čt., 4. červen 2020 00:04

ROZHOVOR: Nejraději dělá Pavel Bohun rozhovory se starostou z Březové, vždy jej rozesměje

Pavel Bohun Pavel Bohun Zdroj: Slovácký deník
Ve Slováckém deníku působí Pavel Bohun již 16 let. Posledních 12 let zastává pozici šéfredaktora. Před nástupem do redakce byl externím dopisovatelem a již od střední školy psal fejetony a básně. Než se vydal za svým snem stát se novinářem, pracoval v designerském centru v Dolním Němčí. I v časech práce pro Baťu však přispíval do firemních novin. V roce 2004 se musel rozhodnout, co dál se životem, jelikož u Bati končil. Volba stát se redaktorem byla pro Bohuna poměrně jasná a z dlouholetého koníčku se tak po absolvování pohovoru stala práce. V průběhu své novinářské praxe se rozhodl doplnit si vzdělání a absolvoval na Univerzitě Palackého studium žurnalistiky. 

Jaké otázky nejčastěji směřujete ke starostům?

Většinou jsou to otázky, kterými potřebuji rozšířit regionální témata. Například stavby v regionech, kdy potřebuju rozšiřující informace od starosty. Dále to mohou být náhlé události, kdy informace poskytnuté starosty posouvají články, které vznikají, do vyššího kontextu. Pak jsou tu ještě samozřejmě kulturní akce, kde je také na místě se obrátit s otázkami kromě na organizátory přímo na starosty.

Udržujete se starosty přátelské vztahy i mimo pracovní rámec?

Musím se přiznat, že přestože jsem již šestnáct let v oboru a znám se osobně s většinou lokálních starostů, tak přátelé, kteří by se nějak pravidelně stýkali mimo práci, většinou nejsme. Ale přiznávám, že u dvou starostů, kteří jsou ve funkci více volebních období, ty přátelské vztahy mám.

Obracejí se na média někdy sami starostové?

K tomu dochází zřídkakdy, že by třeba sami zavolali. Když už na něco takového dojde, tak když mají nějakou echt novinku, o které se ještě neví. Ve většině případů se jim ovšem ozývám sám, jelikož o spoustě událostí vím s předstihem.

Jak nejčastěji reagují starostové, pokud je zastihnete mimo jejich pracovní čas?

V drtivé většině to není problém. Berou telefony i odpoledne a mimo úřední hodiny. Já to jako novinář nevnímám tak, že bych měl dotyčnému zavolat třeba jen do dvou, kdy jsou úřední hodiny. Události, ke kterým dochází, si často předem nevolí čas a když v nějaký moment potřebuji od nějakého starosty získat informace, tak mu bez ostychu zavolám. Oni to, podle mě, vidí stejně, a tak jsou ochotní mi poskytnout informace i když mají po práci a třeba tráví volný čas v pohodlí svého domova.

Je podle vás povinností starosty spolupracovat s médii?

Myslím si, že je to v jejich vlastním zájmu a v zájmu lokality, kterou zastupují. Do značné míry je náplní jejich práce, aby obec reprezentovali, a to se děje především skrze média.

Odmítli vás někdy starostové?

Párkrát se to stalo. Obzvláště pokud se to týkalo nějakého jejich průšvihu nebo problému, který mají. V těchto případech jim ovšem dávám najevo, že jejich mlčení je může jedině poškodit. Tím, že jim volám, jim totiž poskytuji prostor, kde se i za této konkrétní konfliktní situace jejich osoby mohou hájit. Pokud i tak odmítnou zodpovědět mé otázky, tak do toho článku uvedu napřímo, že ten a ten starosta dostal prostor pro vyjádření k určité dejme tomu kauze, ale odmítl se vyjádřit.

Pamatujete si na první rozhovor se starostou ve své kariéře?

Jo. Šlo o rozhovor s jedním z nejdéle starostujících lidí v okrese, který je ve funkci od roku 1990 a jde o Miroslava Kovaříka z Modré. Ten rozhovor byl v souvislosti s tím, kdy začal velmi aktivně budovat archeoskanzen Modrá a celou řadu různých aktivit s tím spojených. Jelikož je hydrolog, tak tehdy řešil i kaskádu rybníků, které kolem archeoskanzenu vybudoval a můj první rozhovor se tuším týkal právě této jeho činnosti.

Změnil se váš přístup k rozhovorů, se starosty, když jste šéfredaktor, oproti časům řadového redaktora?

Můj přístup se nezměnil, ale možná se změnil přístup některých starostů ke mně. Občas někteří starostové naznačují, že rozhovor poskytnou spíše šéfredaktorovi nežli redaktorovi. Párkrát jsem musel i zallobovat za řadové redaktory, aby jim starostové rozhovor poskytli.

Vzpomenete si na nějaký opravdu příjemný rozhovor se starostou?

Za svou kariéru jsem dělal spousty rozhovorů. Vybavuju si, že jakákoli konverzace nebo rozhovor s panem Josefem Trechou, starostou Březové, mi vždycky vykouzlí úsměv na rtech. To je člověk, který je veselá kopa a ať už se mu ozvu ohledně jakéhokoli tématu, třeba i infrastruktury, tak je jistota, že se u toho královsky pobavím. Jeho odpovědi jsou vtipné, prošpikované veselými historkami a oplývají takovým krásným lidovým humorem.

Jako šéfredaktor regionálního deníku, musíte často u starostů přepisovat rozhovory, protože je příliš vidět náš dialekt?

Nemyslím si, že jsem narazil na nějakého starostu, který by mluvil vyloženě v dialektu. Možná starosta Strání, které je nejsvéráznější vesnicí kraje. Tam jsou celkově lidi, kteří tou naší tradiční lidovostí žijí. No a pak je tu problém ani ne tak s dialektem, ale s tím, že někteří starostové často odbíhají od tématu a musím je často vracet zpět na koleje, ve kterých jsme náš rozhovor do určitého momentu vedli.

Upřednostňujete rozhovory se starosty nebo s jejich mluvčími?

Upřednostňuji vždycky rozhovory se starosty oproti mluvčím. Je to upřímnější a přímější vyjádření k čemukoli, s čím starostové zrovna pracují. Mluvčí tyto záležitosti berou až přespříliš profesionálně v tom směru, že než se k čemukoli vyjádří, chtějí po mně čas, aby si rozmysleli, jakým způsobem mi odpoví.

Co říkáte na obecní periodika?

Celá řada obcí mi je posílá do redakce. Kdysi, když ještě nefungovaly webové stránky obcí jako dnes, tak byly obecní periodika zdrojem inspirace a témat ke zpracování do novin. Dnes jsou to spíše doplňkové záležitosti, jelikož si většinu informací člověk může zjisti rychleji a pohodlněji právě na internetu.

Zobrazeno 1302 krát
Naposledy upraveno: pá., 5. červen 2020 11:51

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste