st., 5. květen 2021 15:50

Ozvěny sametové revoluce ve Valašském Meziříčí ani covid nepřehlušil

Pietní místo ve Valašském Meziříčí Pietní místo ve Valašském Meziříčí Zdroj: Bára Vránová
Před jednatřiceti lety patřilo město k hlavním stanům disidentů a odpůrců komunistického režimu na Valašsku. Oslavy sametové revoluce proto patří k předním událostem, na které se Valašské Meziříčí pečlivě připravuje každý rok. Kvůli koronavirové pandemii se ale radnice rozhodla letošní vzpomínkové akce odložit na příští rok. Výročí v lidech přesto rezonuje víc než kdykoliv dříve, a i přes omezení se jej rozhodli oslavit po svém.

„Zapálit svíčku sem chodíme každý rok a báli jsme se, že letos bychom ji stavěli jenom někam na parapet k vlajce v květináči,“ říká senior Petr Maštala, zatímco jeho paní přisouvá svítící kalíšek k hrstce ostatních. „Je to škoda, že to s covidem takhle vyšlo, ale lepší malá oslava než žádná,“ dodává.
Spontánně tak vzniklo několik vzpomínkových míst po celém městě, kam mohli Meziříčané položit květiny, svíčky nebo jen zavzpomínat na události z listopadu 1989. Vedle těch u památníku Tomáše Garriguea Masaryka, Sokolovny a československých legií, vyrostlo i jedno oficiální na tradičním místě u sochy svatého Floriana před městskou radnicí. Oproti předchozím rokům je ale daleko menší a decentnější. Místo, kam valašskomeziříčští odpůrci komunistického režimu poprvé svolali protestní shromáždění, zdobí jen z něj pořízená fotografie a česká vlajka.
„V nezvykle komorním duchu proběhla letos připomínka hned dvou státních svátků, které slavíme na podzim. Vlivem koronaviru jsme si tímto způsobem připomněli Den vzniku samostatného československého státu a Mezinárodní den studentstva 17. listopadu. Je nám líto, že nemůžeme našim občanům nabídnout důstojnější oslavy, ale současná situace není dobrá a my to musíme respektovat,“ uvedla referentka kultury Valašského Meziříčí Václava Aubrechtová. Místní jsou ale rádi i za tuto možnost.


Pochod à la Albertov i online vzpomínky
Obdobně k výročí přistupuje i družina místního turistického oddílu. Ta dala svým členům za úkol oslavit Světový den studentstva pěším výletem, který svou délkou odpovídá trase studentského průvodu z Albertova na Národní třídu.
„Naši kluci jsou ještě malí, aby sametovku znali a chápali, takže jsme se šli spíš projít. Je ale dobré, že i tak se zajímali proč jdeme, proč šli studenti tenkrát a já jsem jim během procházky mohla o listopadu něco vyprávět,“ chválí myšlenku jedna z maminek. Zároveň dodává, že kvůli coronaviru netradičně pojatý svátek jí nevadí. „Nemyslím, že by to mělo být ‚pojďme nacpat náměstí za každou cenu‘, obzvlášť teď, když to může způsobit víc škody než užitku. Za mě je to o té vzpomínce, ne provedení,“ říká.
Možnost zavzpomínat na sametovou revoluci měli i ti, kteří se venkovních aktivit účastnit nechtěli nebo nemohli. Například prostřednictvím facebookových skupin, do kterých přidávali dobové fotografie z vlastních archivů, nebo vzpomínkovým pásmem přichystaným studenty místního gymnázia.

Zobrazeno 109 krát
Naposledy upraveno: st., 5. květen 2021 17:45
Pro psaní komentářů se přihlaste