Vytisknout tuto stránku
st., 5. květen 2021 10:24

Záměr samostatného projektu: Aspekty úspěchu a neúspěchu v profesionálním sportu

Samostatný projekt – psaná žurnalistika, sportovní specializace Seznam článků (4): Kolik do toho dáš, tolik se ti vrátí aneb Spravedlivá řehole, Zažil pýchu i pád. „Teď mě fotbal začal zase bavit,“ hlásí pardubický Sláma, „Sedmdesát procent výkonu je o hlavě. Zbytek se dá brousit do dokonalosti,“ tvrdí trenér Sigmy Olomouc, „Na horách trávím sedm měsíců v roce. Když přijedu domů častokrát se nemůžu vidět ani s rodinou,“ konstatuje smířlivě čerstvý trojnásobný mistr republiky v běhu na lyžích

1. Cíl práce
Cílem tohoto samostatného projektu je zprostředkovat náhled do problematiky profesionálního sportu. Často jsou vidět pouze výsledky a sláva, ale ne to, co se skrývá za tím. Některým sportovcům se ani brány světa profesionálního sportu neotevřou a ocitnou se těsně před branami. Tak v čem tkví to tajemství? Ve svém projektu se snažím aspekty úspěchu a neúspěchu rozebrat a shrnout je v žánrově různých žurnalistických textech. Pro zachycení tématu jsem zvolil rozhovor, dvě story a reportáž. Volba žánrů je udána tak, aby byl projekt pestrý.

2. Zdůvodnění volby tématu
Během studia jsem se zaměřil na psanou žurnalistiku a již zpočátku jsem věděl, že k ní přidám sportovní specializaci. Se sportem jsem úzce spjat už od dětství. Od malička hraji fotbal a futsal, ale vyzkoušel jsem množství dalších sportů na závodní úrovni. Dění ve sportovním světě pravidelně sleduji, nejvíce v tom fotbalovém, ale přehled mám i v bojových sportech, hokeji, tenise aj. Z tohoto důvodu bylo více než jasné, že se mé téma bude týkat sportu. Během mé stále aktivní sportovní kariéry jsem se setkal s množstvím zajímavých sportovců, trenérů, osobností a patriotů, což pochopitelně znamená velké množství kontaktů v této oblasti.
Mé osobní zkušenosti s vrcholovým sportem jsou takové, že jsem byl součástí futsalové reprezentace do devatenácti a jednadvaceti let, rovněž jsem hrál 1. ligu futsalu, takže vím, jak to v profesionálním sportu chodí. Pozorně jsem sledoval dění kolem sebe a viděl hráče, kteří na to působit v profesionálním sportu nikdy neměli, a přesto se jim to povedlo, a naopak jsem viděl velké talenty, kterým se tyto dveře nikdy neotevřely.
Tento projekt mi naskytl skvěloupříležitost, jak zjistit to, co mě samotného již delší dobu zajímalo, a to konkrétně, jak to vnímají samotní sportovci, co všechno museli obětovat a proč se to ve výsledku (ne)povedlo.
Baví mě lidské příběhy, rozhovory, story, a právě tyto žánry se nabízí při zpracovávání tohoto typu tématu.

