Michele Vojáček
Volby v Litomyšli vyhrála KDU-ČSL (zpravodajský text 1,zpráva v základní podobě + jednoduchý graf)
(Litomyšl) - V komunálních volbách konaných 10. a 11. října zvítězila KDU-ČSL se ziskem 15,34 % hlasů. Druhou nejsilnější stranou je ODS, za níž následuje ČSSD, Generace 89, Patriot SNK, TOP 09, FOL, Nestraníci a KSČM. Volební účast byla 50, 31%.
| Název | Podíl hlasů | Počet mandátů |
| KDU-ČSL | 15,34 % | 4 |
| ODS | 14,89 % | 4 |
| ČSSD | 12,19 % | 3 |
| Generace 89 | 11,52 % | 2 |
| Patriot SNK | 11,12 % | 2 |
| TOP 09 | 10,46 % | 2 |
| FOL | 9,91 % | 2 |
| Nestraníci | 9,54 % | 2 |
| KSČM | 5,07 % | 1 |
Zdroj: ČSÚ
Litomyšl má nového starostu i koalici
(Litomyšl) - Zastupitelé na ustanovující schůzi z 5. listopadu zvolili nového starostu. Tím se stal Radomil Kašpar (KDU-ČSL), který v tajné volbě získal dvacet jedna hlasů. Místostarostou byl devatenácti hlasy zvolen bývalý starosta Michal Kortyš (ODS). Ke zvolení Kašparovi pomohly hlasy koaličních partnerů z ODS, Generace 89, FOL a Nestraníků. „Vyjednávání byla náročná, překvapila mne nejenom moje podpora, ale také podpora pana Kortyše, máme silný mandát,“ prohlásil Radomil Kašpar. Vyjednávání ztížil fakt, že zastupitelé KDU-ČSL i ODS odmítli spolupráci s ČSSD. Zároveň došlo k dohodě o zrušení postu druhého místostarosty, jenž zastával volební lídr FOL Vojtěch Stříteský. Koalice má podle nového starosty velkou programovou shodu a prioritou je sestavení městského rozpočtu na rok 2015.
Příčiny volebního úspěchu ODS v Litomyšli
Pro ODS byly komunální volby v roce 2014 klíčové. Strana za sebou měla nepodařené prezidentské volby z předešlého roku, ve kterých její kandidát Přemysl Sobotka získal pouhých 2, 46 % hlasů. Krátce poté se konaly další, tentokráte do Poslanecké sněmovny. I zde byla ODS svými rivaly, ať již ČSSD, TOP 09, KSČM a nově i hnutím ANO poražena a skončila na celkovém pátém místě se ziskem 7, 72 procent. Souběžně s volbami komunálními probíhaly i senátní, ale o nich se dokonce i sami politici z ODS vyjadřovali dopředu zdrženlivě, protože očekávali volební výsledek v souladu s trendem z posledních let. Tyto spekulace nebyly mylné, neboť se ukázalo, že ve volbách do Senátu ODS nedokázala zopakovat již tak slabý výsledek z minula a dokonce o jeden mandát ze dvou přišla. Kdysi dominantní strana zvyklá určovat chod celé země tak napjatě očekávala, zda dostane důvěru od voličů alespoň ve volbách komunálních. Politolog Josef Mlejnek mladší dokonce před volbami prohlásil, že ODS musí zastavit svůj propad, jinak skončí podobně jako ODA a tyto volby pro občanské demokraty nejsou o výhře, ale zastavení propadu. Ve světle těchto událostí a výroku jsou konečné výsledky na celostátní úrovni pro ODS relativně uklidňující. Celkem se jí podařilo získat 9, 01 % hlasů, což znamenalo 2214 mandátů. V minulých volbách strana získala sice dvojnásobek, ale vzhledem k nedávné minulosti strany Petr Fiala voličům děkoval za jejich hlasy a slíbil, že se jedná o začátek budování silné ODS.
Vzhledem k celostátním výsledkům občanských demokratů jsou pro ně volby v Litomyšli ukazatelem toho, že i poškozená značka může u voličů mít úspěch. Strana zde získala bezmála 15 % a za vítěznou KDU-ČSL zaostala o půl procenta. V následujících odstavcích se pokusím přiblížit, co za tímto volebním výsledkem stojí a v čem je pozice ODS v tomto regionu specifická.
Prvním faktorem ovlivňujícím volby jsou sami voliči. Na Litomyšlsku je dlouhodobě vyšší volební účast než ve zbytku republiky a ODS je zde zavedenou stranou. Ve volbách v roce 2006 byla volební účast ve městě 49, 36 % (při celostátním průměru 46, 6 %) a ODS vyhrála se ziskem 24,62 % hlasů. V roce 2010 přišlo k volbám celkem 57 % obyvatel (republikový průměr byl 48, 5 %) a pro občanské demokraty to znamenalo 21, 74 % hlasů a opět první místo. V letošních volbách byla účast 50, 31 % ( při průměru 44, 46 %), strana celkově získala 14, 84 %, skončila tak druhá za KDU-ČSL, avšak nejvíce preferenčních hlasů získal dnes již bývalý starosta Michal Kortyš, celkově jich bylo 1 300. Pravicové a středové strany u voličů v této oblasti dlouhodobě dominují, mají zde aktivní členské základny a jsou voličsky oblíbené. Občanským demokratům v Litomyšli pomohlo také to, že ve městě nezískalo hnutí ANO ani jeden mandát, ačkoliv se na celostátní úrovni ODS hlasitě kritizovalo a získalo i část jejích bývalých voličů.
