Alena Dolníčková Následující scéna nás přivádí na vyučování třídy čarodějnic. A Saxana jako vždy nic neumí. Místo proměny v krkavce, se změní nejprve v kuře a následně v krávu. A když sní notes se známkami čarodějnici-učitelce, v podání Aleny Palánové, je zle. Musí strávit tři sta let po škole. Tenhle příběh samozřejmě všichni dobře známe. Ze Saxany se stane sova a na 48 hodin se ocitne mezi lidmi.
Děj plyne tak, jak má. Diváci se spokojeně smějí. Nevím, zda je to tím, že většinu herců všichni méně, či více známe, ale celé představení má v sobě nádech uvolněnosti a přátelskosti. Díky upraveným replikám se každý dokáže ztotožnit s právě prohlášeným. „Tak jdeš jíst nebo ne? Nebude toho králíka ohřívat věčně,“ prohlásí maminka Mikyho, ztvárněná Petrou Tajzlerovou. „Králíka, zase jen králíka. Ani Pinďa už to nežere,“ odvětí Miky Rousek, v podání Petra Smékala a snad každému v tu chvíli dojde odkaz na známou českou komedii Slunce, seno.
Mezitím, co se Honza Bláha snaží Saxaně vysvětlit, co je to to „mít rád“, školník-upír Jarda Lukeš, se náramně sbližuje s lidskou školnicí Ilonou Komínkovou. Svou náklonost si projevují milostným duetem Vloupám se od skupiny O5 a Radeček. A to je něco, co rozhodně nemůže zůstat bez odezvy diváků. Smích nebo pobrukování si melodie se ozývá po celém sále.
V králíky proměnění kantoři se mezitím dostávají do králíkárny paní školnice. Ta jako správná králičí máma má ke svým miláčkům dobrý vztah a ten dává najevo dalším hudebním číslem, tentokrát písní Hej, pane zajíci od tria Golden Kids. Svůj kladný vztah ke králíkům později projevuje i učitelka Pešková, v podání Renaty Slámové, která je shodou okolností učitelkou na novoměstské základní škole. Když tedy poté jede zjistit, zda jsou její kolegové z učitelského sboru opravdu proměněni na králíky, neodpustí si poznámky, které souvisí s jejími skutečnými kolegy z místní základní školy. „To bude určitě zadeček pana ředitele Ondráčka. No a tohle, to je určitě kolegyně Košíková,“ poznává jednotlivé učitele. A to je moment, kdy celý sál prakticky lehá smíchy.
Saxana se stejně jako ve filmu dostává do psychiatrické léčebny, společně s Honzou z ní utíká a vydává se pronásledovat Mikyho a Čendu, kteří ukradli Lexikon kouzel. Místo kněžích, kteří jedou světit kostel do Švýcarska, se však v autě při policejní kontrole objeví nejdřív členové kapely Kiss a později čert s Mikulášem.
Jak ale všichni víme, i tento film má šťastný konec, a tak i dnešní představení k němu směřuje. Ze Saxany a školníka-upíra se stávají lidé a kluci neujdou trestu. Od filmu je tu ale jeden nepatrný rozdíl, Saxana to zvládla i bez zlomené nohy.
