Co se vám vybaví, když se řekne Bony Wilfried?
Určitě bych jako první řekl obrovská síla. Nikdy jsem neviděl nikoho takhle silného. Musím říct, že ta síla byla přirozená. On sice chodil cvičit, ale nikdy nezvedal závratný váhy. Druhá věc, která se mi vybaví, je, že málo kdo se naučil česky tak, že si s ním šlo i povídat. Na to jaká byl Bony hvězda ve Spartě, tak byl hrozně super kluk veselý, komunikativní. Pamatuju si, že když jsem byl mladý, ještě v dorosteneckém věku, tak jsme spolu byli na testech a on mi nabídl, že mě odveze na trénink. Myslím si, že ve Spartě zapadlo málo cizinců tak jako on.
Měl nějaké zvláštnosti?
Hrozně dobře se oblékal. Měl úplně vytříbený styl, chodil vyladěně oblékaný. Proto asi i tak dobře uměl česky, protože měl českou přítelkyni a měl rád český holky. To mu hodně pomohlo s tou češtinou. Ale něco z africké kultury, to ani ne. Ale pamatuju si, že když byl konec sezony, tak kluci naházeli starý kopačky do pytlů a on je vezl do Afriky.
Jak na vás působil ze začátku?
Když přišel, tak bydlel na Strahově a začínal v béčku. Udělal na mě dojem jako fotbalista. Byl hrozně zajímavý, takového fotbalistu jsem do té doby nepoznal, takhle silného a byl vlastně i šikovný na míči.
Bylo něco, v čem měl slabiny?
Když jsme běhali na páse, tak většinou neměl dobré výsledky, ale řekl bych, že se mu spíš nechtělo. Ten test na pásu vždycky bolí a Bony se nechtěl kousnout. Podle mě to bylo dáno i tou mentalitou. Kluci z Afriky rádi hrají fotbal, ale na tohle moc nejsou. A asi i jeho stavbou těla. Okysličit všechny ty svaly, to není jednoduchý. Ale že by pak měl nějaký problém na hřišti, to ne.
Byl to fotbalista z Afriky, neměl slabiny v taktice?
On byl předtím, než přišel do Sparty, na testech v Liverpoolu. Nevím, proč mu to nevyšlo, ale taktický základy mít musel. My Češi jsme po taktické stránce hodně poctiví, takže určitě nějaké mezery měl. Ale tím, jak dokázal udržet balón a dát gól, tak to převyšovalo taktický nedostatky a tím to nahrazoval. Takže nevadilo, když za něj nějaké věci museli plnit jiní hráči.
Jaký byl v šatně?
Normální kluk, takový veselý. Většinou když přijde cizinec, hlavně z Afriky, tak je trošku stranou kabiny. Ale on tím, jak uměl česky, tak byl schopný se do spousty věcí zapojit. Řekl bych, že byl v kabině jako Čech.
Bony byl miláčkem fanoušků, čím si tu oblibu zasloužil?
Hlavně asi tou češtinou. Důležité ale bylo i to, že hrál dobře fotbal. Kdyby nehrál dobře fotbal, tak by asi nikoho nezajímalo, že umí česky. Takhle měl k fanouškům blíž a oni ho přijali za svého. Byl schopný podat rozhovor, pozdravit je, smát se a byl pozitivně naladěný, takže si ho oblíbili.
Jaké to bylo jej bránit?
No… Tak to člověk prostě nemá šanci. Ono to nevypadá, ale on byl na prvních metrech docela rychlý, výbušný a měl silné nohy. Člověku připadá neohrabaný, ale zdobil ho i skvělý první dotek.
Měl s ním problémy i třeba Tomáš Řepka?
Řekl bych, že ne, protože Řepku se všichni báli, nikdo si na něj nedovolil. Takže ani Bony do něj moc nechodil. Ale když to oplotil, tak neměl šanci nikdo. V tom byl úplně výjimečný, proto se dostal na takovou úroveň, protože v tomhle převyšoval všechny hráče.
Čekal jste, že se takhle prosadí?
Bylo vidět, že v něm je obrovský potenciál, ale že by hrál až v City, to bych neřekl. Předpoklady na to měl, hlavně pro anglický fotbal, ale nenapadlo by mě to v tu chvíli, když byl ve Spartě, protože víc než City na světě skoro není. Ze Sparty se málokdo dostane až na vrchol.
Sledujete ho i teď?
Když byl v City tak hodně. Teď vím, že je v poslední době hodně zraněný. Takže poslední dva roky se mu kvůli zranění moc nepovedly.
Čím by mohla být ta zranění způsobená?
Mohlo by to souviset s tou muskulaturou, ale spíš je to jen shoda okolností a špatné období.