Dalším důležitým bodem byla volební kampaň. Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci prohlásil, že volební kampaň v komunálních volbách letos nebude útočná a bude převládat snaha vysvětlit svůj program, protože obyvatelé jsou politikou unavení. Tento názor se nakonec projevil jako správný, protože volební kampaň na Litomyšlsku probíhala oproti předchozím rokům klidněji. Strany se skutečně soustředily hlavně na voliče a své programy. To bylo pro ODS důležité, protože ačkoliv minulé volební období nezvládla bez zaváhání, dokázala se, na rozdíl od celostátní úrovně, vyhnout skandálům a po čtyřech letech vládnutí mohla voličům ukázat, co vše se podařilo, například v oblasti sociální politiky, nebo kultury.
V následujících odstavcích se pokusím představit hlavní témata, která se při předvolební kampani objevila. Vše se týká minulého volebního období a coby hlavní koaliční strana v těchto událostech vystupovala ODS.
Hlavním a nejživěji diskutovaným tématem v předvolební kampani byly události spojené s místní nemocnicí. Již řadu let řeší hejtmani Pardubického kraje dilema, zda mají v malém prostoru souběžně fungovat nemocnice v Litomyšli, Chrudimi, Ústí nad Orlicí a ve Svitavách. Provoz je finančně nákladný a kritici požadují redukci nadbytečných pracovišť. V průběhu roku 2013 v litomyšlské nemocnici skončilo dětské oddělení, krátce po něm také porodní a novorozenecké. Veškerou péči převzaly okolní nemocnice, což se ale obyvatelům města nelíbilo, protože to znamenalo delší cestování a další komplikace s tím spojené. Při podrobném pohledu zjistíme, že zavření dětského oddělení zapříčinil nedostatek kvalifikovaného personálu. Z dostupných vyjádření je zřejmé, že se tehdejší ředitel nemocnice Libor Vylíčil (toho času člen zastupitelstva za nestraníky) snažil situaci vyřešit, ovšem oddělení se zachovat nepodařilo. Možná se jedná o manažerské selhání ředitele nemocnice, možná není v regionu dostatek kvalifikovaných pediatrů, ale v otázce dětského oddělení nemohla místní organizace ODS mnoho udělat. Problematika porodního a novorozeneckého oddělení je komplikovanější, ale ve výsledku se dá necitlivě prohlásit, že zavření oddělení bylo pro ODS vlastně politickou výhrou. O omezení péče se totiž hovořilo delší dobu a zřizovatelem nemocnice není město, ale kraj. Spory o zachování oddělení nakonec došly až do fáze osobních sporů ředitele nemocnice Vylíčila a primáře gynekologického oddělení Haralda Čadílka. Pacientky a většina voličů se ve formě otevřených dopisů a peticí postavila na primářovu stranu. Celý spor skončil tím, že Čadílek i Vylíčil rezignovali na své funkce. Pro ODS měl celý spor výhodu v tom, že jako strana nebyla zodpovědná za nucenou redukci a Harald Čadílek byl známým členem místní ODS a dokonce za tuto stranu v minulosti kandidoval do senátních voleb. Toto téma proti ní tedy nikdo nemohl použít.
Dalším hojně diskutovaným tématem byla čtyři roky trvající revitalizace zámeckého návrší. Tento projekt za více než 400 milionů Kč byl terčem kritiky již od samotného počátku. Části obyvatelstva se zdál příliš drahý, ačkoliv jej z 85 % dotovala Evropská unie, někteří poukazovali na nelogičnost akce, při které se mělo zrekonstruovat a změnit celé okolí zámku, ačkoliv sám poničený zámek zůstal bez oprav, jiní kritizovali vykácení starých dubů, zničení amfiteátru a vydláždění celého předzámčí, či zdržení prací. Je důležité ale zmínit, že řízení ohledně rekonstrukce probíhalo již minimálně od roku 2006 a finální slovo měli památkáři a UNESCO, nikoliv politici. Přesto se v tomto projektu vyskytly další dva problémy. Prvním bylo prodloužení prací, které měly skončit v prosinci 2013, ale reálně se tak stalo až v srpnu 2014. Důvodem byly archeologické nálezy v oblasti, které znemožnily stavební úpravy. Ani za toto však politická reprezentace města bez ohledu na stranickou příslušnost nemohla. Největším problémem krom samotné existence projektu tak jednoznačně byly obavy a zmatky ohledně kostela Nalezení sv. Kříže. Ten byl totiž na seznamu opravovaných budov a patřil městu, které na jeho rekonstrukci dostalo dotaci. Krátce před dokončením prací se však řád piaristů v souladu se zákonem o církevních restitucích přihlásil o vlastnictví této budovy a vznikla situace, kdy nikdo z vedení města nebyl zpočátku schopen přesně a jasně říci, zda navrácení kostela původním majitelům ohrozí vyplacení dotace. Celá situace se za přispění samotných piaristů poměrně rychle vyřešila, ale vedení města nebylo delší dobu schopno srozumitelně situaci objasnit. Ačkoliv byl projekt revitalizace částí veřejnosti neoblíben, až na zaváhání při vyjasňování financování v případě restitučního požadavku piaristů neudělali zastupitelé žádné markantní chyby. V srpnu byl podle upraveného plánu projekt ukončen s půlročním zpožděním, vzrostlými náklady, ale bez sankcí a nutnosti vracet dotace. Ve finále se tedy nejednalo o velký úspěch, který by si ODS mohla nárokovat, ale zároveň za projekt nemohla být příliš kritizována.