3. Zdroje / stav problematiky
Snažil jsem se koncipovat projekt tak, aby byli zastoupeni sportovci, kteří se sportem živí, ale také ti, kterým to nevyšlo, ale přitom měli podobné podmínky. Samozřejmě jsem si řeholi v podobě běžeckého lyžování musel vyzkoušet na vlastní kůži, a tak mě napadlo z toho udělat reportáž, což původně nebylo v plánu, ale teď se mi to hodí jako otvírák projektu, takže jsem měl při vytváření textů i trošku štěstí.
Jak jsem se zmínil v oblasti sportu se orientuji a díky tomu mám i známosti a životní příběhy některých sportovců jsem povrchně znal, ale zajímali mě do hloubky. Čerpal jsem tedy převážně z vlastních zkušeností, případné rešerše o sportovcích jsem vypracovával z internetu. Mnohdy jsem se bavil i s kamarády a rodinou hlavních aktérů příběhu. V případě story to byla nezbytná součást.
Jiřího Slámu jsem znal již před rozhovorem, je však jasné, že na většinu informací jsem narazil při rešerších na rozhovor. Shodou okolností znám i jeho otce, který je fotbalový trenér v jesenickém fotbalovém klubu, takže tyto okolnosti dali vzniknout zajímavé story. U druhého články, který je rovněž story, a to předem plánovaná, jsem se znal s bratrem aktéra hlavního aktéra, a přes něj jsem se dostal k trenérovi Sigmy Richardu Zrníkovi. První úvodní reportáž a čtvrtý článek spolu tematicky souvisí. Seriál příběhů je zahájen reportáží z tréninku oddílu běžeckého lyžovaní, který měl soustředění v Jeseníkách. Po absolvováním tréninku jsem udělal rozhovor s trojnásobným mistrem republiky Janem Pechouškem, který by měl příští ro zavítat do Pekingu na ZOH.

4. Ideový plán
Mým záměrem bylo vytvořit cyklus textů, které čtenáře obeznámí s tím, že profesionální sport není jen o tom vydělávat spoustu peněz, ale především o dřině, odříkání, štěstí a o tom pravidelně překračovat komfortní zónu. Všechny texty spojuje rovněž tématika cesty od dětství do vrcholového sportu, protože nikdo z respondentů a současných úspěšných sportovců se nenarodil jako šampion.
Protože právě dřina, dril a pravidelný trénink jsou klíče k úspěchu, tak jsem se rozhodl vyzkoušet si je na vlastní kůži a absolvovat trénink na běžkách s jedním z mých respondentů a napsat z něj reportáž. Myslím, že právě reportáž je zajímavý žánr, který se dá dobře a zajímavě použít jako otvírací text.
Druhý text bude referovat o Jiřím Slámovi. Story, ve kterém se vyjádří trenér i jeho otec. Komentováno bude těžké působení v Sigmě, obtížné pubertální období, kdy s fotbalem mohl na dobro skončit a také změna klubu, která zapříčinila to, že se nyní může fotbalem živit.
Třetí text bude reprezentovat druhou stranu mince, tedy neúspěch. Přestože cesta Richarda Zrníka je velmi podobná té Jiřího Slámy, tak v tomto story, kde řekne pár slov o Richardovi i jeho bratr, se dozvíme, proč mu to nevyšlo a jaký nový směr ve fotbale díky tomu našel. Příběh o tom, že když se vám jedny dveře zavřou jiné se vám otevřou.
Čtvrtý text bude rozhovor se výše zmíněným běžkařem, trojnásobným mistrem české republiky, který bude demonstrovat úspěch v profesionálním sportu. Proberu jeho kariéru, zajímavý zvrat v jeho kariéře, a nakonec také odkryje také své sportovní soukromí, kde hovoří o tréninkových kempech, jejich náročnosti nebo o tom kolik času ročně stráví doma.

5. Postup práce + zdůvodnění volby tématu
5.1. Získání informací
Projekt byl stanoven na podzim roku 2020. Věděl jsem, o čem chci psát a jaké bude téma. Nejprve jsem vytipoval vhodné respondenty, kteří mají (měli) zajímavou kariéru, aby projekt nebyl nudný. Začal jsem vypracovávat rešerše k daným respondentům. Čerpal jsem z klubových stránek nebo rozhovorů s jinými médii, kde se většinou psalo o jejich úspěších nebo aktuální formě. Moje rozhovory jsou specifické, a proto jsem nejvíce informací získal až od samotných respondentů nebo jejich příbuzných, kteří svých hlasem přispěli do story.
Samozřejmě vlivem koronavirové situace bylo všechno mnohem složitější, proto si nejvíce cením reportáže, kdy jsem absolvoval trénink běžeckého lyžování s týmem Ski Fenix Jeseník. Jednotlivé rozhovory probíhali online přes webkameru.

