Šárka Hamplová Mladí lidé, kteří jsou politicky názorově vyhraněni, ale nechtějí – nebo kvůli věku ještě nemohou – vstupovat přímo do politických stran, mají obvykle jednu možnost: stát se členem mládežnické politické organizace. Ačkoliv v Česku nejsou tolik známé, je jich zde poměrně hodně; lze jich napočítat zhruba až 15. Většinou se jedná o spolky napojené více či méně na svou „mateřskou“ stranu, nebo o spolky zcela autonomní, které se však k sympatiím k určité politické straně netají.
Na mladé politické scéně tak můžeme najít třeba Mladé konzervativce, Mladé sociální demokraty, Mladé křesťanské demokraty, Mladé zelené, Komunistický svaz mládeže a spoustu dalších. Skoro každá významnější politická strana má „svůj“ mládežnický spolek, ty se však v aktivitách i aktivitě výrazně liší. Zatímco některé organizace pořádají různá setkání a další akce několikrát měsíčně, u jiných se zdá, že jsou aktivní jen zřídka.
Jednou z aktivnějších organizací jsou Mladí zelení (MZ). Ta má dle přísedící členky Anny Gümplové několik místních organizací ve větších městech a jejími členy jsou hlavně mladí studenti a studentky gymnázií i vysokých škol. „Někteří z nich třeba do strany kvůli věku ještě vstoupit nemohou, tak vstoupí do Mladých zelených,“ vysvětluje. Říká také, že je organizace rozdělená na dvě větve, které nazývá aktivistická a politická. Podle těchto větví lze rozeznat i aktivity MZ – ty jsou buď spojené s aktivismem „v ulicích“, ale také stranickou politikou. MZ jsou přitom nezávislou organizací, nejsou mládežnickým spolkem Strany zelených. „Jsme však personálně i tematicky propojení,“ říká Gümplová.
Samotná Anna Gümplová začala být veřejně aktivní již ve 14 letech, kdy byla členkou různých spolků. Vždy se zaměřovala na témata týkající se zejména životního prostředí. „Až na VŠ jsem začala být aktivní pořádně, když jsem se přidala ke Greenpeace. Ten okruh lidí mě přivedl k lidem ze Strany zelených,“ vysvětluje. Na Straně zelených se jí líbí, že je to dle jejích slov progresivně levicová a transparentní strana. „Kdo je aktivní a má zájem, může se dostat nahoru. Nesedí tam ti samí lidé desítky let a nebrání jiným sbírat zkušenosti,“ dodává.
Na ideově opačné straně spektra stojí organizace TOP tým, mládežnická organizace strany TOP 09, která je na rozdíl od MZ se svou mateřskou stranou dle jejího předsedy Jana Kavalírka úzce propojena. TOP tým dle Kavalírka sdružuje mladé lidi, kteří se zajímají o politiku a jsou fanoušci TOP 09. Také pořádá spoustu přednášek a seminářů pro své členy i veřejnost. „Jako příklad akcí můžu uvést připravovanou konferenci o EU či sociálním bydlení nebo ideovou konferenci, kterou jsme zorganizovali loni v listopadu,“ vypočítává Kavalírek. Mezi členy jsou dle něj mladí lidé z velkých měst i regionů, kteří se zajímají o veřejné dění, jsou pravicově smýšlející a aktivní. Dodává však, že je každý člen jedinečný a nejde proto více zobecnit, jací přesně jsou členové organizace. „Každý má často i jiné důvody, proč do TOP týmu vstoupil – někdo má zájem být politikem, jiný ale třeba chce jen aktivně podpořit stranu nebo se seznámit s novými stejně smýšlejícími lidmi,“ vysvětluje Kavalírek.
Jana Kavalírka zajímala politika od mala. „Vždy jsem věřil tomu, že by se mladí lidé měli o své okolí více zajímat a aktivně do něj hovořit,“ říká. Myslí si také, že je důležité v mladých lidech vzbuzovat zájem o politiku i dění okolo. „V tomhle máme bohužel oproti západním zemím velký deficit,“ domnívá se Kavalírek. Sám je členem TOP 09, do které se rozhodl vstoupit hned v 18 letech. „Jsem hodně pravicový člověk a TOP 09 pro mě také reprezentovala nový směr, proevropskou politiku, slušnost a rovněž důraz na podporu mladých lidí. Byla to proto jednoznačná volba,“ vysvětluje svoje rozhodnutí. A když zjistil, že TOP 09 nemá žádnou svou mládežnickou organizaci, rozhodl se ji sám založit. „A tak vznikl v roce 2011 TOP tým v prvním městě – v Praze.“
Svoji mládežnickou organizaci s nepřekvapivým názvem Mladí občanští demokraté (MOD) má i ODS. Ta má dle krajské koordinátorky Andrey Šilhanové několik hlavních aktivit, mezi které řadí vzdělávání mladých lidí a šíření zájmu o společenský život a politické dění, komunikaci mezi mladými uvnitř ODS a formulaci názorů mladých uvnitř ODS, které jsou pak představovány představitelům ODS. Mezi členy se prý hlásí zejména studenti vysokých škol anebo mladí pracující lidé. „Mám ale opravdu velkou radost, že se nám hlásí i několik ještě neplnoletých studentů středních škol,“ říká Šilhanová.