Za vlády ODS se v Litomyšli postavil krytý bazén, což bylo také jedno z témat, které se v předvolební kampani často řešilo. Celkové náklady na stavbu činily 116 milionů Kč a provozní náklady se pohybují mezi 5 a 6 miliony korun ročně. Kritici vedení vyčítají, že se jedná o ekonomicky nevýhodný projekt, které si již tak zadlužené město nemůže dovolit. Na přední stránky regionálních novin se také dostaly zprávy o tom, že litomyšlský bazén je „kluzčí“ než ty ostatní, na což vedení zareagovalo angažováním odborníků ze státní zkušebny kamenů a kameniva. Ti později konstatovali, že kluzkost mokré žuly v plaveckém bazénu je v normě. Problémem bylo, že vedení města nechalo normu ozkoušet na obutých návštěvnících, nikoliv na bosých plavcích. Ačkoliv se celá příhoda může jevit jako úsměvná, debaty o nevyhovujícím povrchu plaveckého bazénu nakonec vedení donutily k dalším úpravám, které snížily riziko případných úrazů. Otázka bazénu rozděluje obyvatelstvo a oba dva názorové proudy byly v předvolební kampani zřetelné. Odpůrci argumentují zbytečností, nebezpečností, vzniklou ostudou a finančními náklady, příznivci krytého bazénu odpovídají zvýšeným komfortem pro obyvatelstvo a tím, že byl bazén zvolen Stavbou roku 2011.
Citlivým předvolebním tématem byla problematika silničního obchvatu, jehož stavba se plánuje již několik let. V minulém volebním období zastupitelé opakovaně jednali s krajem a snažili se jej přesvědčit, aby byl projekt realizován co nejdříve a v tzv. „severní“ variantě. Obyvatelé města obchvat totiž chtějí, ale požadují provedení severního návrhu. Ten by město nerozdělil ve dví, jak se tomu stalo již v minulosti, kdy město necitlivě rozpůlila stavba silnice R35. Tato varianta je podle zastupitelů vhodnější i pro zdraví obyvatel. Problémem je, že toto řešení již v minulosti jednou zamítl Nejvyšší správní soud, protože by vedla přes pole soukromého zemědělce, který se stavbou nesouhlasí. V současné době se situace nadále řeší. ODS toto téma úspěšně použila ve volební kampani, je ale nutné podotknout, že prakticky všichni zastupitelé mají shodný názor a nechtějí v blízkosti města kumulaci dopravy. Toto téma je místními politiky oblíbené, protože na něj mají stejný názor jako veřejnost a ve výsledku se nedá použít proti nim, ale také jim příliš nepomůže. O všem totiž rozhodne krajské vedení a soudy.
Problematika výstavby se nakonec ve volební kampani ukázala jako jedno z témat, kde je obyvatelstvo i politická reprezentace rozdělena nejvíce. Nejedná se jenom o již zmíněnou revitalizaci, bazén, obchvat, ale také například o rekonstrukci čističky vod a nedostatek bytů. Radnice v minulém období zahájila pilotní projekt výstavby nájemních bytů, avšak vše zpomaluje nedostatek financí. Právě fakt, kde je získat, tedy kde se uskromnit, byl jedním z hlavních bodů kampaně. Přesto však opozice nemohla příliš útočit na koaliční strany. Litomyšl sice má z minulosti dluhy více než 90 milionů korun, avšak pod ty se podepsaly všechny koaliční strany a toto téma proti sobě logicky příliš hlasitě používat nemohou.
V předvolební kampani získalo prostor i kulturní a sportovní vyžití obyvatelstva. V oblasti kulturního života si obyvatelé nemohou na mnoho stěžovat, neboť se ve městě každoročně koná hudební festival Smetanova Litomyšl. Radnice také připravila nové turistické projekty. Tím prvním jsou „Lázně ducha“, které se letos konaly již potřetí. Cílem je, aby si návštěvníci města obnovili svou duševní a psychickou pohodu. Celá akce má parodický rozměr, protože Litomyšl není klasickým lázeňským městem a léčba zde neprobíhá pomocí léčivých pramenů, ale jídlem, divadlem, koncerty, přehlídkami a dalšími formami zábavy. Třetí ročník také letos zažil druhý projekt z minulého volebního období, tedy Gastronomické slavnosti Magdaleny Dobromily Rettigové. Tento festival má za úkol propagaci české klasické i moderní kuchyně. Mimo tyto projekty probíhá samozřejmě řada dalších a nezaregistroval jsem, že by někdo radnici kritizoval za organizování těchto turistických akcí. Sportovní vyžití ve městě, resp. jeho kritika se zabývala již zmíněným sportovním bazénem a výší dotací pro dětské sportování, což je ale spíše záležitostí MŠMT. I toto téma nedokázala opozice proti ODS použít, spíše se jednalo o další ukázku toho, že volební kampaň se letos pokoušela reflektovat i pozitivní události. Svůj vliv na to zcela jistě měl fakt, že i zde byli aktivní opoziční politici a téma samotné není kontroverzní.
