st., 3. červen 2020 23:38

ROZHOVOR: Spolupráci s médii bere starosta Jozef Bazala jako přínos pro město

Jozef Bazala Jozef Bazala Zdroj: Tomáš Vojkovský
Jozef Bazala působí ve funkci starosty Starého Města od roku 2006. Již předtím se však na místní samosprávě podílel jako místostarosta. Od roku 2002 je členem KDU-ČSL, za které hodlá v příštích volbách kandidovat na post senátora. Na Slovácku není známý jen svou politickou kariérou, ale rovněž jako významný folklorista, který vedl známý místní soubor Dolina.

Pamatujete si na první rozhovor v pozici starosty?

Lehce jste mě touto otázkou zaskočil. Určitě to bylo po setkání zastupitelstva města, kdy jsem byl zvolen do funkce na post starosty města. Ten rozhovor jsem poskytoval pro TV Slovácko, která má uzavřené smlouvy s různými městy a obcemi na Slovácku tak, aby od nich dostávala pravidelně informace a mohla je i do určité míry propagovat. Určitě se mě teď chcete zeptat, jak to na mě působilo (smích). Dívejte, člověk si musí na ta média zvyknout. Vím, že někteří mí kolegové velice neradi poskytují rozhovory, pak jsou tu naopak ti, kteří poskytování rozhovorů pomalu vyhledávají a baví je ta pozornost. Koneckonců, dnešní svět je, s prominutím, o divadle, takže se bez kontaktu s novináři neobejde.

Vy jste měl již před nastoupením do funkce starosty určitou zkušenost s médii, a to v rámci folklóru, kdy jste léta působil jako člen souboru Dolina. Připravila vás tato zkušenost nějak na vystupování v médiích, jak to děláte současně?

Vzpomínám si na jeden folklórní pořad, kde jsem měl výstup. Po jeho zveřejnění mi kamarád říkal: „No, mluvit moc neumíš“. Takže člověk se to vystupování před obecenstvem postupně učí. Skutečností je, že to vystupování před obecenstvem, přestože se jednalo o taneční a pěvecký projev, tak to člověka trošku posune. S léty pak přichází období, kdy se cítíte hodně silný, ale zároveň si dokážete uvědomovat své nedostatky. Velký vliv na vystupování v médiích má taky psychika a u nás konkrétně bych řekl že i náš slovácký dialekt. S tím se musí pracovat, aby nám někdo, kdo není zdejší, alespoň trochu rozuměl. I přestože se totiž jeden snaží mluvit spisovně, jde na nás ten dialekt poznat. Dal bych vám rád příklad. Jeden pan doktor Galuška, vzdělaný to člověk, měl přednášku v Praze a říkal mi „Dvě hodiny jsem se tam snažil mluvit pěkně česky a po přednášce za mnou došli posluchači se slovy „Luďku vynikající, ale jsi z Moravy.“

Dělal jste tedy v rámci příprav na vystupování v médiích nějakou průpravu? Hovořil před zrcadlem, zkoušel si poskytování rozhovorů nanečisto?

Toto jsem konkrétně nedělal. Spíše jsem se díval, jak to dělají kolegové. Když jsem nastupoval na post starosty ve Starém Městě, tak starostou v Uherském Hradišti byl zrovna Libor Karásek, a ten ty rozhovory poskytoval z patra. Bez přípravy dokázal zodpovídat novinářům otázky tak, že to bylo srozumitelné a mělo to hlavu a patu. Takže, před zrcadlem jsem nestál, ale sledoval jsem často při poskytování rozhovorů a mediálních výstupech své kolegy. Taky mi hodně pomohla účast na lokálních událostech jako třeba vítání občánků. Zprvu si ty proslovy a prohlášení připravujete na papír a čtete je a postupem času to začnete zvládat jen tak. Ale teda! To vám musím říct! To je výborné, když jste třeba na plese, nějaké schůzi nebo na hodech a oni vás vyzvou, abyste jim něco řekl. To nejprve poděkujete těm lidem, následně řeknete, že je město podpoří, jak to bude v jeho silách, a nakonec se na vás sesypou otázky jak ze strany přítomných novinářů, tak účastníků té akce, proč se některý den nesekla tráva, proč se tam a tam nedá zaparkovat, a musíte na všechno tohle bez předchozí přípravy nějak slušně odpovědět, aby se neurazili a byli s tou odpovědí spokojení.

S jakými otázkami se na vás média obracejí nejčastěji?

