, aby společenská a politická témata byla předmětem diskuze celé mladé generace, ne jen některých angažovaných jedinců. Proto jsem mezi texty zařadila také anketu, do níž jsem oslovila několik studentů z různých vysokých škol. Ptala jsem se jich, zda sledují politické dění, případně jakým způsobem, a proč to podle nich je nebo není důležité.

6. SEBEHODNOCENÍ

Zhodnotit objektivně svůj vlastní samostatný projekt je pro mě poměrně nelehký úkol. Nad jeho realizací jsem totiž strávila poměrně hodně času a tudíž ho možná ani nejsem schopná reflektovat s dostatečným nadhledem. Při zpracovávání textů jsem se také potýkala se značnou nerozhodností, jakým způsobem je pojmout, aby nepůsobily jako pouhá nekritická propagace neziskového sektoru. Nechtěla jsem ale také sklouzávat například k rozebírání nezdarů, protože to by zcela vybočovalo z cílů projektu.

A co se týče právě těchto cílů, které jsem si ještě před zahájením práce vytyčila, myslím, že se mi v zásadě povedlo jejich naplnění. Téma občanské iniciativy příslušníků mladé generace jsem pokryla hned z několika úhlů pohledu. Úvodní článek přináší zamyšlení nad rolí neziskových organizací v naší občanské společnosti a především pak shrnuje některé projekty ovlivňující či kontrolující politické dění, na nichž se podílejí především mladí lidé. Rozhovory s Karlem Gargulákem a Janem Famfulem přinesly náhled na politiku i současnou společenskou situaci prizmatem dvou mladých ambiciózních mužů. Story s Jakubem Marešem zase otevírá tematiku problémů na komunální úrovni a nastiňuje, že není potřeba být politických intelektuálem, aby bylo možné vyvíjet občanskou iniciativu a postupně měnit veřejný prostor ve svém městě.

Komplex těchto textů nepřináší investigativní politickou žurnalistiku, která je pravděpodobně ideálním výstupem politických samostatných projektů. Určitě ani nepřicházím se zcela novým a originálním tématem. Ve srovnání s jinými politickými projekty spatřuji hlavní smysl tohoto projektu v tom, že mezi ostatní politická témata přináší také „něco pozitivního“. Doufám (a snad to nezní příliš pateticky), že komplex těchto textů má potenciál oslovit právě studenty a čerstvé absolventy, kterým by mohl na konkrétních příkladech ukázat, že zapojování do veřejného dění může být zajímavé a především přínosné pro celou společnost.

7. ZDROJE A LITERATURA

http://demagog.cz/o-nas
http://echo24.cz/a/i7nFS/havlovy-zahalcive-deti-si-chteji-uzivat-a-vyzaduji-jistoty
http://www.evropskehodnoty.cz/
http://www.mladiobcane.cz/?page=o-nas
http://www.respekt.cz/tydenik/2014/39/byla-rekonstrukce-statu-prilis-natlakova-a-mela-jit-sama-do-voleb
http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/1186575
http://student.e15.cz/q-a/jan-tvrdon-z-demagog-cz-snazime-se-kultivovat-politickou-debatu-1273697#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink
http://www.strukturovanydialog.cz/clanky/rozhovor-martin-batko-jak-se-uplatnit-v-ceskych-neziskovkach-217
https://www.transparency.cz/cpi-2013/
https://www.transparency.cz/cpi2015/

JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika. Olomouc: Středisko distančního vzdělávání FFUP, 2000.