Příběh litomyšlské ODS nabízí řešení pro stranu samotnou. Za úspěchem ve volbách totiž nebyla žádná geniální marketingová kampaň, ale dlouhodobá práce bez výrazných problémů a skandálů. Více než 60 % voličů si přálo pokračování zavedené politické praxe a ačkoliv ODS jako strana samotná voliče ztratila, nepřestala mít vliv na dění ve městě a má jistotu, že se staronovými koaličními partnery může pokračovat v zavedeném směru. Pokud se i nadále dokáže vyhnout problémům a skandálům, tak je dost možné, že se ve volebním období 2018 - 2022 opět stane starostou člen ODS a strana se vrátí ke svým dvacetiprocentním volebním výsledkům.
Neviditelný oblíbenec
Zjistit něco o Michalu Kortyšovi není snadné. Na rozdíl od jiných politiků očividně nevyhledává přílišnou mediální pozornost. Za poslední volební období měl pouze několik rozhovorů a téměř vždy se jednalo o příležitost, kdy lidově řečeno musel s kůží na trh. Proto je překvapivé, že i přes tento mediální deficit je Kortyš od roku 2006 politikem s nejvíce preferenčními hlasy. Jeho oblíbenost dokonce ani výrazně nepoškodil fakt, že je politikem z ODS, tedy strany s jemně řečeno „poškozenou značkou.“
Co stojí za jeho úspěchem ve volbách? Očividně léta vládnutí, která dokázal přežít bez výrazných skandálů. Učinil sice některá kontroverzní rozhodnutí, ale nemusel čelit žádné situaci, která by jej postavila vyloženě do nepříznivého světla. Když k tomu přičteme, že se jedná o úspěšného podnikatele (což je pro část voličů očividně garance kvality), pod jehož vedením se v městě realizovala řada příznivě přijatých projektů, pak se voličům nemůže nikdo divit. Jediným problémem ODS je, že tolik, alespoň zdánlivě čistých lidí, nemá ve svých řadách více a pokud ano, pak nejsou vidět.
Jste spokojení s vedením města v uplynulých čtyřech letech? A byl/a jste u voleb?
Martin Vacek, 46 let, šofér
Docela ano, i když pořád není udělaný silniční obchvat, zato máme drahý a zbytečný bazén. Ale pod tím jsou podepsaní všichni, kteří tam sedí, levice i pravice. Doufám, že v příštích letech město pohne s projekty, které jsou potřeba a nebude ztrácet čas s bazény a kolonádami.
U voleb jsem byl a volil jsem nepolitickou stranu, která tam ještě nebyla.
Jana Svobodová, 70 let, důchodkyně
Já bych prvně chtěla říci, že se mi nelíbí nové opravené podzámčí a také to, že zavřeli oddělení v nemocnici. Hodně tím zkomplikovali řadě maminek život. Jinak mi to přijde pořád stejné, je jedno kdo tam na radnici sedí. Protože ty skutečné problémy musí řešit vláda a ne radnice.
Volit jsem nešla.
Marie Šauerová, 21 let, studentka vysoké školy
S vedením jsem spokojena, většina lidí zřejmě taky, protože starosta s místostarostou jsou ve vedení města už řadu let a byli znovu zvoleni. Štve mě, že byla zavřena porodnice a dětské oddělení, ale naopak se povedla revitalizace návrší a docela jsem si oblíbila i Lázně ducha.
Volit v komunálních volbách jsem letos byla poprvé.
Porážka může být vítězstvím
Druhé místo za KDU-ČSL a ztráta více než šesti procent oproti komunálním volbám z roku 2010 se může jevit jako další důkaz toho, že ODS ztrácí přízeň svých voličů. To je samozřejmě zcela nepopiratelný fakt. Přesto občanští demokraté v Litomyšli ani zdaleka nevyklízejí pozice a v současné situaci je pro ně volební výsledek a utvoření nové koalice výhrou.
Pokračují totiž ve spolupráci s KDU-ČSL, FOL a Nestraníky. Politici z těchto stran se velice dobře znají, spolupracují spolu řadu let a mají podobnou koncepci a názory na vedení města. Zvolení bývalého místostarosty Kašpara starostou a bývalého starosty Kortyše místostarostou drtivou většinou hlasů naznačuje, že Litomyšl sice bude mít novou formální tvář, avšak politická praxe zůstane zachována.Viditelný rozpor do tohoto spojenectví nepřineslo ani zrušení postu druhého místostarosty, což znamenalo faktické oslabení FOL. Spíše naopak, oproti předchozím volebním obdobím totiž není uzavřena formální koaliční smlouva. Radomil Kašpar se totiž s Michalem Kortyšem shodli na tom, že žádná není potřeba, protože mezi jednotlivými subjekty je vzájemný respekt a dobré vztahy.