5.2. Tvorba textů
Při zpracování tématu jsem se snažil o to, aby texty projektu byly žánrově pestré a zaujaly čtenáře. Nejtěžší asi byl úvodní text v podobě reportáže, kdy jsem vykročil ze své komfortní zóny a kvůli článku nazul běžky po dlouhé době, zároveň i zpracování nebylo jednoduché. Myslím si, že se mi podařilo vytvořit soubor dobře čtivých, motivačních textů, které podávají zajímavé svědectví a životní příběhy aktérů. U story bylo nejtěžší vypíchnout ty zajímavé momenty z kariéry sportovců tak, aby bylo obsaženo vše důležité a zároveň nenudilo. Rozhovor a anketa mi nikterak problém nečinili, ale rozhovoru předcházela asi nejdelší rešerše, poněvadž se v oblasti běžeckého lyžování jsem se neorientoval natolik, abych znal všechny probírané pojmy.

5.2.1 – Reportáž – Kolik do toho dáš, tolik se ti vrátí aneb Spravedlivá řehole
Úvodní text vznikl úplnou náhodou, když jsem byl respondentem vyzván, abych s ním absolvoval trénink. Vzal jsem to jako skvělou možnost dostat se mezi členy oddílu a napsat reportáž o tom, jak probíhá trénink, a zároveň to byl neotřelý nápad na úvodní text, který končí otázkami, na niž dostáváme odpovědi v nadcházejících článcích. Myslím si, že reportáž je poutavá a dobře čtivá. Musel jsem po dlouhé době nazout běžky a vyrazit pro materiál do terénu, za což jsem v době pandemie byl opravdu rád a ukázalo se, že s pozdějšími velmi přísnými opatřeními by to nebylo možné.

5.2.2. – Story - Zažil pýchu i pád. „Teď mě fotbal začal zase bavit,“ hlásí pardubický Sláma
Při přemýšlení o tom, kdo bude mým respondentem, kterému se povedlo dostat se do profesionálního fotbalu padla volba na Jiřího Slámu. Chtěl jsem zajímavý příběh obsahující vzestupy a pády, a to přesně fotbalový rebel Sláma měl. Z malého kluka vyrostl neposlušný puberťák, který si neuvědomil, že vsadil všechno na jednu kartu a kdyby udělal přešlap, tak je konec. On i díky svému nezlomnému sebevědomí situaci ustál a nyní se fotbalem živí. Byla právě možná ta částečná arogance a namyšlenost klíčem k úspěchu? Pomohlo mu to v hlavě nepřipouštět si tlak? O tom hovoří Sláma ve svém životním příběhu psaným žánrem story doplněným o povídání jeho otce – fotbalového trenéra.

5.2.3. – Story - „70 % výkonu je o hlavě. Zbytek se dá brousit do dokonalosti,“ tvrdí trenér Sigmy Olomouc
Zřejmě nejzajímavější článek z celého cyklu. Story, která nekonči happyendem, a přesto tam vítězství je. Článek se dá brát rovněž jako motivační text a referuje o tom, že když jedna věc nevyjde, často se otevřou jiné dveře, které se mohou ukázat jako ty správné. Richard Zrník bez frází popisuje příběh o tvrdé konkurenci v Sigmě Olomouc, těžké začátky ve městě i to, že ho v ten nejdůležitější moment kariéry zradila právě hlava. Nakonec skončil u trénování mladých nadějí, kterým chce pomoct dotáhnou do konce to, co on sám nezvládl. Moc si vážím toho, že se mnou o tomto tématu promluvil, protože jak sám přiznává tento jeho životní příběh nespatřil světlo světa. Jeho bratr Honza na něj prozradil pár věcí, které v článku také zazní.

