Nervy, slzy a falešné poplachy. Tak probíhalo katalánské referendum

Nastal den D pro katalánské separatisty, v neděli 1. října se konalo kontroverzní referendum o nezávislosti regionu. Svůj hlas do urny vhodil i Xavier Montoriol Cunill, dvacetiletý student z Barcelony. „Byl to nejdelší den mého života. Nikdy jsem nebyl vzhůru tak dlouho v kuse,“ začíná vyprávět Xavier. Noc před konáním referenda strávil s kamarády u dveří volební místnosti, kterou společně hlídali před policií. Jednotky se už několik dní snažily uzavřít co nejvíce škol, aby zabránily hlasování. Skupinka seděla na dlážděné ulici a hrála karty až do páté hodiny ráno, kdy k budově začali přicházet další lidé. Pak se spustil silný déšť. „Neměli jsme se kam schovat, ale naštěstí to po nějaké době přešlo,“ popisuje Xavier. Krátce před začátkem referenda se k nim donesla povzbudivá zpráva. Katalánská vláda umožnila, aby občané mohli hlasovat v libovolné volební místnosti. „Slavili jsme to jako velké vítězství, protože to znamenalo, že zavřené školy nenaruší hlasování,“ říká mladík. V osm hodin na místo dorazily volební urny a referendum mohlo začít. Voliči utvořili dlouhou frontu, která se vlekla ve spletitých kličkách kolem okolních budov. Xavier v řadě stál po boku bratrance, který volil poprvé v životě. „Začínalo mi to připadat jako nějaká slavnost, byla tam spousta lidí. Vypadali nervózně, ale zároveň spokojeně,“ líčí Xavier. Veškeré nadšení ale vyprchalo, když přišly první zprávy o přepadení volebních místností. Znepokojení lidé si přes aplikaci WhatsApp přeposílali šokující videa násilných zákroků policie proti voličům. Hlavní bylo ubránit urny „Pak jsme dostali varování, že jdou i po nás,“ vypráví Xavier. Řada se rychle rozpustila a dav se natlačil na dveře volební místnosti, aby ochránil urny před policií. „Hodně lidí plakalo. Rodiny s malými dětmi a starší lidé začali odcházet,“ popisuje Xavier. Ukázalo se však, že šlo o falešný alarm. „Opakovalo se to několikrát, byli jsme ve strašném napětí,“ dodává. Kolem poledne se Xavierovi konečně podařilo vhodit svůj hlas do urny a zamířil domů. Najedl se a pokusil se usnout, protože byl vyčerpaný po probdělé noci. „Nešlo to. V hlavě se mi pořád honily myšlenky na to násilí, které se dělo venku,“ popisuje. Nechtěl nečinně sedět doma, a proto se vrátil do ulic. Vydal se k volební místnosti, kde volil největší počet obyvatel z jeho čtvrti. „Bylo velmi důležité, aby se urnám s tolika lístky nic nestalo,“ vysvětluje. Postavil se na stráž k jednomu ze tří vchodů do budovy, které bylo třeba ochránit. Falešné poplachy voliče strašily až do desíti večer, kdy referendum skončilo. Pak Xavier odešel domů a napjatě sledoval sčítání v televizi. Podle oficiálních výsledků se referenda zúčastnilo okolo 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost Katalánska. Do výsledků však není započítaných 750 000 volebních lístků, které zabavila policie. Podle agentury AP při násilných zákrocích policejních jednotek, které se snažily referendu zabránit, utrpělo zranění 844 civilistů a 33 policistů. Centrální vláda považovala referendum za protiústavní, a nakonec nechala uzavřít 1300 z 2315 škol, kde se původně mělo hlasovat.