Z hlediska ODS je také podstatné, že v nové koalici oficiálně nefiguruje největší levicový konkurent ČSSD, ani pravicový rival TOP 09. Vynechání sociálních demokratů není překvapivé. Michal Kortyš s nimi coby starosta spolupracoval v koalici pouze v letech 2006 až 2010. Tehdy byla ale koalice koncipována všemi stranami vyjma komunistů. ODS tedy přímo s ČSSD několik let nespolupracovala a ani v tomto období nebude muset. Proti nim tak bude mít i v příštích volbách opět potenciální výhodu v tom, že její představitelé jsou ve vrcholných funkcích a případné úspěchy se mohou pokusit voličům podat jako své vlastní. Případ TOP 09 je velice podobný sociální demokracii. Tato strana se v minulých letech snažila profilovat jako hlavní pravicová strana, čímž logicky oslabovala pozici ODS. Ve volebním období 2010 - 2014 společně strany úzce spolupracovaly, v tom nadcházejícím tomu tak, minimálně formálně, nebude. A pro ODS je to další plus.
Nové volby znamenaly také novou příležitost pro občanská hnutí a další subjekty toužící po očistě komunální politiky. Do koalice byli nakonec přibráni zástupci Generace 89. Jejich největší výhoda nespočívá pouze v počtu mandátů, ale také ve faktu, že ztělesňují hlas lidu. Z hlediska ODS je partnerství s tímto uskupením výhodné ze dvou důvodů. Prvním je, že spoluprací s tímto hnutím se občanští demokraté mohou zaštítit v oblasti populárních témat jako je boj proti korupci, byrokracii a nečistotě komunální politiky. Druhým je ten, že v momentě, kdy nastane vážný problém, mohou svalit vinu na nezkušeného politiky, tím z nich udělat obětního beránka a třeba jim ještě ztížit předvolební kampaň. Podobný, i když ne identický, případ se již v minulosti objevil při celostátní spolupráci ODS, TOP 09 a VV. Své obavy ze spolupráce s politickými nováčky vyjádřil nový starosta krátce po svém jmenování, když prohlásil, že: „všechno a hned určitě nepůjde.“
Z výše zmíněných faktů a názorů vyplývá, že v novém volebním období se v Litomyšli utvořila koalice KDU-ČSL, ODS, FOL, Nestraníků a Generace 89, proti kterým stojí opozice reprezentovaná ČSSD, TOP 09, hnutím Patriot SNK a KSČM. Voliči by si ale také měli uvědomit, že i navzdory tomu byl nový starosta s místostarostou zvoleni drtivým poměrem 21:2, respektive 19:4. Bylo by tedy zcela naivní se domnívat, že proti sobě stojí dva oddělené politické bloky, které jsou si programově natolik odděleni, že není možná spolupráce. Pro pokračování zavedené politické praxe hlasovalo zastupitelstvo v tajném hlasování zcela jednoznačně. Nabízí se dva pohledy na celou situaci. Možná, že občané v Litomyšli mají skutečně to štěstí, že si zvolili zodpovědné zástupce. Nebo prostě šestnáct staronových zastupitelů přemluvilo několik ze sedmera nových, aby hlasovalo pro kontinuální městskou politiku. Tu, jež zapříčinila, že nominanti nepolitických uskupení získali v součtu více než 40 % hlasů.
Pro litomyšlskou ODS jsou tyto volby v konečném důsledku velice úspěšné. Oficiálně na sebe nebudou poutat tolik pozornosti jako KDU-ČSL. Zároveň v kooperaci se starými koaličními partnery mohou pokračovat v zaběhnuté praxi, se kterou je voličstvo většinově očividně spokojeno. Předseda místního sdružení ODS Josef Janeček celou situaci shrnul následovně: „ODS získala téměř 15 % hlasů, což je výsledek dlouhodobé práce pro město. Bohužel, naše značka je poškozená aférami na celostátní úrovni a ztrátou důvěry, což komplikuje náš návrat.“ V následujících čtyřech letech tak občané budou moci sledovat, zda se cesta Petra Fialy a jeho postupné očisty ODS vyplatí, nebo zda ani komunální úspěchy nebudou stačit k restartu strany.
O zásadové opozici
Ve volbách v Litomyšli zvítězila KDU-ČSL a de facto celá stará koalice, která namísto reptající TOP 09 vsadila na mladou krev Generace 89. Rozdíly mezi jednotlivými stranami (snad s výjimkou komunistů) jsou procentuálně i programově zanedbatelné, jak by také ne, vždyť jde o komunální politiku. Letošní kampaň se nijak nelišila od těch předchozích, jen se méně šermovalo „dinosaury“ a více „politikou pro lidi“. Přesto mě letos jedna věc zaskočila.
Do zastupitelstva se dostalo celkem devět uskupení, které, jak se alespoň ze slušnosti snaží navenek vypadat, utvořily dvě frakce- koalici a opozici. To je naprosto normální a běžné. O něco méně normální mi ale přijde, když se u nás opozice s koalicí na něčem shodne. Zpravidla to značí nějakou levotu. Zástupci koalice mají dohromady 15 hlasů, opozice 8. Když nadešel den hlasování o novém starostovi, očekával jsem zhruba podobný poměr hlasů. Radomil Kašpar byl zvolen většinou 21 hlasů. Následovalo mírné překvapení, ale nebyl to žádný šok. Kašpar je z KDU-ČSL a k pravici má stejně blízko jako k levici. Navíc jde o regionální volby, on je oblíbený a má zkušenosti z vedení města. Následovala volby místostarosty, tentokráte jenom jednoho, protože se zjistilo, že dva jsou pro malé město zbytečně moc. Tady se dalo očekávat, že ODS zkusí exstarostu Michala Kortyše protlačit alespoň na místostarostu, koneckonců občanští demokraté mají dobré vztahy s křesťanskými demokraty a dalšími subjekty v koalici. Ovšem 19 hlasů pro Kortyše, vůči kterému se do té doby stavěla jak ČSSD, tak TOP 09, tak část nestraníků, mě velice zaskočilo. Ať počítám jak počítám, tak pro něj hlasovali čtyři lidé z opozice. Naštěstí pro ně se jednalo o volbu tajnou, takže stejně nikdo nezjistí, kdo je zásadovým opozičníkem a kdo naopak disponuje pro politika příhodnou názorovou flexibilitou.
