čt., 4. červen 2020 00:37

ZÁMĚR: Samostatný projekt Mladí mužští spisovatelé

1. Cíl Cílem mého samostatného projektu nazvaného Mladí mužští spisovatelé je poodhalit myšlenky začínajících umělců a mechanismy vzniku samonákladových děl. Snažím se popsat jejich motivy a dovést jednotlivé umělce k reflexi své tvorby, která skoro vždy začíná v jejich útlém věku. Ve středu mého zájmu stojí především jejich díla vydané samonákladem. Jako hlavní zdroj budu používat publicistické rozhovory, které jsou pro pochopení básníkovi cesty zásadní, a sbírky, které jsou stěžejními díly jejich poetiky.

2. Zdůvodnění volby tématu

Během studia svého oboru jsem si zvolila specializaci kulturní a psanou žurnalistiku. Proto je zcela logické, že i můj závěrečný projekt směřuje stejným směrem. Zaměření v rámci kultury na literaturu je pro mě zcela přirozeným vývojem vzhled k mému druhému oboru, České filologii. Následná konkretizace tématu je dána několika faktory.

Při studiu českého jazyka, a především literatury, se pohybuji právě v uměleckých kruzích, kterým, alespoň v mé sociální bublině, dominují muži, přesněji mladí básníci. Soustředila jsem se především na dva z nich. Básníky, Adama Hoška a Radka Cimpricha, kteří vévodí akcím pořádaných spolkem BOSS. Ten působí pod katedrou bohemistiky. Abych opustila Olomouc a nalezla další úhel pohledu, třetím básníkem, na kterého jsem obrátila svou pozornost, je Martin Synek. Dalším faktorem, který ovlivnil mé téma, je především úpadek kvalitní poezie v dnešní době. Začínající básníci se potýkají s nedostatkem čtenářů, malým zájmem nakladatelství i velkou konkurencí, kterou je myšlena populární poezie na sociálních sítích. Posledním a rozhodujícím faktorem je pak nedostatečný prostor v médiích. V rámci kulturních rubrik českých deníků je věnováno literatuře omezené místo, které často zaplňují recenze na prozaická díla od již zavedených autorů nebo od objevů prestižních literárních cen. Ty se ve většině případů samonáklady a začínajícími umělci nezabývají. V rámci literárních periodik je situace lepší, i tak ale poezie za prózou zaostává.

3. Zdroje/stav problematiky

Tuzemské deníky literatuře věnují velmi omezený prostor. Samonákladovými sbírkami se v podstatě nezabývají. Psaní o nich je riskantní a takzvané objevení autora žurnalisté přenechávají vydavatelstvím nebo literárním cenám. Na literaturu se ale přímo orientují některá periodika jako například Tvar, A2, Host a jim podobné. O mnou vybraných autorech se zavedená média nezmiňují. Výjimku tvoří rozhovor s Adamem Hoškem pro rozhlasovou stanici Vltava. Krátkou zmínku o jeho autorském čtením uveřejnil i časopis Tvar. V rámci regionálních médií poté o křtu Hoškovy sbírky A na stromech les informoval Hanácký večerník.

4. Ideový plán

Samostatný projekt by měl čtenářům poskytnout základní vhled do problematiky začínajících básníků. Čtenářům objasní vznik básnických sbírek i myšlení mladých nezkušených umělců, kteří se v rámci poezie zatím hledají. Pro vytvoření komplexnější představy jsem záměrně vybrala umělce, kteří se liší poetikou, druhem vydání sbírky nebo bydlištěm. Všechny texty patří do roviny publicistické. Svůj projekt netradičně otevírám editorialem, který má čtenáře do problematiky uvést. Následně pro větší zajímavost stavím do kontrastu vždy dva žánrově stejné články. Publicistický rozhovor s Radkem Cimprichem otevírá téma konce jeho umělecké seberealizace. Naopak publicistický rozhovor vedený s Adamem Hoškem je spíše reflexí jeho úspěchu a možným začátkem jeho profesionální básnické kariéry. Pro další pochopení rozhovoru s Adamem Hoškem uvádím recenzi na jeho debut A na stromech les. Ta podává základní informace o sbírce a můj subjektivní pohled na ni. Druhá recenze je na samonákladovou sbírku Martina Synka Vody narkomanie a tichého šílenství, která kontrastuje s recenzí předchozí.

Recenzi na sbírku Radka Cimpricha jsem záměrně do projektu nezařadila, a to z důvodu plánovaného kontrastu recenzovaných sbírek.

5. Postup práce

Sběr informací proběhl v období mezi únorem a březnem 2019. Jejich zisk byl v prvopočátku díky rozhovorům s Radkem Cimprichem, Adamem Hoškem a Martinem Synkem. Před rozhovory byla provedena rešerše pomocí internetových zdrojů, kdy jsem získala přehled o jednotlivých osobnostech. Rozhovor týkající se Adama Hoška byl vykonán znovu po vydání sbírky v květnu 2020. Na základě rozhovorů jsem si následně v květnu roku 2020 opatřila sbírky, které jsem podrobila analýze a v závěru napsala recenze. Jako poslední vznikl editorial, ve kterém jsem shrnula poznatky z rešerše, rozhovorů a analýzy sbírek.

Odstup mezi získáváním rozhovorů a analýzami sbírek je způsobem prodloužením studia. A na aktuálnosti textů nemá vliv.

6. Sebehodnocení

Cíl, který jsem si vytyčila, se realizoval velmi obtížně. Protože jsem si vybrala téma, které není nikde odborně zpracováno, musela jsem vycházet z primárních zdrojů, tzn. z rozhovorů, které nemusí vyobrazovat realitu objektivně. Zároveň však považuji vznik takovéhoto projektu za přínosný, protože poskytuje materiál k dalšímu bádání v tomto směru.

Dalším úskalím pro mě byl můj přílišný perfekcionismus a touha pokrýt téma celistvě, která stěžovala psaní rozhovorů. Tyto dva pocity zasáhovaly především do rozsahu, kdy následná editace textů trvala časově déle, než by bylo v opravdové redakci žádoucí.

7. Sekundární zdroje

https://itvar.cz/akce/2020/06/adam-hosek-a-na-stromech-les

https://vltava.rozhlas.cz/autorska-cetba-adama-hoska-ze-sbirky-a-na-stromech-les-8138980

https://www.hanackyvecernik.cz/spolecnost/zajimavosti/student-univerzity-adam-hosek-pokrti-svuj-basnicky-debut

 

Zobrazeno 518 krát
Naposledy upraveno: pá., 5. červen 2020 17:59
Pro psaní komentářů se přihlaste