V současné době redaktoři hodně využívají sociální sítě. Takže třeba na Facebooku jsou skupiny jako „Co mě štve a těší ve Starém Městě“, z kama ty novináři berou ty témata, co ty lidi trápí a o čem můžou psát. Kromě tohohle se na mě média často obracejí s otázkami spojenými se schválením nového rozpočtu města, co se postaví a co ne, jestli zrekonstruujeme koupaliště nebo ne. Nedávno se na mě novinář obrátil s docela zajímavou otázkou, a to jakou máme kapacitu míst na hřbitově (smích). V současné době řešíme hodně koronavir, takže se na nás obracejí lokální média hodně i s otázkami týkající se této současné krize.

Jaká byla dosud vaše nejpříjemnější zkušenost s médii?

Jsou redaktoři, kteří vám dají ke korektuře článek před vydáním. Toho si vážím nejvíce, ale dělá to málokdo. No a za celou dobu jsem měl jinak štěstí, že do mě nikdo asi nijak zvlášť nevrtal, ani z opozice nebo ze zastupitelů, takže i v rámci těch médií se okolo mé postavy neděly události, které by vedly k jakékoli negativní zkušenosti.

Ozýváte se někdy médiím z vlastní iniciativy, když chcete o něčem referovat, případně propagovat nějakou událost?

Jó, tak to nedělám. V tomto směru mám značné rezervy. Sem tam někdy vydáme tiskovou zprávu týkající se rozpočtové činnosti, ale to je tak všechno. Nejlepší by bylo takové informace nejspíš podávat přímo České tiskové kanceláři, aby si je případně novináři převzali, ale já na ČTK ani nemám číslo v telefonu.

A co lokální tisk? Když chcete informovat o plese, folklórních výstavách?

Lokální tisk události, které se u nás budou konat, pravidelně sleduje a dočte se o nich třeba na našich stránkách nebo na tom Facebooku. No a TV Slovácko, to obvykle dojede až na ty samotné akce a natočí reportáž přímo z jejich průběhu. A pokud se jedná o reklamu, tak na tu využíváme Rádio čas, kde máme zaplacenou inzerci.

Udržujete s nějakými redaktory přátelské vztahy i mimo pracovní rámec?

Myslím si, že ne. Do určité míry jsou tu ty vztahy, že o sobě víme, ale přátelské ne. Pokud to není přímo náš redaktor našeho Staroměstského měsíčníku.

Jak reagujete, zastihnou-li vás novináři mimo úřední hodiny, případně ve volném čase?

V pohodě. Počítám s tým. Většinou se snažím odpovědět, ať už jsem někde na kole nebo doma na zahradě. Zvykl jsem si na to a pokud ta otázka není nějak záludná, nebo na ni neznám odpověď, tak s tím nemám problém. Pokud to vyžaduje nějaké čísla nebo informace, které nemám zrovna u sebe, tak se omluvím s tím, že se mají ozvat později, až třeba budu v kanceláři. Samozřejmě pokud jsem zrovna na nějakém plese nebo večírku, to ten rozhovor neposkytnu, ale to se obvykle nestává. Vy taky obvykle nepotřebujete na něco vyjádření od starosty v noci. No a když jsem zrovna na jednání, tak třeba řeknu „Nemožu, mám jednání, ozvu se až skončí,“ a zodpovím na dotazy pak.

Berete kooperaci s médii jako součást práce starosty?

Rozhodně. Spolupráce s médii k práci starosty patří. Je to způsob, jak informovat občany o zdejším dění, jak poskytnout náhled z druhé strany, pokud se jedná o nějaký problém.

Vynecháme-li bulvární média, na kolik procent považujete současná média za objektivní?

Pokud vezmeme v potaz regionální redaktory, tak to jsou lidé, kteří, přehnaně řečeno, komentují to, co se v našem regionu a potažmo ve Starém Městě děje. Jestliže slyší tito redaktoři nějakou kritiku, tak nechají vyjádřit jak starosty, tak druhou stranu, a tudíž považuji naše regionální média za objektivní. To, co se děje ve větších médiích, tam se asi nedokážu vyjádřit.

Co vaše městské periodikum? Jak často vychází? Jaký je jeho náklad?

Staroměstské noviny vycházejí jednou za měsíc. Oproti Uherskému Hradišti a Kunovicím je máme stále zpoplatněné a máme zhruba okolo 800 předplatitelů. Kdybychom chtěli, aby naše noviny šly do každé rodiny ve Starém Městě, tak by těch předplatitelů muselo být asi 2500.

Kdo se na vytváření vašeho periodika podílí? Tvoří jej úředníci z radnice nebo profesionální novináři?

Je to profesionální redaktor Aleš Korvas. Ta práce profesionálního novináře je u vydávání periodik poměrně důležitá.

 

Zobrazeno 453 krát
Naposledy upraveno: čt., 4. červen 2020 20:00
Pro psaní komentářů se přihlaste