Jako volič jsem byl skutečně zklamán, protože předvolební sliby dostaly co proto již na první schůzi. Ne ty pro mě, já jsem pro současnou koalici hlasoval, ale pro těch necelých 40 % voličů, kteří si přáli alespoň částečně jiné směřování města a jejichž zástupci zůstali v opozici. Když nad tím tak přemýšlím, tak v celém tom případu je ještě jeden smutný fakt. Volební účast byla letos opět nižší než minule, slabota sotva o něco málo vyšší než padesát procent. Obyvatelstvo komunální volby zajímají, ale pouze ve srovnání s ostatními, jinak příliš ne, a půl národa volit pravidelně nechodí. Pokud strany skutečně mrzí malá volební účast (ve svém resumé o tom psaly všechny), tak by možná prvním krokem z jejich strany mohlo být to, že i na první tajném hlasování si jejich kandidáti udrží bojovou morálku z předvolebních mítinků a neohnou hřbet tak snadno. Co se stihlo změnit od prvního týdne v říjnu, kdy vrcholila kampaň, do prvního týdne v listopadu, kdy se sešlo zastupitelstvo? Zřejmě něco podstatného.
Cíl práce
Cílem mé práce je pokusit se popsat volební výsledek ODS v Litomyšli, zejména jeho příčiny a následky. Strana zde totiž opakovaně dosahovala vysokých volebních výsledků a v letošních komunálních volbách se jí podařilo získat 14, 84 % hlasů, čímž se stala druhou nejsilnější stranou. Ačkoliv oproti volbám z let 2006 a 2010 ztratila, tak se ve výsledku nejedná o výrazný odliv voličů jako tomu bylo pro občanské demokraty na celostátní úrovni. Výsledek lokální ODS byl lepší než celorepublikový průměr a mě zajímá, proč to tak je. Zda se jedná o výsledek nezájmu voličů, dobře zvládnutý politický marketing nebo prostě o to, že je zde ODS oblíbená kvůli své politice. V projektu se chci zabývat pouze ODS, případně okrajově dalšími stranami, se kterými v minulosti vládla. Cílem mé práce není zevrubný a vyčerpávající popis myšlenkových pochodů voličů v Litomyšli, jedná se o pokus odhalit, čím strana získala jejich přízeň. V důsledku toho se v hlavním textu projektu pokusím zabývat krom volební kampaně a témat z posledních čtyř let také krátkým úsekem o volební historii ODS v Litomyšli. Z dostupných údajů vyplývá, že za úspěchem občanských demokratů stojí také cosi, co by se dalo nazvat zvykem a tradicí. V poslední řadě chci také reflektovat skutečnost, že ačkoliv byla ve volbách formálně poražena, tak na zaběhnuté praxi se pravděpodobně nic nezmění, protože bude pokračovat spolupráce s bývalými koaličními partnery. V důsledku této kontinuity očekávám, že pokud se strana vyvaruje skandálů, tak má šanci v příštím volebním období být opět koaličním lídrem.
Volba tématu
Pro toto téma jsem se rozhodl z několika důvodů. Prvním byla příležitost k uplatnění teoretických poznatků získaných v kurzu politické specializace. V něm jsme se učili jak se pokusit získat vyjádření politiků a politických stran, u kterých politologů je šance, že odpoví na naše dotazy, jak vypadá politická žurnalistika v praxi a jak zpracovat mnohdy cíleně nesrozumitelná vyjádření politiků a státních úředníků. Druhým bodem, kvůli kterému jsem se pro toto téma rozhodl, byl můj občanský zájem. Nejsem voličem ODS a zajímá mě, proč má stále koaliční potenciál, skandálům na celostátní úrovni navzdory. Třetím důvodem je fakt, že komunální politika bezprostředně ovlivňuje náš život. Pokud se podíváme na volební účast, tak zjistíme, že je sice tristní, avšak ve srovnání s jinými volbami, například s těmi do EP, je zájem voličů poměrně vysoký. Posledním je , že šance na získání dostatečného vlastního materiálu je v případě komunálního tématu v místě bydliště vyšší, než při zvolení tématu celostátní důležitosti. Domnívám se, že republiková témata se snadným přístupem ke zdrojům jsou již dostatečně zpracována a ta, k nimž se informace hledají hůře, se hodí spíše pro profesionální investigativní žurnalisty.