5.2.4. - Rozhovor – „Na horách trávím 7 měsíců v roce, když přijedu domů častokrát se nemůžu vidět ani s rodinou,“ konstatuje smířlivě čerstvý trojnásobný mistr republiky v běhu na lyžích
Za rozhovor s českým běžcem na lyžích Janem Pechouškem jsem moc rád. Rozhovor ze zcela odlišného sportu a prostředí, než je to fotbalové vnesl do projektu jiný pohled a jiné myšlenky. Ukázal také, jak to funguje v prostředí velmi náročného zimního sportu, jaké dilemata řeší běžci třeba oproti fotbalistům a nabízí se tak i srovnaní těchto dvou odlišných sportů, které v mém projektu řeší stejnou problematiku. Tento rozhovor byl i náročný z hlediska časového, kdy jsem Honzu zachytil těsně před odjezdem do italského Livigna, kam běžně jezdí na soustředění. Rozhovor jsem měl domluvený od listopadu loňského roku a uskutečnil se po jeho úspěchu na Mistrovství republiky. Rozhovor je zaměřený na tématiku hranice úspěchu a neúspěchu ve vrcholovém sportu, ale obsahuje i spoustu zajímavých informací z osobního života respondenta, rozpovídal se o osobních věcech, které doteď nikde nezveřejnil, takže rozhovor je exkluzivní a velké množství informací zaznělo do éteru premiérově.

6. Sebehodnocení
Hlavním cílem mého projektu bylo vytvořit komplex textů pojednávajících o hranicí úspěchu a neúspěchu ve vrcholovém sportu. Snahou bylo za pomocí rozhovorů zjistit, jaké aspekty jsou těmi, které oddělují ty úspěšné od těch neúspěšných. Zažil jsem trénink s profesionálními lyžaři, a měl tak možnost o tom napsat reportáž. Na rozhovorech mými respondenty byli profesionální sportovci – fotbalista Jiří Sláma a lyžař Jan Pechoušek a z řad těch, kterým se to nepovedlo to byl Richard Zrník. Jsem velmi spokojený jak s rozhovory, tak se zjištěnými výsledky, i přestože vím, že by tady byl prostor pro zlepšení v podobě přidání názoru např. sportovního psychologa. Zdárně jsem však dospěl k výsledkům a na základě mé série textů jsem schopen odpovědět na otázku: Jaké jsou hlavní aspekty úspěchu a neúspěchu v profesionálním sportu? Odpovědi na tuto otázku přináší každý článek, a to společně se zajímavými životními příběhy respondentů.
Na základě článků můžeme zjistit, že největší roli zde hraje hlava a psychika. Nabízí se nám zajímavé srovnání, kde Jan Pechoušek uvádí, že chodí do závodů s vědomím, že je nejlepší lyžař na světě, zatímco Richard Zrník se přiznal, že v týmu cítil nepotřebný. Na základě tohoto nastavení psychiky je zřejmé, kdo uspěl a kdo nikoliv. Dále všichni respondenti opakují vlastnosti, které jsou důležité pro to, abyste v životě něčeho dosáhli, a těmi jsou: disciplína, vytrvalost, sebevědomí, cílevědomost. Svou roli zde hraje i štěstí, obzvláště co se týká zdravotního stavu, tato proměnná je v mém projektu rovněž zahrnuta.
Projekt mě opravdu bavil, byl jsem nadšený z toho, že mohu nacházet odpovědi na otázky, nad kterými jsem sám dlouho přemýšlel. Díky projektu jsem měl možnost udělat rozhovory se špičkovými sportovci, vyzkoušet si, jaké to je dělat reportáž za opravdu složitých podmínek a dozvědět se spoustu nových věcí z oblasti sportu a sportovní žurnalistiky.


7. Literatura a zdroje, konkurenční projekty
7.1. Literatura
JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN 80-244-1246-2.
JÍLEK, Viktor. Psaná publicistická sdělení v kontextu teorie komunikace. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004.
JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc, 2009. ISBN 978-80-244-2218-3.
Představujeme reprezentanty: Jan Pechoušek | Czech ski. Svaz lyžařů ČR - Oficiální stránky Českého svazu lyžařů [online]. Svaz lyžařů České republiky 2007 [cit. 04.05.2021]. Dostupné z: https://www.czech-ski.com/beh-na-lyzich/aktuality/predstavujeme-reprezentanty-jan-pechousek


7.2. Konkurenční projekty
Nenašel jsem žádné „konkurenční“ projekty týkající se podobného tématu.

Zobrazeno 174 krát
Naposledy upraveno: st., 5. květen 2021 15:50
Jiří Mráz

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste