Vendula Kadlecová OTVÍRÁK (INFORMAČNĚ-EDUKATIVNÍ TEXT)
Tetování už si lidé dávno nespojují pouze s kriminálními živly, které dozorci právě propustili z věznice. Dnes je naopak jedním z nejoblíbenějších estetických nástrojů, jak vyjádřit svou osobnost, nebo ji alespoň vybraným motivem podtrhnout. Ať už však patříte mezi odpůrce, či naopak obdivovatele takzvaných kérek, přetrvávající trend zdobení těla nelze přehlédnout. Tetování dnes totiž vlastní téměř každý čtvrtý člověk na naší planetě, v Evropě pak údajně každý osmý.
„Proboha, tetování? Co až se ti přestane v osmdesáti líbit?“ Zní vám tahle věta povědomě? Podobně totiž v mnoha případech reaguje nejen starší generace na něčí úmysl nechat se poprvé tetovat. Zatímco na jedné straně stojí lidé odhodlaní nechat si do kůže vyrýt celoživotně trvající prohlášení, na straně druhé jim oponují ti, kteří tetování vnímají jako zbytečný zásah do lidského organismu.
„Nelíbí se mi, když si takhle mladí lidé, a nejen oni, hyzdí tělo. Mají být rádi, že jsou zdraví, a ne si ještě do těla píchat nějaké jedy,“ domnívá se jednačtyřicetiletá učitelka v mateřské škole Marie Tokovská. „V nějakých sedmnácti letech člověk sotva zodpovědně rozhodne o tom, co si nechá vytetovat na celý život,“ připouští tatér Daniel Gabčo. „V dnešní době jsou ale tetovací barvy k lidskému tělu velmi šetrné, ve většině studií se navíc používají vegan friendly nejen barvy, ale i další produkty,“ dodává Gabčo s tím, že tetování už s sebou dávno nenese stigma nebezpečného zacházení s vlastním zdravím.
Fyzická stránka zdraví však není jediná, která by se při rozhodovacím procesu ohledně tetování měla zohledňovat, u některých jedinců je například důležité odhadnout, nakolik jejich touha po tetování souvisí s duševní pohodou. „Tetování lze považovat i za formu sebepoškozování. Pokud má někdo potetovanou většinu těla, třeba i oční víčka, tak už je to skoro stejné, jako když se začne řezat,“ domnívá se studentka psychologie Vanda Omastová. „V rozumné míře to ale podle mě nijak nevadí, naopak to může být skvělým prostředkem k sebevyjádření,“ dodává budoucí psycholožka a majitelka hned tří vytetovaných motivů.
Shodují se s ní ostatně i další lidé, kteří už tetování stihli propadnout. „Mám sedm tetování a další ještě nejspíš přibydou. Nelituju ani jednoho, všechno to jsou jen malé symboly, ale o to větší mají význam. Každé z nich mi připomíná nějakou přelomovou událost, která přispěla k tomu, jaký jsem dnes člověk. A za takové věci by se nikdo stydět neměl,“ prohlašuje sedmadvacetiletá Petra Volková, která je momentálně na mateřské dovolené. „Mám tetování jen dvě a jedno z nich jsem si nechala vytetovat opravdu jen tak, protože se mi líbilo, ale nikdy jsem toho nelitovala. Je to jako nosit své oblíbené náušnice celý život,“ dodává s úsměvem její kamarádka Eliška Trnová.
Ať už se tedy rozhodnete jedno oblíbené tetování nosit celý svůj život, nebo radši zvolíte možnost pravidelné výměny náušnic, následující texty vám možná celý proces tetování o něco lépe přiblíží a třeba vám při konečném rozhodování i pomohou.