Mediální pokrytí dané oblasti
Problematikou ODS v komunálních volbách se zabývala prakticky veškerá média s politickým zaměřením. Již před volbami novináři a politologové spekulovali o tom, co by případný neúspěch ve volbách mohl pro stranu znamenat. V tomto ohledu bylo téma na celostátní úrovni pokryto dostatečně například Českou televizí, TV Nova, TV Prima, MF Dnes, Hospodářskými novinami, Lidovými novinami, Právem a dalšími.Mediální pokrytí lokálního aspektu mého tématu však, alespoň pokud je mi známo, bylo zpracováno s menší pozorností. Důraz v mediálním pokrytí komunálních voleb spočíval v informování o velkých městech, případně o zajímavostech a kuriozitách. Problematikou voleb v Litomyšli se média, i ta lokální, zabývala velice zběžně a hlavním tématem bylo vytvoření koalice. Podařilo se mi najít pouze několik textů, ve kterých se autoři podrobněji zabývali volbami ve městě, převážně se jednalo o články ze Svitavského deníku. Ale ani zde se mi nepodařilo nalézt komplexní analýzu mého tématu, což je při retrospektivním pohledu posledním bodem, který mi potvrdil správnost volby zaměřené samostatného projektu. Nejblíže k mému projektu byl tematicky článek Inventura na radnici: Litomyšl[1]. Jeho autor ale k problematice přistupoval poněkud nedůsledně a nedal fakta do souvislostí. I to pro mě bylo cennou lekcí, protože jsem alespoň věděl, jak napsat hlavní text projektu. Minulému vedení se věnoval také městský list Lilie. Problémem je, že tento měsíčník je placen z městského rozpočtu, má omezený počet redaktorů a jasně vymezenou tematickou působnost. V důsledku toho jsem Lilii nepoužil, protože veškeré informace bylo snazší nalézt online na webu města. Tuto stránku jsem pak použil coby zdroj tiskových vyjádření a oficiálních statistických údajů.
Ideový plán
Zjistit příčiny úspěchu volebního výsledku ODS. Ty hodlám určit konzultací s politiky a politology, jejich popisem se však hodlám zabývat sám a prezentovat svůj názor na danou problematiku s využitím zdrojů. Posléze se na základě volebního výsledku a jeho příčin pokusit nastínit, zda porážka ve volbách byla skutečně prohrou a pokusit se čtenářům představit svůj názor na další směřování ODS a města.
Postup práce
V první řadě je nutné provést důkladnou rešerši tématu. Informace z uplynulých čtyř let jsou stále dostupné na zpravodajských portálech a v tiskových zprávách města. Tímto krokem si připomenu události z posledního volebního období, podle kterého by se voliči u voleb měli rozhodovat. Další důležitou oblastí je předvolební kampaň, naštěstí pro mě jsem si tiskoviny a projevy archivoval. Nehodlám z nich přímo citovat, ale poslouží mi k tomu, abych popsal jaká témata byla v kampani diskutována a stanoviska politiků ODS. Následně mám v plánu odeslat žádosti i rozhovor politikům z litomyšlské ODS a vybraným politologům. Již předem jsem byl informován, že místí občanští demokraté nejsou zrovna sdílní a rádi využívají služeb tiskových mluvčích. Pokud nezískám přímo vyjádření Michala Kortyše, tak to bude znamenat komplikaci, ale již mám přislíbeno vyjádření vedoucího místního oddělení ODS. Stanoviska politiků ODS si také mohu dohledat v tiskových prohlášeních a domnívám se, že materiálu od politiků jsem již před zpracováním projektu shromáždil dostatečné množství. Důležitá jsou i stanoviska politologů, plánuji oslovit minimálně dva. Pokud se mi neozvou, či pokud budou jejich informace příliš obecné, tak využiji již publikovaných názorů, které jsem si již předem vyhledal, například od doktora Josefa Mlejnka mladšího a docenta Pavla Šaradína.
Na základě získaných informací bych měl být schopen dosáhnout cíle projektu. Hodlám k tomu využít následujících typů textu s předpokládaným počtem 24 000 znaků, celý projekt bude obsahovat minimálně 5 článků. Chci využít alespoň jeden text spadající do oblasti zpravodajství, nabízí se zpráva v základní podobě o volebním výsledku, pokud to bude možné, pokusím se o kombinaci textového a netextového prostředku. Dalším možným žánrem je rozšířená zpráva týkající se voleb, případně následného povolebního vyjednávání. Do tohoto textu bych rád využil citaci místostarosty, případně starosty. Následují názorové texty. Zcela jistě bude přítomen komentář, rád bych udělal rozhovor s Michalem Kortyšem, případně profil politika. Pokud se mi to nepodaří, tak je nahradím jinými úvahovými texty s dostatečnou informační kvalitou a počtem zdrojů. Stěžejním textem práce bude analytická úvaha o předpokládaném rozsahu 12 000 znaků. V ní se pokusím popsat minulé volební období, specifika litomyšlského regionu, volební výsledky a pak následnou předvolební kampaň a témata, které se v ní objevila. Na konci každého úseku textu se pak pokusím dát událost do souvislostí s činy ODS. Výsledkem této práce by měl být článek popisující minulé volební období na jehož základě obyvatelé města volili nové zastupitelstvo. V případě, že budu mít dostatek času bych chtěl vytvořit krátkou anketu.