MOD jsou na rozdíl od prvních dvou zmíněných organizací specifičtí tím, že mají svého „konkurenta“, Mladé konzervativce (MK). Ačkoliv MK nejsou přímo mládežnickou organizací ODS, tak s ní mnohdy různými formami spolupracují. Šilhanová však vítá, že tu je další organizace, která se snaží oslovit mladé lidi. „Samozřejmě budu jenom ráda, pokud i jim se bude dařit přivádět nové pravicově smýšlející občany do naší strany stejně tak dobře, jako se to daří nám,“ říká.
Šilhanová se o veřejné dění začala zajímat už na gymnáziu. Se členy ODS se seznamovala na různých vzdělávacích přednáškách. Do ODS se nakonec rozhodla i vstoupit. „Pro mě jsou hodně důležité tradice, rodina, společenský řád, svoboda a demokracie. Vnímám tyto pojmy jako základ naší společnosti,“ vysvětluje. „ODS jsem vnímala jako stranu aktivních svobodně smýšlejících lidí,“ říká potom o ODS. Sama říká, že se považuje za aktivního občana a cítí, že aktivní být musí. „A jsem ráda, že okolo sebe mám podobně smýšlející tým pracovitých lidí,“ dodává.
Poslancem ve dvaceti
Ačkoliv členové mládežnických politických organizací tvoří nemalý zlomek aktivních mladých občanů, jsou i tací, kteří se v mladém věku rozhodnou rovnou kandidovat, a to na ta nejvyšší místa – do Poslanecké sněmovny. Loňské volby se stal nejmladším poslancem známý Dominik Feri, není ale jediným mladým ve sněmovně.
Často zmiňovaným mladým poslancem je i 22letý František Kopřiva, který kandidoval za Piráty. O ty se začal zajímat během studia na střední škole. „Aktivity Pirátů jsem sledoval už od roku 2012, kdy demonstrovali proti smlouvě ACTA,“ popisuje Kopřiva. U Pirátů se nejdříve stal registrovaným příznivcem, pomáhal jim třeba s kampaní před volbami v roce 2013. Sám tehdy ještě nemohl ani volit. Několik měsíců po volbách už do strany vstoupil, což, jak sám říká, považoval už jen za formalitu.
Svůj věk nepovažuje vzhledem k působení ve Sněmovně ani za výhodu, ani za nevýhodu. „Řekl bych, že je to stejné jako u jakékoliv jiné činnosti. Nemám tolik zkušeností jako starší kolegové a možná jsem občas až moc akční,“ myslí si Kopřiva. Dodává ale, že mu totéž pomáhá uvažovat ‚outside the box‘ a více také rozumí moderním technologiím a trendům.
Známou mladou poslankyní za SPD je také 23letá Tereza Hyťhová, která již má zkušenosti s kandidaturou na komunální i krajské úrovni z minulosti a je zastupitelkou Ústeckého kraje. Do Zastupitelstva města Krupka kandidovala (tehdy jako nestraník) za Úsvit ve svých 19 letech. „Přiměly mě k tomu problémy, které jsem kolem sebe viděla. Problémy lidí, věci, se kterými jsem nesouhlasila a chtěla jsem se pokusit nějakým způsobem tyto věci ovlivnit,“ vysvětluje svoje tehdejší motivy.
O politiku se zajímala už na základní škole. Sledovala různá jednání politiků a politika ji jednoduše začala zajímat. „Začala jsem číst různé články v novinách, knížky a sledovala jsem různé pořady, kde vystupovali tehdejší politici,“ vypráví Hyťhová. Na SPD se jí líbí, že to je dle ní strana, která chce prosadit přímou demokracii, hmotnou a trestní odpovědnost politiků a soudců i referendum. Podobně jako Kopřiva nehodnotí, zda je její mladý věk v rámci působení ve Sněmovně výhoda, nebo ne. „Zkrátka když člověk chce a má touhu a sílu něco změnit, tak v tom věk nehraje roli,“ myslí si.
Studenti v ulicích
Ne všichni mladí ale kandidují ve volbách nebo jsou aktivní v rámci politických stran či mládežnických organizací. Někdy se prostě „jen“ zaktivizují v okamžiku, kdy cítí, že je to potřeba. To se ukázalo například u nedávné studentské stávky s názvem Vyjdi ven, která se konala napříč celou republikou a jejíž cílem bylo vyjádřit nesouhlas s tím, jak přistupují nejvyšší političtí činitelé k ústavě.
U té olomoucké byla jednou z organizátorek studentka Filozofické fakulty Univerzity Palackého Sára Matůšová. Ta viděla, že se stávky organizují v jiných městech, tu olomouckou ale stále nikdo neorganizoval. Rozhodla se proto začít sama. „Stoprocentně jsem se chtěla zúčastnit, protože mi tato událost přišla důležitá a chtěla jsem, aby se zapojila i Univerzita Palackého,“ vysvětluje své motivy.
Na akci jí nadchlo, kolik mladých lidí se zapojilo do organizace i stávky samotné. „Potěšilo mě, kolik mladých lidí chce být slyšeno – a kolik mladých lidí zajímá politická situace u nás,“ říká. A umí si také představit, že podobně aktivní bude i v budoucnu. „Zvlášť když od září mířím na divadelní fakultu na JAMU, kde je takto aktivních studentů spousta,“ dodává.
Jak lze vidět, způsobů politické angažovanosti je mnoho a mladé lidi nelze paušalizovat tvrzením, že se o politiku nezajímají. Sedí koneckonců v našich zastupitelstvech i Sněmovně, sdružují se v mládežnických organizacích a pořádají stávky i protesty. Následující generace tak nemusí být ztracená, jak se mnohým zdá.