Sebehodnocení
Samotná příprava projektu byla poměrně náročná, zejména rešerše, protože to ve výsledku bylo neustálé čtení politických prohlášeních a vyjádření. Některá z nich pronesli očividně zkušení politici, protože jsem je musel číst několikrát a stejně se mi v několika málo případech nepodařilo zcela jistě porozumět tomu, co chtěl autor říci. V tomto ohledu musím uznat, že projekt byl z praktického hlediska velice přínosný. Největším problémem při práci na projektu bylo získání názorů politiků a politologů. Politologové mě často odkazovali na již dříve publikované články, kde se dané problematice zabývali, případně se vyjadřovali velice opatrně, protože regionální politika je specifická a méně na očích než ta celostátní. Dozvěděl jsem se od nich zajímavé údaje, se kterými jsem dále pracoval. Přesto se mi nepodařilo získat dostatečné množství souvislého materiálu, ze kterého by se dal s politologem udělat hodnotný a obsáhlý rozhovor. Vyvodil jsem si z toho poučení, že pokud od nich budu v budoucnosti potřebovat informace, bude asi nejlepší s nimi komunikovat skrze telefon. Osobní kontakt bylo obtížné domluvit a dotazování se pomocí e-mailu se ukázalo jako snadné a rychlé, výsledné odpovědi mi pomohly zaregistrovat určité detaily (například důraz, který kladl Petr Fiala na výsledek komunálních voleb), nicméně výsledný text nebylo možno bez závažných úprav publikovat. Tyto zásahy do textu by bylo samozřejmě nutné v rámci žurnalistické etiky nechat autorizovat a celý projekt by se tím zdržel. Dalším problémem byli samotní politici. Zde mi zřejmě uškodila upřímnost, protože jsem již předem prohlásil, že jsem studentem a nemohu zaručit, že výsledné texty budou publikovány v alespoň regionálních novinách. Napsal jsem několik žádostí o rozhovor, případně alespoň o vyjádření, ale stále mi odpovídali lidé, jejichž postavení v ODS bylo nižší, než jsem považoval za vhodné. S Michalem Kortyšem se mi nepodařilo udělat rozhovor, jako úspěch ale považuji získání alespoň vyjádření Josefa Janečka, který vede místní stranickou organizaci a který splňoval mé formální požadavky, tzn. byl to vysoce postavený člen ODS, jehož informace mi nějakým způsobem pomohly v práci na projektu. I přes tyto problémy se mi snad podařilo dosáhnout cíle práce. Došlo k tomu kvůli tomu, že, jak mi později došlo, i přes nedostatek osobních informací se mi podařilo získat dostatek jiných autorizovaných zdrojů, ze kterých jsem si vytvořil osobní představu a tu jsem prezentoval v článcích. Jako nesmírně důležitý zdroj se nakonec ukázalo tiskové oddělení města, v jehož archivu jsem nalezl řadu oficiálních údajů a prohlášení. Poučení s prací se zdroji jsem si odnesl následující. Snažit se pokud možno o osobní kontakt a dát si pozor na vyjádření politiků, protože jsem měl pocit, že se mě někteří místy snaží využít pro své záměry.
V následujícím odstavci bych se rád vyjádřil k samotným článkům. Vzhledem k výše popsaným problémům jsem musel za pochodu udělat několik změn, specifické téma projektu mi nakonec umožnilo tyto dílčí změny uskutečnit. Do zpravodajské části jsem nakonec umístil dva články. Je to z toho důvodu, že pro pochopení těch navazujících je nutný kontext. Proto jsem zvolil jako první text klasickou zprávu v základní podobě a pro přehlednost jsem jí doplnil netextovým prvkem, tedy primitivní tabulkou. Druhý zpravodajským textem je rozšířená zpráva, do ní se mi podařilo získat prohlášení nového starosty Radomila Kašpara. Během práce na projektu už bylo jasné, jak bude vypadat volební koalice a proto jsem se rozhodl tento fakt reflektovat následujícím způsobem. Hlavní text, tedy analytická úvaha, zůstal beze změn. Na něj jsem navázal anketou, ve které jsem chtěl dát prostor obyvatelům města a tento okruh jsem uzavřel poznámkou. Následující dva názorové texty jsem koncipoval jako reakci na to, co se událo po samotných volbách. Tyto texty na mě jako čtenáře působí negativněji než ty předchozí. Je to dáno názorem, který coby autor prezentuji. U hlavního textu mi žánr diktoval alespoň formální dodržování nestrannosti a logické argumentace, o což jsem se také snažil.
Práce na projektu mi do jisté míry pomohla zorientovat se ve složitém světě komunální politiky. Domnívám se, že v hlavním textu se mi podařilo dostatečně objasnit, proč ODS byla ve volbách úspěšná a v dalších článcích jsem se na základě toho pokusil předpovědět budoucí vývoj.
Literatura a zdroje, konkurenční projekty
Zpravodajské servery idnes.cz, aktualně.cz , svitavsky.denik.cz, ceskenoviny.cz, ceskatelevize.cz. Dálelitomyšl.cz, ods.cz a vlastní.
Použité knihy
JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN 80-244-1246-2.
MINÁŘOVÁ, Eva. Stylistika pro žurnalisty. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-802-4729-794.
[1] Inventura na radnici: Litomyšl: Petr Šilar. In: Svitavský deník [online]. 2014 [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/inventura-na-radnici-litomysl-20140812.html
